Hrabová v období druhé světové války (1. část)

K letošnímu 70. výročí konce druhé světové války byla občany Hrabové vydána publikace věnována naší obci v tomto období.

Vzhledem k tomu, že všechny výtisky již jsou rozebrány a do publikace lze již nahlédnout pouze v knihovnách, popřípadě u známých, kteří si publikaci pořídili, přinášíme tuto publikaci po částech na webu Hrabova.info. V poslední části bude publikace zveřejněna vcelku i jako dokument PDF a ve formátu pro elektronické čtečky knih, obdobně, jak tomu bylo i u publikace Sedm století obce Hrabová.


Hrabová v období druhé světové války

fakta a vzpomínky

 

mostZničený most přes Ostravici

V letošním roce 2015 uplyne dlouhých 70 let od osvobození naší obce. Do této chvíle nebyla vydána ucelená publikace, která by obsahovala vzpomínky pamětníků, povětšinou rodáků, a zachytila tak tyto důležité okamžiky pro budoucí generace. Vzhledem k době, jež od uvedené události uběhla, ubývá pamětníků, a příležitostí k zaznamenání dávných vzpomínek je stále méně a méně. Toto významné výročí je ideální k zachycení vzdalujících se nadějí zaznamenat tyto vzpomínky. Několik občanů naší obce si uvědomilo jejich prchavost a kromě událostí již písemně zaznamenaných v archívních dokumentech, knihách a novinách zde přinášejí další autentické vzpomínky zaznamenané pro publikaci, kterou právě čtete.

Hrabová a její občané měli vcelku štěstí, válka byla k obci milostivá. Občané sice strádali nedostatkem potravin a dalšími všeobecnými důsledky války. Bojů však byli téměř až do jejího závěru ušetřeni. Do Hrabové válka vstoupila jekotem sirén v noci ze 14. na 15. března 1939, kdy v uvítání okupačních vojsk spustily všechny sirény vítkovických železáren, kterým vládli téměř po celou dobu první republiky Němci. Druhý den pochodovali po zuby ozbrojení hitlerovští vojáci z Ostravy do Místku a do jejich tváří dul studený severák se sněhovými přeháňkami.

Lidé v obci si byli od počátku války bližší a navzájem si pomáhali. I přesto se v obci projevilo několik málo obyvatel, kteří nepokrytě spolupracovali s gestapem. Ne ani tak z přesvědčení, jako ze zištných důvodů.

Od počátku okupace vznikaly odbojové skupiny, do jejichž činnosti se zapojovali i naší občané, a mnozí z nich zaplatili za tuto statečnost cenu nejvyšší v koncentračních táborech. Vznikla vojenská odbojová organizace „Obrana národa“ a partyzánské skupiny „Jana Žižky“ a „Záře“. Nebyly to místní odbojové skupiny, občané se do nich obvykle zapojovali na svých pracovištích. Pamětní kniha Svazu protifašistických bojovníků v Ostravě-Hrabové uvádí, že do odboje se zapojilo 30 našich občanů, z nichž 16 zahynulo v koncentračních táborech a dva byli popraveni gilotinou. Zbylých 12 občanů se po válce vrátilo z koncentračních táborů a věznic.

V koncentračních táborech zahynuli:

Antonín Adámek, Rudolf Bosák, Karel Gajdošek, Jindřich Fluxa, Josef Hranický, Viktor Klíž, Oskar Linhart, Adolf Lýko, Arnošt Mutina, Jan Olšanský, František Pánek, Ferdinand Peřina, Josef Svoboda, Alois Stibor, Josef Závada, Karel Závada.

Popraveni byli:

Augustin Kijonka, Augustin Zdražila.

Perzekvováni byli:

Antonín Frýdecký, František Janša, Štěpán Janša, Vladislav Kříbek, Antonín Kuča, Bohumil Laník, Vladimír Petr, František Svoboda, Alois Šebesta, Antonín Tomáš, Josef Telinger, Ladislav Unger.

