Jmenuje se naše Hrabová dle habrů?

I v nově vydané publikaci „Historie obce Hrabová“ je jméno naší obce odvozováno od staroslovanského slova Grab. To jak v části věnované nejstarší historii, tak v části věnované našim místním jménům autora Jana Slepičky. Jak se domnívám, toto vysvětlení je však s největší pravděpodobností, hraničící téměř s jistotou, chybné.

Zakladatelem naší Hrabové je dozajista biskup Bruno ze Schauenburku. A to bezesporu i v případě, že stejně jako já, nesouhlasíte s tím, že jeho Grabowe uvedené v jeho závěti z roku 1267, není naší Hrabovou. Proč však tuto osobu zakladatele zmiňuji? Je totiž pro pochopení podstaty jména naší obce klíčová. Biskup Bruno, stejně jako většina jeho lokátorů, zakládající nové osady, byli rodilí němci. Proto také jména v té době nově lokovaných vsí byla prakticky výhradně německá. Pokud některé vsi z té doby nesou jména původem česká (slovanská), tak se jedná o vsi, které se v této době již na daném území nacházely. Nelze tedy současně brát, že ves byla založena biskupem Brunem a jeho lokátory, přičemž by zároveň měla staroslovanské jméno. Toto se navzájem vylučuje. Kupříkladu dle jeho závěti z roku 1267, všech devět jím založených a zmiňovaných vsí na osoblažsku má německá jména, kdežto 7 dříve založených vsí jména česká.

Pokud se tedy budeme na název naší obce dívat jako na německý název a rozložíme si původní podobu Grabowe dle německého středověkého pravidla místních jmen, kdy příponu -owe měly osady, vztahující se k řekám nebo k vodě (odpovídá dnešní německé příponě v názvech obcí -au,-aue, dříve se psaly jako -ow, -owe nebo i -ouwe). Pak tuto podmínku svým umístěním bezesporu splňujeme. Ostravice v místě naší obce ve středověku četně meandrovala, vytvářela spousty kanálů a slepých ramen. Toto meandrování se na její tváři podepisovalo kanály a příkopy, které si vyhloubila voda, a bylo významným znakem naší oblasti. Ještě v minulém století se u nás některá obdělávaná pole nacházela na ostrovech, obklopených z obou stran Ostravicí a tato oblast se jmenovala Kamenec (nemá nic společného se stejnojmennou oblastí na Slezské Ostravě). Teprve s regulací Ostravice tyto ostrůvky zanikly. Většina Hrabovanů z vlastní zkušenosti také ví, že pod jejich pozemky a domy se nechází často čistý říční písek či pásy říčních kamenů. To i v místech od dnešní Ostravice poměrně vzdálených. A zde se dostáváme k německému výrazu „Graben“, který značí kanál nebo příkop. Nebyli jsme tedy pojmenování dle habrového lesa, ale jako místo protkané meandrujícími kanály. Takové přírodní Benátky severu. Současnou podobu názvu Hrabová přineslo až pozdější počešťování názvu obce, vzhledem k tomu, že na jejím území se hovořilo česky (lašsky) a přineslo nesprávnou romantizující představu o staroslovanském názvu.

Ve zmiňované publikaci v části věnované místním jménům na straně 364 je zmiňována i naše družební Hrabová z okresu Šumperk. I zde je výklad názvu poněkud nepřesný, i když název této obce zde s habry opravdu souvisí. Tato obec se původně jmenovala Lhota. Když už se Lhot vyrojilo hodně a bylo složité je rozlišovat, byla tato Lhota specifikována jako Lhota Habrová. Dle okolo rostoucího habrového lesa. Později se přívlastek Lhota přestal užívat.

Toto pravidlo tvorby středověkých místních jmen můžeme vztáhnout i na tajemné Rosenowe. V úvahu by tedy připadalo jen místo, které by těsně sousedilo s řekou, nebo by řeka byla jeho součástí. Toto žádná v publikaci zmíněných místních adeptů na Rosenowe nesplňuje. Naopak Rožnov pod Radhoštěm toto splňuje dokonale. Lze i doložit, že dané území, na kterém se Rožnov pod Radhoštěm rozkládá, olomoucké biskupství již za biskupa Bruna vlastnilo. A nejednalo se v žádném případě o neosídlené území. Již za Bruna tato území získal Mikuláš z Choryně, který vysadil pouhých 12 kilometrů od Rožnova novou ves s biskupovým jménem – Brunov (dnes Brňov). Chybná je v publikaci také výtka, že se o Rožnov pod Radhoštěm jednat nemůže, protože pozemky Rožnova nemohly patřit do újezda patřícího Huckenwagenům. Tato výtka je nesmyslná a prokazuje autorovu neznalost, jelikož v té době se území geograficky popisovalo vždy tak, že geografické body ohraničující území ležely vždy vně popisovaného území. Takže Rožnov pod Radhoštěm plně splňuje to, jak je v závěti popisováno, že se jedná o obec ležící v újezdu, od starodávna patřícímu olomouckému biskupství.

Tags:

Comments are closed.