(Hrabovské listy 10/2025, autor textu: Martin Slepička) Pošta, respektive poštovní úřad, představuje bezesporu jednu z nejstarších lidských institucí, sloužících k usnadnění dálkové mezilidské komunikace, která navazuje na nejrůznější systémy doručování zpráv pomocí speciálních poslů, známých již například ze starověké Římské říše. I v současném městském obvodě Hrabová dosud úspěšně v Hrabové navazuje na dlouholetou tradici sahající až do 19. století. Pojďme si proto připomenout alespoň to málo, co bylo o poštovní činnosti v Hrabové zaznamenáno na řádcích nejstarších obecních kronik či v relevantní literatuře o místních dějinách.
Otevření budovy tzv. nové školy roku 1904, kam byl umístěn hrabovský poštovní úřad (Pamětní kniha obce Hrabové 1922-1937).
Je jisté, že poštovní služby mohli Hrabované využívat nejpozději v druhé polovině 19. století, kdy se o donášku korespondence staral místní občan Lička, který pro ni pravidelně docházel do sousedního Paskova. Právě tam, v bývalém sídle paskovského panství, byly soustředěny některé rakouské (předlitavské) státní organizace včetně poštovního úřadu Císařsko-královské pošty. Skutečně revoluční změnu pro Hrabovou v otázce přístupnosti poštovních služeb ale znamenal až 1. říjen roku 1896, kdy došlo k oficiálnímu zřízení vlastní poštovní pobočky v Hrabové v domě naproti dnešní budově římskokatolické fary, kde patrně přebýval listonoš Lička, osobně roznášející korespondenci po celé obci. První poštmistrovou, odpovědnou za vedení pobočky, byla jmenována Růžena Gotlieberová, jež se později provdala za (řídícího) učitele hrabovské obecné školy Štěpána Němce. Ještě v říjnu 1896 se však pobočka pošty, kterou si můžeme představit jako pouhou jednu vybavenou místnost, přesunula do domu na Paskovské ulici naproti dnešní hasičské zbrojnici, kde žil tehdejší hrabovský starosta a organizátor českého kulturního života na Ostravsku Ludvík Staněk. Je však příznačné, že na přelomu 19. a 20. století byla do Hrabové donášena pošta z Vítkovic každé ráno.
Další zlepšení poštovních služeb nastalo v Hrabové po vystavění a slavnostním otevření takzvané nové školy, tedy budovy současného Úřadu městského obvodu Hrabová v září 1904. Jelikož spolu s budovou takzvané staré školy Hrabová nyní konečně disponovala dostatečnými prostorami pro školní vzdělávání, bylo možno umístit poštovní úřad do části bytu učitele Štěpána Němce právě v nové škole, což přineslo Hrabovanům větší komfort a umožnilo vykonává svou činnost pobočka státního podniku Česká pošta, jež je poměrně hojně navštěvována místními občany kvůli nejrůznějšímu spektru poskytovaných služeb, zvláště pak před vánočními svátky. Málokterý občan si však při návštěvě budovy Úřadu městského obvodu Hrabová, kde pošta nyní sídlí, uvědomí, že poštovní činnost to i rozvoj poštovních služeb. Tak došlo po necelých dvou letech k zavedení takzvané jízdní pošty, povozu přepravujícího krom zásilek i občany, jenž jezdil jednou či později i dvakrát denně z Hrabové do Vítkovic a zase zpět. Poštovní úřad zůstal na svém místě v učitelském bytě nové školy i v období první Československé republiky, kdy se změnilo jen vedení pošty. Po poštmistrové Boženě Němcové převzal roku 1924 tento úřad František Pazourek.
Existence pošty v obci ale umožnila rozvoj nových moderních technologií, především zavedení hojně využívané telefonní stanice a zprovoznění zasílání občanských telegramů 5. července 1929, umožňujících jednoduchou komunikaci na velké vzdálenosti. Pošta zůstala v Hrabové na stejném místě i poté, co se školní vyučování roku 1957 přeneslo do nově vybudované základní školy na Šídlovci. Kromě obecní knihovny a sídla místní organizace KSČ získala další prostory ke svému rozvoji v budově dnešního úřadu i hrabovská pobočka pošty, která zůstala na Bažanově ulici i po vzniku samosprávného městského obvodu Hrabová v listopadu 1990.
Dodejme, že v Hrabové pošta funguje již 129 let a přes několikeré omezování provozu je stále otevřena každý všední den (po a st: 10–12, 13–18; út, čt, pá: 9–12, 13–15).
Martin Slepička
