Opravdu nepotřebujeme novou školku?

V Hrabové se nyní před volbami objevila skupina lidí, která začala veřejně zpochybňovat rozhodnutí zastupitelů a vedení školky – postavit novou školku. Celá argumentace je stavěna především na skutečnosti, že neexistuje technický posudek na „špatný stav“ budovy školky, která sídlí na ul. V. Huga.

Školka skutečně vzhledově vypadá dobře, není divu, protože kdyby tomu tak nebylo, dávno by bylo vyměněno vedení školky. Ptám se však sám sebe: „Skutečně posudek neexistuje?“ Kdyby existoval a resumé by vedlo k zavření/stržení školky (tak jako v případě restaurace U Lípy), určitě by ho nikdo neměl zájem zveřejnit a nikdo by vlastně ani nevěděl co se bude dít. Není to důvod, proč se případně o zprávě nemluví? Kritici to určitě ví až moc dobře a proto mají úřad, samosprávu a vedení školky v „šachu“ – mohou uspět ve volbách, když budou dostatečně křičet, že se rozhoduje bez posudků.

Aby mohla školka vůbec „fungovat“ a neohrožovalo se zdraví dětí, vráží každoročně obec několik tisíc jen do sanace zdí a odstranění plísní. Školka je bez podsklepení a izolace postavena na bývalém rybníku (jídelna sice podsklepení má, ale tam je problém největší). Podlaha se i po opravách zvedá/křiví, strop se prohýbá a každá větší oprava bude bezpochyby nákladná a pravděpodobně jen dočasná.

Vedení školky po nalezení rozumného řešení volá již mnoho let, protože již mnoho let vidí, v jakém stavu „skutečně“ školka je. Veřejnost pravděpodobně neví, že již v roce 2006 vznikl projekt za cca 600 000 Kč, který otázku přístavby/opravy školky řešil, ale (tehdejší) nové vedení města Ostrava přislíbené financování po volbách smetlo ze stolu.

Další kritika je vedena na absenci predikce počtu narozených dětí. Psal se rok 1996, kdy se v širokém okolí školky spíše rušily… u nás v Hrabové se ale v tom roce rozšířila o další patro školka na Příborské. Tehdy se také občané vedení školky ptali, jestli je to potřeba a jestli se kapacita využije. Jak to dopadlo uvádím v aktuálních číslech…

Dnes je nejvyšší povolený počet dětí v naší školce 112 a aktuální počet dětí je 112;-) Ve třídách je až 28 dětí a pro děti by bylo ideální maximálně 24 dětí na třídu, ale to s ohledem na poptávku nelze. Dětí mimo Hrabovou je zhruba 10-12, ale to neznamená, že skutečně bydlí mimo Hrabovou, jen má většina z těch 12 mimo Hrabovou trvalé bydliště a v Hrabové reálně bydlí. V loňském roce byl zájem o Hrabovu veliký a nebyly přijaté žádné děti mimo bydliště Hrabové. Zápis do MŠ byl 3.5. 2018 a k dnešnímu dni je kapacita zcela naplněna. Ve třídách bude 28 dětí, jen v jedné třídě, kde je vzděláváno dítě s podpůrným opatřením bude dětí 26 (dle vyhlášky MŠMT a školského zákona). Také zde bude 10 dětí s trvalým bydlištěm mimo Hrabovou, ale v Hrabové bydlí (např. pronájem nebo otec zde má trvalé bydliště, ale matka ne…).

V Hrabové se aktuálně vesele staví a stavět se rozhodně bude (desítky, spíše stovky rodinných domů – Závadova ul., Krmelínská ulice). Přesně se určitě neví, kolik dětí vlastně přibude, ale když je kapacita hrabovskými dětmi plně naplněna již nyní (rok 2018), nemůže být pochyb o potřebě rozšířit kapacitu i bez přesné predikce počtu narozených dětí.

Existuje spousta otazníků související s výstavbou nové školky – např. co s budovou školky na V. Huga po dostavbě té nové za úřadem. Neměla by se přesunout zastávka MHD u Hrušky blíže k úřadu a plánovanému srdci Hrabové? Provozovat školku na Příborské ulici i po postavení nové školky (nyní je s ní počítáno jako s rezervou, ale problém je s dětmi do dvou let – potřebují specifické vzdělávací podmínky, např. bezbarierový přístup, přebalovací pulty apod.)? Stavět za úřadem nebo na V. Huga? Mají kritici nějaké řešení situace – co s dětmi, kdyby se školka nestavěla za úřadem, ale na V. Huga? Počítají kritici s plánovanou výstavbou až stovek nových rodinných domů v Hrabové? Co zastánci varianty školky za úřadem – lze vyřešit dopravní otázka? Lze zachovat potřebný příjezdu panu Jakubkovi do jeho ateliéru?

