Duchovní správci

S nadcházejícími slavnostmi  Všech svatých (1.11.) a Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé (2.11) a u příležitosti každoroční pouti ve jménu svaté Kateřiny Alexandrijské (letos 23.11, mše u této příležitosti v 8:00 a 10:30) přichází ideální chvíle vzpomenout duchovní pastýře obce.

Je bezesporu, že tito měli na chod obce, zejména v dřívější době, podstatný vliv. V průběhu článku odhalím druhou stranu pohlednice, o které jsem hovořil ve svém prvém článku zde na Hrabová.info a která byla i jeho záhlaví.

V květnu 1633 byl pro Hrabovou s filiálkou Paskov a přináležející Starou Bělou ustanoven Martin Fulkovius (Cod. Investitur), ale již za něho nebo brzy potom bylo sídlo fary přeloženo do Paskova, a od té doby zůstala Hrabová při posledním jako dcera až do roku 1780, kdy nákladem náboženského fondu byla zřízena místní duchovní správa, jejíž později dožadované stálé trvání v r. 1791 pro budoucí časy bylo zajištěno (Acr. konsistor ad ann 75)

Koncem roku 1672 měl dřevěný kostel jen 1 oltář, 1 stříbrný pozlacený kalich, 3 mešní roucha a 3 zvony. Byla zde ještě 1 farní budova, k níž náležela jedna farní zahrada a 1 lán polností (od paskovského faráře užívané, Ostrau Dekan. Matrik 1762). Teprve r. 1802 byl zdejší farní domek (asi stará farní budova) prodán a 1 kus orného pole za 1 rovnocenný vyměněn (Ct. Consistor 1802)

Duchovní správci

18.4.1780 se stal prvním „lokálním“ místním kaplanem Velké Hrabové dp. Josef Quinta, narozen v Rožnově, zemřel 2.4.1791 v Hrabové, pochován u kostela v Hrabové. Přišel z Paskova, kde byl kaplanem.

dp. Adam Sýkora, administrátorem v Hrabové od 19.4.1791 do 15.3.1792

dp. Jan Juřina, druhým místním kaplanem 15.3.1792; narozenv Rychalticích, zemřel 23.2.1799 v Hrabové, pochován u kostela v Hrabové

Jan Műller, později kaplan v Moravské Ostravě, administrátorem od 11.3.1799; 15.6.1799 byl ustanoven místním kaplanem v Hrabové, kde jako třetí lokální kaplan zemřel 9.1.1804 a byl pochován u kostela vedle dp. Jana Juřiny; narozen v Litovli

dp. Ignác Lubosvarský, pozdější kooperátor ve Staré Bělé, byl administrátorem fary od 19.12.1804 do 4.6.1804

dp. Antonín Kazimír Kumpert, z diecéze královéhradecké, přišel jako čtvrtý kaplan 4.6.1804 z okresu Nový Bydžov; přeložen v září 1807 do Parčovic

dp. Václav Palla, narozený v Kroměříži, byl dosazen za duchovního správce r. 1808 a působil v Hrabové do r. 1811

dp. Cyril Kaluscha, biskupský kooperátor v Kládku pensionovaný v červnu 1816, byl duchovním správcem od 21.2.1811 až do r. 1816

dp. Simon Kraus, stal se administrátorem až do října 1816

dp. Michal Fuchs, narozený v Samotiškách, byl ustanoven duchovním správcem 12.10.1816 a zůstal jím do 18.3.1823

dp. Antonín Špaček, narozený v Brušperku, byl ustanoven místním duchovním správcem 19.5.1823, na odpočinek odešel r. 1826; bydlel v Hrabové

dp. František Král, paskovský kooperátor, byl administrátorem od r. 1826 do r. 1830

dp. Jiří Kromajer, byl administrátorem do června 1834

dp. František Šafář, narozený v Dubicku, předtím kooperátorem v Braun Oelhütten, ustanoven duchovním správcem 7.6.1834; r. 1861 odešel na odpočinek; zemřel 20.4.1884; pochován v Hrabové u kostela

dp. Vincenc Polák, byl ustanoven 1861, zemřel 25.3.1867

dp. Ignác Žitný, rodák z Těšetic u Olomouce, se stal duchovním správcem r. 1867; řídil duchovní správu do 24.8.1878; odešel do svého rodiště na trvalý odpočinek, kde 21.11.1905 zemřel

dp. Ignác Kocvrlich, byl ustanoven 20.4.1879. Narodil se 15.9.1844 v Cholině u Litovle; předtím kooperátorem v Kozlovicích, u Frenštátu; od roku 1896 působili v Hrabové dva kněží; 1.10.1897 odešel dp. Ignác Kocvirlich na trvalý odpočinek do Frýdku, kde 6.6.1901 zemřel; pochován v Hrabové v hrobě dp. Františka Šafáře

