Filip Ludvík hrabě ze Saint-Genois d’Anneaucourt

Filip Ludvík hrabě ze Saint-Genois d’Aneaucourt (1790–1857) byl posledním feudálním pánem Hrabové před revolucí z let 1848–1849, která umožnila vznik první samosprávné obce Hrabová.

Slavný rod de Saint-Genois pochází z historického hrabství Hainaut (Comté de Hainaut), jehož území se dnes rozkládá na severu Francie a jihu Belgie. Počátky roku sahají až do doby vrcholného středověku, kdy zakladatel rodu Jean I. de Saint-Genois roku 1280 dokazuje svou příslušnost ke šlechtickému stavu na zasedání kapituly v Denain.

Erb rodu Saint-GenoisV roce 1464 byl Simon de Saint-Genois povýšen císařem Fridrichem III. pro sebe a všech potomků svých do baronského stavu. V průběhu třicetileté války (1618–1648) se císařský plukovník rakouské armády Filip Karel VI. baron de Saint-Genois d’Anneaucourt dostal na území Těšínska, kde se usadil a založil zde slezskou větev rodu ze Saint-Genois d’Anneaucourt.

 Poslední feudální držitel Hrabové ze slezské  větve rodu se narodil roku 1790 v Badenu u  Vídně rodičům Arnoldu baronu ze Saint-Genois  d’Aneaucourt a jeho druhé manželce Julii Beatě  Saint-Genois, rozené von Lašovské, jako Filip  Ludvík. V roce 1804 mu ve čtrnácti letech zemřel  otec Arnold a mladý baron Filip Ludvík, dědic části majetku, byl svěřen do opatrovnictví k jednomu příslušníkovi spřízněného rodu Bludovských, u kterého se nadále vzdělával.

V roce 1809 kupuje Filip Ludvík paskovské panství za 600000 florénů, kde žil od roku 1810 se svou manželkou Johanou Josefou Eleonorou baronkou von Trach und Bürkau s níž měl tři děti, Alexandra (1811–1819), Mořice (1816–1886) a Marii (1820–1888), celá rodina žila na paskovském zámku. V roce 1817 se stal jediným dědicem majetku svého otce, protože zemřela jeho milovaná matka Julie Beata Saint-Genois, jejíž smrt jej velmiFilip Ludvík hrabě ze Saint-Genois d'Aneaucourt 1 zasáhla.

Po získání vzdělání v oblasti práva a filozofie na univerzitě v Olomouci se věnoval kariéře u císařského dvora ve Vídni a navyšoval rodový majetek. Již v relativně mladém věku získal vysoké funkce a vyznamenání, například byl císařským komořím a tajným radou, rytířem rakouského řádu Leopolda a čestným rytířem Suverénního Maltézského řádu.

Ve 20. a 30. letech 19. století se stal kromě původního paskovského panství včetně Hrabové majitelem mnoha moravských, slezských i haličských statků, Tejniček, Pteni, Čelechovic na Hané, Dolan, Kožušan, Vrbatek, Žerotina a panství Klášterní Hradiště, Kunčic u Ostravy, Vratimova, Řepiště, Radvanic a Rakovce či Makova v Haliči, kde vystavěl velké železárny pojmenované po synu Mořicovi.

Obrovský majetek umožnil Filipu Ludvíkovi provádět četnou charitativní činnost. Obdarovával chudé lidi ze slezských, moravských a haličských statků nebo například založil Ústav pro vdovy a sirotky ve Vídni. Podporoval také rozvoj školství na Slezsku či zakládal četné hospodářské podniky, např. založil roku 1838 cukrovar v Paskově.

Filip Ludvík hrabě ze Saint-Genois d'Aneaucourt 2

Za své četné zásluhy pro monarchii, obchodní podnikání a charitativní činnost byl 27. ledna 1827 císařem Františkem I. povýšen do hraběcího stavu. Hrabě Filip Ludvík vynikal i jako mecenáš umění a sběratel. Na paskovském zámku vybudoval velkou knihovnu. Zde se také věnoval vášnivému sběru známek a starých mincí, jeho bohatá numismatická sbírka zakoupená od haličského šlechtice Leona Mikockého je dosud mezi současnými sběrateli dobře známá.

Shodou okolností se stal posledním držitelem paskovského panství včetně vesnice Hrabová během událostí revolučních let 1848–1849, které přinesly zrušení poddanství a zřízení obecní samosprávy. I na bývalém paskovském panství došlo k vyvazování obyvatel a pozemků z poddanství, část bývalých poddanských povinností byla zrušena bez náhrady, část za odškodnění, např. náhrada připadla za povinnost sypání obilí, za robotu sedláků, za pozemkovou činži či za povinnost předení 26 a 3/4 kusů jemné příze z panského materiálu etc.

