V tomto příspěvku vám přinášíme kapitolu o historii Hrabové ve středověku ze Slepičkovy publikace Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové.
O nejstarších počátcích vsi Hrabová nemáme díky chybějícím písemným pramenům dostatek informací. Středověká osada Hrabová byla pravděpodobně založena v první polovině 13. století v souvislosti s tzv. vnitřní kolonizací obyvatel z moravského vnitrozemí. Již v době před nástupem olomouckého biskupa Brunona ze Schauenburku[i] docházelo k nepočetnému a samovolnému osídlování hojně zalesněného území v úzce vymezeném prostoru moravského výběžku mezi řekou Odrou a Ostravicí. Pro obyvatelstvo domácího původu, které se usadilo v Hrabové, svědčí také pojmenování osady starým slovanským jménem/názvem, podle místa, kde se hojně vyskytovaly habry, tj. v původním starším znění hraby.[ii]
V druhé polovině 13. století docházelo také v této oblasti k početným kolonizačním aktivitám spjatým s působením výše zmíněného olomouckého biskupa Brunona ze Schauenburku, který na Moravu pozval v tzv. vnější kolonizaci obyvatele z převážně německy mluvících oblastí, již s sebou přinesli nové technické vymoženosti a pokrokové emfyteutické právo, na které postupně přešly i ostatní starší zemědělské vsi, mezi něž se počítala i Hrabová.
Z rozhodnutí olomouckého biskupa prováděli lokátoři v tomto regionu převod starých osad na nové emfyteutické právo. To znamenalo nové vyměření veškeré zemědělské půdy okolo vesnice na určitý počet stejně velkých lánů, které musely bezpečně uživit veškeré obyvatelstvo jedné usedlosti. S jednotlivými majiteli usedlostí sepsal konkrétní lokátor smlouvu o dědičném nájmu půdy, za který museli odvádět vrchnosti dávky v naturáliích, později i v peněžní formě.[iii] Lokátor se poté obvykle stával rychtářem, tj. pozdějším fojtem, který představoval zástupce vrchnosti ve vesnici a také jejího vrcholného představitele.
V roce 1296 nastala v okolí řeky Ostravice, jež byla také již dříve uznanou platnou hranicí mezi Moravou a Polskem, velká povodeň. Řeka Ostravice změnila svůj meandrující tok přibližně o 400 metrů západním směrem, což vyvolalo spory dotčených hrabovských a paskovských vlastníků lesů a polí, které zůstaly na protějším břehu Ostravice. K urovnání neshod došlo novou smlouvou mezi lenním pánem Hrabové, olomouckým biskupem Dětřichem a těšínsko-osvětimským knížetem Měškem I. Těšínským, jemuž patřily i pozemky na druhé straně řeky.
Ve smlouvě ze dne 2. srpna 1297, která je první písemnou zmínkou dokládající existenci Hrabové,[iv] se uvedené strany zavazují navršit podél nového toku řeky Ostravice tzv. hranečníky, které budou tvořit zemskou hranici s výjimkou území Hrabové a Paskova, kde byly navršeny hraniční kopce ještě podle starého toku řeky Ostravice. Od té doby se hrabovské pozemky na pravém břehu řeky Ostravice, jež historicky i nadále patřily k Moravě, nazývají Závodí.
Dne 12. ledna 1300 udělil olomoucký biskup Dětřich na hradě Hukvaldy nově vzniklé paskovské léno, jehož součástí se stala i Hrabová, jako tzv. stolní statek Janovi z německého rodu Stange. Od roku 1320 náleželo paskovské léno bratrům Petru a Janovi ze Stange; roku 1358 vymřel rod Stange po meči.[vi] V roce 1376 Hrabovou drží Tomík a Vichek z Hrabowe jako samostatné biskupské léno, později Anežka Hrabová a její syn Nick. Z roku 1392 pochází další zmínka o Hrabové, která zároveň poprvé písemně jmenuje sousední ves Hrabůvku, kterou prameny často poté zmiňují jako Novou či Malou Hrabovou.[vii]
V poslední třetině 13. století spadala ves Hrabová, jež si zachovávala pod svrchovaností olomouckého biskupství značnou autonomii, k městskému právnímu a soudnímu obvodu Moravské Ostravy, kde vrchní a odvolací soudní pravomoci vykonával městský fojt, respektive městský soud. Pod svrchovanost Moravské Ostravy náleželo její okolí a vsi Zábřeh, Stará Bělá a Hrabová. Pod pravomoc města Brušperk náležely Fryčovice, Staříč, Stará Ves nad Ondřejnicí a Paskov.[v]
V poslední čtvrtině 14. století a v první polovině 15. století nalézáme v pramenech kusé zmínky o rozdělení Hrabové na dvě části.[viii] První část Hrabové, tj. severní část vsi, byla patrně v držení místního svobodného rodu s přívlastkem z Hrabové. Jižní část Hrabové blíže Paskovu patřila pravděpodobně k paskovskému lénu. To dokládá písemná zpráva z roku 1395, kdy biskupský maršálek Jošt z Wolfsberku uvádí držení vsi Paskov s tvrzí a dvorem, Nové Bělé, Hrabůvky s dvorem, Malého Sviadnova a části Hrabové. V roce 1432 se stává držitelem paskovského léna rytíř Mikuláš z Walsenberku, který o tři roky později skládá lenní přísahu olomouckému biskupovi na vsi Paskov, Novou Bělou, Malou Hrabůvku (Hrabuwka Parva) a na polovinu Velké Hrabové (Hrabowa Magna).[ix] Obě části Hrabové avšak stále podléhaly v konečné instanci pouze olomouckému biskupství.
Majitel paskovského léna Mikuláš z Walsenberku umírá roku 1460, zakrátko propukají spory mezi dědici. Mikulášův syn z prvního manželství Jan z Walsenberku disponuje od roku 1464 s celou Hrabovou, Hrabůvkou, Krmelínem a Novou Bělou. Avšak Paskov s tvrzí a mlýnem se svolením olomouckého biskupa ovládne druhá manželka a vdova po Mikuláši Barbora Jemelná.
Po smrti Barbory Jemelné udělil v roce 1499 olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo paskovské léno včetně Hrabové s dvorem a mlýnem Beneši Černohorskému z Boskovic. V roce 1516 zaznamenávají berní moravská registra informaci, ze které se dozvídáme, že konšel Jiřík odevzdává za 25 hrabovských usedlostí daň 7 zlatých a 4 groše.[x] V roce 1518 se stručně připomíná jako nový držitel paskovského léna Jan ze Žerotína a na Strážnici, po jeho smrti v roce 1525 léno přebírá vdova Anna Sedlnická z Choltic a na Paskově.
Dalším držitelem paskovského léna se stal roku 1530 Ladislav z Kadaně, přičemž za převod paskovského léna měl zaplatit deset tisíc zlatých. Tisíc zlatých složil hotově, zbývajících devět tisíc zlatých slíbil doplatit později, přičemž ručil majetkem všech statků paskovského léna.[xi] K doplacení částky však nedošlo, neboť zemřel a díky řadě jeho dluhů museli rok po jeho smrti v roce 1533 jeho synové prodat Hrabovou jednomu z věřitelů, Janu Skálovi z Doubravky a Hradiště,[xii] který od roku 1515 působil jako sekretář biskupa Stanislava I. Thurza a později, v letech 1541–1543, úřad olomouckého biskupa také zastával.
Hrabová v 16. století prožívala svůj zlatý věk. V Hrabové začaly být od počátku tohoto století v rámci paskovské soustavy stavěny rybníky, které přinášely značný hospodářský užitek. Rozmach rybnikářství na Ostravsku je spojen především se zakladatelskou činností olomouckých biskupů Stanislava I. Thurza a Jana Skály z Doubravky a Hradiště, známějšího pod jménem Jan Dubravius, kteří prosluli budováním rybníků. Jan Dubravius také proslul svou spisovatelskou činností, sepsal například první teoretické dílo o rybnikářství.
V době obou olomouckých biskupů se začaly zakládat rybníky také v Hrabové. V rámci paskovské soustavy se v roce 1499 připomíná jeden rybník, v roce 1515 již několik, v roce 1548 se již uvádějí velké rybníky.[xiii] Do poloviny 16. století již v Hrabové stály všechny velké panské rybníky, mezi nimi i Šajar, Hurt, Pilík, Prostředník, Krašický, Bezďák a Šídlovec.[xiv]
V roce 1538 poslední leník olomouckých biskupů Jan Skála z Doubravky a Hradiště směnil se souhlasem biskupa Stanislava I. Thurza paskovské léno s Janem z Pernštejna a na Helfštýně za městečko Dědice s příslušenstvím, na které byl nově převeden lenní vztah. Paskovské léno se tak stalo svobodným šlechtickým statkem, paskovským panstvím, a spolu s ním i Hrabová přestala být lenní vsí olomouckého biskupství.
[i] Významný šlechtic, duchovní a diplomat králů Václava I. a Přemysla Otakara II. Bruno ze Schauenburku zastával úřad olomouckého biskupa v letech 1245–1281. Díky svému kolonizačnímu úsilí, při kterém pozval na Moravu zejména obyvatele německy mluvících oblastí, avšak také např. obyvatele Flander, Brabantska či Pikardie, a hojné zakladatelské činnosti se stal významnou postavou vrcholně středověkých moravských dějin.