Není to snadné rozhodování, že? A řešení se hledá již více než 12 let – teď, když se nalezlo, ho budou kvůli voleb kritici sabotovat? Je úsměvné, jak do problematiky najednou vidí všichni oni kritici schovávající se za značku jednoho klubu jedné skupiny přátel.

Ptám se sám sebe… není to uměle vyvolaný „problém“ před volbami? Odpověď si nechám pro sebe…

Porovnání vzdáleností od nejbližší zastávky ke školce na ulici Příborská a plánovanou školkou za úřadem. Rozdíl činí cca 90 m.

Školka na Příborské ul.

Plánovaná školka za úřadem

43 Komentáře

  1. poláček miroslav říká:

    Velmi dobrý a velmi informující příspěvek Radka Orkáče má několik slabin. Z čeho Radku usuzujete, že „určitá skupina obyvatel chce zhatit stavbu nové školky“? To „hacení“ spočívá na požadavku oficiálních studií o stavu školky? Ony existují? Tak sem s nimi! Od toho se přece všechno odvíjí! A pokud je ve školce oficiálně prokázána plíseň a každý rok musí být tato velmi škodlivá věc sanována, tak nová školka měla stát už dávno! To už ani netřeba žádných dalších demografických studií o zvyšování počtu obyvatel. Tato studie má jen význam o jaké kapacitě má být nová školka vybudována. Ale že se musí co nejrychleji nová stavba zrealizovat musí být všem jasné. Takže ještě jednou opakuji-Klub přátel Hrabové nikdy proti stavbě nové školky nebyl, právě naopak, tím, že požaduje k nahlédnutí technickou dokumentaci o jejím špatném stavu, chce vyřešení této situace urychlit. A nebo je dokument o stavu školky tak „horký brambor“, že se ani zveřejňovat nemůže? Nebo právě proto nebyl ani vyžadován a vyhotoven?

  2. Radomír Orkáč říká:

    Mirku, myslím si, že odpovědi máte v článku…

    „Školka skutečně vzhledově vypadá dobře, není divu, protože kdyby tomu tak nebylo, dávno by bylo vyměněno vedení školky. Ptám se však sám sebe: „Skutečně posudek neexistuje?“ Kdyby existoval a resumé by vedlo k zavření/stržení školky (tak jako v případě restaurace U Lípy), určitě by ho nikdo neměl zájem zveřejnit a nikdo by vlastně ani nevěděl co se bude dít.“

    Takže pravděpodobně jste to nepochopil, co jsem tím myslel:

    „To „hacení“ spočívá na požadavku oficiálních studií o stavu školky? Ony existují? Tak sem s nimi!“

    Nebo vy víte, co by se dělo, kdyby skutečně nějaká studie existovala? Co byste dělal, kdyby taková studie v podstatě znemožnila i přechodné období potřebné pro výstavbu nové školky?

    Děkuji za odpověď.

    • poláček miroslav říká:

      V tom případě se tady dějí strašné věci. Stejně strašné, jak v roce 1986 při havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Nesmí se sdělit pravda neb by se obyvatelstvo poplašilo? Vy jste tedy otevřel Pandořinu skřínku. Jak s tím naložíte?

      • Radomír Orkáč říká:

        Neodpověděl jste mi na otázku a předáváte zodpovědnost k mým rukám. Já jen říkám, že apel na studii v žádném případě nikomu nic nepřinese a měli by si to sabotéři uvědomit.

        Takže když požadujete studii, co má ta studie vlastně přinést, když všichni ví, že stav školky je špatný. Uvědomujete si co vlastně požadujete?

        • poláček miroslav říká:

          Pokud vím, tak studii správně požadovala i samotná paní ředitelka. Ona je tedy taky sabotér? A myslím, že ji požadovala i stavební komise. Studie o stavu školky snad přinese podstatné informace. Jak hodně je nutno spěchat nebo nespěchat s novou. To je logické, tak v čem spočívá to „sabotérství“? A informovanost občanů je přece základ demokratického státu. Nebo v Hrabové ne? Raději budeme něco tajit nebo nebudeme požadovat, protože se to nehodí?

          • Radomír Orkáč říká:

            Znovu se ptám… jaké podstatné informace od studie očekáváte?

