Dnes si můžete přečíst článek o hrabovské haldě z pera mladé autorky, žákyně šesté třídy naší základní školy.
Mnoho lidí neví, co se skrývá za místem, kam chodí v zimě děti bobovat. Využila jsem proto nabídky a zajela jsem se tam se svým dědou podívat. Prohlídku jsme uskutečnili v terénním autě. A dozvěděla jsem se mnoho informací, které by vás mohly zajímat.
Halda začala vznikat koncem 19.století. Vyvážela se tam hlušina z dolu Jeremenko. Tato hlušina je kamení se zbytky černého uhlí. V dalších letech se na haldu vyvážela žhavá struska z Vítkovických pecí. Struska je nekovový odpad při výrobě železa. Halda se postupně zvětšovala do výšky i do šířky a dnes má více než 100 hektarů a výšku asi 30 metrů.
Při prohlídce jsem viděla, že z některých částí haldy se kouří. Pracovníci Vítkovic mi vysvětlili, že zbytky uhlí pomalu hoří. Teplota uvnitř haldy dosahuje 200ºC, v některých místech to ale může být mnohem víc. Připravuje se postupné uhašení haldy.
Uprostřed haldy je velikánská prohlubeň, která vznikla odvezením použitelného materiálu v posledních letech. Do této prohlubně budou shrnuty okraje haldy a tím se celá halda sníží o několik metrů. Z haldy jsem viděla Hrabůvku a na druhé straně Ostravici a OZO. Přes stromy jsem viděla část Šídlovce.
Do budoucna připravují Vítkovice ozelenění a využití haldy pro golfové hřiště
Barbora Machálková 6.B
Barborko, jsem rád, že se zajímáš o minulost svého okolí. Historie je velký zdroj poučení i pro tvou generaci. Já znám ještě haldu v době, kdy se tam vozila žhavá struska a jako mladý skautík v r. 1945 – 1948 to bylo místo našich různých her a dobrodružství. Hezký článek o haldě napsal pan Tomáš Majliš do Jižních listů č. 3. Článek s názvem “Jak se žilo na haldě v Hrabůvce” se ti bude určitě líbit. O haldě psal i ostravský spisovatel Josef Filgas, kniha “Zapomenutá Ostrava” bude možná v naší knihovně.
Zdraví děda Slavík.