Můj názor na schody

Poněkud mě překvapila prudká odmítavá reakce na stavbu ocelového schodiště ze staré kolonie na Domovskou. Omrzel mě klidný život a tak „dráždím chřestýše bosou nohou“ či „šťourám do vosího hnízda“.

Nejdřív bych si dovolil malou úvahu na téma veřejné stavby.

Všichni politici mají rádi nové stavby či jejich rekonstrukci (či jiný název). Tedy stavby, kde se stříhá páska, vrčí kamery, blýskají fotoaparáty, uvádí televize, píšou o tom noviny. Stavby jsou vysoutěženy na nejnižší cenu a tak je dán základ nepříliš veliké kvality provedení ani použitých materiálů. Nahlas se to nesmí říkat ale mimo záznam vám to řeknou stavaři. Stavba se potom provozuje bez patřičné údržby a oprav, protože peníze musí být na nové stavby. Názorným příkladem je např. zrenovované Masarykovo náměstí či nádraží Svinov s okolím. Loupe se levný kámen ve dlažbě, dlažba je tenká a prolamují ji náklaďáky obsluhující tyto prostory atd. v podstatě je vědomě připravena brzká rekonstrukce s veškerou slávou.

K čemu bude budované schodiště sloužit?

Ke zkrácení cesty z části staré kolonie na Domovskou a pro některé do Stodoly. Schody jsou skryté pod náspem a zespodu mezi stromy a zaparkovanými auty. Jsou skryté zraku většiny obyvatel. Kočárky a invalidé budou muset používat, tak jak dosud obchůznou trasu (tedy pokud jdou do Stodoly).

Co musí splňovat takové schodiště?

Je toho moc a určitě to nesplňují stávající schody položené na terén. Z pohledu norem, zákonů a jeho vyhlášek je třeba, aby schodiště:

  • Splňovalo základní požadavky na vlastnosti staveb podle NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a to:
    • o požární bezpečnosti (vyhláška č. 23/2008),
    • o hygieně,
    • o ochraně zdraví, zdravých životních podmínkách a životním prostředí,
    • o bezpečnosti při užívání,
    • o úspoře energie a tepelné ochraně.
  • Splňovalo normy ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy a ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí.
  • Splňovalo požadavky vyhlášky 268/2009 Sb. o obecně technických požadavcích na výstavbu.
  • Splňovalo požadavky z hlediska bezpečnosti práce podle Vyhlášky ČÚBP 48/1982 Sb.
  • Splňovalo normu ČSN 73 0035 – Zatížení stavebních konstrukcí.

Proto musí být projekt od autorizovaného inženýra. Právě tak není možná amatérská realizace, jako doma na dvoru či zahrádce.

Co představuje provozování schodů?

Pravidelnou údržbu, případné opravy, udržování schůdnosti za všech klimatických podmínek. Schody jsou v neosluněném místě, kde vysychání vlhkosti a dešťovky je dlouhé či dlouhodobě nemožné, padá na ně listí a zůstává ležet – zahnívání. A tuto údržbu a opravy musí zajistit ÚMOb Hrabová.

Kamenné schodiště

Výhody:

  • Potěší oko znalců.

Nevýhody:

  • Velmi hmotná základní betonová konstrukce bránící pohybům a deformacím schodů.
  • Nutnost úklidu sněhu – bezprostřední, listí apod.
  • V zimě asi solení pro odstranění námrazy, porušení těsnosti a odlupování kamenné dlažby.
  • Kámen ukradne i slušný člověk.
  • Velká cena.

Dřevěná konstrukce

Dílensky zhotovené schodiště položené na základy

Výhody:

  • Rychlost výstavby
  • Potěší oko znalců.

Nevýhody:

  • Nutnost úklidu sněhu – bezprostřední, listí apod.
  • Nutnost pravidelné a řádné konzervace dřeva
  • Spory mezi znalci – konstrukce bez svorníků (jak je postaven kostel) či se svorníky (ocel)

Betonové schodiště

Prefabrikované schodiště položené na základy

Výhody:

  • Rychlost výstavby.