            Vám a občanům nestačí informace, že je školka ve špatném stavu a že je nutno i s ohledem na kapacitu vybudovat novou? Mně tato informace stačí, já žádné jiné informace nemám. Pouze jsem vyslovil svůj názor, že kdyby studie existovala, asi není ani nutné ji zveřejňovat – každý, kdo se o stav školky zajímal ví, že je potřeba postavit novou školku.

            Stačí si níže přečíst slova předsedy oné komise a zjistíte, co si o věci myslí on (předseda komise, zastupitel a bývalý místostarosta).

            „Hrabová novou školku potřebuje, protože opravdu přestalo mít smysl do té stávající dávat vždy po pár letech další a další milión na její opravy a úpravy.“

            Ředitelka školky přeci žádnou studii nepotřebuje, ta už desetiletí upozorňuje na její neudržitelný stav.

            Takže naposledy se ptám… Co za podstatné informace má studie vlastně přinést?

            • poláček miroslav říká:

              Opakuji: přinese informaci jak moc nová školka spěchá nebo nespěchá. Je rozdíl vydávat peníze na běžnou údržbu nebo na „hašení“ havarijního stavu. O stavu školky nemůže rozhodovat nikdo jiný než odborníci k tomu určení-statik, hygiena, atd. Není to ani paní ředitelka, ani nikdo jiný. Od vyjádření odborníků se musí vše odvíjet, ne od domněnek -“ školka je ve špatném stavu“. To, že se do ní vráží tolik peněz ročně, ještě nespecifikuje její „špatný stav“.

              • Radomír Orkáč říká:

                Studie neexistuje a vy si tedy myslíte, že by mohla ukázat, že máme ještě na řešení čas?

                Čili zveřejněné fotky a informace o mnohaletém plném stavu školky ve Vás budí pocit, že nová školka má čas na řešení?

                Nebo si naopak myslíte, že již čas nemáme a je potřeba na výstavbu nové školky více tlačit? Jak konkrétně? Studie by to urychlila? V čem se nyní tedy nepostupuje správně?

                Respektujete vůbec rozhodnutí zastupitelů postavit novou školku? Ať již na V. Huga nebo za úřadem? Protože pokud respektujete, nemá absolutně studie na to vliv. Všichni zastupitelé ví, že čas nemáme.

                • poláček miroslav říká:

                  Myslím Radku, že Vám nyní odpověděl pan Dvořák. Vždyť zastupitelé by se nemohli rozhodovat o tak jedinečné investici v naší obci jen tak na podkladě “ někdo mi povídal, doslechli jsme se, atp.“ Takže studie zřejmě existuje, jen nebyla ani před 2 lety, ani nyní, z neznámých důvodů, zveřejněna. A divím se, že si tuto studii nevyžádali již dříve a neustále se vkládaly velké finanční prostředky na udržení provozu školky. Podle toho se mělo o nové školce jednat již mnohem dříve.

                  • Radomír Orkáč říká:

                    Mirku, zastupitelé se i přes to rozhodli (před rokem a půl?), čili jejich rozhodnutí nerespektujete?

                    • poláček miroslav říká:

                      Já nevím, jak Vám to mám ještě říct? Samozřejmě, že respektuji rozhodnutí zastupitelů, protože oni se rozhodli zřejmě dle nějaké studie odborníků, která nebyla zveřejněna. A já bych ji chtěl vidět. Píše o ní pan Dvořák. Určitě by se nerozhodli podle nějakých nepodložených úvah. Vždyť jde o investici, která tady několik desítek let nikdy nebyla. 3O-50 milionů. možná i víc, se přece jen tak nevysype z rukávu na základě jednoho prohnutého stropu- viz Vaše fotografie. Na tom se jistě shodneme.

                    • Radomír Orkáč říká:

                      Dobře, moc děkuji, že tedy respektujete rozhodnutí námi zvolených zastupitelů.

  3. Jan Dvořák říká:

    Hrabová novou školku potřebuje, protože opravdu přestalo mít smysl do té stávající dávat vždy po pár letech další a další milión na její opravy a úpravy. Nesmyslný byl pouze postup starosty, který nejprve prosadil 800 tisíc Kč do projektu školky na V. Huga, aby poté prosadil vražení dalšího miliónu do projektu školky za úřadem. K umístění je potřeba jen poznamenat, že mapka neuvádí vzdálenost k hlavní budově na ul. V. Huga, která je cca poloviční. Požadavek předložení statického posudku je ale legitimní, protože ten byl slíben před skoro 2 roky i zastupitelům. Už jsme totiž také slyšeli, že hygiena nepovolí školku bez vlastní kuchyně, abychom pak náhodou zjistili, že je v Ostravě hned několik školek, které kuchyni nemají a jídlo se tam dováží…

    • Radomír Orkáč říká:

      Honzo, děkuji za komentář. Sliby se plnit rozhodně mají, je však v tuto chvíli studie potřebná k rozhodnutí – zdali vyhovuje pro školku? Apel na dodržování slibů samozřejmě chápu, ale požadovat její vytvoření je v tuto chvíli již zbytečné, souhlasíš?