Proti okupantům bojoval v zahraniční armádě Ing. František Vašíček, který padl v Africe u Tobruku.

Dalších 14 mladých občanů bylo zapojeno do odboje české mládeže, zejména v rámci odbojové skupiny „Záře“. Tři z nich hrdinně položili své životy.

Vladislav Čermák (padl), Jaroslav Fajfka, Miroslav Gajdošek (padl), Přemysl Gerold, Vlastimil Gromnica, Oldřich Janečka, Josef Jurečka, František Krejčí, Arnošt Matýsek, Emil Mutina, Antonín Mynář, Adolf Neuwirt, Vojtěch Slavík, Jaroslav Vavruška (padl)

V odboji pomáhali:

Václav Adámek, Miroslav Hošek, Jan Janša, Břetislav Oliva, Cyril Sobek, Ludvík Sobek, František Šostý, Josef Tichopád, Vincenc Uher, Josef Zeman.

Pro podezření z ilegální činnosti byli vězněni:

Augustin Adámek, Bohumil Bláha, Adolf Blecha, Josef Kašinský, František Krejčí, Rudolf Lýko, Leopold Mikolajek, Alois Mojžížek, Zdeňka Olivová, Vladimír Opěla, Rudolf Vašíček, Sylvie Waltrová.

Z důvodu rasových zahynula v plynové komoře v Osvětimi Kamila Vlčková. Z neznámých příčin byl zatčen a v plynové komoře v Osvětimi zahynul ve věku 20 let Albín Santarius.

Z rasových důvodů byli vězněni, ale po válce se vrátili domů Josef a Lilie Zímovi.

 

Hrdinové a oběti…

Vzpomeňme nyní jmenovitě ty, kteří se konce války nedožili, zahynuli v koncentračních táborech, na popravištích či bojišti.

Antonín Adámek, narozen 17. 5. 1912, rolník, odbojově byl činný v „Obraně národa“ – odbojové skupině Matěj. Byl zatčen 4. 7. 1940. Souzen byl Stanným soudem, odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu a zde zahynul 29. 11. 1941.

Rudolf Bosák, narozen 5. 5. 1898, horník, zapojen do odbojové organizace KSČ na závodě. Zatčen 5. 12. 1942. 11. 1. 1943 byl odvlečen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 6. 2. 1943 zahynul.

Vladislav Čermák, narozen 9. 1. 1923 v Hrabové. Aktivní člen podzemní skupiny „Záře“. Po osvobození Hrabové pomáhá sovětské armádě jako jejich rozvědčík a umírá 3. 5. 1945 ve Fryčovicích, kdy je ubit pažbou německým vojákem. Tento mu po svém bestiálním činu pověsil na krk své identifikační známky. Z tohoto důvodu byl Vladislav Čermák omylem pohřben s padlými německými vojáky v místě. Po zoufalém pátrání jeho rodičů byl omyl napraven a jeho ostatky byly za přispění obce převezeny a pohřbeny v kovové rakvi na našem hřbitově v Hrabové.

Jindřich Fluxa, narozen 8. 4. 1914, dělník, vedoucí odboje trojskupiny KSČ. Zatčen 22. 1. 1940, avšak 6. 3. 1940 byl propuštěn. Znovu byl zatčen 18. 3. 1941, s návrhem koncentračního tábora, skupiny I. Byl odvezen do Osvětimi dne 11. 9. 1942, kde 11. 11. 1942 zahynul.

Karel Gajdošek, narozen 28. 3. 1895, dělník, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 5. 12. 1942. Dne 18. 1. 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam zahynul 3. 2. 1943.

Josef Hranický, narozen 15. 3. 1914, soustružník, činný v odbojové organizaci Obrana národa – skupina Ing. Knejzlík ve Vítkovických železárnách. Zatčen 19. 9. 1941. Po vyhlášení I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 22. 7. 1942 zahynul.

