Sedmá, předposlední část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na dobu mezi léty 1980 až 1988.
Rok 1980 byl pro zemědělce nepříznivý, byl nadměrně deštivý. U sklizně pícnin a obilovin byly velké ztráty. Také brambory byly i následkem špatné sadby nejslabší za posledních 20 let a ještě se obtížně sklízely. Sklizeň brambor se prováděla za pomoci velkého množství mládeže ze středních škol a učilišť. Sbíralo se ručně do palet a ty se jeřábem nakládaly a odvážely všechny do bramborárny ve Fryčovicích.
V roce 1981 počasí zemědělcům vcelku přálo, ale ani dobré výnosy neuspokojily naše nadřízené orgány, protože v Polsku byla politická krize, stávkovalo se, trh se hroutil a musela se jim poskytnout potravinová pomoc.
Léta 1982 až 1988 byla pro zemědělské práce dosti příznivá. Úrody se vlivem vysokých dávek průmyslových hnojiv (v „Odře“ 360kg čistých živin na 1 ha) stále zvyšovaly. Byly vyšlechtěny výnosné odrůdy a zintenzívnila se i chemická ochrana rostlin. Pšenice a ozimý ječmen dávaly na některých honech i 70q z ha. Rovněž užitkovost dojnic byla dosti vysoká a překračovala průměr 4000l na kus a rok. Nesrovnalosti však byly ve výrobě masa, kde následkem špatného ustájení a nesvědomitým přístupem ošetřovatelů byly přírůstky podprůměrné a značně ztrátové zejména u skotu. V Hrabové JZD Odra z bývalého mechanizačního střediska vybudovalo středisko přidružené výroby s novou sociální budovou. Ve středisku se vyráběly nože do kos – žabky, kosy do kombajnů a řezaček, osičky na vývoz, v elektrodílnách pak plošné spoje a laboratorní přístroj AGROFOR na rozbor krmiv, hnojiv i potravin. Přidružená výroba zaměstnávala hodně žen, včetně těch se sníženou zdravotní schopností (bývalé dojičky) a přesto byla vysoce efektivní.
Za statkem pana Lyčky byla vystavěna nová zpracovna druhotných krmiv. Zpracovávala potravinové odpady z Ostravy a okolí, za účelem výroby krmiv pro prasata a skot. Zpracovna pod vedením Ing. Szotkowského byla stále ztrátová a navíc zhoršovala životní prostředí na horním konci obce. V Hrabové byly v provozu dva kravíny, jeden na statku pana Lyčky a druhý na dolním konci. V obou po 96 kusech.
Výkrmna vepřů byla rovněž ve statku, předvýkrm prasat byl u p. Čakonové (č.p. 19) a za ní porodna pro 60 prasnic. Za panem Nováčkem (č.p. 12) byla poměrně malá hala na výkrm kuřat, brojlerů. U pana Piskoře byly sýpky, rovněž na statku s posklizňovou linkou. Ve všech těchto objektech pracovala část zaměstnanců z Hrabůvky i z Dubiny, někteří také dojížděli ze Staré Vsi a Košatky. Starousedlíků z Hrabové již tu pracovalo málo.
Soukromý zemědělec byl v obci jenom jeden, pan Silber, který se přistěhoval ze Zábřehu na grunt pana Kaloče (č.p. 44).
Minulé díly:
Historie hrabovského JZD (část 1.)
Historie hrabovského JZD (část 2.)
Historie hrabovského JZD (část 3.)
Historie hrabovského JZD (část 4.)
Historie hrabovského JZD (část 5.)
Historie hrabovského JZD (část 6.)
