Proč 720 a ne 750 let?

Před měsícem zde na Hrabova.info Radek Orkáč napsal článek o tom, zda letos slavíme 720 nebo 750 let s dovětkem a nadějí, že se tomuto tématu na Hrabova.info věnujeme snad naposledy. Od té doby nastala změna, Radek Hrabova.info a facebookové stránky v důsledku osočování ze strany některých občanů opustil.

Bohužel jeho příspěvek situaci neuklidnil a stále přetrvává potřeba uvést argumenty pro výročí s číslovkou 720. Pokusím se nyní přednést ty nejdůležitější.

Proč tedy 720 a ne 750?

Letos slavíme významné výročí od první písemné zmínky o naší obci. Dle tradice bychom měli letos slavit 720 výročí od zmínky v dokumentu z roku 1297, kde je naše obec zmíněna bez vší pochybnosti. Jednou za čas se však vynoří názor, že se nejedná o tento dokument z roku 1297, ale že naše obec je zmíněna v už dříve, a to Závěti olomouckého biskupa Bruna z roku 1267. Od této závěti odvozuje svou nejstarší zmínku mnoho měst, městeček a vsí po rozlehlém území Moravy. Bohužel však tato zmínka není pro naší Hrabovou jednoznačná a pokusím se níže vysvětlit, proč tomu tak není. A to i vzhledem k tomu, jak agresivně a neústupně někteří občané propagují to, aby se letos slavilo 750 let, přestože na skutečném výročí při samotných oslavách až tak nezáleží.

Nejdůležitější je pro ono určení pasáž této závěti z roku 1267, ve které je zmíněno Grabowe. To je dle mínění některých tou naší Hrabovou a žádnou jinou. Tato pasáž, původně psaná latinsky, v překladu Dr. Zdeňka Kristena zní:

… „Koupili jsme také od Franka hraběte z Hukeswagen újezd, který začíná od vodního toku, který se jmenuje Sedlnice a má z jedné strany hranicí Odru, z druhé strany Bruneswerde se sedmdesáti lány. Tento újezd Bruneswerde jsme koupili od paní Kanráda z Plavče a jeho dědiců, a celý náleží našemu kostelu. Na třetí pak straně Rosenowe a Grabowe, které jsou od starodávna v újezdu našeho kostela, ale jsou to vsi námi vysázené. Na čtvrté straně Ostravice tak, jak sestupuje od Uher, a vše co z této strany Ostravice se vynachází směrem k Uhrám.

Klíčovou pasáží, která vylučuje naší Hrabovou jakožto Grabowe z této závěti je dodatek „které jsou od starodávna v újezdu našeho kostela, ale jsou to vsi námi vysázené“. Když je psáno „našeho kostela“, tak je tím myšleno z dnešního pohledu „biskupství olomouckého“. V tomto smyslu je fráze „našeho kostela“ zmiňována i ve smlouvách a listinách z pozdější doby. Ze zmíněného vyplývá, že se obě vsi nacházely na území újezdu, jehož součástí byla i Olomouc. I z tohoto důvodu historici od nepaměti umísťovali Rosenowe jako Rožnov pod Radhoštěm a Grabowe jako Hrachovec, vzhledem k nabízející se podobnosti názvů. Stejně tak se však může jednat i o zaniklou ves. Pokud by naše Hrabová byla od starodávna v olomouckém újezdu, nebylo by nutno později kupovat újezd mezi naší Hrabovou a Olomoucí, protože újezd byla souvislá plocha. Dalším sporným místem pro umístění k nám je obec Rosenowe. V okolí naší Hrabové se žádná vesnice či městečko podobného jména nenachází. Historici umísťující Rosenowe k nám na sever říkají, že se může jednat o ves zaniklou, popřípadě to mohou být Proskovice. Zdá se to však málo pravděpodobné, protože se mělo jednat o ves založenou přímo biskupem Brunem („ale jsou to vsi námi vysázené“). Nemám žádné povědomí o Brunem založené vsi, která by zanikla, popřípadě byla přejmenována. Bylo by to také zvláštní, pokud této vsi přikládal takový význam, že ji vysloveně ve své závěti zmiňuje. Toto svědčí mimo jiné o promyšleném postupu biskupa Bruna při kolonizaci severu Moravy.

