Nové ostravské letiště

V tomto příspěvku vám přináším unikátní materiál z pozůstalosti pana Antonína Adámka, který ve své autentické výpovědi ze dne 8. května 1959 vzpomíná na úvahy o stavbě nového ostravského letiště na pozemcích Hrabové.

8. 5. 1959

Nové ostravské letiště

Když začalo jednání o rozšíření letiště v Hrabůvce, příp.o zbudování nového, velkého letiště na hrabovských pozemcích mezi Novou Bělou směrem k Mítrovicům, byl jsem jednou volán s několika sousedy kolem naši doliny za hřbitovem na okresní národní výbor, správně na městský národní výbor, kde za přítomnosti předsedy Kotase nám bylo oznámeno, že celá ta dolina za dálnici, za hřbitovem, – jak už bylo vykolikováno, bude vyrovnána navážkou strusky z haldy v Hrabůvce a proto abychom to pole tam přestali obdělávat.

Na můj dotaz proč, odpověděl mi jeden referent, že tam bude letiště a to že musí býti rovná plocha. Za účelem navážky, že tam bude položena kolej od haldy přes tamní strouhu z Hrabůvky a dálkovou silnici tam, kde bude třeba.

Po dobré úvaze jsem řekl asi toto: Tento plán je příliš umělý a bezohledný oproti všem okolnostem,které tu přicházejí v potaz.

1/ Je to zbytek nejkrásnějších polí v okrese obehnaných hustě zalidněnými obcemi.

2/ Cesta z Hrabůvky do N. Bělé by musela býti zrušena i s osadou “Žižkov” a domky na polích novobělských.

3/ Je přece ke zbudování velkého letiště, jakého bude Ostrava při svém rozvoji potřebovat dostatek polohopisného prostoru na oderských loukách od Výškovic, podél Staré Bělé, Proskovic, Staré Vsi, Petřvaldu a Mošnova po východní straně a podél Košatky, Petřvaldiku a Albrechtiček po straně západní.

Je přece známo, že velká letiště u velkých měst v celé Evropě jsou zbudována, nebo se budují na vzdálenost průměrně asi 10 km od okraje města. Bylo mi odpověděno, že oderské louky se k tomu nehodí následkem mokrých pozemků a častých záplav /povodní/.

Řekl jsem na to, že tomu lze zabrániti lehce — regulováním vodního koryta na Odře a tamních menších přítoků po východní straně. Louky tvoří skoro rovinu a půda je propustná a lehce vysychající. Navrhuji, aby jste se poradili alespoň se dvěma zkušenými hydrogeology, aby nedošlo k nějakému zklamání.

Rozešli jsme se mlčky. My majitelé pozemků jsme naše označené pole obdělávali dále, ale po 2 roky jsme nehnojili až jak to dopadne. Asi za 2 roky na to jsme se dověděli, že se skutečně jedná o zřízení letiště na oderských lukách. A dnes je prý už letiště skoro hotové, a nebylo tam třeba ani jednoho vagonu ze struskové haldy z Hrabůvky.

A mají to v městské pamětní knize napsáno, že ten návrh podával sedlák z Hrabové?

A.A.

Ponecháno v původním pravopise. Za poskytnutí materiálů vřele děkuji paní Marii Rozehnalové a Ing. Bohumilu Rundtovi.

6 Komentáře

  1. Radomír Orkáč říká:

    No teda! Skvela prace, dekuji Martine.

    • Martin Slepička říká:

      Radku, jen jsem zpřístupnil materiál z pozůstalosti pana Antonína Adámka. Tento materiál je však unikátní v tom, že informuje o plánované stavbě nového velkého dopravního letiště v Hrabové; naštěstí však byl nakonec tento záměr realizován v Mošnově. Z hlediska výpovědi jako historického pramene je třeba se mít na pozoru, neboť může být podobně jako oral history (de facto vzpomínky pamětníků) někdy zavádějící. Martin Slepička

      • Radomír Orkáč říká:

        O tom zadna, ze to muze byt zkreslene a misty zavadejici.
        Mne slo o to, ze muzes sedet na prdeli a vymlovat se, ze nemas cas, ale nedelas to a prepisujes. Vazim si kazde prace pro druhe…

  2. ing. Kander zdeněk říká:

    K uvedené vzpomínce uvádím následující,
    pana Antonína Adámka jsem znal osobně a byl to dobrý člověk. V době zveřejnění své autentické výpovědi ze dne 8. května 1959, kdy vzpomíná na úvahy o stavbě nového ostravského letiště na pozemcích Hrabové, západně od Místecké, nebyla krajina tak zpustlá jako v současné době. Pole byla intenzivně obdělávaná, louky vzorně posekány, ostatní plochy vyčištěny. Od určité doby však dochází k postupné devastaci krajiny a zlatým hřebem tohoto negativního vývoje bude realizace Prodloužené Mostní. Velikost plochy byla vytyčena kolíky a ten nejjižnější byl umístěn těsně za Místeckou, v úrovni dnešní hájenky na Šugarovém kopci. Plocha to byla obrovská a vykolíkováni předcházela stavba nového hangáru v prostoru nedaleko křižovatky ul. Krmelínské a ul. směrem od Teska. V současné době se v něm provozuje sportovní středisko.
    Ve zmíněném období nad plochou návrhu letiště trénoval sportovní letec Vilém Krista – vítěz prestižního poháru Lockheed Trophy , Coventry. Pro mě to byly obrovské zážitky, kdy jsem mohl sledovat jeho vrcholnou akrobacii ze vzdálenosti cca 500 m. Jedním z vrcholu byl průlet pod dráty vysokého napětí s obráceným letadlem (hlavou dolů). Tímto prvkem vždy zakončoval svou sestavu. Bohužel tento prvek se mu stal osudným na leteckém dnu ve Frýdlantu nad. Os., kdy při průletu došlo k dotyku směrovky se zemí a došlo k havárii. Toliko mé vzpomínky.

  3. Jan Dvořák říká:

    Ne že by mošnovské letiště bylo umístěno optimálně, ale kdyby se realizoval tento záměr, tak bychom asi v Hrabové řešili problémy s hlukem úplně jiného řádu než máme.

  4. Ilona Hromádková říká:

    Jsou věci, o kterých nám není vůbec známo … byť se odehrály tady kolem nás … díky za zveřejnění článku Martina Slepičky, tak i za reakci pana Kandera … poutavé čtení …

[email protected] [email protected]