Reliéf Viléma Závady je opět po letech ve škole k vidění

U příležitosti oslav 60. výročí školy nechalo vedení základní školy v Ostravě-Hrabové odkrýt reliéf Viléma Závady, jehož autorem je Pavel Chráska. Reliéf znázorňuje Ostravu jako město železa a uhlí a zároveň taky jako místo úrodné pro život.

Je potěšující, že jsme dali umění přednost před automaty, které v minulosti reliéf zakrývaly. O reliéfu více na stránkách ostravskesochy.cz

Pavel Chráska: Můj ostravský kraj / Kraj Viléma Závady

10 Komentáře

  1. milan orkáč říká:

    Dobrý den, jsem rád, že se opět odkryla vzpomínka na velkého básníka, komunistu, národního umělce Viléma Závadu. Právě národní umělec Vilém Závada v minulosti prokázal, že i mezi komunisty byli slušní a poctiví lidé. Nebyl žádným pasivním členem KSČ, jak se píše v Hrabovských novinách ve vzpomínkách Heleny Směřičkové , ani že jeho účast při otevření školy nebyla po chuti místní KSČ z důvodů jeho dřívějšího přátelství s farářem Josefem Řezáčem, jak tvrdí Martin Slepička. Prostě neměl čas přijet… V tomto období byl předsedou Českého literárního fondu, který prožíval velmi těžké období a Vilém Závada chtěl lidem pomáhat. A co víc, chtěl se věnovat i psaní básní. Ovšem vyjetí z Prahy do Hrabové, kde byl vždy vítán, nebylo na jeden den.
    Mimo jiné, nebyla však náhodou tato vzpomínka na slavného rodáka „zakryta“ po roce 1989 právě z důvodů, že byl národní umělec Vilém Závada komunista?
    Milan Orkáč, nezávislý zastupitel zvolený za KSČM

  2. Petr Novák říká:

    Promiňte,ale co vlastně pan či soudruh Závada dokázal.Píše se o něm někde? Kdo ho a jeho tvorbu v Hrabové zná? Promiňte,ale vytváří se zde Hrabovský rodák,velikán bez významu.Zná snad někdo aspoň jednu báseň Viléma Závady dle názvu či textu?Těm co ano se omlouvám,ale jeho přínos a význam pro Hrabovou je minimální.Nehledal bych významnou osobu za každou cenu,je spouty měst,vesnic,které nemají známou osobnost a také fungují.Je fajn,že víme aspoň ti starší(relativně) kdo V.Z.byl,že jse po něm pojmenovala komentovaná infoprohlídka po Hrabové,ale žádný velikán pan Závada nebyl a ani nebude.Nejlepší je se zeptat ve svém okolí,svých známých a pak člověk pochopí,že Hrabová prostě žádného velikána nemá a kostel Sv.Kateřiny je nejznámější dědictví obce.Je to,ale samozřejmně můj názor a nikomu ho nechci vnucovat.

    • Jan Dvořák říká:

      Básník Závada je asi jediný rodák z Hrabové, kterého mimo Hrabovou někdo zná. Proto bychom na něj měli být hrdi.

      • Petr Novák říká:

        Pane Dvořáku ano,asi zná.Snad básníci,lidé v literatuře,ale v Hrabové minimum.Zeptejte se po rodině a máte průzkum hotový,prostě dnes bude víc lidí znát vás než Viléma Závadu.

    • Milan Slíva jr. říká:

      Petře, nezlob se, ale to co jsi napsal je naprostý žblebt.

      Kdo v Hrabové zná blíže kupříkladu tvorbu Hálka a kdo bude znát nějakou báseň takových velikánů jako Nezvala, Vrchlického či Seiferta. Většina dokonce nedá dohromady ani název některé z jejich básní. Velikost básníka nelze opravdu poměřovat jeho popularitou a už vůbec ne popularitou v Hrabové. Vilém Závada bezesporu velkým básníkem byl, byl samozřejmě zmítaný dobou ve které žil a vnitřní rozpolceností, která z toho vyplývala a nemalou měrou se odrážela i v jeho básních. Důležité také je, že přestože většinu svého života prožil mimo Hrabovou, nebyl žádným odrodilcem, svůj rodný kraj vždy miloval a ke své rodné obci se hrdě hlásil. A místo, aby se Hrabová také hrdě ke svému rodákovi hlásila, tak ho šmahem zavrhne a zneuctí, protože „spousty měst a vesnic známou osobnost nemají a fungují“. Proč se pořád u nás ve vedení obce dívá pouze na to, proč to jinde nejde, než na to, proč to jinde jde.

