Historie hrabovského JZD (část 6.)

Šestá část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na dobu mezi léty 1978 až 1979.

Rok 1978 byl pro JZD Hrabové posledním rokem jeho samostatného hospodaření. V důsledku vytvoření velkých celků se snížil počet zemědělských podniků, což mělo za následek zrušení Okresní zemědělské správy v Karviné pod jejíž správu hrabovské družstvo patřilo od roku 1961. JZD Hrabová přešlo pod správu Okresní zemědělské správy Frýdek-Místek. Svaz družstevních rolníků byl v Karviné zrušen již o rok dříve a družstevníci spadali pod Okresní výbor ve Frýdku-Místku.

Předseda družstva p. Josef Lička (z č.p. 30) odešel na konci roku po dvaceti letech předsedování do důchodu. Družstvo bylo bez dluhů, dobře vybavené s výnosným chovem prasat a efektivní zpracovnou odpadů z města Ostravy. V přidružené výrobě mělo silnou stavební skupinu a výhodnou traktorovou dopravu v průmyslových závodech a ve službách.

Vývoj pracovní jednotky, odměn
a výnosu obilovin v jednotlivých letech
Rok Hodnota pracovní
jednotky v Kčs
podíly na
výsledku hospodaření
∅ výnos
obilovin v q/ha
1959 14- 19,27
1960 17 16,76
1961 18 21,36
1962 20 20,46
1963 24 (nové normy) 26,11
1964 24 21,40
1965 24 (částečně proplaceny výnosy) 22,40
1966 24 23,20
1967 24 26,10
1968 24 + 2 kčs 24,80
1969 24 + 3 kčs 26,90
1970 26 + 3 kčs 32,30
1971 26 + 4 kčs 34,90
1972 26 + 4 kčs 31,40
1973 26 + 5 kčs 36,20
1974 26 + 4 kčs 43,20
1975 26 + 4 kčs 26,80
rez plevová
1976

pevná odměna,
jedna norma se rovnala
jedné pracovní jednotce

+ 22,5% celoroční odměny 48,44
1977 + 28% celoroční odměny 36,06
1978 + 26% celoroční odměny 38,89
jarní ječmen
neodnožil

V prvních létech se pracovalo 10 i více hodin denně. Proplaceno bylo 50% odměny, což činilo kolem 300 Kčs měsíčně. Ženy chodily do chlévů 3x denně a ještě pracovaly v rostlinné výrobě, sušily seno, okopávaly řepu, pomáhaly u mlátiček.

V roce 1979 bylo JZD Hrabová násilně sloučeno s JZD Odra se sídlem v Krmelíně. V něm byly již od roku 1972 sdružené družstva Krmelín, Stará Ves, Košatka, Nová Bělá, Stará Bělá a Proskovice. S Hrabovou a Výškovicemi obhospodařovalo toto družstvo přes 4000 hektarů zemědělské půdy a 360 hektarů lesa. Organizačně patřilo pod Okresní zemědělskou správu ve Frýdku-Místku, která spravovala 8 družstev a 1 státní statek. Průměrná výměra těchto podniků byla 3000 až 6000 hektarů zemědělské půdy.

Družstvo Odra bylo mechanizačně a z části i stavebně velmi dobře vybavené, avšak finančně značně zadlužené, podobně jako i ostatní družstva v okrese Frýdek-Místek. Ve velkých celcích neúměrně rostly náklady na dopravu, na přebujelou administrativu, organizace práce byla těžkopádná a k tomu se řadil i nezájem řadových členů družstva.

V Hrabové zůstalo samostatné středisko rostlinné výroby (RV3) s vedoucím panem Antonínem Kludkou. Z Hrabové do Krmelína přešla paní Doležálková za hlavního ekonoma a agronom Ing. Václav Petr se stal vedoucím výroby. JZD Odra, kde byl předsedou Ing. Viaclavský z Košatky, středisku Hrabová nepřálo. Po roce bylo toto středisko zrušeno, bylo včleněno do střediska RV1 ve Staré Bělé, kde byl vedoucím hrabovský rodák pan Zdeněk Sýkora.

Platy u členů družstva se sice podstatně nesnížily, ale podstatně se snížily prémie a podíly z hospodářského výsledku. S družstevníky byly uzavřeny pracovní smlouvy, byli zařazeni do platových tříd, stanovena pevná pracovní doba, až na výjimky osmihodinová, v ní však byly značné ztrátové časy.

Pro obec Hrabovou to byla další ztráta. Po likvidaci Národního Výboru v roce 1960 nyní i likvidací hrabovského družstva se  velmi omezila činnost na zvelebování obce.

Minulé díly:

Historie hrabovského JZD (část 1.)
Historie hrabovského JZD (část 2.)
Historie hrabovského JZD (část 3.)
Historie hrabovského JZD (část 4.)

Historie hrabovského JZD (část 5.)

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.