[ii] Více o původu oikonyma Hrabová z historického i jazykovědného hlediska viz SLEPIČKA, Jan. Místní jméno Hrabová. In: hrabova.info [online]. 16. 2. 2015. [cit. 17. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.hrabova.info/2015/02/16/mistni-jmeno-hrabova/.
[iii] Viz BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová. [Ostrava]: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997, s. 5.
[iv] V listině ze dne 2. 8. 1297 vydané olomouckým biskupem Dětřichem a těšínsko-osvětimským knížetem Měškem I. Těšínským si můžeme latinsky přečíst první zmínku o Hrabové ve znění: „Ceterum illud exceptum est communiter et expressum, quod in Grabow, et in Paʐkow, et illic vbique contra bona Barutonis…“ Listina se dodnes nachází v ZA Opava, pobočka Olomouc (dále jen ZAO, pob. Ol.), Arcibiskupství Olomouc, sign. Ela4, inv. č. 939. V minulosti se také vyskytovala mylná interpretace, že první písemná zmínka o Hrabové, která byla (nesprávně) nalezena v závěti biskupa Bruna ze Schauenburku, pochází z roku 1267; došlo avšak ke zřejmé záměně s vesnicí Hrachovec, jež je dnes součástí města Valašské Meziříčí.
[v] Viz BAKALA, Jaroslav. Ostrava v období vrcholného středověku. In: JIŘÍK, Karel aj. Dějiny Ostravy. Ostrava: Sfinga, 1993, s. 35–36. ISBN 80-85491-39-7.
[vi] Srov. SLEPIČKA, Martin. Z dějin středověké Hrabové. In: hrabova.info [online]. 31. 1. 2015. [cit. 18. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.hrabova.info/2015/01/31/ze-stredovekych-dejin-hrabove/.
[vii] Více dokladů o dějinách Hrabové v rámci komplexních Dějin Ostravy viz JIŘÍK, Karel. Hrabová. In: JIŘÍK, Karel aj. Dějiny Ostravy. Ostrava: Sfinga, 1993, s. 500–503. ISBN 80-85491-39-7.
[viii] Tamtéž, s. 500–501.
[ix] Viz BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová, s. 5.
[x] Tématem berních register na Moravě se zabývala rozsáhlá studie Jiřího Radimského, viz RADIMSKÝ, Jiří. Berňová registra moravská z první poloviny 16. století. Časopis Matice Moravské, Brno: Matice moravská, 1957, 76, s. 336.
[xi] Srov. MYŠKA, Milan a DOKOUPIL, Lumír (eds.). Biografický slovník Slezska a severní Moravy: Nová řada, sešit 10. (22.). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 103. ISBN 978-80-7368-408-2.
[xii] Jan Skála z Doubravky a Hradiště byl významnou osobností Moravy 1. pol. 16. století. Stal se v Padově doktorem církevního práva, arcijáhnem a proboštem kapituly v Kroměříži. Od roku 1515 působil jako sekretář olomouckého biskupa Stanislava I. Thurza. V roce 1517 byl povýšen do šlechtického stavu., přičemž se stal významným diplomatem ve službách Jagellonců. Od roku 1541 do své smrti v roce 1553 byl olomouckým biskupem. Hojně se věnoval také literární činnosti, proslul např. spisem O rybnících. O životě a díle Jana Dubravia více např. SKUTIL, Jan. Jan Dubravius: biskup, státník, ekonom a diplomat. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1992. Kdo byl kdo na Kroměřížsku, sv. 13.
[xiii] Viz HURT, Rudolf. Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku I. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1960, s. 80.
[xiv] Více o rybnikářství v Hrabové v širších souvislostech viz SLEPIČKA, Jan a SLEPIČKA, Martin. Dějiny rybnikářství v českých zemích v souvislosti s hrabovskými rybníky. In: hrabova.info [online]. 5. 2. 2015. [cit. 18. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.hrabova.info/2015/02/05/dejiny-rybnikarstvi-v-ceskych-zemich-v-souvislosti-s-hrabovskymi-rybniky/.
Dodatek [iv] je nesmysl. Zde uváděné Grabowe nemá nic společného s Hrachovcem u ValMezu – viz http://www.valasskemezirici.cz/hrachovec/ds-1019
“Grabowe” v závěti Bruna ze Schauenburku je opravdu naše Hrabová.
Nevím, kde se ten nesmysl, že Grabowe znamená Hrachovec vzal.
Zajímalo by mne, o co se Vaše kategorické tvrzení, že zmíněná vesnice je naše Hrabová, opírá. Jinak ono tvrzení Grabowe = Hrachovec byl po staletí konsensus historiků.
Myslím si, že historická pravda by se měla konečně prosadit. Brunova „Grabowe“ je Hrabová, prostě to odborně sedí, což mohou potvrdit i historici z Ostravské univerzity. Interpretace “Grabowe=Hrachovec” je překonaná, při podrobnějším zkoumání neobstojí.
Hrabová by měla letos slavit 750 let, ono je to vlastně více, jedná se jen o historicky doloženou zmínku. Možná jsme stále ovlivněni povedenými oslavami 700 let Hrabové z roku 1997 a tehdy vydaným almanachem, mimochodem velmi zajímavým shrnujícím textem.
Ať tak nebo tak, problém to je, nicméně jak říkávaly babičky:”chleba levnější nebude”. Ale slavit letos 720 let Hrabové je, a to se nechci nikoho dotknout, prostě mimo realitu současného historického poznání, viz i připravovanou publikaci k historii Hrabové, na které se oba podílíme.
Bylo by naprosto špatně, aby se v Rožnově vedla diskuze o stejném tématu a v Hrabové se jednoduše konstatovalo, že něco někdy někde … neobstojí. Co bude v publikaci, to záleží na autorech, v konečném důsledku bude jejich trapas, když se na tom v Rožnově nedohodnou a publikace u nás bude vydána s informací, že u nás to bylo bez diskuze a někdo si sám rozhodl.
Co chce kdo slavit, to je na každém z nás, rozhodnout se může každý sám.
Všichni víme, že Hrabová v září slaví kulaté výročí a jestli to je 720 nebo 750 je úplně jedno! Ať se historikové přou, je totiž na nich, aby se “odborně” dohodli… . Kdo chce slavit 720, ať slaví 720, kdo chce slavit 750, ať slaví 750.
Všichni se můžeme společně sejít a jednoduše slavit významné kulaté výročí…
Děkuji za názor a dovolím si ještě několik poznámek. Situaci v Rožnově pod Radhoštěm neznám. Měli bychom myslím zůstat u toho, že jde o ne úplně jednoduchý, nicméně především odborný problém interpretace středověké listiny. Pokud je mi známo, problém “Grabowe-Hrabová Hrachovec” autoři publikace konzultovali s odborníky z katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Jelikož neznám v Moravskoslezském kraji renomovanější historické pracoviště, “trapasu” se rozhodně neobávám.
Souhlasím s Vámi, že se můžeme sejít a slavit významné výročí. Jen mám jako občan radost, že je Hrabová o něco starší, než jsme si mysleli, a nijak nezaostává za Ostravou slavící letos 750 let od založení města – je totiž jmenována ve stejné středověké listině! A to už si zaslouží,aby radost měli všichni Hrabováci. Přidejte se, Rožnováci ať si pořeší to své…
Take dekuji za komentar.
Kazdopadne to co si resi historici nesmi byt uspechano a co se tyka oslav, tak pro jejich planovani i velkolepost je to uplne nepodstatne – jestli 720 nebo 750.
Podle me by bylo hezke a minimalne vhodne, aby probehla stejna diskuze ve forme konference historiku, jak pisi prave o Roznove, ktery resi neco podobneho:
http://zlin.idnes.cz/roznov-pod-radhostem-chybne-vyroci-zalozeni-f38-/zlin-zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin-zpravy_ras
Děkuji za názor i odkaz na článek, takže v Rožnově to vyřešili tak, že 750 let má naše Hrabová. Sláva!
Diskuze historiků proběhla a probíhá, zdá se, že ve prospěch Hrabové. Vsaďte se mnou na těch 750, neprohloupíte.
Tohle je preci na historicich. Ja jako obycejny obcan se nebudu vsazet ve veci, ktera mi odborne vubec neprislusi… a ktere se nevenuji ani ve volnem case.
Diskuze teprve probehne:
“Mezi akcemi, které jsou součástí programu letošních oslav v Rožnově, přitom nechybí ani konference historiků. „Na ní ve spolupráci s odborníky budeme chtít nalézt odpověď na řadu otázek souvisejících právě s počátky města,“ doplnil Holiš.
U nas v Hrabove jsme to podle meho nazoru vyresili mnohem lepe – slavime kulate vyroci a kazdy at si slavi to, kteremu je naklonen nejvice. Vsadte se vy se mnou, ze kdyz rikam, ze je drtive vetsine lidi jedno, jestli 720 nebo 750, tak ze byste prohral, kdybyste tvrdil neco jineho.
