Staré fotky haldy a technologický postup její rekultivace (zdroj zápachu)

Když jsem v pátek na facebookové stránce Hrabůvka v zrcadle starých fotografií zahlídl několik fotek haldy v Hrabůvce, řekl jsem si, že by bylo pěkné mít tyto staré fotky někde pohromadě. Nemálo času jsem se musel prodírat spoustou krásných fotek, ale nakonec se mi to myslím podařilo.

Je obrovská škoda, že v Hrabové nemáme podobně smýšlející občany a že si mezi sebou na jednom místě nesdílíme staré fotografie. Kdo občas sleduje i další podobné facebookové stránky, např. Zábřeh nad Odrou v zrcadle starých fotografií, Zapomenutá Ostrava nebo Komentované prohlídky Ostravy, tak ten mi dá jistě za pravdu, že už je na čase s tím něco udělat!

Najde se někdo, kdo nám zašle na [email protected] staré fotografie z Hrabové? Pokud potřebujete pomoct s digitalizací, rádi Vám pomůžeme. Hlavně už něco, prosím udělejme.

Zpět k Hrabůvecké haldě. Velice doporučuji, abyste si nejprve přečetli naprosto skvělý článek od Petra Přendíka, který byl uveřejněn na historie.ovajih.cz. Fotky haldy a bezprostředního okolí jsou staženy ze stránek Hrabůvka v zrcadle starých fotografií a uloženy na Flickru:

Při této příležitosti si dovolím zveřejnit (samozřejmě i na webu obce, aby někdo v mých aktivitách neviděl střet zájmu, jak u nás v Hrabové bývá zvykem) získaný popis technologického postupu rekultivace. Jedná se o dokument, který odpoví na otázku – odkud se line zápach na Šídlovci.


Technologický postup výroby a použití – podlažní substrát společnosti OBSED pro Odval Hrabůvka

Podložní substrát pro rekultivační stavby se používá pro překryv technické výplně rekultivační stavby do mocnosti max. 2,5 m a je určen pro biologické rekultivace zemědělských, lesních a ostatních půd narušených lidskou činností, uzavřených skládek odpadů, okolí liniových staveb komunikací, tvoří nadložní vrstvu biologické rekultivace, do které se zeleň zakládá.

Podložní substrát pro rekultivační stavby se vyrábí z hygienizovaného čistírenského kalu a z popele a popílku ze spalování tuhých paliv, zejména uhlí.

Technologie výroby spočívá v navážení surovin do předem stanoveného prostoru na vymezenou vodorovnou plochu označenou informačními tabulkami s označením substrátu plánkem manipulace s materiálem. Suroviny se naváží vedle sebe nebo na sebe tak, aby vytvořily souměrný pás o maximální šířce 5 m a maximální výšce 2,5 m. Po takto provedeném návozu surovin bude provedena jejich strojní homogenizace zařízením charakteru mostového překopávače. Pokud nebude technicky možno zachovat požadovaný poměr surovin v surovinové skladbě substrátu, navrší se chybějící surovina do pásu k již namíšenému materiálu a strojní homogenizace se opakuje. Strojní homogenizace se provádí opakovaně tak, aby výsledný produkt byl homogenní.

Takto připravený substrát je ponechán po dobu minimálně 90 dnů tzv. kondicionováni, při kterém probíhá karbonatace a na povrchu částic, zejména částic kalů, vznikne málo rozpustný karbonátový obal a dojde ke snížení pH. V případě, že tato karbonatace bude probíhat pouze v povrchových aerovaných vrstvách, provede se znovu technologická překopávka celé partie. Každý měsíc bude provedeno z odebraného vzorku zjištění vlhkosti a pH. Po ukončení doby kondicionováni budou odebrány vzorky k analýzám na zjištění požadovaných jakostních znaků.

Vyrobený materiál — podložní substrát Rekult-P má podobné vlastnosti, jako zemina, kterou nahrazuje. Při návozu substrátu na svahy se postupuje podobně, jako se zeminami. Rovněž postupy při sázení a osévaní ploch rekultivovaných substrátem Rekult-P jsou obdobné, jako u ploch rekultivovaných zeminami.

Pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci:
Rekultivační substrát může dráždit pokožku a sliznice. Při práci nejíst, nepít a nekouřit. Nutno dodržovat základní pravidla osobní hygieny a používat ochranné rukavice. Po práci si umýt ruce vodou a mýdlem a ošetřit regeneračním krémem.

