Naučná stezka pohledem autora

Přibližně před týdnem se v Hrabové objevila desítka dřevěných rámů, které jsou součástí jednoho velkého překvapení. Jelikož se na toto téma ve facebookové skupině Hrabové objevil první dotaz, nastal okamžik se na celé překvapení zeptat autora, kterým je Petr Žižka.

Petře, abych Ti mohl položit několik dotazů, prozraď nám nejprve prosím to tajemství – k čemu jsou ty dřevěné rámy, které se ze dne na den objevily po celé Hrabové?

Ano, Radku, debatu na facebooku jsem zaznamenal a proto asi nastal čas vysvětlit, co je to za rámy. Nejprve si dovolím tě lehounce poopravit: pokud je vše v pořádku, mělo by těch rámů být patnáct.

Děkuji za upřesnění, ale teď už nás nenapínej;-) K čemu bude těch 15 rámů sloužit?

Jde o tabule naučné stezky, která provede pěší a cyklisty po krásách Hrabové. Věřím, že lidé, kteří přes Hrabovou projíždějí nebo se po ní procházejí, se dozvědí mnoho zajímavého. Myslím si, že i mnozí z těch, kdo tady žijeme, budou překvapeni, kolik je tady pěkných perel, které když se navlékly dohromady na pomyslnou “šňůrku”, vytvořily náhrdelník kolem celé Hrabové.

Která pomyslná perla Tě napadla jako první?

Před rokem, když mne napadlo, že taková stezka tady rozhodně chybí, jsem například zjistil, že skoro nikdo neví, že Hrabová je prvním místem mimo Prahu, které navštívil Václav Havel, krátce po svém zvolení prezidentem.

Tabule budou pouze o textu, nebo se můžeme těšit i na ilustraci?

Samozřejmě, samotný text by byl nudný. Mám problém s naučnými stezkami, které jsou zaplněny ne úplně čtivým textem, plným údajů, dat, jmen, které si stejně nikdo nezapamatuje a to vše zpravidla doplňuje historická, z logiky věci většinou nečitelná černobílá fotografie. Nic proti černobílým fotografiím, mám je rád, ale vytvořili jsme stezku jinou, věřím, že originální. Část každé tabule tvoří mapa, aby bylo jasné, kde se člověk nachází. Pak je tam příběh o tom místě, aby se člověk dočetl nějakou zajímavost, která se tam odehrála nebo se kterou je místo spojeno. Neopomíjíme ani historická fakta, ty mají vždy svůj prostor. Zájemce se dozví, co má smysl navštívit v okolí a je tam i hádanka pro děti, ať se nenudí. Někdo má rád holky, jiný zase vdolky a já vím, že budou lidé, kteří očekávají od stezky více. Osobně jsem přesvědčen, že na tabulích se má člověk dozvědět základní informaci, není přece odborná literatura, vysokoškolská skripta ani vlastivědný sborník. Ale na co jsem opravdu hrdý, je to, že vše je ilustrováno originálními malovanými obrázky.

Přesně jak píšeš, samotný text by byl nudný. Jak nebo kdy Tě napadlo to nechat namalovat?

Za všechno může náhoda, i když náhody vlastně neexistují. Jezdím pravidelně na veletrhy cestovního ruchu a v jednom stánku jsem viděl malíře, jak štětcem na plátně kreslí mapu. Moc se mi to líbilo a po letech, když jsem přemýšlel o stezce, mne napadlo, že by celá stezka mohla být malovaná. A do toho jsem se opravdu náhodou potkal s člověkem, který pracuje pro vydavatelství CBS a firmu Malované mapy. Ta, jak název napovídá, ty mapy maluje.

Podobný nápad s informačními tabulemi mělo již více lidí, ale vždy to skončilo jen u nápadu. Jak to, že se Ti to povedlo a byla to dlouhá cesta? Neváhej se pořádně rozepsat! 😉

Proč tady stezka už dávno není, to nevím a dost mne to překvapilo. Při svých výletech na kole jsem ji viděl už skoro všude okolo a bylo mi to skoro až líto, že lidé, kteří k nám přicházejí z Hrabůvky nebo přijíždějí na kole nebo na brusle z centra, se o Hrabové vůbec nic nedozvědí. Jistě si asi všimli kostela, ale to je tak asi vše. Přitom, jak už jsem říkal, je tady tolik zajímavých a krásných míst, že byla škoda o nich nedat vědět. Ale možná raději řeknu, proč stezka vznikla. Jsem přesvědčen, že je to díky atmosféře, která teď v Hrabové je, myslím díky té dobré, pozitivní, která rozjela spoustu hezkých věcí. A taky se o těch hezkých věcech začalo více mluvit. Díky tomu jsem potkal mnoho lidí, kteří byli nápadem nadšeni a kteří mi pomohli. A hlavně celá stezka byla týmová práce. Já tomu snad jen trochu pomohl.

