František Václav Lobkowicz – Rozjímání (2008)

U příležitosti svátků a konce roku 2019 si touto cestou dovolím zveřejnit přepis nadčasového přání, které František Václav Lobkowicz vepsal do kalendáře pro rok 2008. Více jsem o daném kalendáři, který obsahuje i soubor grafik slezských sakrálních staveb (včetně kostelíku sv. Kateřiny), psal v prosinci tohoto roku.

Napsal František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský

Napsal František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský

Každý kalendář má jednu nepopíratelnou funkci: připomíná ubíhající čas. Každý rok máme nějaký nový, abychom ho potom na konec roku někam uložili. Pak ho třeba při úklidu objevíme a vzpomínáme, co nás v onom dotyčném roku všechno potkalo. Staré kalendáře nám tedy dávají možnost nahlédnout do naší minulosti. Je to dobře a je to také jejich důležitá funkce.

Až jednou znovu najdete ve svém archivu tento kalendář, pomůže Vám nejen nahlédnout zpět do roku 2008, ale třeba Vám připomene i vzdálenější minulost.

Dřevěné kostely z našeho kraje skutečně otevírají minulost. Většina z nich dost vzdálenou, jen kostel v Ostravě-Hrabové i nedávnou. Je totiž nový. Ten starý před několika roky vyhořel. Ale i jeho nová stavba vypráví o minulosti. Máme totiž možnost v duchu vidět všechny, kteří vkládali do těchto staveb nejen své umění, ale i svou duši. A rád bych připomněl, že vždy stavěli s láskou. Mohu to dosvěčit, protože stavbu v Ostravě-Hrabové jsem velmi pečlivě sledoval.

Grafika kostelíku sv. Kateřiny, Jiří Neuwirt

Grafika kostelíku sv. Kateřiny, Jiří Neuwirt

Většina stavitelů, jejichž dílo máme krásně vyobrazeno v tomto kalendáři, už nežije. Bohužel i stavbyvedoucí hrabovského kostela, pan Juráň, už není mezi živými. Zůstalo po nich ale dílo, které se stále obdivuje a obdivovat bude.

Kostely patří mezi objekty, které mají svou přesahující hodnotu. Toto konstatování by nás mělo přivést k zamyšlení, co zůstane jednou po nás. Pravděpodobně nemáme všichni schopnosti umělců, architektů, stavitelů. Rád bych ale připomněl, že všichni jsme architekty, staviteli svého vlastního života. Připomínání času je pro nás jedna velká šance: už teď prožívat svůj život tak, aby lidé, kteří na nás budou jednou vzpomínat (třeba při náhodném pohledu na tento kalendář), mohli vždy konstatovat “to byl dobrý člověk”.

Taková stavba pak nemůže ani vyhořet, ta zkrátka zůstává, protože má dosah do věčnosti.

Přeji Vám krásný, úspěšný rok 2008. A také Boží požehnání, neboť každý kostel, dřevěný či zděný, nám připomíná Boží blízkost.

František Václav Lobkowicz
biskup ostravsko-opavský

Komentáře jsou uzavřeny.

[email protected] [email protected]