Historie hrabovského JZD (část 7.)

Sedmá, předposlední část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na dobu mezi léty 1980 až 1988.

Rok 1980 byl pro zemědělce nepříznivý, byl nadměrně deštivý. U sklizně pícnin a obilovin byly velké ztráty. Také brambory byly i následkem špatné sadby nejslabší za posledních 20 let a ještě se obtížně sklízely. Sklizeň brambor se prováděla za pomoci velkého množství mládeže ze středních škol a učilišť. Sbíralo se ručně do palet a ty se jeřábem nakládaly a odvážely všechny do bramborárny ve Fryčovicích.

V roce 1981 počasí zemědělcům vcelku přálo, ale ani dobré výnosy neuspokojily naše nadřízené orgány, protože v Polsku byla politická krize, stávkovalo se, trh se hroutil a musela se jim poskytnout potravinová pomoc.

Léta 1982 až 1988 byla pro zemědělské práce dosti příznivá. Úrody se vlivem vysokých dávek průmyslových hnojiv (v „Odře“ 360kg čistých živin na 1 ha) stále zvyšovaly. Byly vyšlechtěny výnosné odrůdy a zintenzívnila se i chemická ochrana rostlin. Pšenice a ozimý ječmen dávaly na některých honech i 70q z ha. Rovněž užitkovost dojnic byla dosti vysoká a překračovala průměr 4000l na kus a rok. Nesrovnalosti však byly ve výrobě masa, kde následkem špatného ustájení a nesvědomitým přístupem ošetřovatelů byly přírůstky podprůměrné a značně ztrátové zejména u skotu. V Hrabové JZD Odra z bývalého mechanizačního střediska vybudovalo středisko přidružené výroby s novou sociální budovou. Ve středisku se vyráběly nože do kos – žabky, kosy do kombajnů a řezaček, osičky na vývoz, v elektrodílnách pak plošné spoje a laboratorní přístroj AGROFOR na rozbor krmiv, hnojiv i potravin. Přidružená výroba zaměstnávala hodně žen, včetně těch se sníženou zdravotní schopností (bývalé dojičky) a přesto byla vysoce efektivní.

Za statkem pana Lyčky byla vystavěna nová zpracovna druhotných krmiv. Zpracovávala potravinové odpady z Ostravy a okolí, za účelem výroby krmiv pro prasata a skot. Zpracovna pod vedením Ing. Szotkowského byla stále ztrátová a navíc zhoršovala životní prostředí na horním konci obce. V Hrabové byly v provozu dva kravíny, jeden na statku pana Lyčky a druhý na dolním konci. V obou po 96 kusech.

Výkrmna vepřů byla rovněž ve statku, předvýkrm prasat byl u p. Čakonové (č.p. 19) a za ní porodna pro 60 prasnic. Za panem Nováčkem (č.p. 12) byla poměrně malá hala na výkrm kuřat, brojlerů. U pana Piskoře byly sýpky, rovněž na statku s posklizňovou linkou. Ve všech těchto objektech pracovala část zaměstnanců z Hrabůvky i z Dubiny, někteří také dojížděli ze Staré Vsi a Košatky. Starousedlíků z Hrabové již tu pracovalo málo.

Soukromý zemědělec byl v obci jenom jeden, pan Silber, který se přistěhoval ze Zábřehu na grunt pana Kaloče (č.p. 44).

 

Minulé díly:

Historie hrabovského JZD (část 1.)
Historie hrabovského JZD (část 2.)
Historie hrabovského JZD (část 3.)
Historie hrabovského JZD (část 4.)

Historie hrabovského JZD (část 5.)
Historie hrabovského JZD (část 6.)

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.