Nevýhody:

  • Nutnost úklidu sněhu – bezprostřední, listí apod. Opravy – zatékání do konstrukce.
  • Nutná častější oprava nášlapných ploch.

Ocelové schodiště

Dílensky zhotovené schodiště položené na základy

Výhody:

  • Rychlost výstavby
  • Snadná údržba – zinkovaná konstrukce nekoroduje
  • Rychlý odvod vody z konstrukce, totéž se týká i malého množství sněhu

Nevýhody:

  • Uráží oko znalců. Ale neuráží oko moderních minimalistických architektů, kteří navrhují takovéto konstrukce do moderních loftovách bytů apod. Viděl jsme hodně takovýchto konstrukcí ve veřejném prostoru mimo naše území směrem na západ.

Celkově považuji volbu ocelového schodiště pro dané místo, daný čas, daný účel a s danými penězi za optimální.

Některé aspekty jsem mohl zapomenout a nedělám si patent na znalosti návrhu a stavbu schodišť. Jsou zde jiní kvalifikovaní.

Vladimír Petana

27 Komentáře

  1. Milan Slíva jr. říká:

    Přestože se ve většině případů s Vašimi názory ztotožňuji, zde musím bohužel říci, že jste moc dobře neuchopil podstatu problému. Ta není až tak v samotném technickém řešení, jako v tom, že každá stavba by měla respektovat okolí, do kterého je vsazena. Proti zasazení tohoto schodiště do industriální či funkcionalistické betonové zástavby by dozajista nebylo tolik námitek, jako při tomto vklínění do heimatstilu Šídlovce. Nechme Šídlovci purismus první poloviny dvacátého století a tyto schody Dolní oblasti Vítkovic.
    Když to vezmu ad absurdum, tak po technické stránce by se nedalo nic namítat proti technickému řešení plotu kolem našeho kostelíka vysokými betonovými prefabrikáty či vlnitým plechem. Řešení by možná lépe splnilo svůj účel, bylo trvalejší a méně náročnější na údržbu, ale dožít bych se toho nechtěl. A kdy má člověk přestat zavírat oči před ignorováním estetiky, aby se toho nedožil? Těmito schody to možná začíná.
    A ač jste muž, neměl byste také zapomenout zařadit do nevýhod tohoto schodiště, při odhlédnutí od mého výše uvedeného negativního aspektu, i takové přízemní věci, jako chůzi na jehlových podpatcích po tomto roštovém schodišti.

  2. Šárka Tomisová říká:

    Naprosto s Vámi souhlasím pane Slívo,
    … a mrzí mě názor pana Petany, s kterým většinou také souhlasím.

    • Milan Slíva jr. říká:

      Pokud jde o mne, mne názor pana Petany nemrzí, pouze až tak nesouhlasím se závěry pro konkrétně navržené schodiště. Je to legitimní, fakty a praxí podložený názor odborníka, preferující spíše funkční a technické hledisko s naprostou ignorací hlediska estetického.

      Možná neuvěříte, ale existuje roštové řešení, které by šlo realizovat na místě stávajícího schodiště a bylo by i vkusné. Jedná se o individuální rošty upevněné středově kousek nad terénem na zabetonovaných sloupcích se společným základem, s roštem s malými oky. Nosné sloupky lze individuálně zabetonovat tak, že se ladně propletou mezi stromy esíčkem, obdobně jak stávající schodiště. Ale to by chtělo více invence než vzít dva „trégry“ a navařit mezi ně rošty stylem „tajak se to u nas na huti robilo odjakživa, no ni?“.

      • Šárka Tomisová říká:

        Já vím, co tím asi myslíte pane Slívo…

        Možná neuvěříte, ale existuje roštové řešení, které by šlo realizovat na místě stávajícího schodiště a bylo by i vkusné. Jedná se o individuální rošty upevněné středově kousek nad terénem na zabetonovaných sloupcích se společným základem, s roštem s malými oky. Nosné sloupky lze individuálně zabetonovat tak, že se ladně propletou mezi stromy esíčkem, obdobně jak stávající schodiště.

