Historie hrabovského JZD (část 7.)

Poslední část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na porevoluční léta po roce 1989.

Podzim roku 1989 byl velmi dramatický, zejména po stránce politické, což se promítlo do dění v obci a také v JZD. Konaly se schůze, sbíraly se podpisy na podporu studentů, kteří byli hlavními aktéry politických změn. Občanské fórum, které sdružovalo porevoluční síly, bylo založeno i v družstvu. Vedení družstva v čele s předsedou Ing. Majerem však jej nemínilo respektovat. 27. listopadu se konala  celostátní generální stávka na podporu studentských požadavků. V družstvu stávkovalo symbolicky několik lidí před správní budovou v Krmelíně i přes nelibost vedoucích činitelů družstva. Ještě v prosinci byla tak zvaná sametová (něžná) revoluce završena výměnou vedoucích politiků a zrušením vedoucí úlohy strany (KSČ).

V družstvu došlo na pracovních schůzích k odvolání dosavadního předsedy Ing. Majera. Na výroční schůzi byl zvolen předsedou družstva Ing. Ota Zdráhal, který pohotově vystoupil z KSČ a vstoupil do Zemědělské strany. Ostatní komunisté stále drželi své posty.

Začátek roku 1991 byl pro hrabovské družstevníky velmi významný. Zájem o zemědělské výrobky se snižoval, jejich ceny silně zaostávaly za růstem cen nafty, strojů, hnojiv a jiných zemědělských potřeb. Tato situace nutila zemědělce k rozsáhlým úsporným opatřením, snižovaly se stavy pracovníků, nenakupovaly se stroje, přestalo se stavět, omezil se nákup hnojiv a podobně. Okresní zemědělské správy byly zrušeny a místo nich byly zřízeny Regionální odbory ministerstva zemědělství s podstatně menším počtem lidí. Přestalo diktování družstvům, co kdo musí vyrábět. Přestala také každodenní kontrola provedených prací (dispečink). JZD byla přejmenována na Zemědělská družstva (ZD). Byla dána možnost každému členu vystoupit z družstva, nebo družstvo rozdělit na více samostatných podniků. Toho využili družstevníci v Hrabové a na výroční schůzi 8. března se oddělili od ZD Odra a založili opět ZD Hrabová. Iniciátory tohoto oddělení byli p. Antonín Kludka, p. Jiří Janša, p. Marie Doležálková a také dosavadní předseda ZD Odra Ing. Zdráhal. Toho si ještě tentýž den zvolili v Hrabové za předsedu ZD Hrabová.

Z veškerého majetku i dluhů ZD Odra mělo připadnout ZD Hrabová 12%. Rozdělování tohoto majetku – dobytka, strojů, financí a podobně se neobešlo bez nepříjemných tahanic.

Od ZD Hrabová se následně oddělil statek pana Otakara Lyčky, kde zbylo z bývalých 120ha ještě 38ha zemědělské půdy. Úbytek byl způsoben hlavně výstavbou zařízení Dolu Paskov. ZD Hrabová tím přišlo o jeden kravín, výkrmnu vepřů pro 500 prasat, seník, sýpky na obilí a zařízení stavební skupiny. Zpracovna krmiv, senážní věže, hala na obilí s posklizňovou linkou a hala na seno zůstaly ještě družstvu. Také tady se majetkové vypořádání řešilo velmi zdlouhavě, prostřednictví právních zástupců obou stran.

Kromě p. Lyčky vzal své pozemky z družstva a patřičný k nim majetek (dobytek, stroje, osivo, krmivo) i Zdeněk Sýkora ze Staré Bělé, který tam rovněž z družstva vystoupil. V jiných obcích vystoupilo z družstva více zemědělců, v Hrabové však z rolníků nikdo.

ZD Hrabová na počátku spoléhalo na přidruženou výrobu i když oddělení elektro bylo zrušeno, přestaly se vyrábět kosy a žabky, pokračovala jenom výroba osiček, které pro německé zákazníky družstvo dodávalo přes soukromou firmu předsedy Ing. Zdráhala.

Rostlinná výroba se zredukovala na výrobu obilovin, objemových krmiv a řepky. Horší situace nastala v živočišné výrobě, scházely zde ustajovací prostory. Zůstal jen starý kravín „Burkvist“, jehož životnost měla již dávno skončit, s přilehlou kůlnou na slámu, dále porodna prasnic a předvýkrm selat, obojí ve špatném stavu a navíc v pásmu hygienické ochrany pro pitnou vodu. Kromě zpracovny zůstalo družstvu ještě středisko přidružené výroby, kde se soustředila i mechanizace a vedení družstva.

V restitucích se muselo provést vypořádání s paní Machyčkovou za objekty jejího otce p. Machýčka, které družstvo užívalo od roku 1960. Jsou součástí střediska přidružené výroby. Za 1 m2 plochy se tehdy vyplatilo 800 Kčs.

********************************************

Zde zápisky Arnošta Soboty končí. Zemědělské družstvo Hrabová zaniká dne 25. října 1993.

Zápisky obsahovaly také přehled počasí za jednotlivá léta po dobu existence družstva. Tento přehled Vám přineseme v samostatném článku.

Minulé díly:

Historie hrabovského JZD (část 1.)
Historie hrabovského JZD (část 2.)
Historie hrabovského JZD (část 3.)
Historie hrabovského JZD (část 4.)

Historie hrabovského JZD (část 5.)
Historie hrabovského JZD (část 6.)
Historie hrabovského JZD (část 7.)

Štítky:

4 Komentáře

  1. Vladimír Slavík Vladimír Slavík říká:

    Poslední zprávu o organizované zemědělské činnosti v Hrabové si mohou zájemci o tuto problematiku přečíst v článku“ Činnost zemědělské společnosti v Hrabové“ v Hrabovských listech č. 2/97. Lze dohledat na stránkách Hrabova.info.

  2. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    Pro mě osobně se jedná o nejlepší díl ze seriálu o JZD/ZD. Milane, za celý seriál Ti tímto moc děkuji.

    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Já jen přepisoval ze zápisků Adolfa Soboty. Poděkování patří zejména rodině pana Soboty, která zápisky ke zveřejnění poskytla.

  3. Radomír Orkáč Radomír Orkáč říká:

    Děkuji tedy i rodině pana Soboty 😉