Jiří Axmann, předseda KČV v Hrabové, nám zaslal historii KČV v Hrabové za období let 1906-1950. Velmi pěkný historický popis sepsal člen klubu Petr Přendík, 25 letý student.
První díl si můžete přečíst zde na Hrabová.Info. Dnes nás čeká dokončení…
Připojeny jsou podpisy: Jan Smolík, František Raška, Adolf Tvarůžek, František Hranický, Jan Chlupatý, Ludvík Černý, Antonín Adámek Štěpán Němec, František Figar, Jan Černý, Jan Mudira, Rudolf Černý.
Záhlaví korespondenčního papíru Klubu českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic a jeho razítko, z dokumentů pocházejících z 20. let 20. stol.
Činnost klubu, schválení vlajky, stejnokroje a odznaku náleželo pod C. k. policejní komisařství v Moravské Ostravě. 20. června 1906 C. k. moravské místodržitelství v Brně však shledalo, že stanovy klubu nejsou zcela v pořádku a proto nebyl vznik klubu schválen.
Důvody byly následující:
,,Sídlo spolku není ve stanovách (§ 2) přesně udáno, poněvadž v pol. okresu Mor. – Ostrava jsou dvě obce jménem Hrabová a sice Velká Hrabová a Malá Hrabová (Hrabůvka). V § 5 jsou také ,,hosté“ mezi členy zařaděni. Zahrnutí hostů v členy odporuje však pojmu hosta.
Dále neobsahuji stanovy ustanovení ohledně prvního utvoření se spolku, tj. způsobu přijímání členů spolku dříve, než správní výbor, jemuž dle § 6 stanov přijímání členů přísluší, bude zvolen valnou hromadou.
Ustanovení § 8 o právě členů, že ,,Členové mají právo súčastniti se schůzí výborových, neprohlásí-li je předseda za tajné, v nich o záležitostech klubovních dotazy a návrhy činiti a rokování se súčastniti“, odporuje zákonu svrchu citovanému, poněvadž by tím byl zrušen v § 18 a 19 zákona o právu spolčovacím vytknutý rozdíl mezi valnou hromadou a schůzemi výborovými.
Ze stanov nelze seznati, který orgán spolkový je oprávněn svolávati valné hromady a kdo vydává řády, jelikož ve stanovách a sice v § 10 A bod 1 lit c) a v § 10 B lit i jen o změnu řádu jest postaráno.
Dále by se doporučovalo v § 10 a § A) místo ,,řádná valná hromada…. jest platná,“ užít slov ,,způsobilá k usnášení“.
Ve stanovách není postaráno o urovnání sporů z poměru spolkového vzniklých vůbec, poněvadž a sice v § 12 lit c) se jen o čestných sporech mezi členy jedná. Tato vada dála by se odstraniti vynecháním slov ,,čestné“ a ,,mezi členy“ a vyslovným poznačením těchto sporů jako spory , z poměru spolkového vzniklé“.
Konečně jest ustanovení § 12 lit d), že klub se rozejde čítá-li nejméně 4 členy (správně jen 4 členy) – nepřípustným poněvadž rozejítí se spolku samo sebou musilo by již nastati, když počet členů nestačí k sestavení výboru spolku.
Nebylo tudíž předloženými stanovami vyhověno požadavkům § 4 e), g) a i) a svrchu uvedeného zákona.“
Podepsán je opět Pillerstorff, m. p.
Stanovy klubu musely být dle Pillerstorffova doporučení opraveny. Bohužel, opravená verze se v Zemském archivu v Opavě nedochovala. Pokud však klub zahájil svou činnost, bez opravených stanov se takto stát nemohlo. O pět let později, 28. července 1914, byla vyhlášena válka, která přerostla ve světový konflikt a dostala přívlastek světová, později ještě také řadové označení – první. Z této doby se nám nedochovalo žádných zpráv o vývoji klubu. Je dosti pravděpodobné, že klub omezil, ba dokonce přerušil svou činnost. Přišly mobilizace, odvody, hospodářská krize apod.
Ze dne 30. května 1924 se nám dochovala listina Zemské správy politické se sídlem v Brně, adresovaná Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě. Obsahem listiny je souhlas k používání spolkového praporu podle připojeného vyobrazení a popisu. I tady nám osud nepřál – vyobrazení a popis se nám patrně nedochovaly, nebo čekají na své nalezení. Žádost o užívání spolkového praporu zaslal Klub českých velocipedistů Hrabová u Vítkovic dne 25. května 1924 s podpisem předsedy Rudolfa Břenka.
Dějiny spolku Klub českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic v dochovaných datech
Pro období do roku 1927 nemáme žádných zpráv o činnosti klubu, vyjma výše uvedených dat.