      K čemu je nyní studie vlastně potřeba? Až se postaví školka nová, budoucí stav se stejně bude muset znovu hodnotit, aby se mohlo definitivně rozhodnout, co s budovou dále…

      • Jan Dvořák říká:

        Předpokládám, že pokud bylo tehdy před 2 lety zastupitelům řečeno, že hrozí, že školka spadne, tak ten posudek starosta nechal v zájmu bezpečnosti dětí udělat. Takže stačí ho jen předložit.

  4. Petr Halfar říká:

    Včera jsem se při procházce Hrabovou…potažmo Šídlovcem…zamyslel a možná jsem přišel na ideální řešení současné hrabovské výstavbové situace.
    V HL se vášnivě probírá záležitost parkování na Šídlovci, dlouhodobě se řeší školka, do toho někdo nadhodí stěhování pošty, chybějící bankomat, kapacitně a kvalitativně nedostačující prostory lékařů, chybějící startovací byty pro mladé, apod.
    Napadla myšlenka, která by toto všechno vyřešila. :o)
    Předesílám, že na Šídlovci bydlím a Šídlovec beru jako „střed obce“, tj. sídliště s centralizací občanské vybavenosti, jižní část obce uvažuju jako část obce klidného vesnického bydlení (kde „všichni“ do obchodu, na poštu stejně jezdí autem, resp. MHD; píšu „všichni“…všichni mí známí zde bydlící to takto řeší).
    Přesuňme školku opravdu k úřadu, kde společně s uvažovaným kulturním domem, úřadem a parkem vytvoříme pocitové srdce Hrabové…náves plnou kultury, smíchu dětí, venkovních aktivit…rybník, louka…s kusem přírody uprostřed naší obce.
    No a na místě školky by mohl výrůst nadčasově pojatý multifunkční dům, který by citlivě a přesto moderně zapadl doprostřed Šídlovce…a co v něm?
    Zejména jedno patro podzemního parkoviště, tím by byla pořešena potřeba parkování jak pro návštěvníky služeb tak pro pravidelně parkující s měsíčním poplatkem tak, aby to pro lidi bylo zajímavé zde auta schovat před vandaly, zloději a počasím).
    V přízemí pak klidně i menší samoobsluhu (třeba Lidl…protože nabídka v tržnici je tristní, když odpoledne už není pečivo, resp. nabídka je pro nákup nezajímavá…salámy, více druhů sirupů). V přízemí dále i pošta, bankomaty klidně dvou bank.
    V prvním patře doktoři, v dalších dvou patrech byty pro mladé.
    V části zástavby domu i oddychové místo pro zde bydlící, nějaký vodní prvek pro hrající si děti, ponechat stávající stromy, atd.
    Byť je tržnice dominantním prvkem náměstíčka, tak toto zrušit a místo toho zauvažovat nad něčím užitečnějším. Nemusela by se tak složitě rozšiřovat ulice Viktora Huga (byť souhlasím s jejím zjednosměrněním), nemusela by se složitě řešit zastávka MHD u úřadu; věřím, že všichni lidé jak ze staré Hrabové, tak Šídlovce by tuto centralizaci služeb uvítali (v dosahu MHD, kterým stejně jedou; tak v dosahu rezervovaných parkovacích míst v podzemí). Vzhledem k velikosti pozemku školky věřím, že 50 aut by se pod povrch dokázalo schovat.
    Co myslíte? Měla by tato myšlenka teoretickou šanci na realizaci? Praxe je samozřejmě jinde…ale je myšlenka teoreticky zajímavá?

    • Radomír Orkáč říká:

      Každá slušná myšlenka je zajímavá. Nikdo nemá patent na rozum a to co píšete má hlavu a patu.

      Ať už s myšlenkou uspějete nebo ne, jsem rád, že slušnost se z komunikace nevytratila.

    • Jan Dvořák říká:

      Určitě je to zajímavý podnět do diskuse, která se (bohužel) oficiálně nevede. Je ale potřeba si uvědomit, že podzemní parkovací místo je daleko dražší než to povrchové, a zvážit, zda s vědomím jiných velkých projektů, které ani nedokážeme z rozpočtu uhradit (kulturní sál, školka, hala, náměstí), je vhodné obecní peníze investovat zrovna do podzemních garáží. Muselo by se také prověřit, jaký by byl o takovou placenou garáž zájem, když je na Šídlovci spousta garáží nevyužívaných k parkování aut, protože lidé chtějí parkovat „pod okny“.
      A náměstíčko bych já osobně nerušil – naopak by se mělo proměnit v krásný parčík.