První pomoc:
Při zasažení očí rychle a důkladně vypláchnout oči proudem čisté vody. Při potřísnění pokožky omýt vodou a mýdlem. Při náhodném požití substrátu vypít asi půl litru pitné vody. V závažnějších případech při zasažení očí nebo požití substrátu vyhledat lékařskou pomoc.

OBSED a.s., 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava, Nemocniční 998/14
IČ: 27454045
DIČ : CZ 27454045
tel./fax : 596 614 555
e-mail: [email protected]

14 Komentáře

  1. Milan Slíva jr. říká:

    Takže teď už to je jasné, ono to nesmrdí, ono to kondicionuje.

    Jinak bomba je toto „Vyrobený materiál — podložní substrát Rekult-P má podobné vlastnosti, jako zemina, kterou nahrazuje.“ a následně „Rekultivační substrát může dráždit pokožku a sliznice“. To jsou úplně podobně vlastnosti jako zemina.

    Takže ve zkratce, cesta jak se zdarma zbavit bordela, protože nač to dávat za peníze na skládku.

    • Marcela Poláčková říká:

      Pane Slívo, děkuji, shrnul jste to skvěle, lépe už se to zformulovat nedalo. Ale co teď? Mám tušení, že vše skončí s vysvětlením, že tato opatření pro “substrát”, platí jen pro manipulační pracovníky a o pár metrů dál už ne. Takže opravdu nezbude, než vydržet?

  2. Petr Halfar říká:

    Takže jestli jsem dobře četl, tak teď probíhá “kondicionování”, tj. přeměna stávajících kalů na finální produkt Rekult-P?
    Chápu, že je to pro dobro věci (následné zatravnění a zalesnění haldy), nicméně pobavila mě věta, že rekultivační substrát může dráždit pokožku a sliznice.
    Myšleno při přímé práci s ním? Nebo to platí pro prach a smrad, který se snáší na většinu Šídlovce?!?

  3. Radomír Orkáč říká:

    Asi jsem neudelal dobre, kdyz jsem doplnil fotky o text s technologickym postupem:( Chybu uz nezopakuji:(

    Pokud to neudela urad, vezmu pristi tyden pochybnosti a dotazy z komentaru a napisu na uvedeny kontakt…

  4. Libor Hromádka říká:

    Několik posledních let jsme měli permanentky do ZOO. Letos už je nepotřebujeme, protože máme v Hrabové smrad jako v opičinci 🙂 A odtud se k nám rozšiřuje https://youtu.be/IvCUzQJLvzw

  5. Stanislav Holiš říká:

    Nejíst, nepít, nekouřt. Vdechovat se může? Po vdechnutí asi bude nutno plíce omýt vodou a mýdlem. Následně vypít půl litru vody. To vše za dodržování hygienických podmínek. A kdyby se prach dostal do očí nebo místo do plic do žaludku, dostavte se prosím k mudr. Tak se žije v Hrabové. Děkujeme odejděte…..

  6. Miroslav Poláček říká:

    Dobrý den, před chvílí jsem se vrátil z naší haldy, ikdyž k trávení dovolené znám příjemnější prostředí. A zjistil jsem následující: homogenizace-míšení kalů se struzkou a popílkem neprobíhá jak má -to je v mísícím stroji, ale zjednodušeným postupem. Tento postup spočívá k mísení hromádek popílku a struzky s hromádkama kalů pomocí bagrů a to je mísení nedokonalé. Tato hmota s nerozmíchanými mokrými kusy kalů, které tak páchnou(včera večer enormně), jsou pak rozváženy po ploše. Z počátku byl rozvážen správně rozmísený substrát a ten nepáchl vůbec. Tak se ptám. Kdo povolil tento pracovní postup, kdo kontroluje dodržování správných technologických postupů? Má někdo čas a zájem toto zjistit?
    A ještě jedna připomínka. Doufám, že po dokončení areálu budou pokryty bezpečnostní kriteria vodní nádrže, zejména ,co se týče dětí. Bylo by velmi snadné po folii zklouznout do vody s následnou nemožností se po kluzkém povrchu dostat ven.