dp. Josef Vepřek, narozen 7.2.1867 v Rovensku přišel do Hrabové 22.4.1896; administrátorem od r. 1897 až do 12.2.1898

dp. Vojtěch Růžička, narozen 16.9.1855 v Krásně n. B., nastoupil roku 1898 jako farář; na trvalý odpočinek odešel do Paskova 31.12.1904; zemřel ve Vídni 15.5.1929

dp. Tomáš Kopecký, krátkou dobu v roce 1898 působil v Hrabové jako kaplan za dp. Vojtěcha Růžičky; zemřel v Místku 17.4.1946

dp. Alois Bartoník, administrátorem do 24.5.1904; poté kooperátorem až do 1.8.1906, kdy byl přesazen do Brodku u Nezamyslic jako kaplan; odpočinek prožil v Bystřici pod Hostýnem.

dp. Alois Bayer, do Hrabové došel z Bránek, rodák z Rožnova; v Hrabové působil v době od 8.11.1902 do 23.5.1905, kdy odešel do Slatiny u Bílovce; zemřel 2.5.1927 jako farář videčský; pochován v Rožnově

dp. Antonín Mohapl, farářem od 24.5.1905 do 10.2.1912, kdy odchází do Paršovic. Narozen 18.8.1864 v Droždíně na Moravě, zemřel 5.10.1930 v Prosenicích (u Přerova).

dp. Theodor Graca, byl kooperátorem za působení dp. Antonína Mohapla od 1.8.1906 do 8.12.1907, kdy odešel za faráře do Liptáni

dp. Emanuel Škrobánek, další kooperátor za působení dp. Mohapla, působil od r. 1.12.1907 do 5.6.1908, kdy odešel jako kaplan do Janova

dp. Alois Viceník, kooperátor za působení dp. Mohapla, působil od 1.7.1908 do 1.8.1908, kdy byl přesazen jako kaplan do Lipníka nad Bečvou a následně byl farářem v Klášterci na severní Moravě; umírá v Bojkovicích 29.3.1960 a tam je také pohřben

vdp. Richard Němčák, kaplanem v Hrabové za působení dp. Mohapla v době od 1.8.1908 až do ledna 1909; narozen 17.5.1884 v Pěnčíně u Laškova

dp. Josef Herodek, kooperátor za působení dp. Mohapla v době od ledna 1909 do 9.5.1912; narozen 9.11.1877 v Osičanech; v květnu 1912 kooperátorem ve Valašských Kloboucích, kam odchází 2.5.1912 za kaplana místo P. Josefa Řezáče, který byl ustanoven farářem v Hrabové; v roce 1916 se stává farářem na Rusavě; později byl farářem v Prakšicích u Uherského Brodu; umírá náhle 9.5.1942 v Loučce u Lipníka; pohřben v hrobce svých rodičů v Pačlavicích, ke kterým jsou jeho rodné Osičany přifařeny

dp. Josef Řezáč, investován na faru v Hrabové 24.4.1912, coby kaplan z Valašských Klobouk, kde předtím působil 15 let; narozen 5.6.1873 ve Vrchoslavicích u Kojetína;  studoval na c.k. českém gymnáziu v Kroměříži, kde 1892 maturoval a v Olomouci 1896 byl vysvěcen; po půldruhém roce ve Vranové Lhotě byl ustanoven kooperátorem v Újezdě u d.p. P. Jana Pírka, za nímž se pak v r. 1908 odstěhoval do Valašských Klobouk a tam pobyl až do svého ustanovení v Hrabové; v červnu 1931 odešel do Slatinic u Olomouce; odpočinek trávil v Olomouci – Neředíně, kde také 24.5.1950 umírá; je pochován ve Vrchoslavicích po boku svých rodičů

Níže vidíte pohlednici, kterou dp. Řezáč poslal krátce po své instalaci na naší farnost v roce 1912. Podepsán je i Antonín Místecký, katecheta z Valašských Klobouk, kde před svou instalací do Hrabové dp. Řezáč dlouha léta působil.

