Proč píšu? Protože každý den dýcháme v nejbližších místech bydliště vedle haldy “smrad”, který se line právě z haldy.
Nevím, kolik z nás bydlících “pod a nebo vedle haldy” to vnímá, ale my (já a manžel), kteří jsme v podstatě každý den “na vzduchu” (otevřená vrata do autoservisu) … 🙂 … vnímáme tento smrad neustále. Zákazníky pak nenápadně upozorňujeme, že to není náš septik (jelikož žádný nemáme), ale že to je důsledek “zkulturňování” haldy.
Možná ten každodenní “ozón”, který nám projde nosem není až tak škodlivý proti tomu, co tady bylo vloni, kdy vítr z haldy zvedl prach z “něčeho” a my to měli všude kolem sebe (prádlo, tráva, posezení a samozřejmě i v domě), ale každopádně zápach, který je cítit téměř denně, není nic příjemného pro každodenní život a vnímání člověka …
Ano, snažíme se vše zdokumentovat fotografií, ale smrad …. to bude naše výzva … 🙂 … ještě dýcháme … 🙂
Fotky jsou na Flickru:
Nejste první, kdo si stěžoval – už jsem to řešil na komisi. Výsledkem je, že podle paní Faicové se s tím prý nedá nic dělat. Jedná se o kaly z čističky odpadních vod, které používají jako hnojivo při rekultivaci haldy.
Tak to máme v Hrabové nový smrad…čeho všeho se ještě nedočkáme…
Cesta od lávky ke garážím je často lemována nasládlým pachem rozkládající se mrtvoly, k tomu pach kalů z čističky z haldy, k tomu smrad z aut z Místecké, do toho sem tam Celpak, řepka z polí a smrad z průmyslové zóny při zapékání brzdových desek.
Ještě že ten vítr fouká z NH směr Radvanice.
Aha! Tak halda je původcem toho hnusného odéru! My měli v podezření nedaleké OZO. To nám ještě chybělo! Před deštěm je to obzvlášť intenzivní.
Dnes to tu smrdí opravdu otřesně. Příjďte si čuchnout na ul. Mlynářská, U Kotelny a Šídlovecká 🙁
Ne, děkujeme.
Děkuji za pozvání. Byl jsem, a opravdu to je obtěžující zápach. 🙁 Při řešení může být docela překážkou, že halda leží na území sousední Hrabůvky.
Tak v Hrabuvce (napr na zastavce Moravska) to smrdi taky a fest. Takze se nebojte, nejste v tom sami.
Mluvil jsem na Krajském úřadě s paní ze životního prostředí a možná by stačilo zkrápět tu ekologickou hmotu vodou, potom by to nemělo smrdět. Logicky to možné je, prakticky by to musel pan ” někdo” vyzkoušet. Co se týče Bremba nic nového, jen že by ta hala by měla být v podtlaku, což si myslím není vždy, když třeba mají otevřená vrata. Zase nevíme jestli jsou ty vrata součástí odvětrávaného prostoru.
U lékárny a u knihovny to smrdí taky je to hnus mělo by se stím něco dělat. Je to jak kdyby na haldě ležely mrtvoly. Fuj
Opravuje-li se silnice, je znám čas dokončení, proto by mne zajímalo, kdy má mučení našich čichových buněk skončit. Takto se nedá vůbec trávit čas venku, natož něco jíst, neboť i trávicí ústrojí má určité meze. Dnes to bylo tak intenzivní, že by se hodily hygienické roušky na přebití tohoto SMRADU. Když si představím, že mi má přijet návštěva na 14 dní, tak nevím zda ji mám pořídit plynovou masku a nebo dát povel k ústupu. Myslím si, že by o tom obec měla informovat občany v kterém údobí (doufám, že se to nebude počítat na roky )to naše trápení skončí.
Ono to smrdí díky severnímu proudění vzduchu, teď v létě to nebývá často a na což původce zápachu asi spoléhal, ale nevyšlo to. Co s tím udělat? Snad se tady ozvalo dost lidí k tomu, aby starosta zveřejnil, co proti tomu udělal.
Dnešní “ozón” byl opravdu ukázkový a tak nám to nedalo a večer jsme vyběhli na haldu. Navezená hromada černého “něčeho” je původcem onoho nepříjemného zápachu.
