Římskokatolická církev, její správní instituce a hodnosti

Na žádost pana inženýra Slavíka se pokusím v tomto článku stručně vysvětlit či objasnit hodnosti a správu římskokatolické církve.

 Církevně-správní jednotky a úřady

Svatý stolec – souborné označení pro úřad římského biskupa, který zahrnuje papeže a celou římskou kurii včetně sekretariátu, kongregací, papežských rad, tribunálů či různých komisí, Svatý stolec též prostřednictvím Kongregace pro biskupy ustanovuje diecéze či biskupy po celém světě

Církevní provincie – pod vedením arcibiskupa-metropolity se v ní sdružují arcidiecéze a několik diecézí, arcibiskupovi-metropolitovi podléhají jednotliví sufragánní biskupové na území provincie, v České republice existuje provincie česká (arcidiecéze pražská, diecéze plzeňská, litoměřická, královehradecká a českobudějovická) a moravská (arcidiecéze olomoucká, diecéze brněnská a ostravsko-opavská)

Arcidiecéze – významná diecéze v čele s arcibiskupem, jež často též stojí v čele církevní provincie, na světě existuje 640 arcidiecézí

Diecéze – v čele stojí sídelní biskup, hlava tzv. místní církve, s úřadem a sídlem nazývaném jako biskupství, biskupa jmenuje a odvolává Svatý stolec, jemuž podléhá, biskup spravuje celou diecézi a ustanovuje děkanáty a farnosti

Děkanát – územní jednotka sdružující několik farností, v čele stojí děkan jmenovaný zpravidla na pět let, v Čechách má tutéž funkci vikariát

Farnost – základní církevně-správní jednotka římskokatolické církve sdružující všechny věřící, farnost spravuje obvykle farář a podléhá diecéznímu biskupovi, farnost zpravidla zahrnuje území vesnice či více vesnic, města či městské části, farní kostel je hlavním kostelem farnosti, ve kterém se odehrávají nejdůležitější církevní obřady, někdy se ve farnosti nacházejí také další filiální (vedlejší) kostely

Lokálie – v historii místní duchovní správa s farními právy, část větší farnosti je spravována lokálním kaplanem při filiálním kostele, ten vedl vlastní účetnictví či matriky apod., lokálie byly zřizovány v souvislosti s josefinskými reformami, v průběhu 19. a na počátku 20. století zanikly a většinou byly povýšeny na farnost, v Hrabové existovala lokálie od 18. listopadu 1780– 6. června 1890

Hodnosti katolických duchovních

Papež – hlava katolické církve a římský biskup, titul Jeho Svatost (J. S.)

Kardinál – příslušník kolegia kardinálů, nejvyšších představitelů katolické církve, kardinálové se podílejí na řízení církve a jsou povinni se účastnit konkláve, které volí papeže, titul Jeho Eminence (J. Em.)

Arcibiskup – hlava arcidiecéze, často také metropolita církevní provincie, jsou mu dnes již jen téměř formálně podřízeni biskupové ostatních diecézí spadající pod jeho arcidiecézi, titul Jeho Excelence (J. Exc.)

Biskup – kněz jmenovaný papežem a vysvěcen dle apoštolské posloupnosti, existuje diecézní biskup, biskup koadjutor, pomocný, emeritní a titulární, diecézní biskup řídí diecézi a spravuje místní církev společně s dalšími knězi a jáhny, které světí a ustanovuje, titul Jeho Excelence (J.Exc.)

Monsignore – čestný titul významných kněží, generálních vikářů i biskupů etc., titul Jeho Milost (J.M., též Vdp.)

Opat – představený významného kláštera, opatství, titul Jeho Milost (J.M., též Vdp.)

Kanovník – člen kapituly, titul Jeho Milost (J.M., též Vdp.)

Děkan – významný kněz, který spravuje děkanát ustanovený diecézním biskupem a který tvoří větší počet farností, v Čechách okrskový vikář (vikariát), titul Veledůstojný pán, (oficiálně A.R.D. z lat. Admodum Reverendus Dominus, též Vldp.)

Farář – kněz ustanovený biskupem v určité farnosti, statutární orgán farnosti, stabilní a řádný správce farnosti, sídlí na faře, je zodpovědný za duchovní správu a hospodaření farnosti, titul Důstojný pán stejně jako všichni další kněží (oficiálně R.D. z lat. Reverendus Dominus, též Dp.)