    • poláček miroslav říká:

      Ano, pane Halfare, tuto myšlenku jsem již prezentoval na zasedání zastupitelstva, akorát Vy jste ji vylepšil o podzemní garáže, což je výborný nápad. Ty byty v patře bych viděl dvojí-jako startovací pro mladé, ale i pár bytů pro seniory. Obchod v přízemí se mi naopak nezdá vhodný, spíše bych apeloval na vylepšení sortimentu obchodu stávajícího a jeho modernizaci. Ať už se snažíme jak chceme udělat „srdce Hrabové“ u úřadu, tak samotný úřad, kulturák a školka, náměstí a srdce nikdy neudělá. To dělají vždy lidé, kteří v srdci bydlí a to je náměstí na Šídlovci. Měli bychom si tohoto architektonického skvostu více vážit.

    • Šárka Tomisová říká:

      Podzemní parkoviště ano
      a třeba i s mnohem vyšším počtem parkovacích míst.

      Multifunkční dům v žádném případě. Raději zeleň, stačí zničený vnitroblok. Měl by působit jako memento, aby se něco takového již NIKDY nestalo.

      • Milan Slíva jr. říká:

        Paní Tomisová, můžete upřesnit Vaši představu? Jestli chápu správně, tak navrhujete postavit podzemní parkoviště a nad ním park? Řešitelné je samozřejmě všechno, vše je jen otázka peněz, ale pokud chcete nad parkovištěm zeleň včetně stromů, musíte jít poměrně do hloubky, ať je vrstva zeminy taková, že zachytí a následně poskytne dostatek vláhy. Ale myšlenka podzemního parkoviště pod úrovní nedaleké řeky, třech potoků, v místě s vysokou hladinou spodní vody. V ďolíku, ze severu uzavřeného haldou, ze západu silnicí, mi nepřijde jako nejlepší nápad. A jít do nesmyslné hloubky kvůli parku nad ním je úplné šílenství.
        Šídlovec pravděpodobně čekají velké změny a jeho tvář se změní a ne z důvodu relativně malého prostoru po školce. V trojúhelníku zatáčky na vjezdu na Šídlovec se již chystá výstavba domů. Pro výstavbu domů je již v územním plánu určen i prostor mezi školou a ulicí Domovskou (bytové domy 4 patra + podkroví). Změnil se majitel tohoto prostoru (Sey Development, http://www.sey.cz ). Co by mohlo vedle školy vyrůst může dokreslit jejich jiný projekt v Ostravě http://www.rezidenceameba.cz . Dále územní studie ÚS54 by ráda zastavěla vše na východ od Domovské až po Bažanovu. Stejná územní studie plánovuje v územním plánu zastavět rodinnými domy i prostor na sever od trafačky a západ od Domovské. Pokud opravdu nechcete, aby se navždy změnila tvář Šídlovce, tak to je prostor, kde by stálo za to napnout své síly.

        http://mapy2.ostrava.cz/uha/mapa2/

        • Jan Dvořák říká:

          S tím, co napsal Milan Slíva, se dá jen souhlasit.
          Ale dnes se v Hrabové sadí stromy i na mostech, tak třeba už Agrofert vyvinul stromy bez kořenů…

      • poláček miroslav říká:

        S tím podzemním parkovištěm by skutečně asi byl problém, jak píše pan Slíva, Hrabová stojí „na vodě“a tento nápad by asi byl těžko realizovatelný. Určitě jsem nemyslel rušit stávající zeleň kolem školky, tu bych ponechal a pouze zastavěnou plochu po původní školce, pokud bude pro špatný stav zbourána, bych navrhoval využít pro výše zmíněné účely. Zastavit nadměrnou stavební činnost v Hrabové asi zcela nelze, ale ovlivnit územní plány města Ostravy lze, jen se musí zvýšit úsilí toto změnit.

        • Radomír Orkáč říká:

          Mirku, nikdo nikdy neřekl, že špatný stav budovy školky neumožní jiné využití, takže to mám chápat tak, že vy jako zastupitel budete v každém případě po přesunu školky požadovat zbourání? Co tedy navrhujete, když zbourána nebude? Nemá tohle řešit náhodou strategický plán?

          „pokud bude pro špatný stav zbourána, bych navrhoval využít pro výše zmíněné účely“

          A co teda jako zastupitel změníte v územním plánu? Respektive o co budete usilovat?

