Hlukové mapy 2017

Zdravotnický ústav se sídlem v Ostravě informoval před několika dny o tom, že Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo na svém geoportálu novou mapovou aplikaci pro prezentaci výsledků 3. kola strategických hlukových map. Aplikace mimo jiné obsahuje také přehled počtu hlukem zasažených osob, domů, školských a lůžkových zdravotnických zařízení v katastrech jednotlivých obcí.

V posledních několika letech si naši občané opakovaně stěžují na hluk, který se šíří z Místecké. Naposledy to bylo ve facebookové skupině Hrabová.Info:

Nyní máme možnost nahlížet do aplikace Hluková mapa 2017, kde si lze zobrazit 5 dB pásma hluku v okolí hlavních zdrojů hluku a v aglomeracích.

Hluková mapa 2017

Každou oblast si lze navíc stáhnout v PDF s ucelenějšími informacemi, což jsem pro občany Hrabové udělal – PDF1PDF2:

PDF1

PDF2

Informace převzaty z webu zuova.cz


Dnešní článek v MF Dnes, 1.3. 2019

1,5 milionu Čechů trpí hlukem
Nová hluková mapa postižených oblastí ukazuje, kde jde to o zdraví

Ondřej Krutilek, Dominika Hromková

PRAHA Pokud vás v noci trápí hlučná silnice před domem, možná patříte mezi 1,5 milionu Čechů, kteří žijí v oblasti, kde jsou pravidelně překračovány noční hlukové limity. 

Ministerstvo zdravotnictví vydalo už potřetí hlukovou mapu České republiky, která ukazuje, kde jsou lidé nejvíce zasaženi. Experti měřili hluk ve městech, v okolí dopravních tepen, železničních tratí nebo u pražského Letiště Václava Havla. Mapa poslouží krajským úřadům a ministerstvu dopravy pro plánování ochranných opatření. „Lidé jsou nejčastěji vystaveni hluku ze silnic,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Nadměrným hlukem je ohrožen každý sedmý Čech. Ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava dokonce ruch z ulice kazí spánek devíti z deseti obyvatel.

Situace není o moc lepší ani přes den, kdy jsou limity mírnější. Za překročení hygienické normy se považuje během dne hluk nad úrovní 60 decibelů, což je o deset víc než přes noc. Takový hluk trápí asi 1,3 milionu. To je, jako kdyby u okna byla neustále spuštěná myčka na nádobí nebo u něj někdo hlasitě konverzoval.

Hluk ničí srdce

Lékařské studie přitom prokazují, že vystavení nadměrnému hluku s sebou nese riziko zdravotních problémů. Podle Světové zdravotnické organizace se riziko zvyšuje při dlouhodobém vystavení se hluku nad 55 decibelů, hluk nad 65 decibelů už zdraví poškozuje prokazatelně.

„Může dojít ke zvýšení tlaku, poruchám spánku, rozmrzelosti. U někoho to může vyvolat různá metabolická onemocnění, jako je cukrovka,“ vyjmenovává hygienička Jana Derková. Nadměrný hluk může mít rovněž za následek poruchu svalové činnosti, kardiovaskulární problémy, infarkt či mozkovou mrtvici.

Pokud někoho obtěžuje hluk z okolí, může se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici, která limity měří. Jestliže ta skutečně zjistí překračování normy, začne řešit se správcem komunikace nápravu. Řešením může být například položení tiššího asfaltu nebo výměna oken.

Randál ohrožuje 1,5 milionu lidí

Představte si, že ráno vstáváte a pod otevřeným oknem vám hučí myčka na nádobí. Přijdete z práce, myčka hučí pořád a její zvuk neustává, ani když jdete spát. Zdánlivě absurdní příklad, jenže… Taková průměrná myčka vydává hluk o hodnotě 60 decibelů, což je hladina, se kterou se každou noc musí potýkat minimálně stovky tisíc Čechů. Jen místo myčky jim pod okny hučí projíždějící auta.

Optimální noční limit je podle hygieniků 50 decibelů, tedy o deset méně než v předcházejícím příkladu. I jeho dodržení je ale v největších českých městech problém. Z hlediska počtu obyvatel je na tom nejhůře hlavní město, kde musí každý večer usínat s nadlimitním hlukem půl milionu lidí. Nezaostávají ale ani další aglomerace. V Brně se kvůli ruchu ze silnic a železnice v noci budí 153 tisíc lidí a v téměř třistatisícové Ostravě žije v místech s nadměrným nočním rámusem zhruba polovina obyvatel. 

Víc než milion lidí si navíc neodpočine ani přes den. Ve městech se překračují mírnější denní limity poměrně často. Skutečný extrém zažívá devět tisíc lidí v největších českých a moravských aglomeracích. U jejich obydlí totiž dosahuje hladina hluku běžně 75 decibelů. To je hluk, který se pohybuje někde mezi potleskem v sále a duněním tunelu metra. Pokud byste pracovali v podobném prostředí, od 80 decibelů by vám musel zaměstnavatel pořídit ochranné pomůcky na uši. 

Mapa plná randálu

Ministerstvo zdravotnictví sestavilo už třetí mapu, která znázorňuje hlučnost na nejproblematičtějších místech. Jde o velké silnice, po kterých projedou na tři miliony vozidel ročně, železnice s provozem 30 tisíc vlaků za stejné období a Letiště Václava Havla. Plní tak povinnost, kterou státu uložila Evropská unie. Získaná data budou základem pro strategii, jak hluk omezit. To bude úkol především pro ministerstvo dopravy.

