Národní památník II. světové války: Krásný pondělní (mlhavý) podvečer. Začíná nový týden a s ním i séie nových příspěvků, v nichž navážeme na přibližování historie, kolem které chodíte každý den, aniž byste to tušili. První příspěvek vám představí ostravský Šídlovec.
ŠÍDLOVEC – JEDINÉ NĚMECKÉ SÍDLIŠTĚ V OSTRAVĚ
Na severním okraji Hrabové, vklíněna mezi Místeckou ulici a areál bývalé Nové huti se nachází obytná zástavba, jedinečná nejen dobou vzniku, ale také vzhledem, tudíž odlišná takřka od všeho, co dnes můžete v Ostravě vidět. Člověk tu má pocit, že to, co zde vidí tak úplně nepatří k českému kulturnímu prostoru. Vítejte na Šídlovci.
Sídliště pro zaměstnance Vítkovického horního a hutního těžířstva bylo na místě původního panského rybníka plánováno již na sklonku první republiky. Tehdy, na základě veřejné soutěže, bylo rozhodnuto, že zdejší plánovaná obytná zástavba bude tvořena nízkými jednopatrovými bytovými domy s rovnou střechou. Po nacistické okupaci českých zemí však byl celý projekt přepracován a nacisté zdejší chystané zástavbě vtiskli výrazné prvky Heimatstilu, který odkazuje na německou lidovou architekturu a se kterým se sice můžeme setkat v některých částech českého pohraničí, kde mělo mezi obyvateli výrazný podíl německé obyvatelstvo (např.: Karlovy Vary), nicméně pro zdejší prostor je architektonickým stylem zcela cizím.
Výstavba probíhala mezi lety 1940-1942 (během té doby se také Hrabová stala součástí Ostravy) a dokončena byla přibližně pouze ze čtvrtiny.
V roce 1942 bylo totiž kvůli válečné situaci Německa na východní frontě rozhodnuto dokončení sídliště odložit na neurčito. To pak bylo dostavěno až po válce, nicméně poválečné bytové domy již vypadají úplně jinak.
Facebooková skupina Hrabové
Zdroj: V naší facebookové skupině Hrabové sdílela Barbora Mokryšová, děkujeme. Původní článek převzat z facebookové stránky Národní památník II. světové války.