Jednou z hranic je zmiňován újezd Bruneswerde. Bruneswerde je s největší pravděpodobností Stará Ves nad Ondřejnicí, což podporuje také dokument z roku 1269, pouhé dva roky po předmětné závěti, a tímto dokumentem je zakládající listina města Brušperk. Tento dokument zmiňuje Bruneswerde jako místo, které bude spadat pod soudní moc tohoto nového města, které Bruno plánoval jako centrum pro okolní obce. Kromě Staré vsi (Bruneswerde) jsou v zakládací listině Brušperka zmiňovány i okolní obce Staříč (Staritz), Fryčovice (Vreccendof) a Paskov (Passecov). Je zvláštní, že zde není zmiňováno ono záhadné Rosenowe, u kterého by se dalo předpokládat, že by pod Brušperk mělo s největší pravděpodobností také náležet a během dvou let určitě nezaniklo či nebylo přejmenováno a mělo by být v této zakládající listině tedy zmíněno.

Újezd Bruneswerde je uváděn, že byl zakoupen od paní Konráda z Plavče. Tento Konrád z Plavče je s největší pravděpodobností přemyslovec Konrád II. Ota, Markrabě Moravský, který byl údělným knížetem Znojemským a Plaveč se Znojmem těsně sousedí. Onou paní Konráda z Plavče tedy pravděpodobně byla paní Hellicha z Wittelsbachu. Konrád si na Olomoucko brousil zuby a pokusil se jej v roce 1178 dokonce dobýt. Dá se také předpokládat, že součástí újezdu Bruneswerde byly i území na sever od Staré vsi, tedy i Ostrava a potažmo naše Hrabová. Určitě se nejednalo o zakoupení pouze dané vsi, ale celého újezda. Újezd bylo totiž vždy větší území, ohraničené přírodními hranicemi, které se dalo za určité časové údobí objet na koni. Proto také název újezd. Pro tento újezd by onou logickou hranicí tedy byly řeky Odra a Ostravice. Zajímavostí také je, že v oné závěti je mimo jiné také zmiňován Paskovský les, jakožto sporné území. Uvádění naší Hrabové jako milník by, dle mého mínění, postrádalo veškerý smysl.

Paradoxně Hrabová pravděpodobně v závěti biskupa Bruna zmíněna je. Ale bohužel ne jmenovitě. Konkrétně v pasáži:

A kolik toho také naší přičinlivostí a obezřetností přibylo našemu kostelu při vysazování vsí a mýcení lesů v okolí Jestbořic, Svitav, Mohelnice a Ostravy, a to z té i oné strany, je plně a jistě známo našim kanovníkům.“

Nám to v dnešní době bohužel až tak známo již není a je to z tohoto důvodu předmětem sporů. Ale díky této přičinlivosti dozajista vznikla i naše Hrabová.

S největší pravděpodobností je ono Rosenowe dnešní Rožnov pod Radhoštěm. Setkal jsem se s námitkou, že v době závěti byl v oblasti Rožnova prales. Hrad Rožnovec zde však již existoval prokazatelně v roce 1310. Hrady jsem sice nestavěl, ale dá se předpokládat, že při stavbě se nejdříve založila ves, která poskytla zázemí pro výstavbu hradu a byla základem jeho zásobování v dobách budoucích.

V roce 1348 vlastní také Rožnov pod Radhoštěm dle zemských desek Jan z Kravař který je zde označován jako „pán na hradech Starém Jičíně, Helfštýně, Moravském Krumlově a Rožnově“. Vlastnil tedy panství, do něhož patřilo i území, kde se nacházel Starý Jičín, hrad na druhé straně říčky Sedlnice, která je brána jako první hraniční milník pro onen újezd, který Bruno ve své závěti zmiňuje. Starý Jičín, jehož hrad byl rodové sídlo Huckenwagenů, kteří jsou v předmětné závěti vysloveně zmiňováni, jako prodávající onoho újezdu. Konkrétně v tom, že právě od Franka Huckenwagen kupuje olomoucké biskupství popisovaný újezd. Újezd tedy prodává a jeho rod vstupuje k biskupství v léno a budují si nové sídelní město – Příbor a později si jako nové sídlo budují hrad Hukvaldy. To že Starý Jičín a Rožnov je součástí jednoho panství, těsně sousedícího s předmětným újezdem popisovaným v závěti, do sebe dokonale zapadá.