        … a to by se mi osobně asi líbilo velmi 🙂

        • Milan Slíva jr. říká:

          To jsem rád. Abych to přiblížil i těm, kteří to z popisu nepochopili, jednotlivé stupně vypadají následovně:

          ale nejsou spojeny jeden s druhým jako na obrázku, ale každý má svůj zabetonovaný nosný sloupek. Taktéž je při realizaci nutno myslet na prostor pod těmito schody, kdy je nutno zamezit růstu zeleně a jejímu následnému prorůstání roštem, ale s tím si zručný architekt dozajista poradí.

          Odkazovaný obrázek je z článku o venkovních schodech na bydleniprokazdeho.cz

  3. Radomír Orkáč říká:

    Ja osobne clanek pana Petany chapu spise jako sdeleni, proc tam musi byt ocelove schodiste misto napr. dreveneho ci kamenneho… .

    Tim ale nerikam, ze se mi navrzeny vzhled schodu libi, opak je pravdou, nehodi se tam!

  4. Vladimír Slavík říká:

    Začínající diskuse mě nutí položit následující otázky:

    1. Proč v uplynulých letech nikdo z občanů Šídlovce nevyžadoval postavení vyhovujícího schodiště na Domovskou? Jak to asi tolik let řešily ženy s vysokými podpadky, když kráčeny po zcela neschůdné komunikaci a ještě k tomu „do kopce“?

    2. Proč se diskuse zaměřuje pouze na vzniklé technicko – estetické problémy schodiště a nikdo (prozatím) nepoukazuje na naprostou nedokonalost systému stavebního rozvoje a veřejných investic v Hrabové? Myslím tím výběr akcí a jejich pořádnou přípravu včetně projednání s občany?

    • Milan Slíva jr. říká:

      Ad 1) Domnívám se, že opodpadkované ženy to obcházely, ale to není důvod na ně nemyslet při konstrukci schodiště nového.

      Ad 2) Co se týče poukazování, jsem v tomto směru značně skeptický. Současné vedení radnice a koalice jej podporující je viditelně se současným systémem spokojena a možná změna je tedy až při příštích volbách. Až tehdy mohou občané dát nepominutelně najevo, zda jsou s činností stávající koalice ODS, KDU-ČSL a přeběhlíka, bývalého člena ČSSD, spokojeni, systém na radnici jím vyhovuje a neshledávají ho závadným.

      Při řešení systémových věcí nesmíme upouštět od řešení relativně malých věcí, které lze snad ještě ovlivnit. Je sice pěkné neklást si malé cíle, ale život je pestrá paleta malých cílů. Takže poukazujme, ale zároveň řešme to, co řešit lze. Zde v tomto konkrétním článku a komentářích sice nepoukazujeme, ale řešíme konkrétní věc.

  5. Radomír Orkáč říká:

    Ad 1) Mnoho lidi postaveni schodiste vyzadovalo. I ja, ktery nejsem zastupitel a ktery nebydlim na Sidlovci jsem o teto potrebe vedel. Pred lonskymi volbami to nekteri obcane psali na facebookovem profilu CSSD.

    Ad 2) Naprosto trestuhodne!

  6. Vladimír Slavík říká:

    Nebylo by špatné mít „na papíře“ způsob plánování a zadávání veřejných zakázek včetně způsobu jejich zveřejňování již od hodnoty cca 30 tis. Kč. Určitě si to vyžádá velké přemýšlení. Viz např. poznámku pana Petany, že to nejlevnější nemusí být vždy to nejlepší. Příští volby se blíží, 3 roky utečou jako voda. A ten, kdo předloží solidní řešení tohoto problému, bude mít naději na úspěch. Alespoň v to doufám.

  7. Petr Žižka říká:

    Dobrý den,
    při vší úctě k tomu, co zde bylo napsáno, pojďme se bavit na základě pravdivých údajů a fakt. Pan Petana sice poměrně sofistikovaně popsal, co takové schody musí splňovat, takže to skoro vypadá, že o tom, že „do naší hospůdky vedou jen tři schůdky“ (dobře, možná jich je šest) budou rozhodovat snad až v Bruselu nebo ve Štrasburku. Můžeme si povídat o tom, jak je vše sešroubované předpisy a nařízeními, ale jedno vím jistě – hygiena se úplně stejně vyjádří k tomu, jestli mezi Šídlovcem a cyklostezkou budou stávající (opravené) schody, něco, co se hodí do výrobní haly firmy Mittal nebo třeba eskalátor z Nové Karoliny. Nesvádějme tedy, prosím, jakkoliv vědecky, učeně a zasvěceně, vše na vyšší orgány, vyšší moc atd. Ono to totiž pak v podstatě vypadá, jako „my nic, my muzikanti“.

    děkuji a omlouvám se, že jsem si jako občan dovolil vyjádřit svůj názor.