          „Zastavit nadměrnou stavební činnost v Hrabové asi zcela nelze, ale ovlivnit územní plány města Ostravy lze, jen se musí zvýšit úsilí toto změnit.“

          • Jan Dvořák říká:

            Níkoli, na zastupitelstvu bylo jasně paní ředitelkou školky řečeno, že hrozí, že školka spadne (bylo to ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že dotace na ni nebude – a tehdy také byl proto starostou slíben statický posudek).

            • Radomír Orkáč říká:

              Nechtěl bych být v kůži paní ředitelky, která za vše ve školce zodpovídá a nikdo za posledních 10 let ji v této záležitosti nepomohl (rekonstrukce nebo výstavba).

              To je pak jasné, že když se prohne strop, že se každý člověk, který zodpovídá za zdraví ostatních, řekne, že se bojí, že na něj budova spadne.

          • poláček miroslav říká:

            Ano, vždyť píšu-„pokud bude pro špatný stav zbourána“. A jaký je stav školky nemohu opravdu posoudit, nejsem zastupitel a neviděl jsem žádné protokoly tento stav posuzující. A jaký bude stav za několik let(nová školka v nejbližších 2 letech určitě nebude), to je skutečně nepředvídatelné a řeší to strategický plán.
            Každý obvod se může k územnímu plánu vyjádřit, je otázka jak aktivně to dělá a další otázka, jestli je vyslyšen.

            • Radomír Orkáč říká:

              Co tedy navrhujete, když zbourána nebude? A co teda jako zastupitel změníte v územním plánu? Respektive o co budete usilovat, aby se v územním plánu změnilo, když apelujete, aby se zvýšilo úsilí…

              • Jan Dvořák říká:

                Nelze přijmout tvrzení, že na děti by mohla budova spadnout, ale pro dospělé bude vyhovující. Buď není pravda, že je ve špatném stavu nebo není možné vystavovat nebezpečí kohokoliv, resp. tam stále vynakládat na sanaci havárií další a další peníze – to by pak nemělo smysl stavět novou školku, když bychom museli vkládat stále stejně velké peníze do původní budovy.

              • poláček miroslav říká:

                Radku, tak to si necháme na řešení až po volbách. A mimochodem, co navrhujete Vy?
                Co se týká školky, má pravdu pan Dvořák-těžko budeme investovat každý rok velké částky do budovy, aby v ní byl udržen jakžtakž přijatelný stav pro dospělé uživatele. Nebo máte jiný názor?

                • Radomír Orkáč říká:

                  Ptáte se mě na názor pod článkem, který se věnuje tomu, že máme postavit novou školku a teprve pak se rozhodnout, jak po přechodném období naložit s budovou?

                  Pokud to není z článku zřejmé, tak já se nebojím to doplnit před volbami. Nepíšu a nedělám Hrabová.Info proto, aby mě někdo volil. Bylo by snadné jít do voleb z prvních míst ČSSD, ale já se vždy cítil nezávislý a upřímný, abych se musel někomu podřizovat – stranám, volbám, lidem, kteří vyhrožují, atp. Odkazovat lidi na můj názor po volbách by bylo trošku více než úsměvné.

                  AŽ! se postaví nová školka za úřadem a přesunou se tam děti, přál bych si vyhotovení znaleckého posudku, aby se vědělo v jakém stavu je budova (za 2-3 roky) a kolik by si vyžádala rekonstrukce na zamýšlené využití. Strategický plán (zamýšlené využití) by měl mít v sobě zahrnuty i potřeby obce s ohledem na tuto budovu/místo, takže co tam místo budovy postavit, by se mělo objevit tam. Není možné říct (možné to je, ale divné taky), že pokud se bude bořit budova školky, že automaticky podpořím tento návrh jednoho člověka (pan Petr Halfar doufám odpustí).

                  Co se týká řešení s ohledem na územní plán, tak zde je mé uvažování podobné jako ve všem jiném – vyvolat DISKUZI! nad odtržením Hrabové od Ostravy. Řešili bychom si vše sami a nikdo by nám nediktoval, co za smrady tady povolit, co za akce si tady pořádat, nikdo by nám nepozastavoval finance, pokud pochybí starosta (jako v případě nesprávného hospodaření – výsledky auditů). Peníze ze zóny by šly k nám! A MHD? Cožpak MHD nejezdí do Paskova nebo Vratimova? Možná bychom si pak mohli i říct, že chceme zachovat průjezdnost kruháče pro JIH Hrabové, jakože teď jsme o tom nerozhodovali.

