Dopis Viléma Závady ke slavnostnímu otevření školy 15. prosince 1957

V tomto článku vám přináším dopis slavného básníka a hrabovského rodáka Viléma Závady, který zaslal k příležitosti otevření nové hrabovské školní budovy.

Je známo, že se Vilém Závada původně chtěl velmi rád zúčastnit slavnostního otevření školy dne 15. prosince 1957 osobně, nicméně na schůzi místní hrabovské komunistické strany nebyla jeho přítomnost doporučována, neboť prý již nemá vztah k dnešním lidem v Hrabové.[1] Vilém Závada totiž prožil své dětství a mládí v Hrabové za dob Rakouska-Uherska a zejména demokratické první republiky; znám byl též jeho vztah ke katolickému faráři Josefu Řezáčovi. Vilém Závada by si zasloužil ve své rodné obci, na kterou tak rád vzpomínal, aby po něm byla pojmenována místní základní škola, třeba Základní škola Viléma Závady, Ostrava-Hrabová, Paskovská 46, příspěvková organizace.

Vilém Závada byl pasivním členem Komunistické strany Československa již od května roku 1945. Nikdy však nepřijal jakoukoliv funkci ve straně a nikdy nezneužil svého postavení ke kariéře nebo jakémukoliv zlému činu. V roce 1955 prohlášen zasloužilým, v roce 1966 národním umělcem. Někdy svým jednáním provokoval oficiální ideologické mocipány. Využíval svého výjimečného postavení národního umělce, ale nikdy neupadl v nemilost. Možná proto, že nebyl ctižádostivý, nevyhledával spory, a tak i nikomu z mocných nepřekážel.[2]

PhDr. Závada byl plachý, mlčenlivý a uzavřený člověk. Patrně byl svobodný jen ve svém vnitřním světě. Musel se přizpůsobovat podmínkám veřejného života, do kterého byl nepraktický umělec vtlačen. Komunistické vedení si přivlastnilo slavného básníka. Snad pro jeho ostravský původ i počáteční levicové názory. Nebyl to žádný komunista, ale budil zdání rozporuplného člověka. Vždyť celý svůj život požil ve věřící evangelické rodině a jeho nejlepší přátelé byli katoličtí básníci a spisovatelé. (Jan Čep, Jakub Deml, Bedřich Fučík, František Křelina, Jan Zahradníček). Závada měl čisté a dobré srdce, byl to velmi ušlechtilý a laskavý člověk. Také charakterní a statečný. Vždy pomáhal poníženým, nespravedlně ukřivděným lidem, zejména svým přátelům a jejich rodinám.[3]

„Milé hrabovské děti, milí spoluobčané, dnes se otevírá v Hrabové nová nádherná škola. Je to v dějinách naší obce událost velmi významná, neboť se v ní otevře nejen, velká, architektonicky krásná budova, ale také studna vzdělání pro sta a sta našich dětí. My starší, přejeme z velkého srdce naší mládeži, aby s ní našla vše, co potřebuje pro rozvoj svého ducha a svého těla. A přejeme ji také to, aby cele využila všech možností vzdělání, jež se ji v nové škole naskytují. Milé děti, vaši rodiče chodili do staré školy u kostela a později do školy, které jsme říkali nová. Když však vychodili pět nebo šest tříd, byl konec jejich dalšímu vzdělávání. Museli už jako děti velmi těžce pracovat na poli, v hutích nebo na šachtách. A kolik by jich bylo toužilo po tom, aby se mohli dále učit a vzdělávat. Nedostatek a bída nutily je žáky velmi těžce pracovat a v těžké práci ubíjet všechny vlohy svého srdce a svého ducha. Dejte si vyprávět od svých maminek a tatínků, od svých babiček a dědečků, jak žili za starých časů a čím by chtěli býti, kdyby se byli mohli dále vzdělávat. A nejen to. Mnoho vašich otců bylo často velmi dlouho bez práce a živořili v bídě a v ponížení. Snad ještě dneska ani nemůžete zplna ocenit všechny ty výhody, které vám svou prací zajistili Vaši otcové a Vaše maminky i celá naše vlast. Ale pochopíte to, až vyrostete a dospějete. Važte si proto svých rodičů i svých učitelů a buďte jim vděčni, neboť oni pracovali a pracují jen k tomu, abyste Vy, naše mládež, měli lépe. Dnes jsou Vám otevřeny všechny brány života, které se dříve otvíraly jen bohatým. Čekají na Vás naše pole, naše hutě, naše doly, naše obchodní závody, čeká na Vás celá naše vlast. Můžete se dobře uplatnit nejen jako dělníci a mistři, ale později, až nabudete zkušeností, i jako vedoucí dílen a závodů. Mohou z Vás být inženýři, lékaři, umělci i vědci. Můžete býti poslanci a ministry, můžete stát v čele našeho národa. Nikdo a nic Vám v tom nebrání. Vše bude záležet jen na Vaši píli, svědomitosti a houževnatosti. Nehledejte smysl života v radovánkách a v snadném získávání peněz. Takový způsob života by Vám přinesl jen rozčarování a hořkost. Zamilujte si práci a věřte, že jen v práci vykonávané s láskou, najdete vždy nejvyšší spokojenost. Prací svých rukou a svého ducha proslavíte jak svou rodnou obec, tak i celou naší vlast. Přeji Vám v životě mnoho zdaru. Vašim rodičům a Vašim učitelům přeji, aby z Vás měli radost. Se srdečnými pozdravy, vždy Váš věrný krajan Vilém Závada.“[4]

