Kostel sv. Kateřiny v datech do konce 17. století

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové zůstává i přes svou obnovu stavbou s dlouhou historií, na níž mohou být hrabovští občané hrdí.

Tímto článkem bych chtěl reagovat na článek Hrabovský kostelík, pověsti a fabulace, napsaný panem Milanem Slívou, se kterým jsme vedli na téma vzniku či přenesení kostela mezi sebou nejednu vášnivou diskuzi, taktéž jsme se společně vypravili do olomouckého archivu (Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc), bohužel nepříliš úspěšně. Ve veškeré historické práci se chci i musím držet zejména dostupných pramenů a literatury, které nemohu ohýbat ani je vypouštět, ačkoli bych si to někdy sám přál. I historie, společenská věda dělající člověka člověkem a odlišující člověka od zvířete, má svá pravidla. Podobně jako každý jiný obor, kterému normální pracující člověk zasvětí svůj život, ať již se jedná o tesaře, myslivce, hasiče, informatika či historika. 

Čtenáře bych chtěl jako pouhý pregraduální historik seznámit s nejstaršími daty z historie kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Veškerými svými články se snažím čtenáře provázet v souladu s metodami historikovy práce. K lepšímu osvětlení historických metod v rámci omezených prostředků dostupných široké veřejnosti můžeme nahlédnout např. zde, v nejhorším případě na Wikipedii. Konečný úsudek ponechávám na jednotlivém čtenáři. (neplatí pro komentáře v rámci necenzurovaného média) U jednotlivých dat budu standardně citovat podle normy ČSN ISO 690, zejména pro hlubší zájemce o historii Hrabové i ostatní badatele.

1519–1522     Podle vědecké metody dendrochronologie bylo zjištěno Josefem Kynclem, členem Botanického ústavu Akademie věd České republiky, že dřevo, které lidoví stavební mistři použili na stavbu kostela sv. Kateřiny, bylo smýceno po rozmezí let 1519–1522. [1]

1538     K vsi Hrabová při vkladu do zemských desk olomouckých neuvedeno patronátní právo ke kostelu, z čehož lze usuzovat, že v Hrabové kostel ještě nestál. [2]

1540–1550     Podle Mgr. Jany Koudelové, Ph.D byla dendrochronologická datace vzniku kostela ovlivněna požárem z roku 2002, proto posunuje vznik kostela v Hrabové do let 1540–1550. [3]

1564     Ve vyhořelém kostele se dochovalo z roku 1564 úmrtní oznámení Jura Choleva usnul v pánu v středu třetí postní léta Páně tohoto 1564, které nám oznamuje, že pravděpodobný hrabovský fojt Jura Choleva umřel 1. března 1564. [4]

1564–1573     V roce 1564 byla započata výmalba stěn a stropu kostela, která byla dokončena po devíti letech roku 1573. [5]

1580     Dopis Ctibora Syrakovského z Pěrkova olomouckému biskupovi Stanislavu II. Pavlovskému, ve kterém jej prosí, aby byl na velkohrabovskou faru investován katolický farář. [6]

1596     Tento rok dokládal malý, téměř nečitelný nápis Leta Panie zde umřel Mikulass Fogt Cholewa 1596, ve vyhořelém krovu kostela nedaleko tehdejší věže. [7]

1597     Dopis olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského Ctiboru Syrakovskému z Pěrkova vyčítající přítomnost heretických predikantův na hrabovské faře. [8]

1602     Z tohoto roku pocházelo portatile (malý přenosný oltář) hrabovského kostela. [9]

1660     Opavský mistr Hans Knauff ulil ve své dílně zvon, který se rozbil až při požáru v roce 2002. [10]

1672     První popis kostela uvedený v děkanské matrice. [11]

——————————————–

[1] Okolnostem vzniku a vědeckému datování kostela se věnovala ve své práci jen Mgr. Romana Rosová. Znalecká expertíza dokládající vznik kostela viz KYNCL, Josef. Ostrava-Hrabová, kostel sv. Kateřiny. In: www.dendrochronologie.cz [online]. [s. d.]. [cit. 28. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.dendrochronologie.cz/tisk?p=databaze&stext=Hrabov%E1&kde=1&search=filtr a ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Národní památkový ústav – Územní odborné pracoviště Ostrava, 2014, s. 83. ISBN 978-80-85034-79-0.