                  Lidé, kteří se bojí, že tady budeme mít satelitní městečko se bojí proto, že za Hrabovou ve skutečnosti v zásadních věcech rozhoduje Ostrava…

                  • Jan Dvořák říká:

                    Ano, je pravda, že kdyby byla Hrabová samostatná, tak bychom mohli mít v hospodaření zase nepořádek a nikdo by nám nekrátil rozpočtové příjmy. Ovšem místo magistrátu by měl krajský úřad právo pozastavit platnost nezákonných usnesení a stále bychom měli povinnost si nechat hospodaření kontrolovat. Autobus MHD bychom měli o víkendu až třikrát denně jako Paskov, což by bylo nepochybně skvělé. Smrady by nám povoloval stejný krajský úřad a ten by také zásadami územního rozvoje stanovoval, kde bude průmyslová zóna či silnice. Ano, mohli bychom proti tomu jako obec protestovat, ale to může starosta dělat i nyní, jen se to neděje. Např. odřezání jižní části bylo proto, že rada 21.6. s tím vyslovila souhlas. Ale je fakt, že za to moci mít nepořádek v účetnictví, by to odtržení Hrabové od Ostravy asi stálo.

                    • Radomír Orkáč říká:

                      Já mám na to jiný názor, proto si přeji, aby byla vyvolána alespoň diskuze – to ještě nikomu neublížilo. Když byla vyvolána minule, Hrabová si nadiktovala podmínky a byla vyslyšena.

                      Paskov, Vratimov, ale třeba i Klimkovice jsou mimo Ostravu a jak se mají? Staví se haly, nové byty, provádí se rekonstrukce zámku, zakazuje se jízda náklaďákům a dalo by se pokračovat. Jo zábavy tam nemají Ostravou omezovány.

                      MHD? Zmiňuješ Paskov o víkendech, ale třeba ve Vratimově je to mnohokrát lepší než v Hrabové…

  5. Jan Dvořák říká:

    Diskusi ano, tedy spíše analýzu – ale korektní.
    Mnohokrát lepší MHD ve Vratimově (dvakrát větším než Hrabová) představuje v nejvytíženějším úseku (nádraží – náměstí) ve špičce 9 spojů/hodinu, v Hrabové v nejvytíženější zastávce Benzina ve špičce 20 spojů/hodinu. Mimo špičku má Vratimov spojení v nejvytíženějším úseku 3 spoji/hodinu, v Hrabové 9 spoji/hodinu. Jenže daleko podstatnější je, že zatímco v Hrabové jezdí až na jižní konec spoje co 20 minut každý den od rána do večera, ve Vratimově do zástavby směrem k Řepištím či do Horních Datyň mimo špičku jezdí MHD jen jednou za hodinu či dokonce co dvě hodiny. Tak to tedy rozhodně mnohokrát lepší není (vše uvedené platí pro celoroční jízdní řád, nikoli letní výlukový).

    • Radomír Orkáč říká:

      Honzo, porovnávat Vratimov náměstí (centrum Vratimova) s Benzinou (zastávka buď na hranici Hrabové nebo dokonce spíše mimo Hrabovou) moc nelze.

      Když už, tak porovnej Vratimov náměstí a Kostelík nebo Šídlovec.

      Ono to navíc nemá být porovnání toho, kdo to má lepší, ale spíše porovnání toho, že i když obec není pod Ostravou, může mít v rámci MHD velmi kvalitní spojení s Ostravou. Z Vratimova do centra Ostravy dokonce za 13 minut, pokud se nepletu.

      Možná se pletu i v tom, že Benzina je již na území JIHu, pokud je to však správná informace (nekoukal jsem do katastru, ale jen do map), tak po případném odtržení Hrabové by zastávka Benzina zůstala v Ostravě. Obdobně jako zastávka Vratimov nádraží. Pletu se?

      • Jan Dvořák říká:

