Dnes ve zveřejňování historických/starých fotek navážeme na minulý díl a zůstaneme na Šídlovci.
Pozn.: Při aktualizaci příspěvku byla dodána třetí fotografie.
Dodal: Miroslav Houžvička
Informace z Hrabové nejen pro Hrabovany
Informace z Hrabové nejen pro Hrabovany 
Dle mého názoru se nejedná až tak o výstavbu Šídlovce, jakožto o zástavbu proluk mezi domy na starém Šídlovci. Zde konkrétně budovy, jejiž přízemní patro slouží dnes jako zdravotní středisko. Původně totiž domy na starém Šídlovci netvořili uzavřenou hradbu okolo vnitrobloku, tak jak to můžeme vidět dnes. Domy tvořily pouze rohy čtverce půdorysu a uprostřed každé strany byla široká proluka. Pozorný kolemjdoucí si dnes určitě všimne, že uprostřed každé řady domů je vestavěno úplně jiným architektonickým stylem. Jiné to bylo pouze na severní straně, přiléhající k ulici Šídlovecká, kde byla proluka úzká, tak jak ji vidíme dnes na vjezdu do vnitrobloku. Takže pouze ze severu vidíme starý Šídlovec v jeho původní podobě. A proč byla proluka ze severu tak úzká? Pravděpodobně z důvodů studených severních větrů, vanoucích z polí, na jejichž místě se dnes nad Šídlovcem vypíná halda.
K Milanu Slívovi “jr.” bych chtěl dodat, že tyto poměrně unikátní fotografie lze datovat mezi jaro 1957, kdy výstavba začala, až léto 1959, kdy bylo zastavění proluk dokončeno. nejspíše bych to viděl na rok 1958.
Proč to jr. v uvozovkách? Jedná se o korektně zapsané a celosvětově uznávané senioritní rozlišení.
Podle studie R. Sedi bylo zdravotnické středisko kolaudováno 5.8.1959 a stavba byla zahájena v roce 1955. Nevidím důvod, proč výstavbu po roce 1945 neoznačovat jako stavbu “Šídlovce”. Kolonie nebyla během války dobudována a i po válce byly investorem domů železárny, které nemovitosti převedly na nového vlastníka až na konci 50. let. Myslím, že pokud je kolonie stavěna kontinuálně, tak je správné ji po celou dobu označovat jedním názvem.
Domnívám se, že ve studii pana Mgr. Radomíra Sedi z Archivu Vítkovických železáren, jež byla i mým zdrojem, je o tom vcelku fundovaně pojednáno takto:
“Jelikož nebyla tržnice kapacitně schopna pokrýt rostoucí poptávku obyvatel kolonie po zboží denní potřeby, rozhodnuto vedení VŽKG o vybudování dalších prodejen označených ve stavební dokumentaci jako proluky č. 1-5, spojujících několikero obytných bloků z válečné etapy výstavby. Technickou dokumentaci projektanta Ustrnula z VŽKG schválil v listopadu 1955 Státní projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic a práce začaly až na jaře 1957. Kvůli nedostatku zedníků a dalších řemeslníků, kteří byli odvolávání ze Šídlovce do vítkovických provozů, a současně pro komplikovanou administrativní proceduru, docházelo ke zpožďování harmonogramu výstavby dvoupatrových objektů ve Fierlingově (dnešní Příborské) ulici čp. 591 a 592, v jejichž přízemí bylo umístěno zdravotní středisko s ordinacemi praktického, dětského, ženského a zubního lékaře s rentgenovým pracovištěm a čtyřmi čekárnami. Ve druhém a třetím nadzemním podlaží bylo vybudováno osm bytových jednotek. V Noskově, dnes Obchodní ulici čp. 593 a 595 byly zřízeny prodejny oděvů a domácích potřeb (čp. 593), řeznictví a restaurace II. cenové kategorie s výčepem a rozlehlou jídelnou na ploše 122,77 m2. V dvou patrech byly umístěny vždy dvě bytové jednotky. Konečně v ulici V Huga čp. 597 bylo otevřeno dámské a pánské kadeřnictví, drogerie a prodejna tabákových výrobků, v budově čp. 599 opravna obuvi, komunální služby a květinářství. Ve dvou zbývajících nadzemních podlažích byly do užívání předány vždy tři bytové jednotky. V šesti nových objektech byly nadto v suterénních a skladovacích prostorech umístěny kryty civilní ochrany. (pří výstavbě těchto domů byl kladen velký důraz na filtroventilační zařízení 300 b typu 55, které mělo odolat biologickým a radioaktivním látkám.) Dokončením proluk v létě 1959, resp. domů čp. 591, 592. 593 a 599 došlo také k vytvoření téměř uzavřeného vnitřního bloku, ve kterém si místní obyvatelé zřídili zahrádky a sušáky prádla. Tento prostor se v roce 2012 stal předmětem sporu mezi starousedlíky a vedením obce, které v rámci revitalizace usilovalo o postavení čtrnácti parkovacích míst, což vedlo k ustanovení petiční akce, kterou podepsalo více než sto kolonijních obyvatel.”