Otázkou je, jestli “to něco černé” je skutečně to, co tam v rámci kultivace má být a není “to něco hnusného”, co se tam naváží jako nějaký odpad, který halda “snese”.
Ten smrad se už opravdu nedá vydržet, přijela na týden dcera domů a připadá jí, že se vrátila do žumpy. Jak toto vysvětlit každé návštěvě začíná být obtížné. Rádi bychom věděli přesně, co se to na haldu vyváží, vždyť to mohou být produkty hygienicky závadné a tudíž zdraví nebezpečné.
Přátelé, diskutéři, snažím se sehnat nějakou informaci od firmy, která je vlastníkem haldy. Pomohlo by mi, kdybych měl k dispozici fotku toho, co tam zřejmě smrdí, případně přesný popis místa, kde to je. Pokud správně dedukuji podle autorů příspěvků, předpokládám, že “zdroj smradu” je někde nad bývalým mlýnem? Pokud máte fotku, pošlete mi ji, prosím, na [email protected]. Já zkusím zjistit, co se dá.
Zdravím
PŽ
P. S. pochopitelně výsledek neslibuji, nejde pochopitelně o žádný oficiální dotaz:-)
Co je zdrojem smradu, víme přesně – popsal jsem to v prvním komentáři. Tamtéž je uvedeno jak dopadla moje interpelace.
Ano, to jste již uvedl v prvním komentáři. Ale je otázkou, zdali jsou to jen kaly z ČOV či případně zdali jejich složení neobsahují i něco jiného …. ??
Ale naprosto souhlasím s poznámkou p. Lyčkové, která podotkla, že u oprav silnic či stavbách se uvádí předpokládané termíny dokončení prací, ale tady o délce trvání “ozónového mučení” místních obyvatel jsme se zatím nedozvěděli nic.
Chápu, že stěžovat si a sedět se založenýma rukama a čekat, že někdo něco za nás ….. výsledek asi nepřinese….
Tudíž jsem ráda, že Petr Žižka má chuť se něco více pro nás dozvědět.
Jsem rád, že pan zastupitel Dvořák problém vyřešil. Na rozdíl od něj mne vůbec nenapadlo ptát se paní Faicové, protože mi nedošlo, že to je jediná správná cesta, která vede k úspěchu. Omlouvám se a jsem rád, že to takto výborně dopadlo. PŽ.
No bohužel nevyřešil. Jen jsem se snažil napsat, co o tom víme, ať se neobjevuje objevené.
Včera jsme si zase užili! Správně zpracované kaly z čističky odpadních vod by něměly takhle páchnout a hlavně by se neměly volně “rozsévat” po jakýchkoli pozemcích, ale zaorávat a překrývat zeminou. Pakliže se tak neučiní, v případě sucha máme tyto kaly v talířích v podobě prachu, v případě deště splavené na komunikacích v podobě “blátíčka”. Takže něco je v použití těchto kalů na haldě špatně. Děkujeme panu Žižkovi, že se snaží situaci řešit.
Zkoušel jsem si projít konkrétní vyhlášky pro nakládání s těmito kaly. Poměrně jasná jsou pravidla pro využívání na zemědělské půdě (Vyhláška 382/2001), kdy do 48 hodin musí dojit k jejich zapravení do půdy a jsou i další poměrně přísné podmínky.
Zde se však o zemědělskou půdu s největší pravděpodobností nejedná a jedná se o využití dle jiných vyhlášek při rekultivaci haldy (Vyhláška 294/2005 a vyhláška Vyhláška 341/2008). Tyto vyhlášky však přímo nakládání s kaly nespecifikují. Ale měla by být k dispozici průvodní dokumentace ke kalům, která toto specifikuje.
Tato dokumentace by měla obsahovat:
a) identifikační údaje (název a sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště a místo podnikání, lišili se od bydliště) výrobce a distributora,
b) název výstupu, zařazení výstupu do příslušné skupiny podle přílohy č. 6,
c) datum produkce (výroby), balení a expedice,
d) vlastnosti výstupu – výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů stanovených v příloze č. 5 a další údaje o složení,
e) způsob balení výstupu (údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu),
f) návod k použití (označení skupiny a třídy podle přílohy č. 6, doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního prostředí, apod.),
g) vymezení prostředí použití (místo použití),
h) doporučený způsob skladování a doba použitelnosti,
i) vliv na jiné výrobky,
j) způsob distribuce.