[2] Srov. ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. Ostrava 2014, s. 81. ISBN 978-80-85034-79-0.

[3] Při požáru došlo mohlo dojít pravděpodobně ke ztrátě až třetiny mocnosti dřevěných trámů, pro takový případ Mgr. Jana Koudelová, Ph.D uvádí, že by se datace trámů posunula do rozmezí let 1540–1550. Více viz ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. Ostrava 2014, s. 83. ISBN 978-80-85034-79-0.

[4] Uvedené úmrtní oznámení psané v archaickém pozdně gotickém bastardním písmu se dochovalo až do požáru roku 2002, což potvrdí z osobní autopsie také místní obyvatelé Ostravy-Hrabové. Nápis je hojně zmiňován literaturou např. POLÁŠEK, Jaromír. Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. Český Těšín: Agave, 2001, s. 177. ISBN. 80-86160-49-1.; BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová. [Ostrava]: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997, s. 6. i archivními prameny jako např. nejstarším inventářem kostela po roce 1795 viz Archiv města Ostravy (dále jen AMO), fond Farní úřad Hrabová, inv. č. 32.

[5] Výmalbu kostela, pravděpodobně freskovou výzdobou, jak to bylo v té době obvyklé, zmiňuje opět inventář po roce 1795, AMO, fond Farní úřad Hrabová, inv. č. 32.

[6] Přesné znění dopisu se nepodařilo prozkoumat osobní autopsií. Známý dopis z roku 1580 zmiňuje především literatura, např. doyen a zakladatel historické vědy Řehoř Wolný, viz WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildertBrünn: K. Winiker, 1835–1842, s. 377.; WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1859, s. 132. V tomto díle se také přímo cituje zdroj a to jako Corespond. XVIII. f. 249., což naznačuje, že Řehoř Wolný dopis, pravděpodobně v kopiáři, skutečně viděl na foliu (listu papíru) 249. Dopis je zmiňován také v další literatuře např. JIŘÍK, Karel. Hrabová. In: Jiřík, Karel a kol. Dějiny Ostravy. Ostrava: Sfinga, 1993, s. 503. ISBN 80-85491-39-7 apod. Písemný pramen z roku 1580 také cituje prof. Alois Adamus, viz AMO, fond A. Adamus, inv. č. 260, kart. 4.

[7] Nápis zmiňuje např.  inventář z roku 1808, viz Státní okresní archiv Frýdek-Místek, fond Obecní úřad Místek, inv. č. 563, kart. 125.

[8] Doslovné znění dopisu z roku 1597 viz např. SLEPIČKA, Martin. Z korespondence Stanislava Pavlovského a Ctibora Syrakovského z Pěrkova. In: vladimirslavik.netstranky.cz [online]. 22. 12. 2014. [cit. 28. 2. 2014]. Dostupné z: http://vladimirslavik.netstranky.cz/z-historie-hrabove/z-korespondence-olomouckeho-biskupa.html či AMO, fond Archiv obce Hrabová (1850–1941), inv. č. 20a, pag. 25–26a.

[9] Srov. Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc (dále jen ZAO, pob. Ol.), fond Arcibiskupská konzistoř, kniha 200.

[10] Např. POLÁŠEK, Jaromír. Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. Český Těšín: Agave, 2001, s. 177–178. ISBN. 80-86160-49-1 a veškerá další literatura, jež se hlouběji zabývá kostelem sv. Kateřiny. Další nespočet pramenů k hrabovským zvonům lze najít např. v Archivu města Ostravy, fond Farní úřad Hrabová.

[11] Viz. ZAO, pob. Ol., fond Arcibiskupská konzistoř, kniha 215.

