Hrabová a její rody, grunt č. 3, mlýn

Dnes přichází na řadu grunt s pořadovým číslem 3, který nalezneme téměř až u severní hranice naší obce. Tento grunt dal v pozdější době i jméno ulici, na které se nachází – Mlynářská. Grunt býval po jistou dobu také volenstvím.


Kup gruntu Kašpara Žáčka

Léta páně 1693 dne 29.dubna s povolením náměstka Vrchnosti Milostivé, v přítomnosti úředních osob, fojta Melichara Cholevy, purkmistra Josefa Jaroše, starších Josefa Chlupatého, Jana Honuse a jiných všech jich přidaných koupil grunt po zběhlém Janovi Muřinovi v těch mezích a hranicích jak od starodávna jest za sumu 40 slezských zlatých. Bez všeho závdanku gruntovní peníze počínaje od roku 1694 po Svatém Jiří (24. duben) povinen bude klásti nápadníkům po 2 slezských zlatých až do vyplacení sumy zvrchu psané totiž 40 slezských zlatých (splaceno bude tedy za 20 let). Přídavků žádných k němu není kromě tohoto: totiž slepic 3 kusy, osetí ozimého všeho, polovici cokoliv na zimu zasetého jest, druhá pak polovice lidská poněvadž bez povolení seli, Vrchnosti Milostivé náležeti má, léčby se kterému co kasírovalo. Dávky pak všelijaké počínaje od měsíce května dávati bude povinen, kromě plateb všelijakých Vrchnosti Milostivé náležejících za tento rok polovičně zapraviti. Že pak kupitel tomuto kupu ve všem zadosti činiti chce a dobrým hospodářem bude zaručil Matějem Babušem a Matějem Piskořem potvrdil 5 českými groši, polovici na Vrchnost a druhou polovicí na obec hrabovskou. Stalo se Anno ex die ut supra.

K tomu gruntu přináleží

Role na Břehu a za Slínem
asi na 35 měřic a 2 achtly (6.76ha)

V Luhu a Kamenci
asi na 5 měřic
(0.96ha)
====================
činí celkem 40 měřic a 2 achtly (7.72ha)

Plodové rybníčky 1
do kteréhož když se plodovou násadou neužívá
vyseti by se mohlo asi 2 měřice a 4 achtly (0.48ha)

Zahrada při domě 1
kteráž travou a ovocem  se užívá

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Kašpar Žáček koupil tenž grunt za 40 slezkých zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest 6 slezkých zlatých
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům 34 slezkých zlatých

totiž

1. Nápadníkům po nebožtíkovi Mikuláši Kovalčíkovi
Janovi Kovalčíkovi na svůj díl má ještě dobírat 6 slezských zlatých
a od Tomáše bratra svého skoupil za 6 slezských zlatých 9 grošů a tak jemu patřiti bude předně
15 slezkých zlatých
2. Nápadníkům po nebožtíkovi Mikuláši Kovalčíkovi
Maryně Maluchové, Anně Pešatce a Markétě Mertečkové každé po 1 sleszském zlatém
3 slezské zlaté
3. Janovi Kovalčíkovi jeho vyplacení 9 slezkých zlatých
4. Matějovi Mutinovi jeho vyplacení
7 slezkých zlatých
a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících
34 slezkých zlatých

 

Výše uvedený text je přepisem celého záznamu z gruntovní knihy, který můžete nalézt zde. Oproti minulému gruntu jsem připojil i přepis vypořádání při koupi. V diskuzi pod minulým článkem byl totiž připojen návrh, abych osvětlil, jak se grunt „kupoval“. Jak je vidno, peníze nešly vrchnosti a nešly také výhradně poslednímu majiteli. Nejdůležitější bylo vyplatit závazky váznoucí na daném gruntě. Obvykle se tedy vypláceli sourozenci, matka a v případě, že žil otec, tak i ten. Vypláceni jsou často i sourozenci a potomci předchozích majitelů, jelikož vyplácení obvykle trvalo poměrně dlouho. Zde vidíme, že jsou vypláceni Kovalčíkovi, přestože předchozím majitelem byl uprchnuvší Jan Muřin. Z toho se dá usuzovat, že předchozím majitelem před Janem Muřinem byl Mikuláš Kovalčík. Ve vypořádání naleznete i jména třech žen. Toto jsou s největší pravděpodobností dcery Mikuláše Kovalčíka a částka 1 slezský zlatý pro každou z nich součást jejich věna. Pozemkové a gruntovní knihy pomohou často překlenout při genealogickém pátrání chybějící či neúplné matriky. Přestože tedy zachované matriky Hrabové jsou až od roku 1698, může tedy hypotetický badatel Kovalčík, Malucha, Pešat či Mertečka nahlédnout před ně.

