První světová válka a první poválečná léta v životě obce Hrabová [15]

V rámci kulatého výročí, které letos slaví Česko (25 let od vzniku ČR, 50 let od srpna 1968 a 100 let od vzniku Československa) jsme se rozhodli, že na Hrabová.Info vytvoříme seriál, ve kterém postupně zveřejníme bakalářskou práci Radima Staňka. Práce se zabývá první světovou válkou a prvními poválečnými léty v životě obce Hrabová.

<< Předchozí díl

6. Závěr

Na počátku této práce stál záměr zpracovat mikrosondu do života obce Hrabová a na ní ukázat, jak takové zásadní události, jakými byly první světová válka a vznik samostatného československého státu, ovlivnily život včeské obci v jeho různých aspektech.

Hrabová, dle mého názoru, může posloužit jako dobrý příklad pro pozorování vlivů daných událostí na život obce. Je jasné, že Hrabová měla svá specifika pramenící především z blízkosti kměstu Ostravě a ztoho, že většina jejího obyvatelstva nacházela vdobě, o níž tato práce pojednává zaměstnání právě veměstě, a to vprůmyslových podnicích či dolech. Hrabová by tedy neměla evokovat obraz typické české či moravské rurální vesnice. Na druhé straně ovšem Hrabová představuje, podle mého soudu, typologicky transparentního zástupce množiny příměstských obcí, kterých v době počátku dvacátého století již existovalo na našem území poměrně značné množství.

Obyvatelstvo obce prodělalo ve sledovaném období útrapy po stránce materiální, zdravotní i duševní. S přispěním obecních představitelů, kteří svědomitě plnili své povinnosti, se však podařilo tuto těžkou dobu překonat. Chmurné čtyři roky válečného běsnění byly vystřídány euforií vzniku nového státu a nově nabytého pocitu svobody. Nadšení však velmi brzy zkalila realita všedních dní a vědomí toho, že negativní důsledky válečného konfliktu nebudou překonány ze dne na den. Teprve v roce 1920 vymizel z obce vojenský element, který zde byl od roku 1914 přítomen, ať již prostřednictvím vojáků na dovolené nebo fungováním lazaretu během války či poválečnou přítomností již československých vojáků. Vznik nového státu také vnesl nový vítr do politické stránky života obce, neboť nastoupila doba demokratických a rovnoprávných voleb. Hrabová začala rovněž znovu mnohem více žít kulturním životem. Útlum společenského života, nemožnost a do značné míry jistě také nechuť k jeho provozování během války vystřídaly bouřlivé oslavy vzniku samostatného státu. Po opadnutí těchto euforických nálad se život lidí pochopitelně nemohl vrátit zcela do předválečných kolejí, což souvisí se složitou hospodářskou situací, nicméně strašák války konečně zmizel. Ekonomicky se situace sice mírně zlepšila již vroce 1921, ovšem o skutečném rozvoji obce můžeme hovořit až s nástupem celostátního hospodářského rozvoje o tři roky později.

Pojednání o jednotlivých aspektech života v obci v období první světové války, vzniku Československa a několika prvních let fungování nového státu zaplňuje jistou mezeru v povědomí o dějinách Hrabové. V jediné dosavadní ucelené práci věnované hrabovským dějinám je dané období nastíněno, dle mého názoru, pouze v hrubých obrysech. Vzhledem k typu oné publikace, vydané u příležitosti sedmistého výročí obce se snad dá pochopit, že chmurná doba války a válečných útrap, které přetrvaly i po vyhlášení samostatnosti, nebyla detailněji zpracována. Právě v ukázce toho, jak se velké dějiny prostřednictvím zásadních událostí promítly do života obce a zpracování zatím ne zcela známého úseku obecních dějin, tkví, dle mého názoru, hlavní přínos této studie.

S největší pravděpodobností se nepodařilo zcela vyčerpat danou problematiku. V konkrétních bodech i v provázanosti na velké dějiny by bylo možné jít ještě více na detail, čímž by se ovšem rozsah této práce rapidně zvětšil. Nicméně přesto věřím, že se podařilo v ucelené formě postihnout danou problematiku a splnit vytyčené cíle.