Možná by dokumentace k použitým kalům byla zajímavá a stálo by za to ji získat.
PS: Taktéž děkuji panu Žižkovi, že se snaží o řešení situace. Dle mých informací to vzal za správný konec.
Děkujeme pane Slívo za ucelený a fundovaný přehled jak nákládat se zmíněnými kaly a jak zkontrolovat jejich kvalitu, složení, majitele, atd. Nenašel jste nějakou vyhlášku, která zakazuje tyto produkty používat v občanské zástavbě nebo v její těsné blízkosti? ( viz bod g) ). Každopádně Váš příspěvek by měl být podnětem pro příslušné pracovníky v naší obci, kteří by se na základě Vašich informací mohli pustit do nápravy, zřejmě také jednat s Ostravou Jih. Vždyť žádný soused ze zákona nesmí obtěžovat svého souseda nadměrným hlukem ,zápachem,atd. a to stejné by mělo platit i pro Hrabůvku vůči Hrabové.
To by mělo být uvedeno v té průvodní dokumentaci ke kalům, obecně to při rekultivaci žádná vyhláška neřeší.
Děkujeme moc, pane Slívo a snad se tohoto zjištění ujme kompetentní osoba z našeho úřadu a hlavně nás zbaví tohoto “smradového” , prachového a možná i bakteriálního trápení, za což i této úřednici děkujeme.
Dobrý den, zdravím všechny a předávám informaci, kterou mi poslala mluvčí firmy, které halda patří, tedy Eva Kijonková, mluvčí firmy Vítkovice Machinery Group. Podotýkám, že jsem využil našeho letitého přátelství a proto mi Eva nic netajila. Na druhou stranu bych byl rád, kdyby se její dobrotivost neobrátila proti ní. Když, tak kamenujte mne, já jí to nějak “přežvejknu”:-). PŽ.
Zde její mail:
1. Halda Hrabůvka je v současné době „staveništěm“, které Vítkovice předaly zhotovitelům rekultivačních prací:
a. HOCHTIEF CZ a.s.
b. AQUATEST a.s.
2. HOCHTIEF CZ a.s. pracuje na zakázce Ministerstva financí ČR s názvem „Odval Hrabůvka – LIKVIDACE TERMICKÝCH PROCESŮ“.
3. AQUATEST a.s. získal zakázku Ministerstva financí ČR s názvem „Sanace haldy Hrabůvka“
Pro obě tyto akce se používá rekultivační substrát „OBSED“ : http://www.obsed.cz
Substrát se používá jako hnojivo před výsadbou travin, křovin anebo lesních porostů a také pro zemědělské rekultivace.
Tento substrát, který má – zjednodušeně řečeno – schválenou recepturu, se teď na haldě vyrábí a navíc se i dováží z jiných lokalit. V závěrečné fázi bude rozprostřen na většině plochy haldy, bude osetý travním semenem a následuje postupně po částech výsadba stromů a keřů. Na haldě samozřejmě nebyla a není ornice, proto je nutné dodat na plochu organické látky, aby mohla růst zeleň, se kterou se pro tento prostor počítá. Organické látky dočasně mohou, stejně jako třeba kompost nebo hnojiva, páchnout. Jakmile se vše zazelená a rostliny “hnojení” využijí pro svůj růst, bude po zápachu. Samozřejmě pomůže vždy i chladnější počasí.
Rekultivační substrát je ekologicky nejvhodnější materiál pro provedení výsadby – jeho použití pro obě stavby schválily všechny úřady státní správy (Magistrát – Odbor OŽP, KÚ MSK, ÚMěOb O-Hrabůvka, MF ČR, MŽP, ČIŽP).
Vzhledem k tomu, že obě akce jsou financovány z prostředků MF ČR a smluvně je ošetřeno termínové plnění, a to pod sankcemi ze strany MF ČR, je nezbytně nutné tyto práce provádět do letošního podzimu, tedy i v teplém letním počasí.