    Petr Žižka

  8. Šárka Tomisová říká:

    Kdyby ještě někdo netušil, jak mají avizované schody vypadat (foto bylo již v diskuzi – Kdy bude odvolán starosta), posílám náhled.

    Do staré, malebné historické zástavby – přímý zásah – budou vypadat jako pěst na oko.

    No… ale ještě pořád doufám, že se radnice nakonec zastydí a vzpamatuje a alespoň na okamžik prohlédne, a tyto schody nakonec nebude instalovat.

  9. Petr Žižka říká:

    Když ty schody opět vidím, až mne udivuje, že když vyhořel kostelík, zvítězila varianta, že se postaví jeho replika. Taky tam mohli něco vybetonovat, občas do betonu zastrčit železnou traverzu nebo skleněnou tabuli… nějaký zvonek by se vždy měl na co zavěsit. Ale je možné (a pravděpodobné), že do toho, co na tom spáleništi vznikne, mluvili více pracovníci jiných institucí, než naši osvícenci…

  10. Šárka Tomisová říká:

    Něco o tom vím pane Žižko a vím také, kdo se o znovuobnovení kostelíka v jeho původní podobě zasloužil, replika tam totiž stát neměla.

    Tomuto skromnému osvícenému pánovi jsem ale slíbila, že to nebudu veřejně prezentovat a to také plním.

    Opravdoví aristokraté obyčejného života totiž žijí ve skrytu a mluví za ně hlavně jejich práce a činy pro blaho svých bližních a spoluobčanů, kterým se dříve říkalo poddaní.

    • Milan Slíva jr. říká:

      Osobně by mne velmi zajímalo, kdo ten osvícený pán byl. Protože, při vší jeho skromnosti, toto by zapomenuto být do budoucna nemělo. Tím neříkám, že byste to měla napsat zde.

      • Martin Slepička říká:

        Mne by též zajímalo jeho jméno, neboť jsem přesvědčen, že je to zásluha mnoha hrabovských i mimohrabovských lidí a několika státních i nestátních organizací. Ale každá obnova dřevěného kostela má vždy svůj rub i líc. Problémů s hrabovským dřevěným kostelem bude do budoucna bohužel jen přibývat a již dnes jich není zrovna málo, ačkoli se mi esteticky líbí a má velkou historickou hodnotu. Během psaní malé publikace jsem se seznámil s pár lidmi, pro něž je tento pro účely místní farnosti nepraktický kostel jen „dřevěná ratejna“.

  11. Petr Žižka říká:

    Plně sdílím názor pana Slívy jr., včetně toho, že bychom to nemuseli dále řešit takto veřejně, ale téma to je jako řemen. A jsem rád, že tato plodná debata, která začala u odpudivých schodů, vede k velmi zajímavému zjištění. Ostatně i tak jsem si říkal, že by mi bylo ctí, paní Tomisová, poznat Vás osobně, protože Vaše řeč na posledním zastupitelstvu pro mne byla velmi povzbudivá. Pokud si mohu dovolit, můj mail je: [email protected]. Mám i pohyblivý (tedy tak zvaný mobilní) telefon, ale neznámá čísla raději neberu, protože většinou je to někdo, kdo mi nabízí nákup zlata, akcií, slevu na plynu a podobně:-). Děkuji a zároveň se omlouvá, že zapleveluji tento web něčím, co sem jistojistě nepatří.