Pozn.: Ve zprávách z valných hromad se objevují dubletní tvary příjmení, např. Petr-Peter či Semrad-Semrat. V textu zachovávám psaní příjmení dle originálních zápisů.
30. ledna 1927: proběhla řádná valná hromada ve spolkové místnosti za účasti 15 členů klubu. Výsledky voleb byly následující: Předseda: Josef Kupča, místopředseda: Rudolf Budín, náčelník: František Krejčí, místonáčleník: Miroš Lička. Členové výboru: Valentin Meca, Štěpán Klečka, Roman Frolek, Josef Vrbský, Vojtěch Bartman, Karel Stibor, Emil Balušek, František Balušek. Podepsán je Karel Stibor, t. č. jednatel.
10. července 1927: o osmé hodině se odbývala mimořádná valná hromada spolku v hostinci U Lípy v Hrabové. Na schůzi se dostavilo 27 členů spolku, proběhly volby a výsledek byl následující: předseda: Krupica (?) Josef, místopředseda: Rudolf Budin, náčelník: Miroš Lička, místonáčelník Ludvík Lička, pokladník: Josef Kroček, jednatel: František Krejčí, revizoři: Bohumil Olšanský a Rudolf Peter, náhradníci: František Balušek a Vojtěch Bartman, praporečníci: Inocenc Březina a Karel Sikora. Připojen podpis jednatele Františka Krejčího.
22. ledna 1928: po roce se opět sešla valná hromada a proběhly volby, jejichž výsledek byl následující: předseda: Rudolf Peter, místopředseda: František Krejčí, náčelník: Antonín Vítek, místonáčelník: Emil Balušek. Členové výboru: Miroslav Lička (jednatel), Josef Kroček, Karel Balušek, Jan Ertel (revisoři účtů), Vojtěch Bartman, Josef Vrbský (praporečníci), Rudolf Budin (náhradník). Volby proběhly za účasti 18 členů spolku. Podepsání jsou předseda Rudolf Peter a jednatel Miroslav Lička.
17. února 1929: v místnosti R. Moravce (hostinec u Lípy) se konala valná hromada. Jako dopadly volby, nebylo Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě oznámeno a tak ředitelství obeslalo spolek 3. října 1929 s výzvou, aby danou věc napravil. Volby dopadly následovně: Rudolf Budín (předseda), Rudolf Peter (místopředseda), Rudolf Moravec (jednatel), Inocenc Březina (náčelník), členové výboru: Jan Ertel, Emil Balušek, Josef Vrbský, Josef Kroček, František Balušek a Vojtěch Bartman, všichni z Hrabové.
19. ledna 1930: v hostinci U Lípy byla pořádána řádná valná hromada. Za přítomnosti 18 členů spolku byli zvoleni: Josef Kupča (předseda, zvolen 17 hlasy), Rudolf Budin (místopředseda), Jan Ertel (náčelník), Vojtěch Bartman (místonáčelník), do výboru: Josef Kroček, Rudolf Peter, František Krejčí, František Balušek, Josef Vrbský.
8. února 1931: po roce se opět sešla řádná valná hromada v místnosti hostince Boh. Chlupatého. Za účasti 20 členů spolku byli zvoleni: Josef Kupča (předseda), Rudolf Petr (místopředseda), Jan Ertel (jednatel), Josef Kroček (pokladník), František Krejčí (revizor účtů), stejně tak i Karel Sikora, Vojtěch Bartman (náčelník), František Balušek (místonáčelník), Josef Vrbský (praporečník). Do výboru byli zvoleni: Leopold Bednář, Miroslav Lyčka, Čestmír Budín a Emil Balušek.
17. února 1932: při valné hromadě obsadili funkci následující členové: Josef Kupča (předseda), František Krejčí (místopředseda), Bohumil Urbanec (náčelník), Karel Linart (místonáčelník), členové výboru: Josef Kroček, Rudolf Budín, Jan Ertel, Antonín Kroček, Josef Vrbský, Jan Lička.
19. ledna 1933: Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě bylo zasláno oznámení o pořádání valné hromady a 19. ledna byly obsazeny členové spolku do funkcí: Josef Kupča (předseda), Rudolf Peter (místopředseda), Rudolf Budín (náčelník), členové výboru: Emil Balušek (jednatel), Josef Kroček (pokladník), Josef Vrbský (praporečník), František Kurečka (II. praporečník), Inocenc Březina a František Krejčí (revizoři účtů). Všichni zvolení členové měli bydliště v Hrabové.