K příležitosti otevření školy Vilém Závada zaslal také svou neznámou báseň, možná báseň Hrabovské rybníky, která vyšla roku 1955 v básnické sbírce Polní kvítí.

Plavala Hrabová, rodná má dědina

jak slípka divoká, na vodě rybníků.

Zdaleka svítila stříbrná hladina

nad ní se vznášely myšlenky poutníků.

Vyschlé jsou rybníky, nezní tu racka smích

do hlíny hnědavé rádlo se zarývá

jen duby staleté šumí dál na hrázích,

v duši mé chvěje se hlubina zářivá.

Použité prameny a literatura:

[1] Archiv města Ostravy, fond Národní škola v Ostravě-Hrabové, kart. 1, inv. č. 3 a KOLLÁROVÁ, Kateřina. Dějiny školství v obci Hrabová. Olomouc, 2010. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta, s. 56–57.

[2] SLAVÍK, Vladimír. Kdo byl Vilém Závada. In: Hrabovské noviny. [online]. 8. 4. 2015. [cit. 6. 5. 2016]. Dostupné z: http://vladimirslavik.netstranky.cz/zivot-a-dilo-vilema-zavady/kdo-byl-vilem-zavada.html.

[3] SLAVÍK, Vladimír. Kdo byl Vilém Závada. In: Hrabovské noviny. [online]. 8. 4. 2015. [cit. 6. 5. 2016]. Dostupné z: http://vladimirslavik.netstranky.cz/zivot-a-dilo-vilema-zavady/kdo-byl-vilem-zavada.html.

[4] Archiv města Ostravy, fond Národní škola v Ostravě-Hrabové, kart. 1, inv. č. 3 a KOLLÁROVÁ, Kateřina. Dějiny školství v obci Hrabová, s. 56–57.

4 Komentáře

  1. Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

    Báseň, kterou Vilém Závada zaslal k otevření nové školy nebyly Hrabovské rybníky.

    Ta báseň není neznáma a její znění bylo:

    K otevření nové hrabovské školy

    Hrabovští chlapci a děvčata
    osvíceného čela,
    mějte svá křídla vždy rozpjata
    a srdce rozhořelá.

    Ať jiskří ve Vás lidský duch,
    k své práci s láskou lněte,
    až poddá se Vám zem i vzduch
    a Vy jim povládnete!

    Vilém Závada
    25. listopadu 1957

    • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

      Skvělé, prozradil bys nám/mně, kde je zaznamenáno/dochovalo se znění básně? Název básně je přesně „K otevření nové hrabovské školy“? Neznáš nějaké další podrobnosti k básni, jejímu vzniku; byla čtena při otevírání školy?

      • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

        Znění básně je zaznamenáno a dochováno na titulní straně tisku „10 LET NAŠÍ ŠKOLY“, v podobě faksimile rukopisu, vydaného u příležitosti desátého výročí školy. Dle mého mínění se báseň opravdu takto jmenuje.

        Seskenoval jsem a přikládám v PDF ke stažení zde:

        https://www.hrabova.info/wp-content/uploads/2016/05/skola013.pdf

  2. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    Jinak rovnez doplnim, ze jsem narazil na to, ze Vilem Zavada jiz pametni desku na ZS mel.. . Tak snad to nekdo upresni;-)

    Vice v zitrejsim odkazu na zajimavou stranku.

    Název Můj ostravský kraj / pamětní deska Viléma Závady
    Dílo zaniklé
    Autor Pavel Chráska
    Vznik 1988
    Zánik neověřeno
    Typ dekorativní stěna reliéf
    Materiál keramika
    Stav ???
    Umístění Interiér
    Poznámka komise konstatovala vysokou kvalitu v provedení v materiálu
    Zdroj ZAO Dílo
    Souřadnice 49.778856, 18.278404
    Čtvrť Hrabová
    Lokalizace vstupní hala ZŠ Paskovská

[email protected] [email protected]