I v Roznove je to tak jak pisu ja – opatrnost je na miste (rovnez v clanku):
“Rok 1267 jako dobu první zmínky o městě si ze školních lavic pamatuje také bývalá starostka a dnes opoziční zastupitelka Markéta Blinková.
„Pokud ho ale od historiků nemám potvrzené, zřejmě bych se s takovou odvahou a finančními prostředky do oslav nepouštěla, přestože za nimi stojí spousta práce,“ domnívá se Blinková.”
A stejne tak se domniva spousta lidi i v Hrabove – proto slavime kulate vyroci…
Ono to ale otevřené není, protože naše obvodní rada už bohužel uzavírá sponzorské smlouvy na oslavy 720. výročí Hrabové….
Nevim sice o jakych sponzorskych smlouvach je rec, ale v HL vsichni piseme (vcetne starosty a komise, ktera to zastresuje), ze se jedna o oslavy vyroci…
Tak ci onak dokud neni diskuze odborniku a nezazni vsechny argumenty verejne od vsech, kteri se k tomu chteji vyjadrit, tak samozrejme slavime 720 let, uz jen proto, ze tomu tak stale je. V Roznove zase slavi oficialne 750, prestoze jeste neprobehla potrebna diskuze – ta je teprve ceka.
Nicmene prave proto, abychom nehazeli klacky pod nohy, tak vsichni s naprostou vaznosti rikame, ze slavime kulate vyroci a kazdy at si slavi a pise co chce. Komise, ktera to porada (a je jedno, ze se jedna jen o poradni organ) slavi proste kulate vyroci a nechava na kazdem z nas/vas, at si slavi vyroci to, ktere povazuje za podlozene.
Děkuji za názor a slušnou diskuzi, ale přestávám rozumět.
Píšete “samozřejmě slavime 720 let, uz jen proto, ze tomu tak stále je” a zároveň “slavime kulaté vyročí a každý ať si slavi a píše co chce”.
Tak nevím…
Uz se nam to pekne zanoruje, takze abych upresnil sva slova a nevypadalo to, jakoze nesedi neco, co jsem napsal:
“Děkuji za názor a slušnou diskuzi, ale přestávám rozumět. Píšete „samozřejmě slavime 720 let, uz jen proto, ze tomu tak stále je“ a zároveň „slavime kulaté vyročí a každý ať si slavi a píše co chce“.
Tak nevím…”
Souhlasi, tak jsem to napsal. Jen upresnim, ze kdyz se me nekdo zepta no dobre, slavite obecne kulate vyroci, to je pekne, ale jake presne to je? Je nutne na to odpovedet po pravde – slavime “jen” vyroci, protoze se historici prou o to, jestli to je 720 nebo 750. No a jelikoz posledni oslava byla v roce 1997, kdy se slavilo 700. vyroci, do verejne diskuze odborniku a do oficialniho potvrzeni proste pokracujeme v tom, co jiz kdysi oficialne prokazano bylo.
Znovu zopakuji – slavime kulate vyroci – posledni oslava byla 700, ted bychom meli slavit 720, az probehne diskuze odborniku, pak je mozne, ze se to zmeni.
Pane inženýre, jestli je to pravda, tak mne to vzhledem k celé problematice velmi mrzí. Panu starostovi jsem napsal vysvětlující e-mail, dál teď nevím. Kolega Orkáč použil slovo “trapas”. Soudím: diskuze ano, trapas ne.
Jestli budou po Hrabové pobíhat občané se “720” na tričku, tak nevím…
Ja jeste k tomu dodam dve poznamky:
1. trapas by byl POUZE pokud uvedou autori v publikaci, ze je neco podlozeno a pak se ukaze, ze to bylo jen ve stadiu pred diskuzi a diskuze ukazala neco jineho. Bude-li v publikaci neco, co se pozdeji ukaze, ze tak opravdu byt melo, pak to nebude trapas, ale naopak by to zaslouzilo obrovskou pochvalu a podekovani. Jestli jsou autori tak presvedceni, ze maji pravdu a ze ta pravda bude opravdu uznana vsemi, necht to tam do publikace daji.
2. Co se tyka tricek, pak ja jsem jak v komisi kulturni, tak v komisi medialni a obe o tom rozhodovaly… nikde nepadlo, ze by melo byt na reklamnim materialu 720 nebo 750 let… . Dokonce jeste ani nepadlo, co na tricku byt vlastne ma;-)
Tak uz chapu, co jsi Honzo myslel, ale to podle me o nic nejde, uz vubec ne o nejaky souhlas/nesouhlas s oslavami 720/750.
Do usneseni se neco napsat musi… a neni tam podstatou, jake to je vyroci, ale prijeti daru…
“Rada městského obvodu Hrabová rozhodla o uzavření darovací smlouvy mezi statutárním městem Ostrava, městským obvodem Hrabová a společností Sungwoo Hitech, s.r.o. na přijetí peněžitého daru ve výši 20.000,- Kč na financování pořádané oslavy výročí 720 let od první písemné zmínky o městském obvodu Hrabová dne 2.9.2017. “
Ahoj, jsem rád, že s otcem, mimochodem rovněž vystudovaným historikem, vše probíhá slušnou formou.
Já rád budu slavit oslavy jakéhokoliv velkolepého výročí Hrabové, nicméně jako historik nemohu být slepý k nejnovějším poznatkům, které jsem již tolikrát přednesl, a dělat, že neexistují. To se týká zejména publikace, pro níž jsem po dohodě zvolil pěkný nadčasový název “Historie obce Hrabová: dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost”, neboť publikace se rozhodně primárně nevěnuje první zmínce, ale pokouší se zmapovat všechna základní fakta o historii i z jiných neobvyklých úhlů pohledu typu: J. Dvořák: Historie MHD v Hrabové, L. Dokoupil: vývoj obyvatelstva, K. Müller: obecní symboly a pečetidla, M. Orkáčová: O hrab. obecních kronikách, I. Málková: Hrab. básník Vilém Závada, M. Slepička: Drobné památkové objekty…
Poslal jsi opravdu pěkný odkaz (http://zlin.idnes.cz/roznov-pod-radhostem-chybne-vyroci-zalozeni-f38-/zlin-zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin-zpravy_ras), jenž mi udělal velkou radost. Nevím, zda však chápeš jeho význam: Všichni renomovaní historici stejně jako historici z Hrabové tvrdí, že Rožnov nemá slavit 750. let a má je slavit Hrabová. Jen někteří lidé v Hrabové dělají, že se jich nic netýká, samozřejmě, že doma není nikdo prorokem, ale občas je třeba dát na renomované cizí odborníky, když již ne např. na hrabovského rodáka prof. PhDr. Lumíra Dokoupila, CSc., ani profesor a nestor hist. vědy není doma prorokem…
Dokonce se vše začíná dostávat z odborných kruhů na veřejnost, myslel jsem, že to bude trvat o něco déle, jak tomu tak obvykle bývá. Snad leccos vysvětlí také přednáška Mgr. Dalibora Janiše, Ph.D., “K počátkům Hrabové ve světle písemných pramenů” plánovaná letopiseckou komisí 1. září 2017 v 17 hod v zasedací místnosti ÚMOb Hrabová.
Zápis věnovaný vesnici Rosenowe se objevil v závěti biskupa Bruna ze Schauenburku. Badatelé ji později ztotožnili právě s dnešním Rožnovem pod Radhoštěm. Podle všeho ale nesprávně.
„Jde o historický omyl,“ upozornil historik a archivář Tomáš Baletka, který vede vsetínský okresní archiv.
Ve stejném dokumentu ze 13. století se totiž hned vzápětí píše také o vsi Grabowe. V tomto případě jde prokazatelně o Hrabovou, která dnes tvoří jeden z městských obvodů Ostravy.
„Z toho lze usuzovat, že i vesnice Rosenowe ležela někde poblíž,“ naznačil Baletka. Patrně mohlo jít o Proskovice, tedy další ze současných ostravských obvodů.
Podobný výklad se objevuje i v nejnovější odborné literatuře a souhlasí s ním také David Papajík z katedry historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V případě výkladu biskupovy závěti prý ale nešlo ani tak o omyl, jako spíše o špatnou interpretaci.
„Novější a podrobnější bádání ji dokázalo odhalit. Omyly a nepřesnosti ohledně nejstarších zmínek o jednotlivých lokalitách v Čechách a na Moravě jsou zcela běžné a časté. Každá věda se vyvíjí a nejinak je tomu v případě historie. Naše poznání se posouvá a to, co platilo před sto lety, nemusí platit dnes,“ konstatoval Papajík.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/roznov-pod-radhostem-chybne-vyroci-zalozeni-f38-/zlin-zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin-zpravy_ras
Souhlasím především s panem prof. PhDr. Davidem Papajíkem, Ph.D., ten je odborným recenzentem publikace o Hrabové!!!!!
Přeji pěkný večer. Myslím, že máte pravdu. Když jsem před třemi lety psal publikaci o hrabovském kostele, nad touto otázkou jsem se důkladně nezamýšlel a převzal tradiční informaci podporovanou texty Bakaly (1987), Jiříka (1993) či Barcucha-Rohlové (1997) o první písemné zmínce roku 1297, tyto publikace se však blíže otázkou roku 1267 či zdůvodnění 1297 vůbec nezabývaly, natož pak do skutečné hloubky, což takto složité období 13. století přímo vyžaduje. Všechna tato tvrzení o tom, že Grabowe lze ztotožnit s Hrachovcem vychází z topografa Řehoře Volného, tedy z 19. století.