Moc prosíme občany: vydržte trochu zdravotně nezávadného zápachu, bude jen dočasný a nová zeleň místo haldy za to stojí.
Děkujeme pane Žižko za zprávu, která Vás jistě stála mnoho úsilí a času, ale vůbec nás tedy nepotěšila. To abychom se do zimy obávali každého zavanutí ze severu a s písní na rtech a kalovým prachem mezi zuby si pěli ” severní vítr je krutý” a vše přetrpěli.
Dobrý den,
dovolte mi krátce reagovat. Navážku kalů v rámci rekultivačních prací nelze považovat za stacionární zdroj, který by měl stanovena nějaká omezení či podmínky ze zákona o ochraně ovzduší (201/2012 Sb.). Rozvážení kalů během sanace má charakter probíhající stavby, proto je zde kompetentní v řešení problémů příslušný stavební úřad, jež vydal povolení stavby.
Problematikou zápachu v ovzduší a jejich měřením se především v souvislosti s CTP Parkem Hrabová na komisi výstavby, dopravy a ekologie zabýváme. Velice podstatnou informací je, že emisní limity pachových látek pro jednotlivé zdroje znečištění, stejně jako u ostatních zdrojů, není v platné legislativě (201/2012 Sb.) stanoven. Pokud tyto limity a způsob jejich prokazování u konkrétních zdrojů nestanovil krajský úřad, tak jejich měření je zcela neopodstatněné, protože výsledek měření není nijak vymahatelný. Takto řada technologií může legálně vypouštět látky způsobující pachový vjem a přitom jejich provozovatel neporušuje žádnou povinnost vymahatelnou podle zákona o ochraně ovzduší.
Řada měst a obcí napříč ČR se s obtěžujícím zápachem potýká. Problematikou legislativního omezování zápachu se intenzivně zabývá např. paní senátorka RNDr. Jitka Seitlová.
http://www.seitlova.cz/aktualne/644-tiskova-zprava-k-panelove-diskusi-znecisteni-zapachem-otevrena-otazka-zakona-o-ochrane-ovzdusi-12-4-2016-v-senatu-parlamentu-cr
Pro nás, obyvatele Šídlovce, je, jak již podotkl pan Žižka pozitivní to, že zápach linoucí se z přilehlé haldy je pouze dočasný a budeme ho muset přetrpět resp. rozdýchat.
Z TISKOVÉ ZPRÁVY SENÁTORKY STRUČNĚ:
Dlouhodobé nebo opakující se intenzivní zápachy znepříjemňují životní pohodu a mohou negativně působit na naše zdraví. – CTP Park – ZNÁME.
Zápachy jsou proto v úvodních ustanoveních zákonů o ochraně ovzduší již od roku 2002 zahrnuty mezi znečisťující látky, před kterými mají být občané chráněni. Účinné právní nástroje vymahatelnosti ochrany před zápachy ovšem od roku 2012 chybějí! DŮVOD NEZNÁME.
Postupy měření pachů stanovené v roce 2002 a následně v roce 2005 vyhláškou, se v praxi ukázaly jako nevhodné. Místo hledání nápravy byly právní nástroje ochrany před zápachy s přijetím současného zákona o ochraně ovzduší ( 201/2012 Sb.) zcela vypuštěny. AHA, TAKŽE ABY SI NĚKDO NEKOMPLIKOVAL ŽIVOT, NEVHODNÉ VĚCI Z VYHLÁŠKY VYPUSTÍ.
Zastupitelstvo Středočeského kraje uložilo v březnu letošního roku hejtmanovi kraje iniciovat novelu zákona o ochraně ovzduší se stanovením emisního limitu pro pachové látky. CO ČINÍ ZASTUPITELSVO V TÉTO VĚCI V NAŠEM KRAJI? DÁ PODNĚT K ROZHÝBÁNÍ NĚKDO Z VLÁDNOUCÍCH STRAN?
Petici proti zápachům a pro dořešení účinné právní ochrany vystavené koncem letošního února již podpořilo stovky občanů. TOHLE BYCHOM SNAD JAKO OBČANÉ MOHLI ZVLÁDNOUT.