18. února 1934: v další roční valné hromadě dopadly výsledky voleb následovně: Josef Kupča (předseda), Rudolf Peter (místopředseda), Rudolf Budín (náčelník), František Balušek (místonáčelník), členové výboru: Emil Balušek (jednatel), Josef Kroček (pokladník), Josef Vrbský (praporečník), František Kurečka (II. praporečník), Inocenc Březina a František Krejčí (revizoři účtů). Všichni zvolení členové měli bydliště v Hrabové. Volby tedy dopadly shodně, jako v roce 1933.
18. února 1935: odeslán seznam výsledků voleb řádné valné hromady Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě. Funkce byly obsazeny stejně, jako v roce 1934.
16. února 1936: ve 14 hodin v hostinci U Lípy v Hrabové proběhla další řádná valná hromada s výsledky voleb: Kupča Josef (předseda), František Krejčí (místopředseda), Jan Ertel (náčelník), Karel Linhart (místonáčelník), Emil Balušek (jednatel), Josef Kroček (pokladník), František Kurečka (praporečník), Josef Vrbský, Rudolf Peter a Inocenc Březina (revizoři účtů).
7. března 1937: na řádné valné hromadě byli po roce zvoleni: Kupča Josef (předseda), Jan Ertel (místopředseda), Karel Linhart (náčelník), Miroslav Semrat (místonáčelník), Inocenc Březina (jednatel), Josef Kroček (pokladník), Kurcík František (praporečník), Zdena Kroček (místopraporečník), Jan Lička (náhradník), Vilém Svoboda (náhradník), Jan Lička a Rudolf Peter (revizoři účtů).
13. března 1938: sešla se řádná valná hromada s následujícími výsledky: Inocenc Březina (předseda), Rudolf Peter (místopředseda), Karel Linhart (náčelník), Vilém Svoboda (místonáčelník), Zdeněk Kroček (jednatel), Josef Kroček (pokladník), František Kurečka (praporečník), Miroslav Semrad (II. praporečník), Josef Kupča a Josef Kroček mladší (revizoři účtů), Jan Ertel (náhradník), Leopold Bednář (náhradník).
7. května 1939: byla uskutečněna další roční řádná valná hromada. Výsledky voleb totožné s rokem 1938.
10. května 1939: Klub českých velocipedistů v Hrabové oznamuje Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě, že i nadále pokračuje ve své činnosti. Oznámení souvisí patrně se situací po 15. březnu 1939, po okupaci českých zemí Německem.
26. ledna 1940: spolek zasílá policejnímu ředitelství zprávu, která se týkala nařízení Zemského prezidenta v Brně ze dne 31. prosince 1939 č. 540II/III-13. Klub českých velocipedistů ve zprávě zdůrazňuje, že jeho stanovy nebyly od vzniku spolku, t. j. od 2. července 1906, nijak měněny, neboť obsah stanov nebyl ovlivněn státoprávními změnami. Stejný názor panoval i v oblasti tiskopisů, vyjma nově vydávaných legitimací, který však zatím nebyly členům klubu rozdány, jelikož byly v držení předsedy klubu, Inocence Březiny. Situace souvisí se stavem po 1. září 1939 a německém diktátu.
11. února 1940: proběhla další řádná valná hromada v hostinci U Lípy v Hrabové. Byl přečten a schválen zápis poslední valné hromady a přečteny byly též zápisy funkcionářů, kteří omlouvali slabší činnost v uplynulém roce, způsobenou dějinnými událostmi hromady se zúčastnilo 18 členů. Výsledky voleb dopadly následovně: Inocenc Březina (předseda), Rudolf Petr (místopředseda), Zdeněk Kroček (jednatel), Josef Kroček (pokladník), Jan Ertel a Leopold Bednář (revizoři účtů), všichni jmenovaní bytem v Hrabové. Po volbách předseda Březina prohlásil, že v letošním roce má klub v úmyslu uspořádat hromadné zájezdy do Beskyd a apeloval na ostatní členy výboru, aby připravili a uspořádali návrhy na různé podniky. Lze vidět snahu o povznesení národního cítění v době těžké, válečné.
5. září 1940: Klub českých velocipedistů v Hrabové odpovídá na dotaz Policejnímu presidiu v Moravské Ostravě, který se týkal otázky německých členů spolku.
Na základě výnosu presidia zemského úřadu v Brně ze dne 14. srpna 1940 čís. 32.667/přes doporučuji Vašemu spolku, aby v případě, že má též členy německé národnosti, zavedl pro styk s německými stranami/něm. obce, podniky/jednací řeč německou a provedl za tím účelem případnou změnu stanov.
Zprávu o tom, zda má spolek též členy německé národnosti a o tom, co bylo zařízeno ve smyslu shora uvedeného výnosu, podejte písemně zdejšímu úřadu ve lhůtě do 15. září 1940.
