Představte si, že ráno vstáváte a pod otevřeným oknem vám hučí myčka na nádobí. Přijdete z práce, myčka hučí pořád a její zvuk neustává, ani když jdete spát. Zdánlivě absurdní příklad, jenže… Taková průměrná myčka vydává hluk o hodnotě 60 decibelů, což je hladina, se kterou se každou noc musí potýkat minimálně stovky tisíc Čechů. Jen místo myčky jim pod okny hučí projíždějící auta.

Optimální noční limit je podle hygieniků 50 decibelů, tedy o deset méně než v předcházejícím příkladu. I jeho dodržení je ale v největších českých městech problém. Z hlediska počtu obyvatel je na tom nejhůře hlavní město, kde musí každý večer usínat s nadlimitním hlukem půl milionu lidí. Nezaostávají ale ani další aglomerace. V Brně se kvůli ruchu ze silnic a železnice v noci budí 153 tisíc lidí a v téměř třistatisícové Ostravě žije v místech s nadměrným nočním rámusem zhruba polovina obyvatel. 

Víc než milion lidí si navíc neodpočine ani přes den. Ve městech se překračují mírnější denní limity poměrně často. Skutečný extrém zažívá devět tisíc lidí v největších českých a moravských aglomeracích. U jejich obydlí totiž dosahuje hladina hluku běžně 75 decibelů. To je hluk, který se pohybuje někde mezi potleskem v sále a duněním tunelu metra. Pokud byste pracovali v podobném prostředí, od 80 decibelů by vám musel zaměstnavatel pořídit ochranné pomůcky na uši. 

Mapa plná randálu

Ministerstvo zdravotnictví sestavilo už třetí mapu, která znázorňuje hlučnost na nejproblematičtějších místech. Jde o velké silnice, po kterých projedou na tři miliony vozidel ročně, železnice s provozem 30 tisíc vlaků za stejné období a Letiště Václava Havla. Plní tak povinnost, kterou státu uložila Evropská unie. Získaná data budou základem pro strategii, jak hluk omezit. To bude úkol především pro ministerstvo dopravy.

K poměrně zásadním změnám ale došlo i v nedávné minulosti. „Dříve bylo běžnou praxí, že stavební úřad povolil stavbu v hlukově zatíženém území a následně pak obyvatelé z dotčených staveb požadovali po vlastníkovi dálnice dodatečnou výstavbu protihlukových stěn,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Takový postup už ale podle nové legislativy není možný. 

Pokud se developer rozhodne vybudovat byty blízko dálnice, musí je proti hluku ochránit na vlastní náklady. Když se naopak rozšiřuje dopravní stavba, není možné ji zkolaudovat, pokud hlukové limity nedodržuje. 

Tišší asfalt, nová okna

Do kompetence státu spadá řešení pouze největších dopravních staveb, tedy dálnic a silnic I. třídy, železnic a letišť. Třeba Ředitelství silnic a dálnic ČR může řešit nadměrný hluk položením tichého asfaltu, budováním obchvatů, protihlukových stěn, zjednosměrněním nebo zúžením silnic do jednoho pruhu. Ale i výměnou oken v případech, kdy není jiná možnost. „V takovém případě nabídneme všem lidem, kterých se to týká, výměnu oken za protihluková. Zjistíme, kolik lidí nám to odsouhlasí, vypíšeme veřejnou zakázku a vybereme firmu, která to udělá,“ popisuje mluvčí ŘSD Jan Studecký.

K podobným opatřením ze zákona přistupují všichni správci dopravních komunikacích. Jestliže někoho ruší auta projíždějící po silnici spadající pod město, případnou výměnu oken zajišťuje po konzultaci s hygienou daný městský úřad. Totéž platí pro železnice. „Ročně do takových opatření investujeme řádově desítky milionů korun,“ zdůrazňuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Pokud dotyčný žije v rušivém prostředí, má několik možností, co udělat. „Dvě varianty vedou přes úřady, třetí je žalobou přes soudní řízení,“ upozorňuje Michal Kuk z advokátní kanceláře Frank Bold, která na svých stránkách vydala „Kompletní manuál občana obtěžovaného hlukem“. 

První cestou je podnět ke stavebnímu úřadu. Druhou obrácení se na krajskou hygienickou stanici s dotazem, jestli v daném místě měření hluku prováděla a kdy. „Může se ukázat, že se měření uskutečnilo kdovíkdy a od té doby se situace změnila. Pak je možné hygienu zažádat o nové měření, a jestliže se ukáže, že limity jsou překračovány, může to hygiena začít řešit,“ dodává Kuk. Trochu jiná situace je v případě rušení nočního klidu hlučnými sousedy nebo návštěvníky blízké restaurace. V takovém případě je namístě obrátit se na policii. 

Ve škole až 80 decibelů

Problémy s hlukem nejsou spojené jen s veřejným prostorem. Uši jsou často zatěžovány i v práci. Své o tom vědí nejen zaměstnanci velkých průmyslových provozů, ale také například učitelé. „Když máte třeba ve škole tvrdý akustický prostor a je tam relativně hodně dětí, tak se mohou hodnoty pohybovat klidně i na úrovni osmdesáti decibelů,“ vysvětluje Libor Ládyš, generální ředitel společnosti Ekola Group zabývající se akustikou. 

Nadměrný hluk způsobí rozmrzelost