První písemnou zmínku o Hrabové dle mého názoru věrohodně spojili s rokem 1267 zejména:
Baletka, Tomáš: „Na třetí pak straně Proskovice a Hrabová“. Konec jednoho mýtu a nový pohled na stav severovýchodní Moravy ve 13. století. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, č. 51, 1997, s. 4–15.
Janiš, Dalibor: Rozsah újezdu Franka z Hückeswagenu a statky olomouckého biskupství na severovýchodní Moravě. In: Galuška, Luděk – Kouřil, Pavel – Mitáček, Jiří (edd.): Východní Morava v 10. až 14. století. Brno 2008, s. 195–203.
Janiš, Dalibor: Hrad a město Rožnov v časech středověku. Rožnov pod Radhoštěm 2011, s. 11–16.
Před časem jsem rovněž v této věci získal vyjádření pana Mgr. Dalibora Janiše, Ph.D., který teď působí jako vědecký pracovník KHI FF OU:
„Ves Hrabová se poprvé připomíná v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka ze dne 29. listopadu 1267. Listina je koncipována formálně jako testament a popisuje mimo jiné statky, které Bruno pro biskupství získal. Od hraběte Franka z Hückeswagenu koupil rozsáhlý újezd ležící na severovýchodní Moravě mezi řekami Sedlnicí, Odrou a Ostravicí. Újezd hraničil s vesnicemi zvanými v latinském textu jako Rosenowe a Grabowe, které byly ve starší literatuře opakovaně ztotožňovány s dnešním Rožnovem (p. Radhoštěm) a Hrachovcem (u Valašského Meziříčí). Podle novějších výzkumů je však tato interpretace z mnoha důvodů nemožná a ves Grabowe lze bez větších pochybností ztotožnit s Hrabovou, ves Rosenowe potom pravděpodobně s Proskovicemi. Obě vesnice byly dle Brunovy listiny majetkem olomouckého biskupství od starodávna, tedy ještě před polovinou 13. století (Bruno se stal biskupem v roce 1245), a patřily k biskupským statkům ležícím kolem pozdější (Moravské) Ostravy. Počátky středověkého osídlení na území Hrabové však může objasnit pouze archeologie, starší písemné prameny se nedochovaly. Ves Grabowe (Hrabová) je podruhé zmiňována v listině z roku 1297, která se týká vymezení hranic mezi majetky olomouckého biskupství a těšínského vévodství.“
Navíc jsem se před časem tomu sám jako mladý historik věnoval pro účely odborné historické veřejnosti (následující text není z plánované publikace o historii Hrabové):
Otázka první písemné zmínky o Hrabové vyvolává mezi badateli i samotnými občany Hrabové stále řadu nejasností, byť v nedávné době byly zejména Daliborem Janišem vzneseny poměrně přesvědčivé argumenty, jež oproti staršímu názoru (první zmínka 1297) kladou nejstarší písemnou zmínku o Hrabové již do roku 1267. Dle našeho názoru lze souhlasit s tezí, že první písemnou zmínku o vsi Hrabová lze nalézt v testamentu Bruna ze Schauenburku z 29. listopadu 1267, kde se uvádí, že olomoucký biskup Bruno koupil od hraběte Franka z Hückeswagenu „újezd, který začíná od vodního toku, který se jmenuje Sedlnice [Zedelniz], a má z jedné strany jako hranici Odru [Oderam], z druhé strany Bruneswerde se 70 lány. Tento újezd Bruneswerde koupili jsme od paní Konráda z Plavče a jeho dědiců a celý náleží našemu kostelu. Na třetí pak straně Rosenowe a Grabowe, které jsou od starodávna újezdem našeho kostela, ale jsou to vsi námi vysazené. Na čtvrté straně Ostravice [Ostraua] tak, jak sestupuje od Uher, a cokoliv se nachází na této straně Ostravice proti Uhrám. Polovinu pak tohoto újezdu směrem k Moravě drží týž hrabě lénem od našeho kostela jak pro sebe, tak pro své mužské i ženské dědice.“
Samotná Hrabová (Grabowe) stejně jako Rosenowe vytyčovaly třetí stranu zakoupeného újezdu, jenž byl vytyčen objížděním. Ten pomyslně od Brunova olomouckého biskupského sídla začínal nejblíže řekou Sedlnicí na západě, z první strany pak pokračoval řekou Odrou, z druhé strany katastrem Staré Vsi nad Ondřejnicí (Bruneswerde), z třetí strany navazoval vesnicemi Rosenowe a Hrabovou, čtvrtou stranu tvořila řeka Ostravice a „cokoliv se nachází na této straně Ostravice proti Uhrám“. Jižní hranici újezdu ležící „proti Uhrám“ lze tedy vymezit říčkou Sedlnicí na jihozápadě a řekou Ostravicí na jihovýchodě, což představuje oblasti kolem dnešních Veřovic, Bordovic, Frenštátu pod Radhoštěm, Kunčic pod Ondřejníkem, Čeladné a Ostravice, resp. jižní zalesněnou hranici újezdu představoval hřeben Moravskoslezských Beskyd (dnešní Velký Javorník, Radhošť, Kněhyně, Smrk).
Řada badatelů pod vlivem Řehoře Wolného přímo či nepřímo ztotožnila Rosenowe a Grabowe s Rožnovem pod Radhoštěm a Hrachovcem (dnešní část Valašského Meziříčí), což však zásadně odporuje několika skutečnostem. Tyto osady se geograficky nacházely mimo oblast, jež byla v Brunově závěti popisována. Újezd na jihozápadě vymezovala řeka Sedlnice a na jihovýchodě řeka Ostravice, pomyslná spojnice těchto řek tvořená neprostupným lesem pak vytvářela jižní hranici „proti Uhrám“. Do takto vymezeného území však nespadá lokace Rožnova pod Radhoštěm, natož pak Hrachovce, který se nalézá oddělen vrcholky hor ještě téměř dalších 13 kilometrů na jihozápad od toku řeky Sedlnice, která však tvořila nejzápadnější část újezdu, „který začíná od vodního toku, který se jmenuje Sedlnice“. Taktéž ztotožnění Hrachovce s Grabowe nedává etymologicky žádný smysl, zvláště pak, pokud první písemná zmínka o Hrachovci pochází z roku 1376, kde byl jmenován jako Hrachovic (poté 1397, 1464, 1480, 1535 analogicky jako Hrachowetz).
Ztotožnění Rožnova pod Radhoštěm se vsí Rosenowe vypadá z etymologického hlediska sice logicky a věrohodně, nicméně i to má svá zásadní úskalí vyplývající z výše zmíněného geografického hlediska, dobového kontextu i samotného textu Brunova testamentu. Rožnov pod Radhoštěm s listinným Rosenowe nelze ztotožnit zejména proto, že neplatí výslovná listinná tvrzení „ab antiquo circuitu ecclesie nostre“ a „ville per nos locate“. To by znamenalo, že olomoucké biskupství ještě v době před nástupem Bruna ze Schauenburku vlastnilo na Rožnovsku osídlený újezd, kde ale byly teprve během jeho episkopátu vsi Rosenowe a Grabowe lokovány (v již dříve osídlených vsích proběhl převod dosavadní pozemkové držby poddaných na nové emfyteutické právo). Je ale téměř vyloučeno, že olomoucké biskupství před rokem 1245 mohlo přímo vlastnit jakýkoli osídlený újezd na Rožnovsku. Až z konce 13. století pocházejí doklady o tom, že olomoucké biskupství drželo území na levém břehu dolního toku Rožnovské Bečvy. Listinou z roku 1297 potvrdil olomoucký biskup Dětřich z Hradce Mikuláši ze Šaumburka lenní držbu vsi Brňova s lesem a přidal mu další les určený k následné kolonizaci povodí Rožnovské Bečvy. Pravý břeh řeky drželi na konci 13. století a v první polovině 14. století pánové z Krásna jako svůj alodní statek, tudíž je vyloučeno, že by tyto pozemky mohly patřit do újezdu hraběte Franka z Hückeswagenu popisovaném Brunem ze Schauenburku ve svém testamentu.
Naopak informace obsažené v Brunově závěti z roku 1267 zcela zapadají do známé situace Hrabové ve 13. století. Při popisování hranic koupeného újezdu bylo postupováno od řeky Sedlnice na západě severní cestou, tj. přes řeku Odru, katastr Staré Vsi nad Ondřejnicí (Bruneswerde), vsi Rosenowe a Hrabová (Grabowe), až po řeku Ostravici na východě a území ležící „proti Uhrám“ na jihu. Nemůže být pochyb, že název Grabowe je etymologicky shodný s Hrabovou (další zmínka 1297 – Grabow). Ves Hrabová tak představovala již obydlený severovýchodní bod hranice, která na východě plynule navazovala řekou Ostravicí protékající katastrem Hrabové.
