Církevní dějiny Hrabové v době předbělohorské

Středověká a raně novověká vesnice Hrabová náležela od roku 1300 s několika výjimkami k paskovskému panství, jež v té době mělo status manství olomouckého biskupství.

Dle názoru některých historiků (Alois Adamus et al.) bylo již při založení vsi Hrabové počítáno se vznikem kostela, významný ostravský historik a archivář tak usuzoval podle umístění kostela přibližně ve středu vsi v blízkosti nejvýznamnějších budov (fojtství, volenství etc.), také upozorňoval na nezastavěné farské pole poblíž kostela.

Původní dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pocházel z první poloviny 16. století. Vědeckou metodou dendrochronologie bylo zjištěno znalcem Josefem Kynclem, že kostel pochází z jedlových stromů (ne modřínové dřevo), které dřevorubci pokáceli krátce po roce 1522, avšak vlivem požáru došlo ke zkreslení materiálu a posunutí datace. Odborníci na dřevěné konstrukce proto posunuli dataci zcela jasně mezi roky 1540–1550, tomu by odpovídal letopočet 1543 uvedený v evidenčním listu nemovité kulturní památky z roku 1993, který vypracoval PhDr. A. Grůza. Také dřevěné architektonické prvky na pomezí pozdní gotiky a renesance nám dovolují usuzovat na druhou čtvrtinu 16. století. Ve vyhořelém kostele šlo také spatřit úmrtní oznámení z roku 1564, oznamující, že hrabovský fojt Jura Choleva zemřel ve třetí postní středu roku 1564.

Zdá se býti pravděpodobné, že k nově postavenému kostelu olomoucké biskupství zřídilo v rámci olomouckého arcijáhenství i katolickou faru. Od roku 1553 (do 1723) patřila hrabovská farnost k nově zřízenému ostravskému děkanátu. První zmínka o hrabovské farnosti pochází z roku 1580, kdy Ctibor Syrakovský z Pěrkova na Paskově a Staré Vsi posílá dopis olomouckému biskupu Stanislavu II. Pavlovskému, aby mu na velkohrabovskou faru poslal katolického faráře. Pro velký nedostatek katolických kněží nebyl nejspíš do vsi investován farář.
Pravděpodobně z roku 1596 pocházel další již nedochovaný nápis v hrabovském kostele. Ten nám na trámu u věže sděloval, že roku 1596 umřel hrabovský fojt Mikuláš Choleva. Dalším pramenem poznání církevních dějin obce je dopis z roku 1597, kdy biskup Stanislav II. Pavlovský vyzývá nejvyššího písaře markrabství Moravského, Ctibora Syrakovského z Pěrkova, aby na hrabovské faře netrpěl „heretických predikantův“, tj. kazatele Jednoty bratrské, jejichž sbor v Hrabové po krátkou dobu také působil (PhDr. Jan Al Saheb, Ph.D uvádí dataci 1597–1617). Členové Jednoty bratrské pravděpodobně přišli do Hrabové z Paskova, kde jejich sbor střídavě působil téměř sto let, od dvacátých let 16. století až do doby rekatolizace po Bitvě na Bílé hoře. Nelze ovšem pominout fakt, že jediným známým písemným pramenem pro působení Českých bratří v Hrabové je pouze výše zmíněný dopis Stanislava II. z roku 1597.

Z děkanské matriky z roku 1764 víme, že hrabovské portatile (malý přenosný oltář) pocházelo z roku 1602. Na přelomu 16. a 17. století zajišťoval bohoslužby v kostele sv. Kateřiny děkan z Moravské Ostravy ve spolupráci se svými podřízenými kaplany. Další zprávu o farní správě v Hrabové máme z roku 1615, kdy v Hrabové působil katolický farář Vojtěch. Vdova po majiteli paskovského panství Hynku Syrakovském z Pěrkova přijala po smrti manžela nekatolické náboženství, v Paskově nahradila katolického kněze protestantským a hrabovskému faráři Vojtěchovi nechala zavřít kostel a nabádala poddané, aby Vojtěchovi všichni občané neodváděli povinné církevní desátky.
Po potlačení stavovského povstání nastal opětovný příklon všech věřících ke katolicismu. V roce 1633 moravskoostravský děkan Jan Mathisius dosadil na hrabovskou faru katolického faráře Martina Fulkavia, který zajišťoval duchovní správu filiálním kostelům v Paskově a ve Staré Bělé. Ještě za faráře Fulkavia bylo sídlo farního obvodu přeneseno do Paskova a do Hrabové pouze dojížděl farář a kaplani z Paskova, k obnovení samostatné duchovní správy došlo až roku 1780.

2 Komentáře

  1. Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

    Děkuji moc za článek, ani nevíte jak mne potěšila informace o trámu nesoucího informaci o úmrtí Mikuláše Cholevy. Tuto informaci jsem kdysi také zachytil, ale bohužel všichni kterých jsem se ptal o jeho existenci nevěděli. Mám Mikuláše ve svém rodokmenu sice zavedeného, ale uvítal bych každou informaci. Nemáte bližší informace o doslovném textu, popřípadě povědomí o nějaké fotografii tohoto trámu?

  2. Profilový obrázek mslepicka říká:

    Informaci o úmrtí Mikuláše Cholevy jsem čerpal z nově vydané (ještě není v prodeji) menší publikace Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy, kterou vypracovala památkářka Mgr. Romana Rosová. Jsou tam jen tři věty a pozn. pod čarou, které Vám můžou pomoci.

    Doslovný přepis ze strany 81: Inventář z roku 1808 poznamenává, že u hlavních vstupních dveří byl do dřeva vyřezán nápis o smrti Mikuláše Cholewy v roce 1596 („Leta Panie zde umřel Mikulass Fogt Cholewa 1596“). Později byl někým záznam opraven – jméno fojta na Jira (Gira) a datum na 1536.
    pozn. 185 k výše uvedenému: SOkA Frýdek-Místek, OÚ Místek, inv. č. 563, kart. 125. V exempláři inventáře, uloženém v archivu Arcibiskupské konsistoře v Olomouci, ale opravy letopočtu a jména uvedeny nejsou. Viz ZAI, ACO, kart. 8293.

    Přepis ze str. 82: Také Dalibor Prix v katalogovém hesle kostela sv. Kateřiny z výstavy Od gotiky k renesanci zmiňuje datum 1564… Také zmiňuje i letopočet 1596 na věži, spojený se zprávou o smrti fojta Mikuláše, což mělo dokazovat existenci věže k tomuto datu…

    Na žádnou jinou zmínku o tomto nápise (vždy se píše o nápise z roku 1564) jsem nikde jinde nenarazil. Jediná instituce, kde by mohli mít detailnější staré historické fotografie o kostele, je Národní památkový ústav, ÚOP Ostrava. Podle mě ten nápis o úmrtí Mikuláše zanikl již dávno, stal se nečitelným nebo vyměnili shnilý trám s nápisem apod. Snad jsem Vám trochu pomohl.

[email protected] [email protected]