Hrabová a Šídlovec aneb hrabovský Šídlovec

Šídlovec je relativně starým funkcionalistickým sídlištěm pojmenovaným po bývalém panském rybníce Šídlovec. Na území Šídlovce žije podle sčítání lidu z roku 2011 celkem 1589 obyvatel, tj. 44% obyvatel městského obvodu Hrabová.

V první řadě je potřeba vymezit oblast Šídlovce a to není vůbec lehké a jednoznačné. Asi se shodneme, že do hrabovské oblasti Šídlovec patří místní sídliště – obytné domy vystavěné v dodnes nepřekonané funkcionalistické architektuře ve dvou etapách v letech 1939–1942 a 1947–1949 na území bývalého rozsáhlého panského rybníku Šídlovec, který byl vysušen na počátku 20. století. Nejsem si však jist, zda k oblasti Šídlovce patří také rodinné domy rovněž postavené na místě bývalého rybníka a to v oblasti ulice U Kotelny a Mlynářská. Nejsem si také jist, zda lze k Šídlovci zařadit také hned vedle stojící odvěkou historickou zástavbu na ulici Mlynářská s bývalým mlýnem, ulici Jezdiště, kde spadly letecké pumy v období druhé světové války, či obydlí v tzv. oblasti Adámkovy samoty, dnes oblast okolí restaurace Stodola, avšak myslím že ano, neboť oblast vždy přináležela k Šídlovci. Nejsem si jist zda základní škola patří k Šídlovci, patrně ano, i když nestojí na bývalém rybníku Šídlovec.

Původ místního jména Šídlovec je také vcelku jasný, neboť značí místo, kde hojně poletovaly či obtěžovaly vážky (hmyz) z podřádu šídla. Mohu jen spekulovat o tom, zda před výstavbou rybníku Šídlovec v 1. polovině 16. století byla oblast Šídlovce osídlena obyvateli, patrně je to však možné i pravděpodobné.

Občas nechápu hloupé narážky, náznaky a pohrdání některých obyvatel z vesnické části Hrabové či tzv. „dědiny“, že Šídlovec nepatří k Hrabové apod., neboť to jednoduše není pravda. Je nutno říci, že Šídlovec či jeho území od dob tzv. vnitřní kolonizace tvoří vlastní Hrabovou. Nelze vyvrátit, že na jeho území jistě rostly habry a tak by hrdě mohl podle práva jen sám nést název Hrabová a to i při svém osamostatnění, ale netroufám si určit jaký rodinný dům na Šídlovci by byl Hrabová I. a jaký Hrabová II. Území Šídlovce je svým charakterem samozřejmě specifické, neboť převážně slouží ke kolektivnímu bydlení v bytech, na rozdíl od individuálního bydlení v rodinných domech, tomu odpovídá také rozdělení peněz či prostoru na zastupitelstvech městského obvodu, neboť na soukromých pozemcích jednotlivých obyvatel jednoduše nelze např. postavit veřejnosti dostupné prolézačky pro děti.

Z vlastní zaujaté zkušenosti si myslím, že se na Šídlovci bydlí a žije velmi dobře, a nejsou zde žádná občanské problémy. Musím ocenit, že se jedná o architektonicky velmi dobře navržené sídliště s velkou zelenou plochou a mnoha vzrostlými stromy, v některých oblastech nelze přes bujnou vegetaci spatřit ani další bytový dům vzdálený naproti třeba 30 metrů. Je otázkou na jak dlouho lze při současném tempu výstavby na Šídlovci toto zachovat a neudělat z ostravského skvělého bydlení jen velmi dobré bydlení. Bydlení na Šídlovci je tak oblíbené, že každý týden lze v poštovní schránce najít několik žádostí o koupi bytu, protože každý člověk přeci nemusí upřednostňovat bydlení v rodinném domě s mnoha starostmi, samozřejmě i radostmi.

Zde bych chtěl také říci, že v současnosti projednává Národní památkový ústav možnost a případné doporučení Ministerstvu kultury k zařazení urbanistického celku Šídlovec mezi nemovité kulturní památky, neboť se po Jubilejní kolonii, která již byla mezi kulturní památky zařazena, jedná o druhou nejstarší kolektivní zástavbu v širším moravskoslezském regionu a to navíc s určitými unikátními znaky nacistické architektury, které de facto nelze na Moravě nalézt.

5 Komentáře

  1. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    K mému skromnému příspěvku, malé polemice, bych chtěl ještě zdůraznit pro všechny i pro pana Slívu, že se v náhledovém obrázku vyskytuje mládě našeho informačního pštrosa.

  2. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    To byl tehdy naprosto trefny komentar – informacni pstros. Mne osobne to rovnez utkvelo v pameti.

  3. Profilový obrázek Petr Halfar říká:

    Zařazení Šídlovce jako kulturní nemovitou památku bych uvítal…zejména proto, aby byla nějakým relevantním přístupem řešena vhodná revitalizace jednotlivých vchodů a to zejména v kontextu barev omítek a střech. Kdyby se aspoň jednotlivé vchody v jednom domě dohodly na stejné barvě…

  4. Profilový obrázek Petr Žižka říká:

    Šídlovec je architektonický unikát, a pokud se opravdu vedou debaty o tom, zda jej zařadit mezi kulturní památky, bylo by to skvělé. Nejen proto, že by se tím pádem o Hrabové psalo (a to je vždy dobře, protože jen o místech, kde se něco děje, jen o těch se píše), ale také by to snad znamenalo konec amatérských zásahů do tváře Šídlovce. Ten architekt, který „sídliště“ postavil, nebyl hlupák. A jako každý správný architekt přemýšlel o celé té ploše jako o celku. Jako když malíř přemýšlí o tom, jak využije plátno, co kde umístí. Celé to pak lahodí oku (pokud se dílo povede a pokud má architekt talent). No, ale pokud se mu pak do toho začne „vrtat“, tu nějakou betonovou plochou, tam železnými schody, pak to dílo zničíme. Jako kdyby se někdo rozhodl, že Mona Lisa je docela hezký obrázek, ale mohli bychom jí dokreslit ještě mobilní telefon, když ho má dneska každý:-):-):-)

    • Profilový obrázek Šárka Tomisová říká:

      Moje řeč pane Žižko,

      abychom si ten překrásný prostor zachovali, musíme o něj bojovat všemi možnými prostředky a strhnout k tomu obyvatele, kteří jej mají rádi a bydlí v něm.

      A první úspěch bylo zablokování parkoviště před Příborskou 18,19. Zablokovali je lidé, kteří hned vedle bydlí, ne já, já na tento paskvil pouze upozornila.

      Železné schody do Stodoly mě až tak nepálí, dají se během chvilky zlikvidovat rozbrušovačkou, ale jsou to vyhozené prachy, které by se daly použít na něco jiného, hodnotného.

      Budu chtít určitě vědět, kdo je za to zodpovědný, kolik to bude stát a kdo to vymyslel, chci znát a oslovit to archtektonické pako a pak na něj veřejně poukázat, ať už se to příště nestane.

[email protected] [email protected]