Hrabova1912

rezac

dp. Jakub Vymazal, kaplan za působení dp. Josefa Řezáče v době od 1.8.1912 do 1.5.1913, narozen v Měrovicích nad Hanou, kde také 3.3.1925 umírá

dp. Antonín Hráček, kaplan za působení dp. Josefa Řezáče v době 1.9.1918 do 1.11.1920, kdy odchází jako kooperátor do Mariánských Hor

dp. Jan Fűrst, kaplan za působení dp. Josefa Řezáče v době od 1.9.1921 do 15.4.1925; následně farářem v Mariánských Horách

dp. Antonín Hráček, stal se administrátorem v červnu r. 1931 a 6.3.1932 se stal farářem; jako administrátor působil v Hrabové i v době od roku 1933 do 18.2.1934; narodil se 7.9.1883 v Kunovicích, na kněze byl vysvěcen 5.7.1910; dlouhá léta byl kaplanem v Mariánských Horách; umírá v rodných Kunovicích 27.5.1958

dp. Alois Stratil, kaplan z Poruby, v Hrabové působil do 22.7.1933, kdy odchází jako farář do Velké Polomi

dp. Jakub Horák, přebírá duchovní správu 18.2.1934, kdy přichází z pozice kaplana v Dobromilicích i Nezamyslic; působil i v Tištíně a Paskově; narozen 22.8.1896 v Srbcích, okres Kojetín; v Hrabové působí až do své smrti 29.12.1972, kdy umírá v nemocnici v Ostravě‑Vítkovicích; na základě svého přání je pohřben ve Skalici u Frýdku

dp. Josef Zlámal, ustanoven kooperátorem 1.12.1942; narozen 1.7.1915 v Halenkovicích u Napajedel; na kněze vysvěcen 5.7.1941 v Olomouci; kaplanem se stal v Plení u Prostějova, následně ve Vranové Lhotě a od 1.9.1942 ve Staré Bělé

dp. Vítězslav Schneiderka, působil od října 1969 jako kaplan v Hrabůvce; 23.12.1972 jmenován pro Hrabovou provisorem in materialibus et documentis, z důvodů vážného onemocnění dp. Jakuba Horáka; 6.2.1973 byl jmenován administrátorem v Hrabové s účinností od 1.3.1973; narozen 12.10.1919 v Místku, byl přijat mezi syny sv. Alfonse 2.8.1937 a vysvěcen byl 29.6.1947 v Praze tehdejším arcibiskupem, pozdějším kardinálem Josefem Beranem; 1.7.1983 je přeložen do Ostravy‑Hrušova

dp. Zdeněk Pirunčík, narozen 19.7.1922 v Opavě-Komárově; v roce 1949 byl vysvěcen na kněze; působil jako kaplan v Zábřehu na Moravě, Ludgeřovicích a Hlučíně; jako administrátor působil následně v Bohušově, Osoblaze, Horním Benešově a Leskovci nad Moravicí; 1.11.1982 přeložen do Ostravy-Hrabůvky; 1.7.1983 se stává v Hrabové administrátorem excurrendo (dojíždějícím)

dp. ThDr. Milan Adámek, po tom co vypomáhal v Hrabové dp. Zdeňku Pirunčíkovi, byl po jeho odchodu na odpočinek jmenován administrátorem excurrendo 1.7.1992; narozen 23.1.1941 ve Frýdku; 5.7.1969 po absolvování Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích vysvěcen v Brně na kněze; od 1.8.1974 administrátor a později farář ve Vratimově; 5.1.1983 promován v Litoměřicích na doktora teologie; ze zdravotních důvodů předává farnost 14.7.2004 a odchází působit do menší farnosti Havířov – Prostřední Suchá

dp. Adrian Wykręt, do Vratimova, Hrabové a Řepišť přichází z pozice farního vikáře v Hnojníku 14.7.2004; narodil se 14.10.1975 v Tychách (Polsko)

kostelik

Zdroje: Kronika obce Hrabová 1922-1937, Kronika farnosti Hrabová, pohlednice ze soukromého archívu autora článku; fotografie kostelíka, autor Zdeněk Menec, soukromý archív autora článku

Jeden komentář

  1. Martin Slepička říká:

    Vážený pane kolego Slívo i další drazí zájemci o historii Hrabové, chtěl bych se zeptat, zda nevíte, kde byl či mohl být umístěn starý farní domek (pravděpodobně stará farní budova z 16. století), který byl prodán r. 1802, tj. až po výstavbě současné farní budovy v letech 1780-1781, tudíž nemohl stát na stejném místě a být nahrazen.

    Je možno uvažovat, že indikační skica stab. katastru apod. ještě zaznamenává starou (žlutou) dřevěnou farní budovu v těsném sousedství za zděnou (červenou) farou?

    Také bych se chtěl zeptat, zda nevíte, kdy byla hrabovská lokálie (lokální kaplanství) povýšena na farnost či kde by se mohla nacházet stará hrabovská kronika před rokem 1908, ze které by snad šly uvedené informace zjistit.

[email protected] [email protected]