      Chápu, že někdo má raději fotbal než poezii, ale pak by pravděpodobně neměl hodnotit přínos Závady české literatuře. Já také nehodnotím přínos Rosického pro českou kopanou, protože o tom vím prd a nezajímá mě to a bych řekl pravdu, netroufal bych si tak zasvěceně hodnotit dílo jakéhokoliv básníka, obzvláště, pokud jsem ho nečetl. Ono většina u nás bude znát spíše toho Rosického než Hálka, ale to v žádném případě nevypovídá o jejich přínosu. Pokud však večer usedáš pod lampou a necháváš se unášet vlnkami veršů a ke svému poznání jsi dospěl po pročtení Závadových stěžejních děl, tak se samozřejmě omlouvám a na tento názor máš plné právo.

      Je to ale samozřejmě můj názor a nikomu ho nechci vnucovat.

      • Petr Novák říká:

        Milane,nezlobím se a to co jsi napsal,je určitě kus pravdy,ale já mám svůj názor a ten nezměním.Neuznávám,ani sportovní,herecké a jim podobné ikony,protože si myslím aby po někom něco pojmenovali a lidé na něj byli hrdí musí skutečně něco dokázat či společnosti něco přinést.A ať mi ostatní prominou pan Vilém Závada není nejen můj Top.

        • Milan Slíva jr. říká:

          Chápu tento názor pro nějaké dnešní rychlokvašené „celebrity“. Ale pro lidi, za které mluví jejich dílo a to co po sobě dalším generacím zanechali, toto nelze aplikovat. Domnívám se, že historie už ukázala, že Závadovo dílo má hodnotu, vždyť letos od vydání jeho prvního díla, Panychidy, uplynulo rovných 90 let.

          Zajímalo by mne, koho uznáváš za hodného své pozornosti a kdo podle Tebe něco dokázal. Opravdu velmi zajímalo. Protože život není černobílý a nikdo není jen kladným hrdinou bez poskvrnky. Napiš prosím, kdo je tím Tvým zmíněným Top.

          Níže uvedenou báseň Závada napsal, po tom co již více jak 30 let v Hrabové nebydlel, kdo tohle nevidí je opravdu slepý:

          Plavala Hrabová, rodná má dědina
          jak slípka divoká, na vodě rybníků
          Zdaleka svítila stříbrná hladina
          nad ní se vznášely myšlenky poutníků

          Vyschlé jsou rybníky, nezní tu racka smích
          do hlíny hnědavé rádlo se zarývá
          jen duby staleté šumí dál na hrázích,
          v duši mé chvěje se hlubina zářivá

  3. Petr Novák říká:

    Jeden příklad dám Otto Wichterle (oční čočky).

  4. Petr Žižka říká:

    To, že Viléma Závadu v Hrabové neznáme, není ani tak vina Viléma Závady, jako spíše vina naše. A taky naše ostuda… A jen ať víš, Petře – a tento příběh není vymyšlený: nedávno se mne ptala má známá z Prahy, kde že přesně bydlím. Řekl jsem Hrabová a ona na mne vypálila: “tam, co se narodil Závada?” Věř nebo nevěř…:-). Netvrdím, že neexistuje významnější místní osobnost, třeba jo a třeba o ní jen nevíme, tak, jako se málo ví o Závadovi. Jen říkám, že Vilém Závada není tak úplně neznámý, jak se domníváš, Petře.
    Ale je to obecný neblahý rys našeho regionu, tedy nejen Hrabové, že si nevážíme rodáků. Johann Gregor Mendel, rodák z Hynčic na Novojičínsku, má v Brně náměstí, ale tady se k němu vůbec nehlásíme. Málo se ví, že chlapík, který objevil barevnou fotografii, se narodil v Rýmařově. Borec, který byl na první olympiádě (a dokonce získal medaili) byl od Fulneka atd. atd. Sice jsem odbočil od Závady, ale chci tím říci, že obecně si neumíme vážit lidí, kteří něčeho dosáhli. I když třeba v oboru, který nemusí každému imponovat – tedy třeba v literatuře…

    • milan orkáč říká:

      Ano, je nejen velmi uznávaný básník, ale i významný překladatel, který má v české literatuře zvučné jméno. V době socialismu nejen pomáhal začinajícím básníkům v jejich tvorbě, ale neváhal se postavit za “neoblíbené” básníky, pomáhal jim jednak vydat sbírky, ale řadě z nich prosadil i finanční prostředky z literárního fondu. Doba byla zlá.
      Spíše se pozastavuji nad tím, jak se vzpomínka na jednu z největších osobností Hrabové ve škole mohla ocitnout za automaty.
      Přivítal bych, kdyby ve škole byla knihovnička Viléma Závady s celým jeho dílem. Na internetu lze v antikvariátech získat jak první vydání děl, tak i druhé upravené vydání s komentářem básníka samého. Po řadě zemřelých občanů zůstaly knihy i s věnováním a podpisem Viléma Závady. Možná by je někdo daroval, případně by mohl zafinancovat úřad. Nebo snad taková knihovnička ve vlastnictví obce existuje?

[email protected] [email protected]