Štítky: ,

9 komentářů

  1. Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

    Osobně bych si dovolil upřesnit dendrochronologický posudek a pochybovat o správnosti závěru Mgr. Jany Koudelové.
    Dendrochronologická metoda není metoda radiokarbonová a při určování nemá toleranci. Zjednodušeně řečeno spočívá na poměrovém měření přírůstu jednotlivých letokruhů a porovnávání s referenční databází pro dané dřevo. Spolehlivě tedy lze určit, kdy dřevo započalo svůj růst. Pro přesné určení skácení stromu by bylo nutné zachování podkorové vrstvy, která je ale obvykle odstraněna zpracováním dřeva. I tak lze samozřejmě určit přibližnou dobu spočítáním letokruhů a uvozením plného objemu stromu. V tom případě dendrologové neurčují dřevo bylo pokáceno v roce, ale dřevo bylo pokáceno po roce. Vámi uváděné rozmezí je dáno dvěma výsledky v datování, jeden vyšel 1519+ a jeden 1522+. Rozpor v datování není dán nepřesností, ale pouze tím, že dřevo na tak velkou stavbu se neporáží ve stejnou chvíli. Dřevo nejde ihned na stavbu, ale musí být nejdříve dostatečně vysušeno. Dřevu na hrubý trám trvá vysušení déle než vysušení průměrově menšímu trámku na sloupek. Kdyby dřevo nebylo dostatečně vysušeno, projeví se to pak podélnými prasklinami ve stavbě, tak jak je vidíme hojně v dnešním kostelíku. Ve starém kostelíku si takové hloubkové praskliny ve větší míře nepamatuji a nenalézám je ani na historických fotografiích, takže dřevo bylo vysušeno dobře. Tolik k upřesnění 1519 až 1522. Pochybuji, že dodatek „těsně po něm“ bylo součástí původního dendrologického posudku.
    Co se týče předpokladu Mgr. Jany Koudelové a její teorii o ztrátě mocnosti trámů. To by možná bylo relevantní, kdyby se analyzovaly trámy. Analýza byla provedena u sloupku stěny lodi a u stavebně neidentifikovaného dřeva. Předpokládám, že dendrologové vzali k analýze vzorky dřeva co nejméně poškozeného, s minimálním poškozením z venkovní strany, kdy lze poškození jedné strany, v případě že se jednalo o středový kus dřeva, vcelku dobře ignorovat. Z tohoto důvodu bych pramen [3] ignoroval a zůstal u exaktního pramene [1], který vzhledem k určení „káceno po“ a nutnému vysoušení dřeva může posunout dobu zasazení do stavby i o desítku let do budoucnosti, nelze vyloučit i více, což samozřejmě příliš Vaše závěry nemění.

  2. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    Je pravda, že jsem původní dendrochronologický posudek o pěti stranách neviděl, pravděpodobně tam může být či bude „po“, což by evokovala internetová stránka, ze které vyvozujete své závěry, klidně to změním, akademicky především cituji sekundární literaturu, což mi dává právo po citování přebírat cizí názory či vyvozovat z ní své vlastní závěry i v odbornějším prostředí než na http://www.hrabova.info. Dendrochronologii nerozumím a je mi to celkem jedno. Názory odborníka v oboru, Mgr. Jany Koudelové, Ph.D, respektuji, nepochybně se zabývá dřevěnými konstrukcemi déle než já či Vy, toto je třeba si v pokoře uvědomit, z toho vycházím i v mém případě. Spíše jsem čekal, že napíšete, že nic nedokazuje, že kostel v době před rokem 1564 stál v Hrabové, což je díky nedostatku pramenů pravda. Také kostel roku 1538 v Hrabové pravděpodobně podle kontextu doby nestál. Tvrzení o vzniku kostela 1543 pravděpodobně bude velkým omylem.

    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Jedno by Vám to být nemělo, ale budiž. Paní Mgr. Jana Koudelová se může dřevěnými konstrukcemi zabývat jak dlouho chce, ale odborník v dendrologii, pokud vím, není.
      S Vaším závěrem na konci souhlasím, s přípodotekem, že co se týče 1543 velký omyl to bude v souvislosti s Hrabovou, s Metylovicemi bych to tak sebejistě netvrdil.
      Ničím jsem nenapadl právo vyvozovat závěry, pouze jsem podotkl, že závěry zdroje [3] nepovažuji za důvěryhodné a zbytečně snižuji hodnotu článku, aniž by něco nového přinesly.
      Stejně jako Vy můžete uvozovat závěry jaké chcete, stejně já zde můžu sdělit svůj názor. To Vaše vyvyšování nad ostatní je vcelku úsměvné.

      • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

        Pokud mohu pozorovat, tak se nevyvyšuji! Nevím, proč to vůbec píšete. Také Vám určité věci taktně nepíši, ačkoli jsou některým zřejmé, i když jsem již napsal mnohé.