Informace „ab antiquo circuitu ecclesie nostre“ v souvislosti s Hrabovou dává jasný smysl, neboť olomoucké biskupství již před Brunovým nástupem roku 1245 drželo na Ostravsku v oblasti tzv. moravského výbežku území vymezené řekami Odrou, Ostravicí a vesnicemi Rosenowe a Hrabovou. Taktéž sdělení „ville per nos locate“, tedy, že během episkopátu biskupa Bruna ve vsi proběhlo nové vyměření pozemků a přechod na emfyteutické (zákupní) právo, v případě Hrabové souhlasí. Ještě v katastrálních mapách 19. století jsou patrné zbytky předkolonizační úsekové plužiny v jinak vrcholně kolonizační záhumenicové plužině. Z výše uvedených argumentů tedy jasně plyne, že první písemná zmínka o Hrabové pochází již ze závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku datované k 29. listopadu 1267.
Ves Rosenowe, která byla zmíněna v souřadném vztahu s Hrabovou, se musela nacházet někde v oblasti mezi Odrou, Starou Vsí nad Ondřejnicí (Bruneswerde), Hrabovou a Ostravicí. V úvahu tak přicházejí dnešní katastry Proskovic, Krmelína, Výškovic či Staré a Nové Bělé. Ve shodě s Tomášem Baletkou a Daliborem Janišem se nejpravděpodobněji jeví varianta, že Rosenowe je totožné s dnešními Proskovicemi díky shodnému kořenu slova „ros“, byť samotné Proskovice se poprvé připomínají až roku 1394. V potaz by měla být také vzata varianta, že ves Rosenowe byla nezdařenou lokací či později na jejím místě vznikly samotné Proskovice; případně, že předlokační ves Rosenowe splynula s Proskovicemi podobně jako v tomto prostoru kolonizační osada Heinrichdorf s předlokační osadou Zábřeh.
Na závěr bych chtěl dodat, že určitě stejně jako ostatní také nemám patent na rozum, a jiní historikové a občané mohou určitě mít i jiný názor.
Čo bolo, to bolo. Každý se může mýlit.
Nejsem odborníkem v tomto oboru, ale není Bruneswerde spíše Brušperk (Braunsberg)?
Bruneswerde je Stará Ves nad Ondřejnicí neboli tzv. Brunova výspa neboli ves olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245-1281), který po sobě pojmenoval město Braunsberg (Brušperk) a lesní lánovou ves Bruneswerde (Stará Ves nad Ondřejnicí). K tomu nejnověji GRŮZA, Antonín. Historie Staré Vsi nad Ondřejnicí: újezd Bruneswerde a počátky obce. In: GRŮZA, Antonín a DĚDKOVÁ, Libuše. Stará Ves nad Ondřejnicí: dějiny obce a její dominanty. Ostrava 2013, s. 13-21.
Zakládací listina Brušperka z roku 1269:
Preterea volo, ut ad ipsam civitatem meam, silicet Brunsperh, omnes adiacentes ville, silicet Staritz et Vreccendof et Brunswerde et Passecov, et siquid in terminis prescriptis adhuc poterit collocari, spectare teneantur, silicet in iudicio maiori, quod est pro homici-dio, pro adulterio, pro furtu et singulis, quibus ville ad civitatem quamlibet spectare consueverunt, cum in villis pro vulneribus, vel quidquid alcius est, non debeat iudicari.
Mimo to chci, aby tomuto mému městu, totiž Brušperku, všechny sousední vesnice, to jest Staříč, Fryčovice, Stará Ves a Paskov, i jestliže může být ještě něco ve výše řečených hranicích vysazeno, povinně ve vyšším soudnictví podléhaly, to jest za vraždu, za cizoložství, za krádež i za jednotlivá provinění, za něž vsi obvykle jakémukoliv městu podléhají, protože ve vsích nemůže být vynášen rozsudek za zranění nebo za cokoliv závažnějšího.
Fundovaně jako vždy – určitě tedy máte pravdu.
Asi si nepříliš rozumíme. Publikace je více méně vědecky přínosný text, kde je vše doloženo v poznámkách za každou kapitolou, mají to tak všichni autoři včetně těch hrabovských, já se hlavně snažím o to, aby se líbila hrabovským občanům, byla čitelná a graficky zajímavá množstvím obrázků, map apod. Nemůže však být poplatná jakýmkoli nepřesným informacím, nepodloženým blábolům či historickým spekulacím, neboť prochází recenzním řízením – prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. (KHI UPOL), a Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D. (ZAO).
Z článku (http://zlin.idnes.cz/roznov-pod-radhostem-chybne-vyroci-zalozeni-f38-/zlin-zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin-zpravy_ras) vyplývá, že renomovaní historici – PhDr. Tomáš Baletka, Ph.D. a prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. – se v otázce Rožnova nepřou, v odborné sféře je již asi rok jasné, že Rožnov nebyl zmíněn v testamentu Bruna ze Schauenburku z 29. listopadu 1267, ale naopak Hrabová. K mému překvapení se toto dostává poměrně brzy i k širší veřejnosti formou článku na idnes.cz. Dle článku se pře asi pouze starosta Rožnova Ing. Radim Holiš, neboť pravděpodobně nechce, aby Rožnov přišel o svou zmínku, kterou si přeci místní připomínají každých deset let, přestože již nemá svou oporu v písemných pramenech.
Pokud tvrdí řada renomovaných historiků, že má Hrabová slavit 750. let, něco na tom asi bude, i kdyby mě někdo pokládal za “hloupého mladého idiota”. Historiků je už poměrně dlouhý seznam… Nemohu však nikoho nutit, aby slavil cokoli, to je na něm.
“Diskuze”, resp. historické poznání se prostě posunulo směrem k tomu, že Hrabová by měla letos slavit 750 let své existence doložené v písemných pramenech. Jako občan Hrabové jsem rád, že jsme dohonili Ostravu, možná že jsme dokonce o něco starší. Bruno ze Schauenburku v předmětné listině jmenuje obě lokality. Ještěže se nenašel chytrák, který by Ostravu zaměnil třeba za Ostružnou v okrese Jeseník, to by byl teprve poprask. Co ten Bruno všechno nezaložil…
Ahoj, pan prof. Papajík to tak krásně napsal:
Podobný výklad se objevuje i v nejnovější odborné literatuře a souhlasí s ním také David Papajík z katedry historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V případě výkladu biskupovy závěti prý ale nešlo ani tak o omyl, jako spíše o špatnou interpretaci.
„Novější a podrobnější bádání ji dokázalo odhalit. Omyly a nepřesnosti ohledně nejstarších zmínek o jednotlivých lokalitách v Čechách a na Moravě jsou zcela běžné a časté. Každá věda se vyvíjí a nejinak je tomu v případě historie. Naše poznání se posouvá a to, co platilo před sto lety, nemusí platit dnes,“ konstatoval Papajík.
Myslím, že pan prof. Papajík tou “nejnovější odbornou literaturou” myslel asi zatím nevydanou publikaci o středověké Ostravě, která má vyjít do několika měsíců. Z FF OU vím, že se tam také objevuje informace o Hrabové 1267, dokonce vím, že tam jeden docent – proděkan FF OU – cituje nevydanou publikaci o Hrabové, tak je již teď významná, žádný obvod takovou zatím neměl, ačkoli si to někteří neuvědomují.
První zmínku o Slezské Ostravě najdeme v listině papeže Řehoře IX.z roku 1229.
V průběhu staletí hned několikrát změnila jméno. Zažila léta vzestupů i pádů, bohatství i nájezdy dobyvatelů. Vévodí jí důstojná bílá budova radnice, která se tyčí do nebes na pravém břehu řeky Ostravice. Řeč je o Slezské Ostravě.
Ta je pravděpodobně nejstarší obcí na Ostravsku. Původně se jmenovala jen Ostrava, ale velmi brzy se v textech objevuje pod názvem Slovanská (Wändische Ostrau). Papež Řehoř IX. v roce 1229 povolil benediktýnskému klášteru v Týnci u Krakova vybírání desátků ve vsích na území opolských knížat. Mezi vesnicemi, které klášteru náležely, byla také Ostrava. Jméno Slovanská jí vydrželo až do šestnáctého století. V té době se vžil název Polská Ostrava.
Význam obce vzrostl po stavbě knížecího hradu, který je poprvé zmiňován roku 1297. Hrad střežil státní polskou hranici, důležitou obchodní cestu a zemskou stezku ze Saska přes Opavu, Hlučín a Těšín do Krakova.
Logicky lze proto odvodit, že na druhém břehu Ostravice již v té době vznikala osada, o niž se pak ve své závěti zmiňuje roku 1267 papež Bruno ze Schauenburku. Obdobnou osadou mohla být i Hrabová, je proto logické, že na území Hrabové mohlo tady být něco i před rokem 1267.
Doplnění:
Dne 29. listopadu 1267 – zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1245–1281)
Před rokem 1279 – povýšení Moravské Ostravy na město a první písemné doklady o kostele svatého Václava
První osadu Hrabové se mohli asadníci vytvářet v okolí domu č.1 – dnes majitelé Lyčkovi.
