Dotaz z oblasti historie letectví v Československu

Dobrý den,

zajímám se o hist. letectví v Čs.
Nevíte na které ploše(viz příl.) měla v r.1945 RA polní letiště?
Fota neexistují?

10
S pozdravem
Libor Šolín

8 Komentáře

  1. Profilový obrázek Petr Halfar říká:
    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Domnívám se, že ne. Pokud jsem správně pochopil, tazatel se ptá na sovětské polní průzkumné letiště, které bylo v Hrabové na poli pod Pilíky, nikoliv letiště v Hrabůvce. Některé děti tehdy měly nezapomenutelný zážitek, když se piloti s nimi proletěli. Předpokládám tedy, že i pan Slavík nebo paní Stárková bude znát přesné umístění tohoto letiště.

    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Jinak dodám, že letiště vzpomínají pamětníci i v loňské hrabovské publikaci věnované II. světové válce:

      Kupříkladu paní Slavíková, manželka pana Slavíka:

      Nedaleko od našeho domku si Rudá armáda zřídila na tehdejších pastvinách polní letiště. Jde o prostor mezi potokem Ščučí a hrázkou bývalých rybníků. Děti z širokého okolí tam sledovaly pro ně zcela neobvyklé události, starty a přistávání vojenských letadel.

      nebo pan Pavel Janša:

      Pamatuji si také na hrabovské letiště v prostoru bývalých rybníků, v Hurtě bylo 60 až 70 letadel, v Pilíku také např. kukuruzník, dvousedadlový kurýrní letoun bez kabiny.

      nebo paní Miroslava Jurásková:

      Také já jako některé okolní děti jsem letěla v ruském letadle, letiště bylo na louce nedaleko našeho domu.

      nebo pan Slavík:

      V prostoru bývalých rybníků v jižní části Hrabové bylo v květnových
      dnech roku 1945 zřízeno polní letiště Sovětské armády, vybavené (dle
      popisu pamětníků) letouny typu Polikarpov PO 2, lidově nazývanými
      „kukuruzník“ a německými vojáky pro charakteristický zvuk motoru
      „létající šicí stroj“.
      Tento typ letadla byl používán k různým účelům, jako např. sanitním,
      průzkumným, jako štábní letoun, ale i jako bombardovací.
      V otevřených stanovištích seděl vpředu pilot a vzadu cestující. Stroj byl
      velmi jednoduché konstrukce, běžné závady se daly snadno opravit.
      Díky tichému chodu motoru byl využíván i k bombardování z malých
      výšek, často i v noci.
      Hmotnost letounu byla pouhých 700 kilogramů, maximální rychlost
      činila 150 kilometrů za hodinu. Mohl být vyzbrojen i kulomety, unesl
      pumy do váhy 250 kilogramů. Dolet měl 500 kilometrů, dosah 4 tisíce
      metrů. Celkem bylo vyrobeno během války v SSSR přes 30 tisíc těchto
      strojů.

      • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

        Milane, chtěl bych se zeptat, zda by již nešla zveřejnit publikace „Hrabová v období druhé světové války: fakta a vzpomínky“ třeba ve formě pdf zde na těchto stránkách nebo i na stránkách obce. Myslím, že již uplynula nějaká doba od vydání, publikace je již nedostupná a takto by si mohli případní zájemci přečíst cenné vzpomínky pamětníků (moderně tzv. oral history) z tzv. kolektivního vědomí hrabovských obyvatel z období druhé světové války.

        • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

          Ještě malé upřesnění k mému komentáři. Zaznamenal jsem, že se to tady kdysi na díly postupně vydávalo, měl jsem spíše na mysli („třeba ve formě pdf zde na těchto stránkách nebo i na stránkách obce“), zda by to nešlo teď zveřejnit formou záložky s pdf publikací podobně, jako ji má v záložce „domů“ publikace „700 let obce Hrabová“, tam by to bylo ucelené a dobře dohledatelné či dostupné, neboť jsem onu publikaci nenašel ani v záložce „historie“, tak teď nevím, kde ji lze pro případné zájemce (sám mám tištěnou verzi i pdf) jednoduše dohledat a je to škoda, neboť kdo dříve na hrab.info nechodil, ten o publikaci nemůže moc vědět. Samozřejmě by stálo za to onu publikaci zveřejnit také na stránkách obce v nějaké záložce apod.

          • Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

            Ano, vsechno jde, kdyz se chce. Nevim, proc to pises takto verejne, ale dobre, kdyz jsi to nakousl…

            Podivej se, kdy (kalendarni datum) ona publikace byla zverejnena…

            Stejny darek mame s Milanem v planu dat ostatnim i letos.

            Mas neco proti?

            • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

              Aha. Ale to jsem samozřejmě nemohl tušit, mne to tak napadlo, když je z toho citováno a nikde jsem to nemohl najít. Možná bych mohl přispět podobným dárkem.

          • Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:
[email protected] [email protected]