Günther von Stolberg-Stolberg, majitel hrabovského velkostatku 1880–1924

Tento článek si klade za cíl přiblížit základní životní osudy posledního majitele hrabovského velkostatku Günthera (Vintíře) hraběte von Stolberg-Stolberg.

Günther von Stolberg-Stolberg se narodil 7. února roku 1845 ve Vratislavi (Polsko) rodičům Bernardu Josefovi a Amálii Charlottě von Stolberg-Stolberg. Po studiích vstoupil roku 1864 do rakouské armády jako poručík 9. hulánského pluku a o dva roky později se zúčastnil války proti Prusku v bitvách u Purkersdorfu, Plumlova, Trutnova, Hradce Králové a Dvora Králové, kde byl zraněn. Za svou činnost v armádě byl vyznamenán Vojenským záslužným křížem s válečnou dekorací a Důstojnickým křížem I. třídy. V armádě naposledy působil u hulánského pluku č. 2 knížete Schwarzenberka. Z armádních služeb vystoupil roku 1881 v hodnosti majora.

Dne 9. října 1879 se oženil s Klárou hraběnkou von Schaffgotsch, s níž měl čtyři děti, Huberta (nar. 1881), Friedricha-Leopolda (nar. 1883), Otta (nar. 1888) a dceru Marii Annunciatu (nar. 1896). V říjnu 1880 zakoupil od svého příbuzného Mořice hraběte ze Saint-Genois d’Anneaucourt za 300000 zlatých paskovský zámek s paskovským a hrabovským velkostatkem. O května 1881 bydlel s celou rodinou na paskovském zámku, který postupně přestavoval do podoby neoklasicistní rezidence.

Po vystoupení z armády se začal věnovat veřejnému životu. V letech 1896–1907 byl poslancem moravského zemského sněmu. V letech 1897–1901 dokonce zastupoval jako poslanec v Říšské radě ve Vídni stranu konzervativního velkostatku. V politické sféře usiloval o založení křesťanské lidové strany a kritizoval křesťansko-sociální směr. Byl průkopníkem zakládání katolických lidových spolků na Moravě. Podílel se na založení Patriotického lidového spolku německých katolíků Moravy a organizoval první sjezd německých katolíků na Moravě a ve Slezsku (1901), na němž byl zvolen předsedou.

Na svých statcích se věnoval myšlence charity. V Paskově založil a vydržoval starobinec či klášterní mateřskou školu, kde působily vychovatelky z kongregace Milosrdných sester sv. Vincence ze Pauly znalé českého jazyka. Během první světové války zřídil ve svých paskovských budovách vojenský lazaret. K paskovskému zámku, kde shromáždil cennou numismatickou a uměleckou sbírku, nechal roku 1914 přistavět neobarokní kapli sv. Alžběty.

Po vzniku samostatné československé republiky přišel roku 1924 v rámci tzv. první pozemkové reformy o hrabovský velkostatek, který byl znárodněn, a veškerá k němu přináležející zemědělská půda byla rozparcelována. Před parcelací činila celková výměra půdy 235 ha. Tzv. zbytkový statek s půdou o výměře 118 ha zakoupil Alois Lyčka, rolník z Vratimova. Dalších 58,7 ha bylo rozděleno mezi 42 drobných rolníků z Hrabové; Pastevní družstvo v Hrabové obdrželo 51,3 ha. Zbytek zemědělské půdy byl přidělen obci Hrabová, která z ní udělala stavební pozemky.

Günther von Stolberg-Stolberg zemřel 6. listopadu roku 1926 v Paskově. Původně si přál být po své smrti pochován na starém zrušeném hřbitově kolem kostela sv. Vavřince v Paskově, nicméně to bylo z hygienických důvodů zamítnuto. Po provizorním pohřbení na novém paskovském hřbitov byly jeho ostatky v roce 1927 převezeny na statek jeho syna Friedricha-Leopolda do vsi Kamieniec poblíž Hlivic v pruském Slezsku. Paskovský zámek po něm převzal syn JUDr. Otto von Stolberg-Stolberg (zemřel 1945), přívrženec Německé křesťansko-sociální strany lidové v ČSR.

Comments are closed.