    • Radomír Orkáč říká:

      To posledni, stejne dulezite jako reseni linouciho se zapachu, bych videl, ze ted nema podle meho nazoru smysl resit. Nejenze je to Hrabuvecka halda (stiznosti musi jit na Jih), ale navic si myslim, ze je to staveniste hlidane ostrahou. Jedna se o soukromy pozemek;-) Ale pan Petana by toho urcite rekl vice, mysleno v dobrem… (bezpecnost).

      Co se tyka nedodrzovani technologickych postupu, tak je super, co pisete. Obavam se vsak, ze s tim Hrabova nic delat nemuze. Zasadni je, alespon podle meho nazoru, ze urad jiz podal stiznost na krajskou hygienickou stanici. Zapach nezna hranic a je dobre, ze se tim pani Faicova a pan tajemnik Socha zacali zabyvat.

      Jeste se pokusim zverejnit co bylo “predmetem” stiznosti na hygienu, souhlas pana tajemnika mam jiz od minuleho tydne, jen jsem jeste nenasel chvilku na sepsani ucelenejsiho textiku.

      Hrabova ma ale prokleti… . Jednou se siri zapach z haldy, podruhe zase ze zony (vyroba desticek). Je to des…, sportovat se neda ani v jednom z tech smradu a co teprve bydleni. Zapach ze zony ovlivnuje Hrabovou minimalne az k Sokolu, Sidlovec samozrejme nevyjimaje.

      Jsem zvedav, jak tohle dopadne.

      • Miroslav Poláček říká:

        Já vím, že se tímto problémem zabývalo již více lidí a je potěšitelné, že i náš úřad. A tak tedy paní Faicové a panu tajemníkovi děkujeme, že na naši obranu něco dělají. Chuděry naše děti, co ty musí dýchat!
        Já se na haldu dnes dostal bez problémů, nikdo nic nehlídá, ale vím, že tam správně nesmím. Ale já mám ve zvyku si vše ověřit a zjistit na vlastní oči. A nikdo mě neošálí máváním certifikátů a listin s výsledky nějakých měření.Jako státní kontrolní inspektor jsem se setkal ve své profesi s tolika případy nedodržování všeho a přitom “papíry” byly vždy v pořádku. Mluvil jsem dnes s OBSEDEM a jinými zúčastněnými firmami a nejeví se mi vše v pořádku, ikdyž samozřejmě při kontrole bude vše doloženo. Musíme se přece nějak bránit, ikdyž oblast spadá do Hrabůvky, ale “smrad a prach” se snáší i na Hrabovou.

  7. petr žižka říká:

    to, co napíšu, bude znít cynicky, ale když jsem dnes navštívil svou maminu na Šídlovci, došlo mi, že až budu s našim panem starostou provázet na HRAvé HRAbové hosty z Hrabové na Šumpersku, uděláme z taktických důvodů jen takový malý okruh: hřiště, úřad, kostelík… O Šídlovci jim raději budeme povídat jako o krásném místě, které je ideální pro klidný, příměstský život… Oni, jak jsou z toho podhůří Jeseníků, by totiž osobní návštěvu Šídlovce nemuseli přežít…

  8. Miroslav Poláček říká:

    No, aby jsme to přežili my! To zas dneska bylo! Pozývání návštěv jsme raději zrušili úplně. Stačilo, když si manželka pozvala v červnu své cvičenky a tanečnice na letní soustředění na zahradu. To byla ostuda, dámy ze vzdálenějších koutů Hrabové netušily, co je čeká.

    • Ilona Hromádková říká:

      “Zplodiny hoření vystupující na povrch mají přibližně 40 stupňů Celsia,“ dodala Bártková s tím, že oheň má uhasit právě nově vznikající jezero, které zabrání přístupu kyslíku dovnitř haldy”

      hmmm ….škoda, že nevím, kde má to jezero špunt, hned bych ho vypustila a bylo by po problému, třeba … 🙂

      “I když struska je nehořlavá, halda v Hrabůvce překvapivě hořela. Zjistili jsme to v zimě, když na povrchu haldy v některých místech tál sníh a stoupala z nich pára”

      … a hle ho, já to zjistila už před dvaceti lety, co jsem se do Hrabové nastěhovala a tenhle poznatek, že jsou stále na haldě místa s teplými kouříky na povrchu bychom mohli přesně ukázat … (možná bychom našli i pár fotek)… ach jo, že se nezeptali …

[email protected] [email protected]