        „Čtenáře bych chtěl jako pouhý pregraduální historik seznámit s nejstaršími daty z historie kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Veškerými svými články se snažím čtenáře provázet v souladu s metodami historikovy práce…“

        „Je pravda, že jsem původní dendrochronologický posudek o pěti stranách neviděl, pravděpodobně tam může být či bude „po“, což by evokovala internetová stránka, ze které vyvozujete své závěry, klidně to změním, akademicky především cituji sekundární literaturu…“

        „Dendrochronologii nerozumím a je mi to celkem jedno. Názory odborníka v oboru, Mgr. Jany Koudelové, Ph.D, respektuji, nepochybně se zabývá dřevěnými konstrukcemi déle než já či Vy, toto je třeba si v pokoře uvědomit, z toho vycházím i v mém případě…“

        Mgr, Jana Koudelová, Ph.D., není Mgr. Jana Koudelová, odborník v dendrochronologii není, nikdy jsem to nenapsal, jako spolupracovnice Národního památkového ústavu se zabývá např. dřevěnými konstrukcemi, dřevem, dřevěnými kostely atd.

        Také jsem Vám nikdy nenapadl právo vyvozovat závěry, ačkoli jsem se Vás snažil přesvědčit v dobré víře z mého pohledu z omylů neslučujících se s historickými pravidly. Vždy můžete psát, co budete chtít, drtivou většinu článků s radostí pročítám a vítám je, kdybyste mě alespoň jednou pochválil, nebylo by to také na škodu, ačkoli to nečekám.

        Ke zmírnění pohledu vše vím, vše znám, doporučuji přečíst knihu jednoho z největších světových historiků 20. století prof. Marca Blocha, Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo.

        • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

          Opět nechápu Vaší narážku na „vše vím, vše znám“. Já si nikdy toto nedovolil tvrdit a snad moje poznámka o dendrologii k této urážce nezavdala příčinu. Můj záběr je povšechnější a mám základní přehled nejen v historii, ale mám povědomí i o dendrologii. Stejně jako nyní pronikám do tajů kvantové teorie a teorie relativity, čistě jenom pro to, že mě zajímá o čem to je (opět nečekejte nic zvláštního, pouze čtu knihu Kvantová teorie nikoho nezabije / Marcus Chown). Můj záběr se může zdát široký, ale na druhé straně nikdy nedosáhne hloubky a rozměru jako u člověka, který dá určitému oboru vše. Ve svém věku jsem se už smířil, že jsem sice ve spoustě oborů spíše nad průměrem, ale nikdy v žádném oboru nebudu vynikat. Proto se snažím žít tak, abych byl ostatním co nejvíce prospěšný a nemusel se sám za sebe stydět. Vy máte šanci v historii vyniknout, tak nečekejte chválu a snažte se svého cíle dosáhnout, držím palce. Akorát trochu zapracovat na empatii a pokoře. I když u geniálního historika (fyzika, spisovatele, malíře…) člověk nějakou míru sociopatie tak nějak předpokládá a toleruje 🙂

          Každopádně můj přehled stačí, abych základní lapsy dokázal rozeznat a nepřejímal vše.

          • Profilový obrázek Martin Slepička říká:

            Milý pane Slívo, občas na mne působíte „vše vím, vše znám“, patrně z důvodu, že jste tak chytrý, že to někdy může být až na škodu. Ale tu knihu M. Blocha si můžete přečíst. O svých chybách vím, někteří hrabovští občané mi vyčítají, že se chci zviditelňovat apod. Je mi 21 a dělám vše z důvodu, protože mě to baví a snad se připravuji na budoucí povolání a třeba mi to jednou pomůže i při hledání zaměstnání. My dva budeme trochu podobní, máme svou hlavu. Vše si snad vyříkáme později.

            P. S. Některé lapsy nemusí být lapsy, ale relevantní fakta.

            • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

              K tomu si dovolím přípodotek, myslíte, že kdyby se Heinrich Schliemann křečovitě držel Blocha, že by objevil Tróju? Také to byl amatér, povoláním obchodník, a přesto udělal objev, za který by se nemusel stydět žádný vystudovaný historik. Tím nechci obhajovat sebe, pouze chci říci, abyste měl na paměti, že někde může čekat Vaše Trója.

  3. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    Již na Vás nešlo reagovat, protože reakcí je již moc… Trója již byla objevena, třeba by šlo něco zjistit o hrabovském kostele… Třeba v nějakém neznámém pramenu v archivu.