Socha mistra Jana Husa

U vjezdu do ulice Jestřábského, ulice vedoucí ke kostelíku, se nachází socha mistra Jana Husa. Od započetí prací na tomto díle uplynulo 8.6.2015 dlouhých 90 let a 5.7.2015 uplyne stejně dlouhá doba od jejího odhalení.

V letošním roce si také připomínáme 600 let od smrti tohoto našeho velikána 6. července 1415 v Kostnici.

Dnes socha poklidně shlíží na hustý provoz na ulici Paskovské a většina občanů ji bere jako nedílnou součást Hrabové. Nebylo tomu však vždy. V době svého vzniku budila socha poměrně veliké vášně. Zejména svým umístěním na cestu vedoucí ke kostelu. Bylo to v době, kdy docházelo k hromadnému odpadání od římskokatolické víry a přestup k Církvi československé husitské, založené na přelomu let 1919 a 1920 katolickými duchovními, kteří se odštěpili z římskokatolické církve.

Ve farní kronice se ke vzniku sochy píše:

5.5.1925 svolal pan učitel Oliva osvětovou komis, aby se umluvila o objednávce pomníku a možnosti odhalení pomníku, jakož i kladení základního kamene. Sochař přivezl dva modele. První jest postava Husova na balvánu, socha sama 5550 Kč, druhý slovanský motiv se znaky republiky a reliéfem Husovým – 5300 Kč. Rozhodli se pro první. Ostatní jednání však bylo odloženo, protože týž den dostalo obecní představenstvo od státního památkového úřadu v Brně prohlášení, že nepřipustí stavbu pomníku před kostelem. Hejtmanství (dr. Boháček) odmítlo protest, že prý není obecnímu hospodářství na újmu. Na oprávněné obavy zmatků a rozbrojů, jež povstanou jistými štvanicemi před pomníkem u kostela, vůbec se nedbalo. Ba dr. B. s údivem ptal se komunistů a agrárníků: „I vy jste proti pomníku Husovu?“

Pomník byl slavnostně odhalen 5. července 1925. Průvodu u příležitosti odhalení se zúčastnilo i mnoho osob z okolních obcí. V čele průvodu šla hudba, za ní 16 sokolů v krojích a za nima 36 sokolů v civilu s odznaky, 4 hasiči ve stejnokroji, 3 členové Dělnické tělovýchovné jednoty v kroji, 4 prapory církve československé s 60. účastníky, 15 družiček, 30 dětí a pak asi 1000 osob. U pomníku se pak konala slavnost, kdy hudba zahrála „Kdož jste boží bojovníci“, Následně zahájil slavnost předseda osvětové komise Zdeněk Oliva z ověnčené tribuny proslovem o pohnutkách, jež vedly k postavení tohoto pomníku a věnoval vzpomínku zesnulým průkopníkům pokroku v Hrabové.

Jako první přišlo s myšlenkou postavit památník mistra Jana Husa sdružení sociálně demokratických bezvěrců. Starou lípu před hostincem „U Lípy“ chtěli přejmenovat na „Husovou lípu“ a u ní postavit mohylu z velkých kvádrů s vytesaným reliéfem kalicha nebo Husovy hlavy. Svou žádost předložili 20.1.1920. Obecní zastupitelstvo se usneslo 8.2.1920 lípu takto pojmenovat, zbavit jmelí a darovat k tomuto účelu obecní pozemek u lípy. Finanční podporu však zamítlo. Myšlenka byla tedy odložena do doby získání finančních prostředků. Po čase dali místní sokolové výnos ze silvestrovské zábavy ve výši 600 Kč. Následně vzala pod křídla projekt místní osvětová komise.

Na schůzi obecního zastupitelstva 18.1.1925 přednesl a odůvodnil žádost předseda osvětové komise pan učitel Oliva. Jednání bylo velice podrážděné až bouřlivé a skončilo hlasováním, kdy každý zastupitel hlasoval jednotlivě, aby bylo patrné, jak který zastupitel hlasoval. Pro darování pozemku bylo 17 hlasů (strany sociálnědemokratické a jednoho komunisty), proti bylo všech 10 hlasů ostatních stran. Po hlasování podala lidová strana protest k moravskému zemskému výboru, ale tento však byl zamítnut. Následně sbírala lidová strana podpisy na protest proti pomníku. Intervence s touto listinou s podpisy se však u tehdejší okresní politické správy minula účinkem.

