Zhruba před rokem se naše komise výstavby a ekologie dotazovala paní Jany Faicové na stav železniční vlečky, která by měla, podobně jako prodloužená Mostní protnout poslední krásnou přírodu, která se v Hrabové nachází u Pilíků.
Tehdy se paní Faicová vyjádřila tak, že tato vlečka sice je v projektech, ale firmy v průmyslové zóně se nejspíše z finančních důvodů nedomluví na její realizaci, neboť je pro ně kamionová doprava výhodnější. V březnu letošního roku se na komisi tato otázka řešila znovu a paní Faicová členům sdělila, že je to v plánech krajského územního plánu, na který nemáme vliv.
Vlečka měla vést kolem Pilíků
Když se půl roku nic nedělo, zeptal jsem se magistrátu, v jakém stavu jsou plány s vlečkou a níže informace s potěšením zveřejňuji… VLEČKA NEBUDE! Kdyby se chtěl někdo seznámit s tím, jak to všechno probíhalo, tak celou problematiku jsem řešil v tomto lístku úkolovníku.
Dobrý den, pane Orkáči,
reaguji na Vaši zprávu ze dne 24.10. 2019, která se týkala problematiky koridoru DZ7/R v Hrabové. K tomuto sděluji následující:
s výstavbou železničního napojení PZ Hrabová se již neuvažuje, proto aktualizace ZÚR MSK již tento koridor nesleduje. V současné době odbor ÚHAaSŘ zpracovává změnu 2b Územního plánu Ostravy, kde bude tento koridor rovněž vypuštěn.
S pozdravem
Ing. arch. Hana Paclová, Ph.D.
vedoucí oddělení územní koncepce
Radku, blahopřeji k dobré práci. To, co nevyřešili úředníci ze stavebnho odboru, vyřešil zastupitel R.Orkáč.
Ještě je tady problém územní rezervy pro Jižní tangentu. Pokud se tato stavba uskuteční, navždy ztratíme možnost využití ploch po bývalé struskové haldě VŽKG pro rekreační a podobní účely, jakožto i přístupu k řece Ostravici. Je nutno “vytlačit” tuto budoucí komunikaci na pravý břeh Ostravice!!! Nebude to snadné, ale za pokus to stojí. Ani zde asi nemůžeme počítat s pomocí našich “profesionálů” ze stavebního úřadu.
Ano, můžeme “poblahopřát” k tomu, že budou po našich silnicích a dálnicích denně jezdit desítky kamiónů a znečišťovat ovzduší v Hrabové, které by mohly být nahrazeny jen několika vlaky. Jen žvanit o tom, že kamiónů jezdí moc a vadí nám, nestačí – je potřeba taky něco pro to udělat a nikoli se ještě chlubit tím, že jejich omezení znemožníme. Pokud nepřivedeme koleje do významných průmyslových zón, tak se kamiónů nikdy nezbavíme, protože materiál a výrobky se nějak dovézt musí. Greta by z R. Orkáče rozhodně radost neměla.
Vidím tuto situaci, i na rozdíl od J. Dvořáka, s větší perspektivou. Dříve nebo později nastane “ekolologizace” silniční dopravy, pravděpodobně jiným způsobem pohonu těchto kamiónů. Ale železniční násep o výšce cca 5m z prostor překladiště do prostor Průmyslové zóny by navždy oddělil jižní konec Hrabové (Pilíky) od zbytku obce. To bych považoval za velkou škodu. Územní plán beru velmi vážně a proto zazněla i má výzva k jeho úpravě v současné trase Jižní tangenty. Zde bych uvítal názor Honzy Dvořáka, který je asi jediným vystudovaným občanem Hrabové v dopravním oboru.
Je iluzorní očekávat, že těžká vozidla jako jsou kamióny budou někdy jezdit na elektrický či jiný pohon. Nicméně pro trvalou neudržitelnost kamiónové dopravy hovoří i propustnost silniční a dálniční sítě. Kilometr náspu o šíři několika metrů je rozhodně obecně menší zlo, než stavět stovky kilometrů dálnic s náspy šíře 50 metrů.
Jižní tangenta v podobě, v jaké je v územním plánu, je z hlediska dopravního významu nesmysl. Pokud se týká úseku po Hrabové, tak není žádný důvod jej stavět, protože z Paskova do Vratimova je možno ve srovnatelném čase dojet po D56, Prodloužené Mostní a Mostní. Samozřejmě je ovšem žádoucí, aby ostravský úsek D56 byl bez poplatku.
Pane Dvořáku, Jižní tangenta je silnicí nadlokálního významu, ktera ve svém důsledku bude představovat obchvat mnoha obcí počínaje Kunčicema a konče Starou Vsí. Pokud by se rezerva u nás zrušila, většina provozu po této silnici v případě zachování zpoplatnění D56 by jezdila po jižní části Paskovské. Jižní tangenta je v Hrabové, na rozdíl od Prodloužené Mostní skutečným obchvatem, nikoliv násilným rozetnutím obce ve dví.