Augustin Kijonka, narozen 9. 8. 1899, zámečník, činný v odbojové organizaci KSČ a národním revolučním výboru. Zatčen 2. 10. 1942. Dne 1. 12. 1942 odvezen do Vratislavi, kde byl 19. 4. 1943 odsouzen k smrti a 1. 7. 1943 sťat gilotinou.

Vítězslav Klíž, narozen 4. 1. 1893, horník, zapojen do odbojové organizace KSČ v závodě. Zatčen 5. 12. 1942, v lednu 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, tam zahynul 6. 2. 1943.

Oskar Linhart, narozen 11. 12. 1909, elektrikář, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 19. 9. 1941. Po vyhlášení I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 28. 10. 1942 zahynul.

Adolf Lýko, narozen 8. 6. 1908, dělník, zapojen do odbojové organizace „Obrana národa“ – skupina Ing. Knejzlík ve Vítkovických železárnách. Zatčen 29. 10. 1941 a v době I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul 18. 9. 1942.

Arnošt Mutina, narozen 12. 1. 1909, elektrikář, činný v odbojové organizaci Obrana národa – skupina Matěj. Zatčen 25. 10. 1940. V době I. stanného práva byl odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, tam zahynul 1. 12. 1941.

Jan Olšanský, narozen 2. 6. 1875, kotlář, zapojen do odbojové organizace KSČ. Zatčen 21. 2. 1940 a odsouzen na 1 rok a 2 měsíce ve Vratislavi, 14. 1. 1942 odvezen do koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kde za necelý měsíc, 8. 2. 1942, zahynul.

František Pánek, narozen 21. 6. 1903, dělník, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 5. 12. 1942 a 18. 1. 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul 23. 2. 1943.

Ferdinand Peřina, narozen 22. 11. 1901, zapojen do odbojové organizace KSČ ve Vítkovických železárnách. Zatčen 5. 12. 1942. V lednu 1943 odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 16. 3. 1943 zahynul.

Alois Stibor, narozen 9. 4. 1919, posluchač vysoké školy technické v Praze. Zapojen do odbojové organizace „Obrana národa“ – skupina Matěj. Zatčen 6. 12. 1941. V době I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 14. 4. 1942 zahynul.

Josef Svoboda, narozen 25. 11. 1911, dělník, činný v odbojové organizaci „Obrana národa“ – skupina Ing. Knejzlík ve vítkovických železárnách. Zatčen 19. 9. 1941 a po vyhlášení I. stanného práva odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul 27. 5. 1942.

Josef Závada, narozen 28. 12. 1898, úředník, zapojen v domácím odboji. Zatčen 17. 9. 1940 a v době I. stanného práva deportován do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 19. 7. 1942 zahynul. Po tomto hrdinovi se jmenuje naše Závadova ulice.
Karel Závada, narozen 23. 3. 1905, soustružník, zapojen do odbojové organizace „Obrana národa“ – skupina Ing. Knejzlík ve vítkovických železárnách. Zatčen podruhé 18. 12. 1941 a po vyhlášení I. stanného práva odvezen v lednu 1942 do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul dne 20. 5. 1942.

Augustin Zdražila, narozen 3. 12. 1910, hutník, činný v odbojové organizaci KSČ jako velitel místní skupiny a člen základní trojky. Zatčen 25. 7. 1942. Dne 1. 12. 1942 odvezen do Vratislavi, kde byl 22. 1. 1944 odsouzen k trestu smrti. Popraven gilotinou dne 25. 5.1944.

Kamila Vlčková, narozena 15. 6. 1890 v rodině hrabovského hostinského Sigmunda Turadta. Byla uvězněna gestapem z důvodu rasové perzekuce dne 10. 11. 1941 a usmrcena v plynové komoře v Osvětimi dne 20. 10. 1942.

vavruska_cermakVladislav Čermák a Jaroslav Vavruška

Tags: ,

Comments are closed.