Odpověď zněla následovně:
,,K Vašemu dopisu ze dne 26. srpna 1940, č. j. Pr 1457/8/548 dovolujeme si Vám sděliti, že náš klub nemá žádných členů německé národnosti.“
26. ledna 1941: měla proběhnout řádná valná hromada, ale klub 22. ledna 1941 píše Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě, že upouští od konání valné hromady.
18. května 1942: Zdeněk Kroček, jako jednatel klubu, zasílá Policejnímu ředitelství v Mor. Ostravě zprávu o tom, že i v roce 1942 bylo upuštěno od svolání řádné valné hromady, čímž zůstává v dřívějších letech zvolený výbor stále platný. Zůstávala tedy situace: Inocenc Březina (předseda), Rudolf Petr (místopředseda), Karel Linhart (náčelník), Vilém Svoboda (místonáčelník), Zdeněk Kroček (jednatel), Josef Vrbský (místojednatel), František Kurečka (praporečník), Miroslav Semrad (II. praporečník), Josef Kroček starší (pokladník), Josef Kupča a Josef Kroček mladší (revizoři účtů), Jan Ertl a Leopold Bednář (náhradníci).
1943-1944: Nemáme dochovány zprávy o činnosti klubu, ani o valných hromadách.
11. července 1945: Klub českých velocipedistů v Hrabové zaslal velitelství Národní stráže v Mor. Ostravě oznámení týkající se konané valné hromady (9. července 1945). Výsledky voleb jsou shrnuty lapidární větou ,,byl zvolen výbor jako loňského roku“. Je otázkou, zdali se v roce 1944 konala valná hromada či se jen měnily letopočty a výbor zůstával stejný, jako tomu bylo prokazatelně roku 1942. Přinejmenším ve funkci předsedy (Inocenc Březina) a pokladníka (Josef Kroček), byli stále stejné osoby.
14. července 1950: do spolkového katastru bylo zaznamenáno:
,,Klub českých velocipedistů“ se sídlem v O-Hrabové. Zánik. Býv. místodržitelství v Brně ze dne 18. 7. 1906, č. j. 37.782.“
Závěrem
,,Klub českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic“ byl postaven před řadu těžkých zkoušek. Po svém vzniku v roce 1906 jej čekalo osm let blaženosti, kterou přerušila 1. světová válka a nastalá poválečná krize. Avšak můžeme říci, že po roce 1918 začal všeobecný rozkvět spolků na území Československé republiky. Doba od roku 1918 do roku 1938 bývá označována jako „zlatý věk“ spolkového života. Ovšem i v tomto zlatém věku přišla celá řada nepříjemností. Hrabovskému klubu se je však podařilo překonat. Uveďme jeden příklad za všechny – překonání hospodářské krize 30. let. Ta se stala osudnou mnoha (cyklistickým) spolkům, například na začátku textu jmenovaným klubům ve Výškovicích, Zábřehu či Hrabůvce, které zanikly v průběhu 30. let, ať už z důvodů hospodářské krize či nastalé 2. světové války.
Proč hrabovský spolek zanikl, není z archiválií jasně patrné. Souvisí však určitě se změnou politického klimatu po únoru 1948, stejně jako s útlumem činnosti během 2. světové války.
Nová ústava z 9. května 1948 (úst. zák. č. 150/1948 Sb.) zakotvovala právo spolčovací. Právo shromažďovací a spolčovací se zaručovalo, pokud tím nebylo ohroženo lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád. Zákon z roku 1951 byl zcela v duchu poúnorové situace. Používal novou terminologii, kdy termín ,,spolky“ nahradil termínem ,,dobrovolné organizace“ a definoval je pouze z hlediska jejich úkolů. V dobrovolných organizacích se měl ,,sdružovat lid k uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického úsilí a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu“. Stát měl podle zákona zájem především o jednotnou odborovou organizaci, organizaci žen, organizaci mládeže, jednotnou lidovou a tělovýchovnou organizaci a také o kulturní, technická a vědecká sdružení. Spolky, vzniklé před 1. říjnem 1951, se mohly přeměnit v organizace nebo se do nich včlenit. Podmínkou přeměny bylo, že spolek musel svou činnost provádět ve shodě se zájmy pracujícího lidu. Klub českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic by tak stejně po dalším roce musel dojít ke svému zániku či včlenění – transformaci – do větší organizace.
Poznatky k dějinám spolku nejsou úplné. Bude třeba se zaměřit na Archiv města Ostravy, Moravský zemský archiv v Brně a Archiv Vítkovice, a. s., kde by se mohly objevit další materiály k dějinám spolku.
Petr Přendík