Trochu odbočím, pokud máte návrh, co byste rádi v článcích o hrabovských rodech a gruntech četli, popřípadě máte informace o které se chcete podělit, využijte diskuze pod článkem. Taktéž ji můžete využít, pokud máte genealogické dotazy týkající se Hrabové, pokusím se je zodpověděť, případně pomůžu s vyhledáním a přečtením záznamu v online dostupných matrikách.

Z gruntovní knihy je také zajímavá informace, že původní majitel gruntu utekl. Taktéž je zajímavé, že hospodářství nebylo až tak na úsudku hospodáře, ale využití gruntu musela schvalovat vrchnost. Proto také při výše uvedené koupi polovina již zaseté úrody propadla vrchnosti, jelikož původní majitel nepožádal vrchnost o povolení k setbě.

Ale nyní již zpět ke gruntu číslo 3 a tomu, jak se měnili jeho majitelé.

Dne 19.prosince 1700 je vyplácení gruntovních peněz pozastaveno, jelikož tento grunt vyhořel.

Možná někoho z Vás napadne, jak se nastalá situace řešila, protože pojišťovnictví tehdy nebylo. V zájmu vrchnosti bylo, aby pozemky byly obdělávány a jim plynuly potřebné odvody. Pak záleželo, jestli grunt byl dominikální nebo rustikální. V případě dominikálního gruntu, který vlastnila vrchnost, celé stavení na své náklady znovu vybudovala. V případě rustikálního gruntu, kdy tento byl ve vlastnictví jeho obyvatele, vrchnost obvykle dodala zdarma dřevo potřebné k jeho obnově.

Kdy přesně grunt vyhořel dnes již nezjistíme, ale dne 26. dubna 1700 je Kašpar Žáček pohřben, ve věku 32. let. Je pravděpodobné, že umírá v tak mladém věku v souvislosti s touto tragedií. Kašpar Žáček po sobě zanechává 4 siroty a manželku Marii.

11. ledna 1701 grunt kupuje za 60 zlatých Václav Dvorský. Cena je navýšena, protože po ohni veškerá stavení okolo se znovu vystavěla.

15. května 1721 kupuje grunt od Václava Dvorského Mikuláš Krčma za 60 slezských zlatých

7. června 1733 po zemřelém Mikuláši Krčmovi kupuje grunt Jiří Hlavenka za stejnou sumu. Grunt je zmiňován jako sedlácký s privilegii, tedy jako volenství.

13. dubna 1749 kupuje grunt Václav Chlupatý, předek všech dnešních Chlupatých v naší obci, kdy mu jej přepouští Jiří Hlavena včetně privilegia za sumu opět 60 slezských zlatých.

5. prosince 1751 kupuje grut po zemřelém Václavovi Chlupatém za sumu 60 zlatých Jan Krejčí.

28. srpna 1774 předán grunt a právo volenství za 60 zlatých Václavovi Chlupatému, synovi předešlého majitele.

10. února 1808 kupuje svobodný polosedlácký grunt Václav Chlupatý od otce stejného jména za 400 zlatých.

6.7.1831 kupuje grunt za 1000 zlatých Jan Chlupatý od svého otce Václava Chlupatého.

Stavení s číslem popisným přidělené gruntu, tedy stavení číslo 51 existuje dodnes.

Grunt3

V roce 1900 grunt má dva byty, vlastníkem je Františka Najzarová. První byt obývá s manželem Karlem Najzarem, spolu s dětmi z prvního manželství syny Chlupatými Janem, Josefem, Karlem a dcerami Emílií a Hermínou. Spolu s nimi ještě bydlí děvečka a pasák.

V roce 1910 dům obývá Chlupatý Karel s manželkou Annou a dcerou Marií. Bydlí s nimi ještě i služebná. Druhý byt je stále neobydlený.

Jak jsem již psal, býval u tohoto gruntu i mlýn. Byl to jediný mlýn poháněný vodou v Hrabové. Tento mlýn byl počátkem minulého století odkoupen a jeho prodloužený náhon sloužil jako zdroj vody pro Vítkovické železárny. Ve čtvrtině minulého století pak padl za oběť povodni. Po povodni byl obnoven a sloužil až do počátku padesátých let.

 

Předchozí díly:
Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Hrabová a její rody, grunt č. 1, fojtství
Hrabová a její rody, grunt č. 2, volenství

Komentáře jsou uzavřeny.