První dům byl s největší pravděpodobností v okolí dnešní restaurace u Lípy. První dům byl obvykle dům pověřeného lokátora, který ves zakládal. Ten si vybral strategicky výhodné místo s nejlepšími pozemky a po založení vsi obvykle býval její fojt. Domy našeho fojtství bývaly v místech dnešní restaurace U Lípy a hasičárny. Číslování domů a dvoru (statku) přidělené číslo pochází až z mnohem pozdější doby. Konkrétně po roce 1770, kdy vešel v platnost zákon, který toto vyžadoval. Číslo 1 dostával dům nejblíže zámku, popřípadě samotný zámek a pak se číslovalo vzestupně. Nejdříve domy na jedné straně a cestou zpět domy na straně druhé, popřípadě jako u nás, kdy se číslovalo střídavě na obou stranách silnice.
Celá teorie první písemné zmínky zastávaná Martinem Slepičkou má poměrně hodně otázek a než se začne přečíslovávat výročí, mělo by to být na základě konsensu a dostatečně podpořeno. Vždyť nesmyslem, dle mého názoru odborně dostatečně vyvráceným, je to, že Bruneswerde byla Stará ves. Nebyla, a pravděpodobně to nebyla ani žádná ves v blízkém okolí.
Dle nedávné teze Ing. arch. Ladislava Mohelníka, Ph.D. „Kořeny moravské urbanistické struktury“ je toto dostatečně vyvráceno na straně 15. A celá práce nejen vyvrací, ale Bruneswerde logicky umisťuje a toto umístění dokládá.
Základním problém teorie, kterou zastává Martin, je to, že když jsem si popisované zakresloval do mapy, nedávalo to smysl. Pokud zohledním výše uvedenou tezi, tak to nejenže dává smysl, ale do mapy lze i zakreslit. Bohužel s Rosenowe, jakožto Rožnovem pod Radhoštěm. Co bylo myšlenou tou Hrabovou nelze bohužel určit, ale naše obec s nejvyšší pravděpodobností ne.
S ohledem na kontinuitu a zjevné rozpory bych důrazně varoval před překotnými závěry a přečíslovávání, minimálně do doby, kdy budou vyvráceny pochybnosti, obzvláště v roce, pro který je onen údaj klíčový.
Díváme se sami na sebe s despektem, protože jsme před dvaceti lety slavili sedmisté výročí první písemné zmínky? Ne, není důvod. Ale budeme se sami na sebe dívat za třicet let se stejným pochopením, až budeme podruhé slavit 750 let? Z tohoto důvodu lze provést případnou změnu výhradně až po zralé úvaze, bez stínu pochybností. Dle mého mínění tato doba prozatím nenastala.
Pane kolego, jak již napsal Martin výše, “renomovaní historici – PhDr. Tomáš Baletka, Ph.D. a prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. – se v otázce Rožnova nepřou, v odborné sféře je již asi rok jasné, že Rožnov nebyl zmíněn v testamentu Bruna ze Schauenburku z 29. listopadu 1267, ale naopak Hrabová”.
Nejedná se tedy o žádnou “Martinovu tezi”, ale jasný odborný konsensus nejen výše zmiňovaných historiků. Takto to prosím berte, to je fakt.
Výročí 700 let Hrabové jsme rádi slavili a despekt není vůbec na místě. Prostě ta historická věda zase trochu pokročila a v roce 1997 se otázkou první zmínky o Hrabové nikdo zas tak nezabýval. Škoda. Doba k provedení změny dle mého názoru, a nejem mého, určitě nastala. Odborně je problém vyřešen, jen je to třeba dostatečně osvětlit. O Brunově testamentu se děti učí i ve školách, když se připomíná trvání Ostravy, takže nevidím problém. Mne osobně těší, že jsme stejně staří jako Ostrava samotná, jestli ne starší.
Tento rok je jasné to, příští rok může být jasné něco jiného. Z historického pohledu, čím hlouběji do historie, tím méně jasnosti. Každopádně, chtěl bych mít Vaši jistotu.
Četl jste vůbec, co jsem odkazoval? Může Martin poskytnout zakreslení do mapy, jak je to v závěti myšleno?
Tento rok je jasné to, že došlo k zásadní změně v oblasti interpretace známé závěti biskupa Bruna ze Schauenburku ve vztahu k Hrabové, viz výše.
Pokorně se skláním před výsledky bádání historiků středověku a jejich závěry přijímám, sám mj. vystudovaný historik. Odtud má jistota.
Problematikou Bruneswerde jsem se speciálně nezabýval, myslím, že konsenzus historiků hovoří pro Starou ves. Vámi zmiňovanou práci neznám a rád se na ni podívám.
Za Martina mluvit nemohu, ale znovu připomínám, že nejde o obhajobu “Martinovy teze”. Za “Grabowe” z roku 1267 stojí erudovaní historici. To je prostě fakt, pokorně ho přijímám.
Milan na to jiz odkazoval…, viz nize. Take nevim, kdo nazval onu tezi Martinovou, jak naznacujete. Milan napsal: “Dle nedávné teze Ing. arch. Ladislava Mohelníka”
Teze Ing. arch. Ladislava Mohelníka:
Obvyklé ztotožňování Staré Vsi nad Ondřejnicí s územím Bruneswerde, jež držel lénem r. 1371 – 1382 Lutolt z Bruneswerde, naprosto nepřipadá v úvahu, protože …Drslav z Kravař …r. 1378 prodal Mikulášovi z Lubojed a jeho manželce Anně z Heroltic Starou Ves a Oslův mlýn do jejich životů. Srovnáním těchto listinných údajů je lokalizace Bruneswerde do prostoru Staré Vsi zásadně zpochybněná nebo dokonce vyloučená.
S prostým využitím údajů Hosákova místopisu v rozmezí několika stran jeho knihy lze Starou Ves jako možného kandidáta na hrdý titul původního Bruneswerde spolehlivě a definitivně vyloučit.
Také archeologický výzkum sklepení zámku přinesl materiál mladší, než by měl odpovídat prvopočátkům Staré Vsi.
Žádné základy vodního hrádku se v r. 2000 nenašly. Neprůkazný zůstal i terénní průzkum Hýla a Poláška, který přinesl jen několik problematických keramických střepů,
které lze údajně časově zařadit do 13. – 14. století
, ale které se na pole mohly dostat mnoha způsoby třeba i z velké vzdálenosti.
—
Ja jako naprosty lajk ted nevim, na cem Hrabova je, takze docela chapu, ze se Milan doptava na ono zakresleni do mapy Martinem. Myslim si, ze kdyz jsem si toto procetl, tak by me ono zakresleni take zajimalo, stejne i argumenty proti tezi Ing. arch. Ladislava Mohelnika.
Doporučuji k přečtení článek na idnes (http://zlin.idnes.cz/roznov-pod-radhostem-chybne-vyroci-zalozeni-f38-/zlin-zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin-zpravy_ras). Doporučuji se zaměřit na větu: “Ve stejném dokumentu ze 13. století se totiž hned vzápětí píše také o vsi Grabowe. V tomto případě jde prokazatelně o Hrabovou, která dnes tvoří jeden z městských obvodů Ostravy.”
Řekněme, že proti sobě stojí historici prof. PhDr. David Papajík, Ph.D., prof. PhDr. Lumír Dokoupil, CSc., doc. Mgr. Robert Antonín, Ph.D., doc. Mgr. Jaroslav David, Ph.D., PhDr. Tomáš Baletka, Ph.D., Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D… Na druhé straně stojí lidé se svým přesvědčením, z Hrabové i z Rožnova. Každý, nechť si věří v to, co uzná za vhodné. Lze věřit např. tomu, že Američané nebyli na měsíci, a věří tomu určitě asi 10 %.
Sám jsem se tomu věnoval ve studii “K počátkům a středověkým dějinám Hrabové do roku 1538”, která vyjde v recenzovaném historickém odborném periodiku Vlastivědný věstník moravský tento rok. Psaní sem je veliký žrout času a já svůj čas věnuji jiné práci pro sebe i pro Hrabovou, třeba dnes jsem celý den doteď pobíhal mezi paní ředitelkou, panem dr. Barcuchem a panem Mgr. Karkoszkou v Archivu města Ostravy, abych dal dohromady výstavu kronik, všechny materiály, 38 stránkovou kapitolu pana dr. Barcucha, a potřebná povolení pro publikaci (vypadá to na 568 stran) z archivu i z magistrátu.
Velice jsem se podivil, že můj otec, vystudovaný historik z historické školy pana prof. Myšky, který sám učil na fakultě, tady vůbec hodlá diskutovat o takových odborných věcech, ale to je jeho věc.
Martine, ono nikdy neplatilo a neplati, ze nejvetsi odbornik je ten, kdo studuje ci vystudoval vysokou skolu a je jedno u koho.
Nikdo netvrdi, ze nemate vy dva pravdu, nebo odbornici, ktere tak casto zminujete.
Mohl bys mi vysvetlit, moc prosim, tuto tezi a zakreslit tu Vasi (mysleno tu co prosazujes i ty) do mapy?
—
Obvyklé ztotožňování Staré Vsi nad Ondřejnicí s územím Bruneswerde, jež držel lénem r. 1371 – 1382 Lutolt z Bruneswerde, naprosto nepřipadá v úvahu, protože …Drslav z Kravař …r. 1378 prodal Mikulášovi z Lubojed a jeho manželce Anně z Heroltic Starou Ves a Oslův mlýn do jejich životů. Srovnáním těchto listinných údajů je lokalizace Bruneswerde do prostoru Staré Vsi zásadně zpochybněná nebo dokonce vyloučená.
