Výletníci z Hrabové zdolali Emu. Bez nosičů a bez kyslíku.

Poté, co v sobotu ostravští Hrabované, spolu s Hrabovankami a Hrabovátky, spluli zdárně řeku Ostravici na předmětech, jako těžní věž, pirátská galéra, novinářská kachna, hasičské auto, vozidlo dálniční policie Cobra 11 a podobně, zdolali dnes vrchol ostravské haldy Ema.

Hrabované po zdolání vrcholu haldy Ema. Cepín v ruce Járy Mintěla hovoří jasně – nebyla to žádná sranda se sem vyškrábat… Foto: Petr Žižka

Šlo o prvovýstup alpským způsobem, tedy bez šerpů a kyslíkových masek. Jen s cepíny, lany, mačkami a přinesenými tatrankami. Na snímku vidíte vrcholové družstvo. Někteří účastníci chybí na obrázku jen proto, že v době pořízení fotografie už chystali žebříky nutné pro sestup. A některé účastnice zůstaly v základním táboře pod severní stěnou Emy…

Celý fejeton Petra Žižky si můžete přečíst na jeho webu Z kraje do světa.

7 Komentáře

  1. Jan Dvořák říká:

    Ten kyslík v plících ale chyběl….
    Pro velký úspěch by šlo příští rok neckyádu a cyklokrosový výlet pojmout jako hrabovský triatlon – na neckách z Hrabové k Lučině (úlevu spočívající v přenášení přes jezy ale povolit), pak vyběhnout na Emu (nejlépe s koly na zádech, ať to není tak jednoduché jako letos díky těm účastnicím, které hlídaly kola a patří jim za to poděkování) a pak na kolech dolů a ti, co by přežili, by pak jeli i na kolech zpět do Hrabové.

    • Petr Žižka říká:

      Myslím, že to je skvělý nápad. Možná bych to zpestřil tím, že pro cestu dolů z Emy účastníci použijí paragliding.:-)

      • Jan Dvořák říká:

        Akorát by to už pak nebyl triatlon, ale takový Hrabovámann.

  2. Petr Žižka říká:

    jojojo, ale pořád tam ve tvé původní variantě není plavání. Takže plavba od Slezskoostravského hradu k soutoku Ostravice s Odrou a pak, aby to bylo opravdu maso, horolezecký výstup tou uhelnou slojí na vrchol Landeku. Což?

    • Jan Dvořák říká:

      No, já ten triatlon vědomě modifikoval na nápady hrabovských občanů, tak se omlouvám olympijskému výboru za zneužití pojmu. Samozřejmě třeba i plavání – ostatně jeden účastník takto neckyádu absolvoval, ale vypadal dost vysílený i na úseku nepoměrně kratším. Když maso, tak jít tou uhelnou slojí již vytěženou pod Landekem s tím, že každý účastník si z té štoly vykope šachtici nahoru na vrchol, aby to bylo v Hornickém muzeu stylové (a cepín byl už opravdu nezbytný).

  3. Petr Žižka říká:

    Díky moc všem účastníkům – i přes to vedro nás jelo 27 (jestli jsem dobře počítal). Mám z těch výletů radost. Mimo jiné proto, že je vidět, že i když třeba někdy netáhneme za jeden provaz, dokážeme jet stejným směrem a zdolávat společně náročné vrcholy…:-):-)

    • Jan Dvořák říká:

      Dokážeme jet jedním směrem, pokud máme vůdce, který nás tím směrem neomylně vedl vpřed k cíli.

[email protected] [email protected]