K poměrně zásadním změnám ale došlo i v nedávné minulosti. „Dříve bylo běžnou praxí, že stavební úřad povolil stavbu v hlukově zatíženém území a následně pak obyvatelé z dotčených staveb požadovali po vlastníkovi dálnice dodatečnou výstavbu protihlukových stěn,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Takový postup už ale podle nové legislativy není možný. 

Pokud se developer rozhodne vybudovat byty blízko dálnice, musí je proti hluku ochránit na vlastní náklady. Když se naopak rozšiřuje dopravní stavba, není možné ji zkolaudovat, pokud hlukové limity nedodržuje. 

Tišší asfalt, nová okna

Do kompetence státu spadá řešení pouze největších dopravních staveb, tedy dálnic a silnic I. třídy, železnic a letišť. Třeba Ředitelství silnic a dálnic ČR může řešit nadměrný hluk položením tichého asfaltu, budováním obchvatů, protihlukových stěn, zjednosměrněním nebo zúžením silnic do jednoho pruhu. Ale i výměnou oken v případech, kdy není jiná možnost. „V takovém případě nabídneme všem lidem, kterých se to týká, výměnu oken za protihluková. Zjistíme, kolik lidí nám to odsouhlasí, vypíšeme veřejnou zakázku a vybereme firmu, která to udělá,“ popisuje mluvčí ŘSD Jan Studecký.

K podobným opatřením ze zákona přistupují všichni správci dopravních komunikacích. Jestliže někoho ruší auta projíždějící po silnici spadající pod město, případnou výměnu oken zajišťuje po konzultaci s hygienou daný městský úřad. Totéž platí pro železnice. „Ročně do takových opatření investujeme řádově desítky milionů korun,“ zdůrazňuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Pokud dotyčný žije v rušivém prostředí, má několik možností, co udělat. „Dvě varianty vedou přes úřady, třetí je žalobou přes soudní řízení,“ upozorňuje Michal Kuk z advokátní kanceláře Frank Bold, která na svých stránkách vydala „Kompletní manuál občana obtěžovaného hlukem“. 

První cestou je podnět ke stavebnímu úřadu. Druhou obrácení se na krajskou hygienickou stanici s dotazem, jestli v daném místě měření hluku prováděla a kdy. „Může se ukázat, že se měření uskutečnilo kdovíkdy a od té doby se situace změnila. Pak je možné hygienu zažádat o nové měření, a jestliže se ukáže, že limity jsou překračovány, může to hygiena začít řešit,“ dodává Kuk. Trochu jiná situace je v případě rušení nočního klidu hlučnými sousedy nebo návštěvníky blízké restaurace. V takovém případě je namístě obrátit se na policii. 

Ve škole až 80 decibelů

Problémy s hlukem nejsou spojené jen s veřejným prostorem. Uši jsou často zatěžovány i v práci. Své o tom vědí nejen zaměstnanci velkých průmyslových provozů, ale také například učitelé. „Když máte třeba ve škole tvrdý akustický prostor a je tam relativně hodně dětí, tak se mohou hodnoty pohybovat klidně i na úrovni osmdesáti decibelů,“ vysvětluje Libor Ládyš, generální ředitel společnosti Ekola Group zabývající se akustikou. 

Nadměrný hluk způsobí rozmrzelost

Překračování limitů hluku řeší krajské hygienické stanice. Jana Derková z jihomoravské hygieny upozorňuje, že u každého může hluk vyvolat jiné zdravotní komplikace. 

Jak ovlivní mé zdraví, když budu žít v hlučném prostředí?

Při dlouhodobých expozicích může dojít ke zvýšení tlaku, emocionální nevyrovnanosti, zvýšené citlivosti, pocitu rozmrzelosti, poruchám spánku. Je to ale individuální. Každý máme práh citlivosti na různé věci nastavený jinak.

A co sluch? 

Na ten to bezprostřední vliv nemá, bubínek to nepoškozuje, jelikož hodnoty hluku jsou rozložené v energetické hladině. Podprahově to vnímáme vyplavováním třeba adrenalinových hormonů. Vzhledem k tomu, že překračování limitů hluku se týká hlavně silničních komunikací, kde jsou i prašné částice, souvisí to také s dýchacími chorobami.

Jak zjišťujete, jestli jsou v daném místě limity překročeny?

Jsou to složitá 24hodinová měření přepočítaná na roční intenzity dopravy. Mohou se provádět jen na jaře a na podzim a jsou rozdělena na denní a noční dobu. Pakliže se naměřená hodnota nevejde do limitu, řeší se možná opatření se správcem komunikace a ten je pak povinen nápravná opatření navrhnout. (dh)

Jeden komentář

  1. Profilový obrázek Monika Walczyková říká:

    Krásná práce = mapa znázorńující hluk. Potvrzuje se, že to co všichni slyšíme, není jen domněnka. Při každé procházce mne ten hluk otravuje a říkám si jak by bylo krásně bez něj. Jde o přírodu a my jsme její součástí. Kdo toto může povolit? A jak se to asi zabarví při postavení nové cesty?