S prostým využitím údajů Hosákova místopisu v rozmezí několika stran jeho knihy lze Starou Ves jako možného kandidáta na hrdý titul původního Bruneswerde spolehlivě a definitivně vyloučit.
Také archeologický výzkum sklepení zámku přinesl materiál mladší, než by měl odpovídat prvopočátkům Staré Vsi.
Žádné základy vodního hrádku se v r. 2000 nenašly. Neprůkazný zůstal i terénní průzkum Hýla a Poláška, který přinesl jen několik problematických keramických střepů,
které lze údajně časově zařadit do 13. – 14. století
, ale které se na pole mohly dostat mnoha způsoby třeba i z velké vzdálenosti.
A jeste Marto, kdyz odkazujes na clanek, zmin vse. Mimochodem, na ten odkaz jsem poprve upozornil ja, Vam dlouhou dobu tento text unikal.
Zamer se na konec textu, je to stejny clanek (plus bys mel jeste dodat a nevytrhavat z konextu fakt, ze diskuze teprve bude probihat). Nechapu tedy, proc bude jeste nejaka diskuze a proc byvala starostka zpochybnuje neco, co se u nich bude slavit. Uz v tomhle vsem je clanek v rozporu a nic nedokazuje.
Rok 1267 jako dobu první zmínky o městě si ze školních lavic pamatuje také bývalá starostka a dnes opoziční zastupitelka Markéta Blinková.
„Pokud ho ale od historiků nemám potvrzené, zřejmě bych se s takovou odvahou a finančními prostředky do oslav nepouštěla, přestože za nimi stojí spousta práce,“ domnívá se Blinková.
Mezi akcemi, které jsou součástí programu letošních oslav v Rožnově, přitom nechybí ani konference historiků. „Na ní ve spolupráci s odborníky budeme chtít nalézt odpověď na řadu otázek souvisejících právě s počátky města,“ doplnil Holiš.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/roznov-pod-radhostem-chybne-vyroci-zalozeni-f38-/zlin-zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin-zpravy_ras
Je to poněkud komické. Martin přišel (mimochodem již před mnoha měsíci) s hodně revoluční myšlenkou, která má ale racionální jádro a má podporu minimálně některých historiků. Oponenturu jeho myšlence dělají historici-laici a rada se tomu všemu směje a v klidu si připravuje oslavy 720. výročí. Nebylo by opravdu rozumnější, aby si rada nechala zpracovat od nějaké jiné odborné instituce (mimoostravské) odborný posudek a na základě něho se rozhodlo co se bude slavit?
Neni jedno jake vyroci se slavi? V Roznove slavi neco, co nebylo podlozeno a diskuze teprve bude a je to kritizovano opozici a u nas je kritizovano tebou (opozici) to, ze Rada zase nerozhoduje o necem, co ma podporu pouze “minimalne nekolika historiku”, neni to podlozeno a diskuze se ani nechysta. Martin je predseda letopisecke komise, ktera by mela diskuzi usporadat, proc to jeste neudelal?
Od ceho ma Rada poradni organy? Martin Slepicka byl na dvou komisich rict, proc by se melo slavit 750 a obe komise (kulturni a medialni) rekly, ze se bude proste slavit vyroci.
Ja i Milan Sliva jsme nedelali zadnou oponenturu, jen upozornujeme na to, ze existuji argumenty, ze to co u nas prosazuje Martin Slepicka, nemusi byt pravda. Dokud predlozene argumenty nekdo nevyvrati, PROC by se melo slavit neco, o cem jsou duvodne pochybnosti?
Pane Dvořáku, v prvé řadě Martin s touto myšlenkou nepřišel, ale přinesl informaci jiných historiků, kteří s touto myšlenkou přišli. Kupodivu jsou to ti samí historici, kteří jsou zde vydávání za podporovatele. Pokud by s touto vlastní myšlenkou nesouhlasili, byli by sami proti sobě.
Viz článek Tomáše Baletky s výstižným názvem “Na třetí pak straně Proskovice a Hrabová”: konec jednoho mýtu a nový pohled na stav severovýchodní Moravy ve 13. století z roku 1997, což byl mimochodem rok, kdy se slavilo u nás 700 let a bylo k dispozici dlouhých 20 let toto nějak vyřešit. Ne řešit to teď a hned, na prahu oslav.
nebo článek Dalibora Janiše z roku 2008
Rozsah újezdu Franka z Hückeswagenu a statky olomouckého biskupství na severovýchodní Moravě
Martin pouze sděluje závěry uvedených historiků a nijak je nerozvíjí.
Když jako laici sdělíme své pochybnosti, tak bychom měli ještě objíždět historiky a žádat pro ně razítka, že je názor legitimní? To by snad měl ten, kdo chce nějakou změnu. A v žádném případě by si to neměl ulehčovat tím, že vyzobává jen ty, o nichž ví, že tuto myšlenku podporují, protože je jejich vlastní.
Jinak chci ještě dodat, Radek se zde v jiném komentáři diví, proč bývalá starostka Rožnova zpochybňuje letošní Rožnovské oslavy. Tak dodávám, ze stejného důvodu, proč bývalý místostarosta zde šije do rady. Myslí si, že má důvod plivnout, tak to udělá, s bláhovou nadějí, že tím v očích voliče vyroste, jakožto nositel progresivních myšlenek.
Vazba na Jan Dvořák 24.4.2017 (18:45)
A myslíte si,že to co jste napsal, je to pravé ořechové nebo pro normální lidí se tím něco změní? Já se domnívám,že pan Slepička by měl předložit důkaz a jiný než zmíněna závěť není.Tak proč plýtvat penězi daňových poplatníku. Kolik takový posudek může stát, můžete mi na to odpovědět? Já ze svých zkušeností Vím, žeza zlámanou grešli to nebude.Tak šetřete obecní pokladnu. Pokud je mi známo tak neodvádíte obci daň.
Jen člověk negativně podjatý může napsat, že Martin Slepička myšlenku nerozvíjí a důkazy nepředkládá – stačí číst vše, co na tomto webu k tématu napsal. Posudek by rozhodně stál méně než uspěchaný projekt školky, který je momentálně k ničemu a nikdo neví, co bude dál. Panu Kanderovi doporučuji nastudovat daňový systém ČR – pak by nepsal nesmysly.
Pane Dvořáku, já čtu všechny Martinovy články ke kterým mám přístup. A tedy nejen to, co Martin napsal zde. Předpokládám, že mi teď jako „pozitivně laděný člověk“ napíšete, čím předmětnou myšlenku rozvinul a to k vzhledem mým odkazovaným článkům Baletky a Janiše. Po tom co jste napsal, předpokládám, že nevaříte z vody a přesně víte o čem píšete. Prosím o jasnou a výstižnou odpověď.
Dále by mne zajímalo, čím onen překotný historický posudek vylepší kvalitu života občanů v Hrabové, vzhledem k penězům, které by stál, oproti penězům investovaným do projektu nové školky. Takový posudek opravdu nezávislým odborníkem je otázkou nastudování všech dostupných pramenů a tezí z jeho strany. Nehledě na minimum historických pramenů z této doby. Tedy vyžaduje to čas a svědomitou přípravu. Nechápu proč by se to mělo uspěchávat zrovna teď, když je to nejméně vhodné a prakticky o nic nejde. Ona teze páně Baletky byla zveřejněna již v roce 1997, dvacet let bylo s to, s tím něco dělat. Poměrně dlouhá léta, když jste byl nejen zastupitel (letos to je 19 let vašeho zastupitelování), ale také v radě a dokonce i místostarostou. Takže budu chtít ještě jednu jasnou a výstižnou odpověď. Proč jste s tím nedělal něco tehdy, když jste mohl a byl na to čas?
Závěť biskupa Bruna ze Schauenburku je jedinečná a nevratná,vyplývá to především z jedinečného postavení biskupa Bruna ze Schauenburku, které zaujímal v tehdejší společnosti a návazně dochovaných listin. Tomuto odpovídá i lenní systém. Pokud jste přesvědčen o účelnosti posudku tak si prosím sežeňte sponzora. Jde prostě jen o ten důkaz, který zvrátí již zmíněnou závěť. Já jsem dosud neviděl z tohoto období žádnou mapu, ale vím s naprostou jistotou jak vypadala Ostrava okolo roku 1720. A nezapomeňte koncem května zaplatit daň. Těším se na další Vaše zprávy.
doplnění – patří k Jan Dvořák
25.4.2017 (16:52
Dovoluji si upozornit, že závěť zpochybňujete Vy, nikoli já.
Rozhodně nebudu platit daň obci. Vy snad nějakou daň obci platíte?
Odpověď je jednoduchá: nebýt Martina Slepičky, tak o tom, že historici (jen někteří?) došli k závěru, že první zmínka o Hrabové byla o 30 let dříve, jsme se ani nedozvěděli. A pokud není známa alternativa, není potřeba alternativu posuzovat. Naopak je poněkud trapné slavit kulaté výročí a nevědět jaké – toto snad je dostatečný důvod pro to udělat si v tom jasno. Odmítání změny argumentem “protože to tak vždycky bylo” je nedostatečné. A teorie stavící na tom, že Grabowe je Hrachovec, mi prostě nepřipadá věrohodná.
