Hrabová a její rody, grunt č. 2, volenství

Dnes se zastavíme u gruntu číslo 2, který roku 1660 kupuje Jan Žáček po svém zemřelém otci Tomáši Žáčkovi. Tento grunt byl volenství, grunt svobodný, od robot osvobozený, dědičný a vlastník s ním mohl nakládat dle libosti.


Kup gruntu Jana Žáčka svobodného

Léta páně 1660 na den Svatého Martina (11.listopadu) stala se koupě a prodej v dědině Velké Hrabové a to takový, že sobě koupil Jan syn nebožtíka Tomáše Žáčka grunt a volenství po otci svém za úřadu Matěje Cholevy fojta, purkmistra Jana Borovce, Adama Chlupatého, Matěje Mutiny, Tomáše Šustka, Jana Vlčka, Matěje Havlíka a jiných všech za sumu 500 slezských zlatých (slezský zlatý byla v té době stříbrná mince, obsahující 25,2175g stříbra, váhově tedy prakticky tolik, co dnes 3 kovové 20ti koruny ). Z této sumy zavdavku má vyplniti za jeden rok na čtyři termíny. První při odevzdání gruntu 25 slezských zlatých. Druhý léta 1661 o příštím Svatém Jiří (24. duben) 25 slezských zlatých. Třetí o Svatém Václavu (28. září) 25 slezských zlatých. Čtvrtý o vánocích 25 slezských zlatých. Navíc povinen bude klásti zavdanku 100 slezských zlatých: každoročně o Svatém Václavu po 20 slezských zlatých až dovrší té sumy (to znamená 5 let). 200 slezských zlatých: gruntovní peníze pokládati má počnout téhož léta 1662 o Sv. Jiří po 12 slezských zlatých až dovrší té sumy (téměř 17 let).

Z vrchu psané přidává se k tomu gruntu: 4 koně, jedno hříbě se vším co k nim náleží, vozy 2 kované, pluh, hák železný, dva páry bran, bečky na zelí 2, svině 2 páry, jednoho býka, husy 3. kusy, slepic 2. páry.

Víc tomu hospodáři prodáno na dluh jedno hříbě za 4 slezské zlaté, dvě kola staré za 3 slezské zlaté, prázdné úly co jich bylo za 2 slezské zlaté, čtvery včely za 2 slezské zlaté a 18 grošů (1 slezský zlatý měl 36 grošů), sviní dvoje za 1 slezský zlatý, z těch zvrškův prodaných darováno na kostel 5 slezských zlatých. Sirot malých patero tím bude hospodář povinen kdyby jim bylo potřeba jednomu každému dáti tři věrtele žita (pšenice) a dva věrtle rži (žita, dodnes se u nás říká pšenici žito a žitu rež), po jednom hovadu zabíti.

Dvěma synkům totiž Jírovi a Tomášovi vynímají se ovce, které jsou hospodářovi za 22 slezských zlatých a 24 grošů  prodané, a takové peníze za hospodářem zůstávají a z nich každému pomocního předkem po 11 slezských zlatých a 12 grošů přijde.

Výminek matce. 6 záhonů od hranic do hranic na Břehu od dolní meze, na Luhu do horní meze až po chodník za vodou od Kunčic, a za chodníkem ten kus matka má obdělávati sama, jiné výminky hospodář má obdělávati, pole zvoziti, hnůj vyvésti a tak všecko potřeba kdyby se trefilo. V přísevcích čtyři záhony na zelí, len, mrkev a konopí, zahrádku za dvorem i se sadem a jabloň proti ní nad potokem, slívoví na dolině proti kolni až k návsi i okolo plotů v zahradě. Kus zahrady od Tomanova k jakémukoliv aneb haluzy na ni vystavený v užívání do smrti. Rybník přední od Tomanova. Světničku i s chlévem co při ní jest, též špicheř a chlév za maštalí i v staré stodole od návsi. Dobytka kravského má hospodář svým čeledínem při svých pásti 3 kusy, jedno tele tu kde své pásti bude. Stalo se Anno ex die ut supra.