Hrabě Filip Ludvík roku 1851 koupil v Badenu u Vídně za částku 30000 florénů zámek s parkem, kde v roce 1857 umírá, byl pohřben v rodinné hrobce v polském Jaworze. Jeho majetek přebírá syn Mořic hrabě ze Saint-Genois d’Aneaucourt.

Seznam použitých pramenů a literatury:

Archiv města Ostravy, Archiv obce Hrabová (1850–1941), Pamětní kniha obce Hrabové I. díl,  inv. č. 20a, pag. 48.

BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová. [Ostrava]: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997, s. 11–12.

NOVOTNÝ, Josef. Kdo všechno byli držitelé paskovského panství. In: NOVOTNÝ, Josef aj. Paskov: 730 let. Paskov: Obecní úřad Paskov, 1997, s. 24–25.

ROIK, Jadwiga a MAKOWSKI, Mariusz. Sága rodu Saint-Genois d’Aneaucourt – pánů na Jaworzu. Jaworze: Urząd Gminy Jaworze, 2011, s. 9–26. ISBN 978-83-933753-3-2.

 

6 Komentáře

  1. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    Martine, velice pekny clanek, dekuji za nej.

  2. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    Radku, velice pěkné stránky, děkuji za ně. 🙂 Přidal jsem prameny a literaturu pro zájemce.

  3. Vladimír Slavík Vladimír Slavík říká:

    Na základě informací zveřejněných v Paskovském zpravodaji jsem 28. února navštívil paskovský zámek a mimo jiné zde zakoupil publikaci „Galerie držitelů Paskova“ (autoři Jan Al Saheb a Karel Müller). Kromě některých informací zveřejněných v článku Marina Slepičky možná budou milovníky historie zajímat i následující: Vysoká cena za panství 600 000 florénů (zlatých) byla především ovlivněna inflací, která zachvátila celou Evropu po napoleonských válkách. Při dřívějších změnách majitelů byla kupní cena tohoto panství řádově nižší.
    Roku 1869 postihl paskovský zámek požár,takže v následujících letech procházel náročnou obnovou, kterou již financoval syn původního majitele.
    V publikaci je podrobně popsán i rodový erb, základem kterého je ondřejský kříž.
    V roce 1880 se novým vlastníkem paskovského zámku stal příbuzný posledního majitele, hrabě Vintíř Stolberg – Stolberg. Jméno tohoto rodu je povědomé všem starším občanům Hrabové, protože jeho příslušníci zde žili až do r. 1945.

  4. Profilový obrázek Marek Bohuš říká:

    Vrtalo mi hlavou, proč kupoval Baden roku 1851, když se tam 1790 už narodil. Ve skutečnosti se narodil v Těšíně, jak stojí v Biografickém slovníku Severní Moravy a Slezska.
    Vlastnil i část naší obce Hlubočky – Posluchova, takže o něm musím taky napsat do zpravodaje.
    Díky za článek!

    • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

      Přeji pěkný den. Doporučoval bych Vám se také podívat na publikaci „http://forum.jaworze.pl/upload_files/File/EBOOK/Saga%20rodu%20Saint-Genois%20polska.pdf“, kde se o Filipu Ludvíkovi píše na s. 11-18.

      Na straně devět se také píše, že se narodil v Badenu: „Arnold Saint-Genois, który był wówczas właścicielem kilku majątków, a jednocześnie szambelanem w randze pułkownika na dworze cesarskim, przebywał wraz żoną w Baden pod Wiedniem, gdzie w 1790 roku przyszedł na świat ich jedyny syn Filip Ludwik.“ Nevím, zda má heslo v BSSM přesnější informace, než se objevují v populárěvědné monografii k rodu Saint-Genois d’Anneaucourt.

      V Badenu byly známé lázně, de facto to bylo útočiště vídeňského císařského dvora, takže není nepravděpodobné, že se tam narodil, a roku 1851 tam koupil za částku 30000 florénů zámek s parkem, kde taky v roce 1857 zemřel.

  5. Profilový obrázek Marek Bohuš říká:

    Zdravím Vás!

    Na tu publikaci jsem se chystal a právě vytiskl. Pěkně udělané. Asi budou mít s rodištěm pravdu, v BSSM při tom množství osob chyby jsou.

    S pozdravem
    Marek Bohuš