Probíhal i mediální boj. O stavbě pomníku a jeho umístění psaly tehdejší noviny a časopisy „Náš kraj“,  „Palcát“, „Samostatnost“, „Svobodná republika“, „Duch času“. Památkový úřad úspěšně blokoval snahu o postavení pomníku až do chvíle, kdy osobně zasáhl sociálnědemokratický poslanec Soukup a povolení stavby památkovým úřadem vymohl.

8.6.1925 tedy započítá stavba pomníku, kdy přivezl rolník Jan Piskoř první fůru štěrku na stavbu. Ve dnech 15.-16.6.1925 bylo provedeno kopání a vybetonování základů. 24.6.1925 byl rolníkem Rudolfem Chlupatým z čísla popisného 33 přivezen pomník a ihned postaven.

Původní popis nám přibližuje sochu následovně. Betonový základ pomníku je 80 cm hluboký, 250 cm široký a 350 cm dlouhý. Základ končí 30 cm nad okolním terénem. Na základu stojí betonový podstavec 1m vysoký, 80 cm dlouhý a 50 cm široký, který je obložen 4 tunami vápencových kvádrů ze Štramberka. Samotná socha je z jednoho kusu žlutého pískovce o výšce 190 cm, se zhruba otesanými rysy postavy. Na něm byl původně vytesán ověnčený kalich a nápisy „Milujte se a pravdy každému přejte“, „Nikdo nepojal Boha jasněji a vznešeněji nežli Kristus a nikdo Krista jako Hus. J.Zeyer“, „Věnováno bojovníkům za svobodu“. Na žlutém pískovci je nahoře připevněna hlava mistra Jana Husa v nadživotní velikosti z bílého hořického pískovce. Pomník je dílem sochaře Čeňka Palíka (*1894) a byla vytvořena ve Vávrově dílně v Moravské Ostravě.

Ověnčený kalich již dnes na soše nenajdete a také se změnilo umístění nápisů. V nedávné době bylo odstraněno obložení z vápencových kvádrů a je obnažen základ sochy.

Náklady na Husův pomník činily: P. Vávrovi za pomník 5968 Kč, vápencové kvádry ze Štramberka byly zdarma, platila se pouze nakládka 72 Kč a dovoz 300 Kč. Další náklady (cement, roury k odvodnění a jiné) 533 Kč. Práce na stavbě pomníku byly prováděny zdarma, pouze dvěma nezaměstnaným bylo vyplaceno 205 Kč. Různé další náklady 95,40 Kč a notáři Petrovi 195,54 Kč. Celkem tedy pomník přišel na 7098,94 Kč.

Hus1Původní podoba sochy po svém odhalení

Hus4 Její dnešní podoba

hus2Slavnostní odhalení pomníku 5. července 1925
v pozadí dnešní obecní úřad, dnes by úřad z tohoto pohledu vidět nebyl,
ve výhledu stojí domy na Jestřábského ulici

Hus5
Socha ze stejného pohledu dnes

Informace byly čerpány z obecní kroniky psané panem učitelem Olivou, dostupné v Digitální badatelně archívu města Ostravy a z farní kroniky.

Jeden komentář

  1. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    Moc pěkný článek, jen bych zmenšil některé obrázky, tak nemohu vidět celý pomník a už se na to ani nedívá pěkně, když je obrázek na monitoru zprava doleva, musím pak zmenšovat stránku. Je dobře, že byl tento pomník též v nedávné době restaurován. Tento prostor mezi kostelem, farou a hlavní cestou mi připadá něčím zvláštní. Takový trojúhelníkovitý prostor tam byl asi odjakživa a nevím, proč by tam nemohla být jen kolmá ulice. Již kdysi jsem někde možná psal, že na tomto místě mohlo být též popraviště či jiné významné místo, neboť zrovna na tomto místě byl postaven roku 1792 barokně klasicistní kříž. Dozajista se mi nelíbí momentální úprava tohoto pozemku, kříž a pomník často zarůstají dřevinami, též by se do tohoto prostoru mohla přidat např. lavička či hlavně nějaký doplňující a vysvětlující text, tabulka, na co se právě díváme, kdo to postavil, kdy, za jakým účelem, prostě klasický alespoň trochu normálně fundovaný text, též i na jiných místech, třeba tzv. Starý Šídlovec by si to také zasloužil, podle mých informací by kolonie též mohla být do pár let kulturní památkou, ale to se ještě uvidí.

[email protected] [email protected]