Na základě výše uvedeného lze, dle mého názoru, uvozovat, že Grabowe uváděné v závěti biskupa Bruna, není naší Hrabovou, ale obcí poblíž Rožnova pod Radhoštěm, který je zmiňovaným Rosenowe.

Tags:

10 komentářů

  1. Profilový obrázek Jan Dvořák říká:

    Jsem rád, že na rozdíl od minulých měsíců se již nepoužívá argument, že Bruneswerde je Ostravice, ale zjevně přetrvává snaha jakýmikoliv argumenty dokázat, že se letos musí slavit 720. výročí. Na rozdíl od autora se nebudu po několikáté opakovat, pouze bych odkázal zájemce o to, jak stará Hrabová vlastně je, na článek v internetových Hrabovských novinách pana Slavíka z konce května k tomuto tématu.

    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Já se neopakuji, pouze jsem shrnul fakta, která nezasvěcený musí složitě hledat v diskuzích a obohatil o nové poznatky. Věřte, že jsem nastudoval opravdu hodně pramenů, ve snaze nalézt něco, co by podporovalo „teorii 750“, ale přes veškerou snahu nenašel. Co se týče pana Slavíka, v jeho článku nebyla žádná fakta, která by mohla cokoliv upřesnit, pouze že čeká na informace, které mu pan Baletka (propagátor a reinkarnátor „teorie 750“) slíbil další týden po 19. květnu. Od 19. května již uběhla řádka týdnů a slíbené informace jsme se nedozvěděli. Nepochybuji o tom, že by se pan Slavík s námi o ně podělil ihned, jak by je obdržel.
      Taktéž se nejedná o nějakou snahu jakýmikoliv argumenty cokoliv dokazovat. Pouze jsem se nedočkal argumentů, které by dokazovaly opak. Zdá se Vám v článku uvedené nelogické? Vyvraťte prosím tedy hodnověrně obsah článku a můžeme se bavit o 750, dříve ne.

      • Profilový obrázek Jan Dvořák říká:

        Otázkou je, zda jste chtěl najít. Pokud si dobře pamatuji, stačilo by i podívat se na hrabova.info.

        • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

          A co místo zbytečných řečí tady zkopírovat odkaz nebo příslušné pasáže?

          • Profilový obrázek Jan Dvořák říká:

            Omlouvám se, hledání by mi zabralo dost času – Vy máte určitě o hrabova.info větší přehled. Text byl samozřejmě původem od Martina Slepičky.

    • Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

      Ja cekam uz tyden, dva, tri, ctyri na to, az bude clanek pana Slavika uchopitelny:

      Ani chvíli jsem neváhal a poslal panu řediteli okresního archivu ve Vsetíně zdvořilou žádost o vyřešení problematiky „rodného listu“ Hrabové.

      Odpověď ze dne 19.května byla následující:

      Vážený pane Slavíku, napíšu Vám podrobné zdůvodnění, proč rok 1267 ano, někdy v průběhu příštího týdne. Tento týden jsem víceméně stále na cestách.

      Čekám na slibovanou odpověď a jakmile ji obdržím, budu informovat čtenáře Hrabovských novin, zdali se Hrabová oficiálně „narodila“ v r. 1267 nebo v r. 1297.

      Taky v clanku ctu:

      „Především by se měla sjednotit letopisecká komise na názoru a argumentech Martina Slepičky a podpořit verzi, zapsanou v Pamětní knize Hrabové, tj. rok 1267 jako o  první písemné zmínce o Hrabové.“

      Zajimave je, ze Martin Slepicka na letopisecke komisi nic nepredlozil na podzim lonskeho roku, na zacatku letosniho roku, ani na jare a dokonce ani dnes, kdy mela komise jednani. Ja myslim, ze to jasne ukazuje na to, ze komise je v nazoru jednotna, jinak by se to tam resilo.