Chce to jen ten důkaz.
Ano, dokažte že autor závětí názvem Grabowe mínil Hrachovec. Přeji Vám mnoho úspěchů v pátrání.
Pane Dvořáku, nevím, jestli si děláte srandu, nebo jste opravdu takový trotl.
Vidím, že jste velice nepozorný – nevím kolikrát chodíte na úřad, ale tam to je vyvěšené a dokonce do dělal renomovaný historik. Je také na Vás a mate tu povinnost, aby jste mladému panu naznačil, kde udělal chybu. Přicházím k názoru, že se chováte, jak malý Jarda. Také jste nepochopil význam testamentu biskupa Bruna ze Schauenburku, stačí si jen pozorně přečíst to co jsem už dříve napsal. Mimo jiné, území v rozsahu hradeb bylo osídleno již v 10 století.
Pane Dvořáku, pokud tedy správně chápu, dle vás, aby se předešlo blamáži, bude nejlepší řešení nic neslavit a také nevydávat publikaci o Hrabové k tomuto výročí. To bude mít Martin nelíčenou radost. Pokusit se nalézt uspokojivé vysvětlení bude otázka let, nikoliv týdnů, jak si představujete vy. Pokud to bude vůbec možné. Stejně, jako vám připadá nevěrohodná teorie s Hrachovcem, připadá mi nevěrohodná teorie s naší Hrabovou. Beru však váš postoj k této otázce jako legitimní. Jako legitimní však neberu vaši snahu o související změnu a překotné promítnutí do občanského života. Je neoddiskutovatelné, že pokud má být změněn status quo, musí být důvod změny pádný a hodnověrně doložen, což v tomto případě nenastalo.
Vezměte si prosím mapu a zkuste zakreslit onen újezd dle teorie, kterou zastává Martin Slepička. Mějte přitom na paměti, že újezd se to jmenovalo proto, že se jednalo o území zalesněné a málo osídlené, které se dalo celé objet za určitou časovou jednotku na koni (proto újezd, kdyby se to dalo obejít za krátkou dobu pěšky, byl by to ochoz). Takovýto újezd míval jasně dané a rozeznatelné přírodní hranice (řeky, hory, kopce…).
Pro jistotu přidám, aby bylo jasné co zakreslovat:
„Koupili jsme také od Franka hraběte z Huckeswagen újezd, který začíná od vodního toku, který se jmenuje Sedlnice, a má z jedné strany hranicí Odru, z druhé strany Bruneswerde se sedmdesáti lány. Tento
újezd Bruneswerde jsme koupili od paní Konráda z Plavče a jeho dědiců a celý náleží našemu kostelu. Na třetí pak straně Rosenowe a Grabowe, které jsou od starodávna v újezdu našeho kostela, ale jsou to vsi námi vysazené. Na čtvrté straně je Ostravice tak, jak sestupuje od Uher, a vše co z této strany Ostravice se vynachází směrem k Uhrám.“
mějte na paměti zejména úplně poslední část: a vše co z této strany Ostravice se vynachází směrem k Uhrám.. Do vámi zastávané teorie toto absolutně nezapadá. Pokud však bereme, že Bruneswerde je město Ostravice a jedná se o horní tok nad ním a od něj směrem na jih, tak pak to zapadá dokonale. Taktéž je nutno nepominout pasáž „které jsou od starodávna v újezdu našeho kostela“.
V žádném případě nevylučuji, že teorie propagovaná Martinem může mít pravdu. Ale prozatím se mi zdá v dané teorii příliš mnoho otázek na to, aby se musela překotně přijímat jako dogma a bezhlavě zavádět v občanský život. Znovu zdůrazňuji, že o nic nejde, a pokud nyní budeme slavit 720 let a za 30 let 780, nic se opravdu nestane. Pokud však nyní budeme slavit 750 let a za třicet let znova stejné výročí, nebude ten pohled na nás dozajista až tak stoický.
Napište, prosím, kde jsem napsal, že výročí se nemá slavit. Buďte té lásky a nepodsouvejte druhému něco, co neřekl. Máme jedinečné štěstí, že obě první zmínky byly v letech končících sedmičkou.
Mapu jsem si kreslil a pochopitelně závět také četl.
Myslel jsem si, že náš kraj znám, ale ukázalo se, že Vaše znalosti nemám. Můžete mi prosím sdělit, kde se nachází či nacházelo město Ostravice? Pominu to, že “přece každému je jasné, že Bruneswerde=Ostravice”.
Když se nic nestane, že letos budeme slavit 720 let a za 30 let 780, tak co by se tedy stalo, kdybychom před 20 lety slavili 700 let a teď 750 let??? Mimochodem, opravdu necítíte, že tři čtvrtě tisíciletí je přece jen významnější jubileum než 720 či 780 let? Samozřejmě nemůžu vyloučit, že máte pravdu, ale odmítám to brát jako dogma, chci aby to nějaký nezávislý odborník posoudil. A co by se stalo, kdybychom teď slavili 750 let a pak se objevil důkaz, že jsme opravdu měli slavit 720 let? Totéž, co se stalo když v roce 1929 proběhly v Československu masívní oslavy tisíciletí sv. Václava a pak historici zjistili, že to mělo být o několik let později. Nic, pominu-li to, že oslavy způsobily obrat ve vnímání katolické církve veřejností, protože od té chvíle už nebyla v myslích lidí jen jako nástroj habsburské moci, ale jako součást historie českého státu od jeho počátku.
Pane Dvořáku, tak znova a pomalu. Viditelně máte s chápaním problémy.
Kde jste to psal? Zde:
Naopak je poněkud trapné slavit kulaté výročí a nevědět jaké
Vzhledem k tomu, že nelze do oslav toto uspokojivě vyřešit, tak z vašeho konstatování o trapném slavení nic jiného, než zrušení oslav, odvodit nelze. Nebo navrhujete lišácké řešení, slavit dvacet let od oslav sedmistého výročí?
Také mi není jasné, když tak všechno pěkně čtete a malujete si, jak jste mohl přehlédnout zde mnou odkazovanou vědeckou práci z roku 2005, která o Ostravici jakožto o Bruneswerde pojednává a vyvrací jeho ztotožněním se Starou vsí. Odkážu ještě jednu tezi, která to pojednává detailněji a budete s to to pochopit snad i vy. Najdete ji zde (na to zde před závorkou prosím klikněte, doporučuji zejména kapitolu „5.4.5 Bruneswerde a Stará Ves“ na straně 16).
Vyřešit to lze, jen se bojíte, že pravda je jiná než to co prosazujete.
Dobrý den účastníkům diskuze kolik je vlastně Hrabové let.
Dovolte mi malou noticku k tématu. Je naprosté většině lidem jedno které výročí se slaví-hlavně, že se slaví. Zkusme se k tomu postavit jako k oslavě narozenin “starší dámy”- prostě uvádějme ne kolik má let, ale, že jsme rádi, že můžeme spolu oslavit významné výročí. Další generace bude oslavovat snad už správné výročí a o tu(generaci) nám jde.Základ se tvoří v současnosti……
Byla by to krásná televizní reportáž: V Hrabové slaví výročí vzniku obce. A jaké je to výročí? Místní odpovídají, že to se neví.
Myslím, že bychom byli slavní po celém Česku a díky internetu možná i dál.
Honzo, my vsichni slavime “proste” vyroci, abychom rovnou nezpochybnovali nove uvahy. Sam jsi poznamenal, ze Rada ma v zapise 720 let a tak to je. Pokud se nas nekdo zepta jake, tak 750 nebylo obecne zatim uznano, tak se slavi 720.
Cele to bylo prave na popud Martina, ktery chodil po komisich a prosazoval 750. Nam se to proste nelibi, protoze jsou velke pochybnosti a je to bez diskuze a jen o tom, ze nekdo nekde neco rekl a neco si vyklada.
Cili jeste jednou – slavime kulate vyroci. Pokud se nekdo zepta jake, rekneme mu, ze posledni oslava byla pri v roce 1997 (700. vyroci), ale ze jsou “nove” poznatky, ze by to mohlo byt 750. Abychom tyto poznatky a praci historiku rovnou nezavrhovali, k ucte k nim slavime obecne velke vyroci.
Cili ta reportaz by mela byt natocena v Roznove, kde bez diskuze slavi neco, co nebylo zatim uznano a diskuze o tom teprve probehne.
Jak uz tady nekolikrat zaznelo – neni kam spechat, obzvlaste kdyz se o teto “nove” skutecnosti vi jiz od roku 1997 a ted nahonem by se to melo uznat? Ne, byla by to hloupost a jak jsem napsal ja i nekteri dalsi – lidem je to sumak, jestli se slavi 720 nebo 750.
A hlavně Vy pane Dvořáku
UPOZORNENI
Jelikoz se v komentarich u tohoto clanku jiz neobjevuji “nove” informace a “diskuze” vede, podle meho nazoru, spatnym smerem, uzavru behem soboty 29.4. moznost pridavani komentaru.
Je škoda, že se někteří bojí dozvědět pravdu.