Viz SEĎA, Radomír. Šídlovec. In: JEMELKA, Martin, ed. Ostravské dělnické kolonie III. Závodní kolonie Vítkovických železáren a dalších průmyslových podniků. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2015, s. 58–59. ISBN 978-80-7464-754-3.
Takhle to vypadá, že ve vzdálenosti do 200 m od sebe byly obchody se sortimentem srovnatelným s Tescem. Nedělám si ale iluze o tom, jaký sortiment v nich ale byl ve skutečnosti k dispozici. I ta restaurace II. cenové skupiny s jídelnou v dalších letech hodně degradovala….
Vzhledem k tomu, že zmíněné domy byly dostavovány dodatečně, tzn. evidentně nebyly součástí původního projektu, podle kterých se koncem 30. let a 40. let Šídlovec ve 2 etapách stavěl, tak je myslím správnější pojem dostavba. S tím převodem to také není asi zcela přesné, protože (pokud si dobře pamatuji – můžu se mýlit) k bytům měly i v dalších letech dispoziční právo Vítkovice a převod pozemků na město se prováděl až v 90. letech.
Souhlasím,je to tak. Jde o velmi citlivě provedenou vestavbu,jen stou prolukou je to trochu jinak.
Prozradíte, prosím, jak je to s tou prolukou?
Zdravím Vás – v roce 1930 byla zprovozněna tramvajová větev
ze Zábřehu do Hrabové-konečná pumpy,v březnu 1934 elektrifikována. Výstavba Šídlovce proběhla v létech 1929-1932. Z Rotschildova -chci po Vás práci a já Vám zajistím vše co budete potřebovat k životu, musela být kolonie Šídlovec něčím vybavená, čemu se v Hrabové říkalo “varnhala. A ta právě stála za severním okrajem dnešní Obchodní ul.-za ní bublal vodní náhon do VHHT. Zde chodili nakupovat němečtí a občané Hrabové,kteří pracovali ve VHHT v podstatě za režijní ceny.A to může být také jeden z důvodů proč tam projektant naplánoval tu proluku.A severní vítr fouká odjakživa a nejvíc je ho cítit teď v proluce u zdravotního střediska.
Dovolím si namítnout, že podle všech dosavadních materiálů byl Šídlovec (Stará kolonie) postaven v letech 1939 – 1943. A vzhledem k tomu, že byl postaven v “germánském” slohu, tak pokud by to bylo ještě před nástupem Hitlera k moci, byla by to od VHHT hodně prozíravá snaha se mu zalíbit….
Pane Dvořáku, domnívám se, že výstavba nejstarších “Heimatstilových” domů Starého Šídlovce začala v květnu 1940, domy byly kolaudovány 23. září 1941. Další domy (Příborská 32, 22, 26, 24, 28, 18, 20, 16; Viktora Huga 18; Reymontova 1) na Starém Šídlovci se začaly stavět v roce 1941 a byly kolaudovány 29. května 1942. Další tzv. dvouletkové domy na Novém Šídlovci se začaly stavět v červnu 1947 a kolaudovány byly 19. září 1949. Tak poměrně jasně hovoří smlouvy, listiny a plány z Archivu Vítkovických železáren, kde jsou dodnes uloženy.
To je bleskový brilantní popis, se kterým nelze nic jiného než souhlasit. Já pro jistotu použil údaj z obvodní publikace z roku 1997. Především jsem chtěl zabránit šíření další dezinformace, aby nebyl důvod pro použití názvu hrabová.dezinfo.
Zdravím, perfektní zpráva, mně však více zajímá, jak se v té době lidem žilo,my jsme měli za humny “flaky” a němečtí vojáci jen tak stříleli po rodičích a sourozencích, jak pracovali na poli, jen tak pro zábavu.Konec války si živě pamatuji a nedá se říst že bychom nějak žili nad poměry.