Administrátor farnosti – kněz, který je dočasným správcem farnosti, má povinnost sídlit ve farnosti a vykonává stejné úkoly jako farář, (R.D.)

Administrátor excurrendo – kněz pověřený vedením a správou i jiné než jen své farnosti, kněz do svěřené farnosti dojíždí, (R.D.)

Farní vikář – kněz pomáhající faráři či administrátorovi v určité farnosti, (R.D.)

Kaplan – kněz, kterému byla diecézním biskupem svěřena pastorační péče o určitou skupinu věřících, např. nemocniční či vojenští kaplani apod., (R.D.)

 

Mimo tyto případy bývá i diecézní kněz často označován jako Pater, Otec, zkratka P., oficiálně avšak zkratka P. znamená označení řádového kněze působícího nejčastěji v klášteře, tento rozdíl se avšak v běžné praxi stírá. Pojem duchovní správce je zcela neutrálním označením bez rozlišování hodností pro kněze, který řídí svěřené místní věřící, ať se již jedná o faráře, administrátora, lokálního kaplana apod.

V současnosti spravuje hrabovskou farnost administrátor excurrendo R.D. Mgr. Adrian Wykręt, který zároveň působí jako farář ve Vratimově. Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová spadá pod ostravský děkanát, jenž řídí děkan J.M. Mons. Josef Gazda a podléhá diecéznímu biskupovi J.Exc. Mons. Františku Václavu Lobkowiczovi, O.Praem.

Erb Římskokatolické farnosti Ostrava-Hrabová

4 Komentáře

  1. Vladimír Slavík Vladimír Slavík říká:

    Požádal jsem Martina o odborný výklad církevních titulů a funkcí, se kterými jsem se setkal při podrobném studiu historických materiálů včetně kroniky Hrabové. Martine, ještě bych poprosil o vysvětlení funkce katechety a o podrobnější popis prac. náplně kaplana na venkovské faře, kooperátora a  administrátora fary.

  2. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    Katecheta(katechetka) je učitelem náboženství zpravidla na faře i ve škole, který vyučuje děti desateru, Bibli a připravuje též děti např. k prvnímu přijímání apod.

    Kooperátor je jen jiný, spíše hlavně dříve používaný, výraz pro farního vikáře (vicarius cooperator), který pomáhá faráři v rozlehlé farnosti, v Hrabové byli např. toho času i tři kněží, jeden farář a dva kooperátoři.

    Administrátor fary má stejná práva a stejné povinnosti jako farář, ale je pouze jmenován „dočasně“ a může být odvolán, administrátor ale bydlí na faře ve farnosti, kdežto administrátor excurrendo bydlí jinde.

    Kaplan je ustanoven pro určitou skupinu věřících, např. ve velkých farnostech je ustanoven kaplan pro mládež apod., to je běžné.

    Asi vám jde hlavně o to, co tento „kaplan“(de facto se v praxi stírá a rovná se též kooperátor/farní vikář) dělá. Prakticky dělá vše, o co jej požádá farář, který rozděluje úkoly a pastorační praxi. Kaplan vysluhuje mše podle domluvy, svatby, křty, pohřby, zpověď věřících i nevěřících, pastorační aktivity pro mládež, seniory, biblické hodiny, návštěvy nemocných, vedení ministrantů, hraní fotbalu s farníky, vyučování náboženství, natírání kostela apod. Farář vše řídí a vede účetnictví, farář je statutárním zástupcem farnosti, jinak mu pomáhá ve všem „kaplan“.

  3. Profilový obrázek Roberto Carlos říká:

    Velice přínosný článek, lidé často nedělají rozdíly ani ve vyššícch, poměrně známých, církevních funkcích. Pamatuji se, když abp. Duka nastupoval do Prahy místo kardinála Vlka, v novinách se o něm psalo jako o kardinálu Dukovi, ačkoli kardinálskou kreaci měl ještě před sebou.
    Ještě pro doplnění, u kanovníků jsem se častěji setkal s titulem J. M. Can. (Jeho Milost kanovnická).
    Zajímavý je i titul děkana. Jak Martin správně píše, ekvivalentem děkanátů na Moravě jsou v Čechách vikariáty, v jejichž čele stojí okrskový vikář. Přesto někteří kněží v Čechách se honosí titulem děkana, který ale je pouze historickým pozůstatkem, čestným titulem, správcem děkanství. Některé fary ve větších městech se dodnes nazývají děkanstvími.

  4. Profilový obrázek Jakub Řihák říká:

    Zajímavý článek, děkuji!