Nemohu nenapsat, že Petr je až příliš skromný! Když píše, že tomu jen trochu pomohl, tak vím, že to není pravda – on to celé vymyslel, sepsal, předložil, zorganizoval a vlastně i zrealizoval!

Byla to dlouhá a náročná cesta, ale taky velmi zábavná a poučná. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. A já mám pocit, že jsem postoupil zase o level výš v poznání různých vztahů v naší obci, poznal jsem spoustu lidí, které jsem znal jen od vidění. Dovolím si malý příklad: když jsem viděl první malovanou mapu nějakého města (tuším, že to byly Prachatice, ale to není důležité), byl tam nakreslený panáček – turista, který jde po značené turistické stezce. Tak mne napadlo, že na naší mapě budou třeba i zvířátka, která potkáváme při procházkách – koně, ale taky bažanti, srny atd. No jo, ale můžu nechat nakreslit třeba srnu někde, kde vím, že je, ale nevím, jestli tam má být? Tak jsem se sešel s Bedřichem Chlupatým, protože jsem tušil, že je to místní myslivec. A nakonec jsme seděli nad tou mapou a krásně jsme si povídali. A rozhodně ne jen o tom, kde má být srnka. Mimochodem, díky panu Chlupatému tam bude i liška, ta mne nenapadla:-). A takových příběhů a hovorů byla celá řada.

A ještě k tomu, proč se to povedlo (aspoň doufám, že většina lidí to bude považovat za něco povedeného). Jak už jsem napsal, byla to týmová práce. Nebýt podpory starosty Igora Trávníčka, tak bych s tím nešel dál a nezískal podporu mediální komise. A nebýt Martina Slepičky, který se na stezce podílel autorsky a dodal historická fakta o jednotlivých místech a nebýt podpory lidí jako Milan Slíva, jistý Radek Orkáč:-), Mirek Houžvička, Honza Šumbera, Vladimír Slavík, pan Rundt, Jan Šumbera (který měl dokonce podobný nápad ve stejné chvíli jako já), Jan Dvořák a mnoho mnoho dalších, tak by se to nepovedlo. A samozřejmě taky bez spolupráce s úřadem, především paní Faicovou.

Jelikož jsi prozradil, že o stezce vím již delší dobu, samotného by mě zajímalo, kdy jsi na tom všem stihl pracovat. Nejenže máš normální zaměstnání, ještě jsi šéfredaktorem Hrabovských listů. Zbyl Ti vůbec čas na osobní volno a byl jsi o prázdninách někde na dovolené?

To je dost dobrá otázka, Radku. Věděl jsem, že mne to bude stát mnoho času. On si to totiž nikdo neuvědomuje, že nestačí sepsat texty a udělat obrázky, ale někdo musí vše dát dohromady, dát ten správný obrázek ke správnému textu atd. atd. Svou hlavní práci nemůžu a nechci flákat. Nakonec to byly opravdu stovky hodin, a to po večerech a o víkendech, takže na dovolené jsem nebyl. Asi největší dík za to, že stezka stojí, patří mé ženě, která to vydržela:)

Zkus nám, prosím, ještě v krátkosti samotnou stezku popsat konkrétněji…

Dobře, přidám i čistě praktické informace: stezku tvoří okruh, takže je vlastně jedno, kde návštěvník začne. Někdo může mít “start” u podchodu v Hrabůvce, někdo u řeky, kam přijede autem, někdo přijede od Paskova. Přesto jakýsi začátek je u úřadu, kostela u odbočky k hřbitovu. Vede Domovskou a dál až k Pilíkům, kolem statku k řece a zpět po proudu řeky až k bývalému mlýnu a na Šídlovec. Pro cyklistu ideální výlet, pěší si to může na několika místech zkrátit.

 

2 Komentáře

  1. Ing.Jan Sikora říká:

    Včera odpoledne jsem si prošel celou naučnou stezku a tímto vyslovuji autorům svůj obdiv. V roce 2013 jsem pozval své bývalé spolužáky s manželkami k prohlídce Hrabové ale tehdy jsem musel vystačit jen se svým komentářem a trasu jsem vedl přes restaurátorskou dílnu pana Jakubka, navštívili jsme kostelík a zahradu pana Slámy. Proto jsem nafotil jednotlivé panely a kolegům a i dalším přátelům poslal a zároveň vyzval aby se přijeli příležitostně podívat. Je to mimořádné a záslužné dílo. Děkuji J.Sikora

[email protected] [email protected]