Současně běžně dostupné a v praxi uplatňované technologie umožňují zápachy měřit a účinně eliminovat. Zejména za posledních 10 let bylo dosaženo v této oblasti významného technologického pokroku. V HRABOVÉ BY TO NEŠLO, KDYŽ JINDE TO MŮŽE JÍT?
Ochrana před zápachem není regulována žádným předpisem EU. Mnoho vyspělých, nejen evropských zemí, občany před znečištěním pachy chrání svými interními předpisy (USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland). Hned v našem sousedství jsou to zejména Rakousko nebo SRN, dlouholetou zkušenost s legislativou proti zápachům má Nizozemí, Anglie, Belgie, Dánsko, Itálie, Skotsko, novou legislativu připravuje Polsko, Řecko a Rusko. KLASICKY EU NEKONÁ, SOUSEDNÍ ZEMĚ MAJÍ VYMYŠLENO, V ČR OPĚT VYMÝŠLÍME VYMYŠLENÉ JINDE….
http://zpravy.idnes.cz/zapach-tovarny-novy-zakon-kontroly-dbl-/domaci.aspx?c=A160802_231800_domaci_kha
Dobrá zpráva. Naštěstí máme nezávislou senátorku. Evidentně všichni, kdo by mohli být aktivní, tak dělají mrtvé brouky. Ten, kdo nechce je horší než ten, kdo nemůže.
Právě teď, extrémní smrad, který se line od haldy … tak to tady ještě vážně nebylo …. prima víkend .. 🙂
Predpokladam, ze vcera (pondeli 22.8.) ten linouci se zapach byl ze stejneho zdroje, o kterem se tady pise.
Prijel jsem k zakladce a malem mi urazil nos. Behal jsem za skolou na draze a chtelo se mi z toho misty zvracet.
Zapach byl podobny tomu, jako kdyz se kdysi hnojilo pole;-)
Ano, Radku.. ano stejný, velmi intenzivní, zdroj. A jak ti bylo, to zcela chápu. Dnes jsem sekala zahradu a plnými doušky vdechovala do svých plic (i pověsit prádlo ven považuji za odvahu)… 🙂 Kdysi, když jsem cítila podobný zápach jednou či dvakrát za léto, tak jsem si říkala, jo děvče, bydlíš na vesnici. Dnes si říkám, že asi bydlíme na hnojišti…
Situace se nyní večer opět opakuje … Intenzita maximální … Právě tady byl soused z vedlejší ulice a zeptal se, zdali nevíme odkud se ten ozon line. Lidé jsou překvapeni, neví nic o původu smradu … Zajímá je nejen původ, ale i jak dlouho to tady budou ještě muset snášet … Myslím, že obec už měla dávno poskytnout informace i na vývěskách, které si tady starší obyvatelé přečtou jistě více než zprávy na internetu. Takže sportu zdar … a ještě dýcháme … (:
Nedá mi to -reaguji. Bylo nám doporučeno vydržet pro dobro věci- rekreační areál v naší blízkosti. Dobrá, vydržíme, ale letní večery na zahrádce jsou pryč a o nemožnosti si pozvat návštěvu ani nemluvě. Stejně si ale myslím, že tento zápach není v pořádku, resp. zmíněné kaly nejsou v pořádku. Co takhle smrdí, hnije a co hnije, tam jsou přítomny hnilobné, zdraví škodlivé bakterie. A tyto vdechovat je nejen nepříjemné, ale i nebezpečné a to nemluvím o prachu v suchých dnech.
Podle mych informaci chodi stiznosti i na obec…;-)
Mohu prozradit, snad se Petr s Milanem nebudou zlobit, ze v Hrabovskych listech – zari – o tom zminka nebude. Zitra se vsak pokusim zverejnit – technologicky postup, ktery pani Faicova chtela nechat zverejnit v HL, ale nevejde se to tam. Navic to neni clanek, ale spise jen popis od spolecnosti, ktera to ma na starost.
Vydrzte, prosim, do zitrka, maximalne do pozitri;-) Nestiham:( Uz zase slysim, ze neco brzdim ja, ale klidne at si to zverejni kdo chce a kde chce;-)
Jmenuje se to: “Technologický postup výroby a použití – podlažní substrát společnosti OBSED pro Odval Hrabůvka”