Milan Orkáč: Reakce na článek dědy Slavíka

Děda Slavík uvedl z mé informace v Hrabovských novinách jen část, přičemž to ode mne po zkrácení neříká to, co jsem informací myslel. Prosím o zveřejnění mého celého textu zaslaného panu Slavíkovi s tímto textem:

Pan Slavík velice neodborným výběrem podstatně změnil informaci, kterou jsem mu sdělill. Proto prosím o zveřejnění mého celého příspěvku, v Hrabová info, zaslaného panu Slavíkovi. Znovu upozorňuji  občany, pokud se s bobrem setkají (malá náhoda, je to noční tvor), tak při ohrožení svého života je bobr i nebezpečný. Jedná se o informaci pro rybáře a taky brzo z rána vycházející obdivovatele přírody.

Přikládám foto nočního díla bobra ve Studénce, ale takovéto dílo bobra je ke spatření i na Ostravici nad Starým splavem.

Noční dílo bobra ve Studénce

Noční dílo bobra ve Studénce

Dobrý den pane Slavíku.

Všude, kde se objevil bobr, vznikají škody. Nejprve je potřebné upozornit rybáře, že bobr není likvidátorem ryb jakými jsou pro změnu vydra či kormorán, takže rybí populaci neničí. Zato ale ničí hráze, “zastavuje či pouští vodu” v místech, kde mu to vyhovuje a zejména pak likviduje porost a taky vzrostlé stromy.

Průměr 80 cm pro něj není problémem a není to jen u potoka. A protože se pouští rád i do vzrostlých dubů či jasanů, nebo čerstvě nasazených stromků, košikářských vrbin, může vzniknout i nemalá škoda.U Odry s ním již zkušenosti jsou. V ČR bobr patří (zatím) mezi zvláště chráněné živočichy (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.),  a proto vzniklé škody  kompenzuje stát (Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy).

Zákon o náhradách škod vznikl z důvodu, aby alespoň z části zmírnil konfliktní situaci mezi zájmy ochrany přírody na straně jedné a vlastníky pozemků, rybníků či domestikovaných zvířat na straně druhé. Škody řeší v případě Hrabové Krajský úřad Moravskoslezského kraje.

U bobra by měla postačit dobrá fotodokumentace a následně vyplnění formuláře. A ještě jedno upozornění pro zvědavce – nemá rád domácí ratlíky a ve svém prostředí v případě ohrožení s nimi umí pěkně zatočit.

 

5 Komentáře

  1. Vladimír Slavík říká:

    Dobrý den Milane,

    ve vaší úvaze mě nadzvedla hned první věta: “Všude, kde se objevil bobr, vznikají škody”. Možná z pohledu člověka, ale ne z pohledu bobra. Bobr je živé stvoření, které se řídí svými zájmy. Já to respektuji a vzniklé škody, způsobené člověku bobrem, pokládám za nepříjemé, ale neodstranitelné. Je jistě v moci člověka bobry zcela zlikvidovat, ale proč? .

    Vy i já máme jiné priority. Vy bobry nemáte v lásce, protože škodí lidem.
    Pro mne jsou bobři velmi milá a sympatická zvířata, i když “škodí lidem”.
    Tvrdíte, že bobr dovede zaútočit i na člověka. Asi ví,proč.

  2. Milan Orkáč říká:

    Pane Slavíku, nikde jsem v mé úvaze nenapsal, ani neřekl, že je bobry třeba vystřílet a nebo zlikvidovat, protože dělají škody. Zatímco Vy jste upozornil na dobrou pochoutku z masa a kvalitní kožešinu z bobra (hrázní ho likvidovali jako škodnou, která ničí hráze), tak já bych raději řekl lidem, že maso “páchne” bahnem. A že škody musí vznikat, je pravda, je to jeho zájmem jak říkate Vy, já říkám nutností obživy a života. Z mého příspěvku vyplývá, že počítám, že s námi v Hrabové budou bobři žít (a již delší dobu žijí), a proto jsem upozornil na to, že škody bobrem způsobené, uhradí stát. A protože jsem viděl co se stalo se psem, který si chtěl s bobrem zaplavat a zašpásovat, upozornil jsem na to milovníky přírody, kteří nechávají v přírodě psy volně běhat, ač by neměli. A pokud je Vaši prioritou taková příroda, jakou nyní vidíme na březích okolo Ostravice – holou vyprahlou planinu téměř bez života, s desítkami volně pobíhajících psů (Vy asi pamatujete, kolik tam bylo zajíců a bažantů či jiných živočichů) a mají tak vypadat po úpravě i Pilíky, tak jsem rád, že mám na chod přírody v Hrabové jiný názor než Vy.