  12. Vladimír Slavík říká:

    Jsem pamětník a vím, že na obnovu kostelíka byly po požáru různé názory, především z řad odborníků. Každopádně občané Hrabové měli většinový názor na obnovu v původní podobě. Nikdo nebyl veřejně proti. Takže to nebyl názor „osvíceného“ pána, který proti vůli všech prosadil repliku. Pouze přenášel názory občanů na vyšší místa, která rozhodovala o této investici.

    • Radomír Orkáč říká:

      Ja myslim, ze je podstate, ze se vyssi mista vubec ptala a vyslysela nazor. Dnes to jiz neni samozrejmost, ale vyjimecnost. „Jedna baba povidala“, ze se do toho hodne angazoval pan Rundt, cemuz bych i veril, protoze on vyjimecny je.

      Osobne si myslim, ze u kostela zafungovalo predevsim to, co tady dnes chybi.. obcane obcanum!

    • Šárka Tomisová říká:

      Přesně tak pane Slavíku,

      nepsala jsem proti všem a jako jediný. Pouze jsme si o tom spolu povídali a pokládala jsem za povinnost, uvést to zde v diskuzi.

      Že existují osvícení lidé, kteří si váží práce našich předků a respektují i názor obyčejých lidí a dokážou ho prosadit na vyšších místech nejen pro sebe, ale i pro své okolí a příští generace.

      Stejným hrdinou je pro mě ale i pan Jakubek, který se vůlí svého charizma zasazuje o zachování Starého Šídlovce, v jeho původní podobě.

      A podobných hrdinů současnosti je v Hrabové určitě víc, i Vy mezi ně samozřejmě patříte.

    • Jan Dvořák říká:

      Musím reagovat na dvě nepřesnosti v komentářích pana Slavíka, ač si ho velmi vážím. Není totiž pravdou, že by schody z Příborské na Domovskou nikdo z občanů Šídlovce nepožadoval opravit. Já osobně jsem to inicioval nejméně dvakrát – jednou cca před rokem a dříve před mnoha lety (a  dokonce jsem tuším nebyl sám). Jenže úřad argumentoval tím, že to „nejde“, protože by se musela vedle zároveň za násobně větší peníze postavit rampa pro vozíčkáře. Osobně jsem proto velmi rád, že schodiště vůbec bude a je jeho vzhled považuji v totmo kontextu za méně podstatný, byť určitě měl tento návrh být konzultován nejméně s komisí výstavby a pokud možno i s občany. Snad to ještě dá napravit poněkud vhodnějším nátěrem než je v projektu.
      Druhá nepřesnost je v tom, že by nikdo veřejně nebyl proti obnově dřevěného kostelíku po požáru. Pamatuji, si totiž velmi dobře, že tehdy v zastupitelstvu s tímto názorem vystoupil tehdejší zastupitel pan Slepička. Pamatuji si to proto, že tehdy jsem snad vůbec poprvé ostře vystoupil proti názoru jiného zastupitele, protože ač jsem do kostelíku moc nechodil, cítil jsem, že jeho zkázou jsem i já přišel o něco mi blízkého a je mou povinností udělat něco pro to, aby byl obnoven původní kostelík, rodinné stříbro Hrabové.

      • Milan Slíva jr. říká:

        Pane Dvořáku, mám dojem, že jste se pravděpodobně dopustil nepřesnosti i Vy, nebo mi něco uniká. Hovoříte o zastupiteli Slepičkovi. Prošel jsem volební výsledky a složení zastupitelstva, vzešlého z voleb v roce 1998 i voleb z roku 2002. Tedy zastupitelstev, které mohly obnovu kostela projednávat. Pan Slepička však v daných volbách nekandidoval, natož aby se stal zastupitelem. Kandidaturu jsem nalezl až v roce 2010, kdy byl dvojkou na kandidátce TOP09, ale ani tehdy se do zastupitelstva nedostal.

  13. Stanislav Holiš říká:

    Předpokládám, že schodiště bude propojeno s komunikací chodníkem….

  14. Štěpán Adamík říká:

    Dobrý den, snad nebude vadit, když se jako NEobčan Hrabové připojím do diskuze. K ocelovému schodišti bych doplnil ještě jednu nevýhodu. Za deště, nebo i při sněhové pokrývce se stává velmi kluzkým, možná by i to stálo za zvážení.

a[email protected] [email protected]