7. Použité prameny a literatura Prameny:

  1. Archiv města Ostravy, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 10, Zápisy ze schůzí pomocného válečného výboru.
  2. Archiv města Ostravy, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, Pamětní kniha obce Hrabové.
  3. Archiv města Ostravy, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20b, Návod pro obce ku provedení mobilisace.
  4. Archiv Města Ostravy, fond Místní školní rada Hrabová, inv. č. 1, Zápisy ze schůzí místní školní rady.
  5. Archiv města Ostravy, fond Národní škola Ostrava-Hrabová, přír. č. 342, Školní kronika Hrabovská.
  6. Archiv města Ostravy, fond Římskokatolický farní úřad v Hrabové, kart. 1, inv. č. 74, Provolání.
  7. Archiv města Ostravy, fond Římskokatolický farní úřad v Hrabové, kart. 3, inv. č. 9, Důstojnému katolickému farnímu úřadu.
  8. Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová: Farní kronika 1908─2004. In: http://fara.hrabova.net/image/tid/8 [cit. 21. 1. 2013].

Literatura:

  1. ADAMCZYK, Irena a kol.: Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí. Třinec 2009.
  2. ADAMUS, Alois: Dějiny města Ostravy v přehledu až do r. 1860. Moravská Ostrava 1927.
  3. BARCUCH, Antonín ─ ROHLOVÁ, Eva: Sedm století obce Hrabová. Ostrava 1997.
  4. BAKALA, Jaroslav a kol.: Dějiny Ostravy. Ostrava 1993.
  5. BARTOŠ, Josef a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska vletech 1848─1960. Svazek I. Územně správní vývoj státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1848─1960. Ostrava 1966.
  6. BARTOŠ, Josef a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska vletech 1848─1960. Svazek XV. Okresy: Frýdek-Místek, Český Těšín. Olomouc 2000.
  7. BARTOŠ, Josef a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska vletech 1848─1960. Svazek XVI. Okresy: Ostrava, Fryštát, Hlučín. Olomouc 2011.
  8. BARTOŠ, Josef a kol.: Metodické otázky regionálních dějin. Praha 1981.
  9. BARTOŠ, Josef ─ TRAPL, Miloš: Československo 1918─1938. Fakta, materiály, reálie. 2. vyd. Olomouc 1994.
  10. EFMERTOVÁ, Marcela C.: České země v letech 1848─1918. Praha 1998.
  11. JONÁŠ, Josef ─ ZEINTRICH, Josef A.: Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem 1990.
  12. JUNG, Peter: The Austro-Hungarian Forces 1914─18. Oxford 2003.
  13. KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918─1938). I. díl. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918─1929). Praha 2000.
  14. KORBELÁŘOVÁ, Irena a kol.: Ostrava 1880─1939. Třinec 2000.
  15. KVAČEK, Robert: První světová válka a česká otázka. Praha 2003. 16.PAPAJÍK, David: Dějiny měst, městeček a vesnic (metodická příručka). Olomouc 2005.
  16. PERNES, Jiří a kol.: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526─1918. Praha 2003.
  17. SCHELLE, Karel: Organizace veřejné správy v letech 1848─1948. Brno 1993.
  18. ŠEDIVÝ, Ivan: Češi, české země a velká válka 1914─1918. Praha 2001.
  19. VESELÁ, Zdenka: Vývoj českého školství. Praha 1988.
  20. WALDAUF, Jan: Sokol: malé dějiny velké myšlenky. I. díl. Luhačovice 2007.

8. Resumé

It is unquestionable that The First World War and the declaration of independent Czechoslovakia were giant interferences into the life of the Hrabová Village. Four years of the war rage had been changed by the euphoria of the declaration of new state and the newly acquired freedom. However, people realized very soon that consequences of the war conflict would not be overcome from day to day. A military element, which had been present in Hrabová Village since 1914 and had been represented by soldiers on a convalescent leave, military hospital or post-war presence of Czechoslovakian soldiers, vanished in 1920. The declaration of Czechoslovakia had changed the political aspect of life of the village because the time of the democratic and equal elections began. A decline of the social life, impossibility and to a certain extent a reluctance to keep it, were replaced by the boisterous celebrations of existence of the new state. Although the scarecrow of the war had disappeared, there was still the bad economic situation. The economic situation had mildly improved in 1921 but the real economic progress of the village started three years later.

Comments are closed.