      Ale ani tak jsem nelenil a zeptal jsem se na zastupitelstvu a nejenze nechteli o tom zastupitele ani hlasovat, ale nevim o nikom, kdo by jasne a nahlas rekl – ano, ja budu slavit 750 let. Naopak, byvaly starosta, ucitel dejepisu, jasne nahlas rekl, ze 750 let je hloupost.

  2. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    Moc povedeny clanek. Konecne nejaka vlastni a logicka fakta.

    Diky, Milane.

  3. Profilový obrázek Pavel Jeřábek říká:

    Dobrý den,
    docela nerad se nořím do této diskuze.
    Ale:
    1) stáhl jsem digitalizovanou závěť Bruna a nenašel jsem tam ani Ostravu.
    Cituju z článku: „Na čtvrté straně Ostravice tak, jak sestupuje od Uher, a vše co z této strany Ostravice se vynachází směrem k Uhrám.“
    A to jsou jediné „Oztrau“ co tam jsou. Kde je v závěti Ostrava? Není.
    2) v místě kde je uvedeno Rosenowe et Grabowe se probírají místa na severovýchodě Moravy – Brušperk, Stará Ves, Sedlnice a najednou je mezi nimi Rožnov a Hrachovec? Nesmysl. Rosenowe rozhodně není Rožnov. A historici to už asi zjistili
    3) Pokud Grabowe je Hrabová (a to opravdu není jisté), tak Rosenowe musí být ves nebo město poblíž. Není Rosenowe náhodou Ostrava? Místo často zmiňovaných Proskovic? Proč má Ostrava ve znaku růži? Růži do znaku ji dal olomoucký biskup Thurzo (1497-1560). Proč? Prý ze svého rodového znaku. Našel jsem jej, má tam dvakrát trojici růží, lva a ještě nějaké znaky. Růže ze znaku Ostravy je ale úplně jiná. Nemá ta růže jiný důvod? Zase bohužel jen indicie.

    Abych to zrhnul: Hrabová asi má 750 let (nejspíše dokonce více), ale první spolehlivá zmínka je opravdu až 1297. Ostrava a Rožnov se ale na Bruna taky nemohou odvolávat. Ani jedno město tam také není spolehlivě uvedeno. Jako Hrabová

    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Přeji příjemný den,

      Ostrava tam opravdu je, konkrétně v pasáži:

      „A kolik toho také naší přičinlivostí a obezřetností přibylo našemu kostelu při vysazování vsí a mýcení lesů v okolí Jestbořic, Svitav, Mohelnice a Ostravy, a to z té i oné strany, je plně a jistě známo našim kanovníkům.“

      Rosenowe a Grabowe není zmiňováno společně se Starou Vsí, ale je to zmiňováno zvlášť jako další strana zakoupeného újezda.

      • Profilový obrázek Pavel Jeřábek říká:

        Máte pravdu. Přehlédl jsem to a vyhledávač to mylně přečetl jako „Gztrau“. Takže Ostrava tam je.

        Rosenowe a Grabowe jsou v této pasáži:
        „Emimus eciam a Francone Comite de Hukeswagh
        circuitum qui incipit ab aqua que vocatur Zedelniz. et habet ex vna parte terminum Oderam; ex alia parte Bruneswerde cum septuaginta laneis. Hunc circuitum de Bruneswerde emimus a domina Conradi de Plawz et heredibus eius et est totus ecclesie nostre. In tercia vero parte Rosenowe et Grabowe que sunt ab antiquo circuitu ecclesie nostre, sed ville per nos locate. In quarta parte Oztraua, secundum quod descendit
        ab Vngaria et quicquid ex ista parte Oztraue uersus Vngariam inuenitur.“
        Tedy Sedlnice, z jedné strany Odra, z druhé Bruneswerde, z třetí Rosenowe et Grabowe a ze čtvrté ohrazení Ostravicí. Zde přece Rožnov vůbec nepatří.

        Vím, že to není důkaz, že to není Rožnov, ale stejně tak je více pravděpodobné, že to Rožnov není. Historici (např. z UP Olomouc) jednoznačně říkají, že Rožnov slavit 750 let od první zmínky nemá.

        Takže až někdo za 50 let zjistí, co přesně je Rosenowe a Grabowe, může jedna z obcí (Rožnov nebo Ostrava-Hrabová) slavit 800 let. Dnes bohužel ne.