  3. Vladimír Slavík říká:

    Dobrý den Milane,
    asi jsem byl včera málo srozumitelný. Základem naší debaty je můj nesouhlas s vaším tvrzením, že “všude kde se objevil bobr, vznikají škody”. Možná z vašeho pohledu ano, ale z mého pohledu nikoliv. Bobr, stejně jako člověk, je součástí přírody a má právo na život. Má právo si postavit svůj vodní hrad a mít svou rodinu. Lidé by to měli respektovat a bobrům neškodit. Třeba tím, že je chodí “očumovat”, a to dokonce v doprovodu svých psů. Bobři se tím cítí ohroženi a chovají se podle toho. Někteří lidé dokonce bobrům likvidují jejich příbytky.
    Kdysi komunisté propagovali heslo “poručíme větru dešti”, prováděli různé meliorace a obráceli toky řek. Určitě vyháněli i bobry, kteří jim to komplikovali.
    Dnes je úplně jiná doba.

  4. Milan Orkáč říká:

    Dobrý den, ale Vy nechcete rozumět realitě. Nejprve to ukážu na jiném příkladě: např. srnčí, jelení zvěř. Jak víte, tak způsobuje škody ohryzem, loupáním, okusem nebo spásáním semenáčů a výsadeb. Tuto škodu hradi vlastníci nebo nájemci honiteb, protože nebyla způsobena zvlášť chraněným živočichem. Např. OKD nezajímalo, že jim padá zvěř do sedimentačního kanálu a umírá zde, ale za okus vysazených stromků při rekultivaci zaplatili myslivci pokutu.Myslivci na zimní přikrmování zvěře v době strádání nebo i tu pokutu musí zaplatit ze své kapsy, stát nepřispívá. A nikoho nezajímá, že tento druh zvěře má právo na život, způsobila škodu – zaplať. A protože stát ví, čím se bobr živí – lýko, větve, kmeny stromů, nebo odvede vodu a třeba nastane úhyn plůdku, spáchá doslovně člověku škodu na majetku (bobrovi nevysvětlíte, aby přešel na jinou stravu). Protože lidé na nějaký zákon, že se jedná o zvlášť chráněného živočicha kašlou a pokud jim způsobil škodu, tak ho, jako pochoutku (jak jste napsal) ochutnají. Stát ho v přírodě chce a aby ho ochránil, tak proplácí škody jím způsobené. Bobr nemá přirozeného nepřítele, tím je jen člověk, proto se již v některých oblastech přemnožil a bude v rámci úpravy jeho počtu povolen odstřel. To není likvidace jeho populace, ale uhlídání jeho počtu v lokalitě tak, aby jeho kolonie nepáchala nadměrné škody.

  5. Vladimír Slavík říká:

    Milane,
    chvíli mi to trvalo, ale nakonec zjišťuji, že nejsme v rozporu, pouze používáme jiný druh vyjádřování. Vy to myslivecké, já to občanské.

    Zcela s vámi souhlasím, že člověk musí v určitých případech regulovat počty zvěře.
    Zmínil jste také sedimentační kanál, kde se topí srnci a srnky. Očekával jsem, že se tento problém pokusí řešit naši myslivci. Třeba upozorněním stavebního úřadu na porušení stavebního zákona, tuším že to je § 129.Toto porušení spatřuji v nedostatečném zabezpečení kanálu proti pádu osob a zvěře. Třeba takovým oplocením, jaké bývá kolem dálnic.

[email protected] [email protected]