K tomu volenství přináleží

Role na Břehách a na Slíně i s tou již dávno odkoupenou od gruntu Jana Staňka v Nové Bělé asi na 58 měřic.
luka v Luhách asi na 15 měřic a 4 achtly
za vodou asi na 31 měřic a 7 achtlů
===========================
činí 105 měřic 3 achtly (20.21ha)

 Plodové rybníky tři, do kterýchž všech když se plodovou násadou neužívají vysetí bylo možno asi 27 měřic a 1 achtl (5.2ha)

Zahrada při domě na které může vyséti asi 2 měřice, ostatek travou a ovocem užívá.

zajímavý je dodatek na konci, kdy se rekapituluje vypořádání a zbývá 4 slezské zlaté a 33 grošů, které mají být vyplaceny

totiž
Rozině Pekařce z Fulneka patří o kteréžto však ale se neví, kam se poděla

později bylo dopsáno

nachází se v Opavě a jest dne 10. března 1705 náležitě vyplacena


 

Výše uvedený text je přepisem celého záznamu z gruntovní knihy. Text jsem považoval za natolik zajímavý, že jsem Vám jej celý přepsal. Původní text naleznete zde a na následujících třech stranách. Vězte, že daný text je psán poměrně uhlazeným písmem a krasopisně, přestože se to na první pohled nezdá. Za povšimnutí stojí zejména součásti kupovaného gruntu a vypořádání s matkou, kde je detailně řešeno, jak bude na stáří zaopatřena.

Tento grunt měl později přiděleno číslo popisné 43 a toto číslo popisné existuje v daném místě dodnes, prostože chalupa již dozajista není původní. Volenství začínalo dnešní ulicí Jestřábského a pokračovalo severním směrem od ní až po úroveň, kde dnes končí dopravní hřiště za obecním úřadem. Ve směru východně západním začínalo stejně jak vetšina ostatních gruntů. Na straně východní za Ostravicí na Závodí u hranice s Velkými Kunčicemi a na druhé straně končilo hranicí s Novou Bělou. Většina gruntů byly v celé Hrabové nudle od hranice s Vratimovem či Kunčicemi do hranice s Novou Bělou. Na pozemcích patřících k volenství naleznete dnes nejen obecní úřad, ale také usedlosti Adámků a Chlupatých, za ulicí Místeckou dnes naleznete na pozemcích volenství Makro a část Tesca. Na jednom z bývalých rybníků dnes stojí květinářství Kvítko Věrky Kročkové rozené Chlupaté.

a nyní k tomu, jak grunt měnil své majitele

24. června 1701 grunt kupuje Jiří Žáček od svého otce Jana Žáčka

14. července 1737 kupuje grunt Josef Žáček po svém zemřelém otci Jiřím  Žáčkovi

1. května 1757 kupuje grunt Ondřej Adámek

12. února 1782 kupuje grunt Václav Šeděnka, svobodný sedlák

13.února 1798  (v pozemkové knize použito ne zrovna běžné označení měsíce února – Hornung) dědí Josef Šeděnka grunt po své zemřelé matce Ludmile Šeděnkové (mimo jiné dceři Ondřeje Adámka).

15.července 1833 dědí grunt Jan Šeděnka po svém otci Josefovi

V roce 1900 je dle sčítacích operátů číslo popisné rozděleno na 2, konrétně 43a a 43b. 43a vlastní Rudolf Držonka, který býval i starostou obce a obývá jej s rodinou, 43b má 4 byty, které obývají nádeníci a dělníci, byt 1 Vojnovi původem z Bělé, byt 2 paní Balušková z dcerou, byt 3 Slívovi původem z Bartovic, byt 4 Řehovi z Hrabové.

Ve sčítacích operátech roku 1910 již číslo 43 figuruje jako jediné a majitelem jsou uvedeni „dědici Držonkové“. 4 byty obývá celkem 22 osob. Konkrétně byt č. 1 Sobkovi původem ze Skalice, byt č. 2 Švrčkovi z Hrabové, byt č. 3 vdova Klára Držonková se synem a byt č. 4 paní Balušková s dcerou.

 

Volenství
takto vypadá chalupa gruntu 2 dnes

Předchozí díly:
Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Hrabová a její rody, grunt č. 1, fojtství

3 Komentáře

  1. Profilový obrázek mslepicka říká:

    Pěkný článek, snad bych ještě přidal některé informace z kroniky či z urbáře, jaká měl majitel svobodného gruntu výsady,práva a povinnosti a vysvětlil bych širší veřejnosti, jak se „kupuje“ grunt. M.S.

  2. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    Dobry den, pane Slepicko.

    Jsem velmi rad, ze je v Hrabove vice lidi, jako je Milan Sliva. Nechci a nechceme, at jsou clanky o historii one man show, proto pokud mate co rict, napiste to do clanku a my clanek urcite radi zverejnime. Prave jste napsal velmi zajimava temata – vysvetleni vysad, prav a povinnosti, nakupovani gruntu.

    Mejte se a diky za zpetnou vazbu a ze nas ctete.

    S pozdravem, R.O.

  3. Pingback: Hrabová a její rody, grunt č. 3, mlýn