Informace z Hrabové nejen pro Hrabovany 
Arabské přísloví sice praví, že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně, ten, kdo toto přísloví vymyslel, však jistě nikdy neplul v neckách po řece. Nejkrásnější pohled na svět je totiž z necek volně plujících po řece.
Nadšenci tvrdé rockové muziky a fanoušci kapely Jakost, kteří se kdysi svíjeli pod různými pódii hlavně v Ostravě-Hrabové, dlouhá desetiletí neslyšeli své oblíbené skladby, jako Krysa Vasilisa, Traktor nebo Zabijačka… To vše se mělo změnit (a nakonec také změnilo) 23. června roku 2018.
Kde je voda, tam je i život. K Hrabové, dnes součástí Ostravy, toto pravidlo platilo na sto procent. Hrabová byla vždy spojena s vodou – s rybníky a řekou. Řeka Ostravice dávala obživu, zavlažovala pole, tvořila také přirozenou hranici dvou zemí a díky sporům mezi knížetem těšínským a arcibiskupem olomouckým, respektive díky listinám, které tyto spory urovnaly, se o Hrabové píše už v roce 1297.
Hrabová, přestože je dnes ostravským městským obvodem, si zachovává svůj venkovský až vesnický ráz. Místní lidé si to uvědomují a jsou na to i náležitě hrdi. Je příjemné mít se kde projít nebo projet na kole, vnímat řeku Ostravici a přitom pozorovat a poslouchat ptačí zpěv. A přitom být součástí třetího největšího města země.
Ještě dnešní padesátníci vzpomínají na tramvaj, která projížděla Hrabovou, dnes jednou z částí Ostravy. Místní jí (té tramvaji) říkali Komárek. Jméno získala po konstruktérovi vozů, které zde původně jezdily. Sice se jmenoval krátce, tedy Franz Xaver Komarek, ale Hrabované (a nejen oni) jeho dílo nazývali s protaženým „á“, takže Komárek. Tramvaj, na kterou dnešní pamětníci vzpomínají, byla dřevěná, cinkala a na výhybkách také pěkně vrzala.
Nová naučná stezka provází ostravskou částí Hrabová a vypráví návštěvníkům i místním „domorodcům“ příběhy míst, která stojí za zastavení a třeba i přemýšlení. Tabule naučné stezky zdobí malované obrázky pamětihodností tohoto ostravského obvodu a texty mluví o historii i současnosti Hrabové.
Kdo jiný, než Petr Žižka může napsat tak krásný článek o naší Hrabové. Čtěte na portálu Z kraje do světa… . Nevím jak vy, ale Petrovy články já hltám od prvního až do posledního slova.
Dřevěný kostelík v Ostravě-Hrabové se stal opět místem skvělého kulturního zážitku. Prostory, které ještě dopoledne, jako každou neděli, patřily pravidelné bohoslužbě, se odpoledne změnily v koncertní sál.
Zatímco většina poutí se už dávno změnila v přehlídku kolotočů a jiných atrakcí, kde lítáte hlavou dolů a máte co dělat, abyste gumové hady, teplou medovinu či smažený bramborový placek udrželi v žaludku, v Ostravě-Hrabové se lidé stále ještě scházejí
Je to téměř rok, kdy jsem spustil na adrese: www.zkrajedosveta.cz svůj blog “Kraj mého srdce”. Rozhodl jsem se, že těmito příběhy, fejetony a fotografiemi ukážu, že Moravskoslezský kraj není žádná černá díra,