        Benzina je v docházkové vzdálenosti pro cca polovinu občanů Hrabové a Vratimov náměstí také pro cca polovinu obyvatel Vratimova. Podstatné ale je, že ten zbytek má v Hrabové spojení co 20 minut a ve Vratimově co 60 minut a někdy i co 120 minut (a to lidé bydlící na Nové osadě dopoledne a v podvečer nemají spojení vůbec žádné!). Přitom má Vratimov dvakrát více obyvatel, spoje jezdí plné a současný vratimovský místostarosta se dost snažil to zlepšit, jenže větší navýšení výdajů z obecního rozpočtu už mu zjevně neprošlo. Pokud se týká jízdní doby do centra, tak 13 minut platí jen pro polovinu spojů (linka 81), zatímco druhá polovina (linka 21) má jízdní dobu 17 minut. Z Benziny k Elektře mi jízdní doba do práce trvala 17 minut (i s přestupem), tzn. ke srovnatelné Karolině by to bylo 16 min. Ale nepochybně by bylo zajímavé téma diplomové práce „Vliv odtržení části obce na zkrácení doby cestování“.
        Zastávka Benzina by sice při odtržení Hrabové zůstala v Ostravě, ovšem bez MHD, protože lidé z Hrabůvky k tramvaji či autobusu ke kostelu pohodlně dojdou. Šídlovečtí by však za nucenou procházku ke kostelu dvakrát denně asi děkovné dopisy hrabovským radním za odtržení nepsali.

        • Milan Slíva jr. říká:

          Nechápu, proč by se měla zastávka Benzina rušit, staví na ní 9 linek a jen některé mají za cílovou destinaci Hrabovou.

          • Jan Dvořák říká:

            Omlouvám se, asi jsem to napsal zkratkovitě, zastávka by samozřejmě zůstala, chtěl jsem jen vyjádřit, že nelze očekávat, že by zde automaticky zůstaly všechny spoje MHD jen proto, že by zůstala na území města, protože město tu zastávku ke své obsluze nepotřebuje. I pokud by Hrabová chtěla zachovat obsluhu MHD, tak by zde jely jen ty spoje, které by si Hrabová dokázala ze svého rozpočtu zaplatit, což by platilo i pro spoje jedoucí dál. Magistrát totiž striktně odmítá hradit jakýkoliv nový spoj MHD mimo území města a naopak se snaží tyto spoje omezit i za cenu dopadu na občany města (viz letos například dost nešťastné omezení linky 5). Magistrát by ve snaze zabránit odtržení měl o důvod více separatistům žádné úlevy nedělat.

            • Milan Slíva jr. říká:

              Pane Dvořáku, píšete o tom, že by obyvatelé Šídlovce museli 2x denně na zastávku ke kostelu v Hrabůvce, to nejde chápat tak, že jste jen špatně napsal, že by zastávka u Benziny zůstala zachována. Ono i rozejít se dá v dobrém a zachovat dobré vztahy i potom.

              • Jan Dvořák říká:

                Než vycházet z domu zbytečně brzy na nějaký zbylý autobus a než čekat dlouho na autobus při návratu, tak by lidem nezbylo než jít pěšky. Mimochodem, ani MHD by vůbec nemusela zůstat, pokud by s tím město nesouhlasilo – možností, jak to zablokovat, má vícero.

              • Radomír Orkáč říká:

                Ono ale město už tak blokuje naše snahy… je toho více a když se nevyvolá diskuze, bude vše při starém.

                Samozřejmě, že může Ostrava sabotovat naše snahy na odtržení, ale to pak ona si bude tisícům lidí pracujících v zóně v Hrabové vysvětlovat, proč jim znemožňuje se tam dopravit.

                Myslím si, že je zbytečné tady psát domněnky (to nemyslím tebe Honzo, je to myšleno obecně), ale chce to prostě opravdu probrat na úrovni odborníků (za kterého já se nepovažuji) – co by to přineslo a jaká budou negativa.

                Okolní obce mimo Ostravu se prostě mají lépe a kdyby se neměly lépe, určitě by zvažovaly připojení k Ostravě – neděje se tak.

                • Jan Dvořák říká:

                  Průmyslovou zónu si dokáže Ostrava obsloužit expresními linkami typu 73 a 74, které prostě projedou do zóny bez zastávek. Ale souhlasím, že toto už jsou spekulativní hypotézy – já původně jen chtěl vyvrátit domněnky o dopravním ráji jménem Vratimov, protože z vlastní zkušenosti vím, jak složité bylo prosadit každé prodloužení nějakého spoje, které tamější místostarosta chtěl, aby se odstranily aspoň některé ty vícehodinové mezery mezi spoji.

                  Stejně lze argumentovat, že se nikdo jiný od Ostravy nechce odtrhávat, tak to asi výhodné není. Nicméně shodneme se zjevně na tom, že bohužel centralismus vedení města je stále větší. Ale stejně jako když máme ve vaničce vychladlou vodu, tak nevyhazujeme vaničku, ale jen vyměníme vodu – tak nejdříve zkusme ve volbách vyměnit garnituru vládnoucí dnes na velké radnici. Až pokud to nepomůže, tak je na místě pohrozit odtržením – pak se opravdu podaří leccos vydobýt a výsledek bude ku prospěchu všem.

[email protected] [email protected]