Historie hrabovského JZD (část 2.)

Další část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty.

Rok 1947 byl pro zemědělství výjimečný. Po teplém lednu a únoru napadlo v březnu téměř 1 m sněhu, ze kterého bylo z jara vláhy dost, ale pak normálně nezapršelo až do zimy. Byl to rok mimořádně suchý se všemi následky; nízké výnosy, nedostatek krmiva, v jižních částech republiky přímo katastrofální. Následky se projevily koncem zimy a z jara 1948, kde dobytek hromadně hynul podvýživou. Nadřízené orgány nechtěly povolit snížení stavu skotu odporažením, čímž se ztráty úhynem jenom zvýšily.

Po únoru 1948 byli rolníci všeobecně označováni jako vykořisťovatelé a podle toho se také noví nadřízení funkcionáři k nim chovali. Byl zrušen „Jednotný svaz českých zemědělců“. Zemědělci byli rozškatulkováni do kategorií podle velikosti obhospodařované zemědělské půdy.

Kategorie byly následující
kategorie obhospodařováno půdy
I. do 2 ha (ještě dostal potravinové lístky)
II. od 2 ha do 5 ha
III. od 5 ha do 10 ha
IV. od 10 ha do 15 ha
V. od 15 ha – kulaci

 

Čím vyšší kategorie, tím byly dodávky z každého hektaru vyšší. Za každé nesplnění předepsané dodávky následovala pokuta, neplniči byli veřejně pranýřováni (v místním rozhlase) a nedostávali potravinové lístky (cukr, maso) ani poukázky na textil, takže byli nuceni nakupovat věci denní potřeby na volném trhu za zvýšené ceny. Pro takto postižené to znamenalo často dnes nepředstavitelné strádání a ústrky, a to právě u těch největších rolníků.

Mechanizace pracovních postupů v zemědělství zaostávala ze tří důvodů:

  1. nedostatek vhodných strojů
  2. jejich nabídka
  3. málo finančních prostředků na jejich nákup – nejistá budoucnost

Od roku 1949 se již začínala propagovat zemědělská družstva po vzoru kolchozů v SSSR. Za tímto účelem byl každý nátlak ze strany tehdejších vedoucích funkcionářů kladně hodnocen, ať již se jednalo o odliv pracovních sil ze zemědělství, nedostatek strojených hnojiv a mechanizačních prostředků či služeb zvyšování povinných dávek apod.

Na podzim roku 1950 byl v Hrabové na podnět p. Antonína Nohla utvořen desetičlenný „Přípravný výbor pro založení zemědělského družstva Hrabová“.

Ve výboru bylo 10 členů a to:

  • František Glingar
  • Josef Kanclíř
  • Bohumil Mutina
  • Oldřich Olšanský
  • Otakar Piskoř
  • Anežka Sklářová
  • Štěpán Slováček
  • Ludvík Sobek
  • Josef Vítoslavský
  • Bohumil Ungersbeck

Po půl roce byl jmenovaný „Přípravný výbor“ prohlášen za „Jednotné Zemědělské Družstvo Hrabová“. Prvním předsedou zvolen Oldřich Olšanský. Středisko družstva bylo na statku Aloise Mojžíška čp. 19, jehož hospodářství bylo celé zabaveno podle § 50 včetně pozemků a inventáře. Tomuto družstvu byly rovněž přiděleny pozemky „Pastevního Družstva“, obecní a farské pozemky, pozemky p. Šlapety z Místku a půda ve vlastnictví Vítkovických železáren, což činilo dohromady asi 90 ha půdy. Družstvo chovalo 3 až 4 koně, 5 krav, 3 jalovice, 2 prasnice, 2 vepře, 2 ovce, 40 slepic, 5 hus a 2 kachny. Počet členů (družstevníků) byl kolem 45. Někdy se tento počet podstatně měnil, ale z řad místních zemědělců nikdo nebyl mezi nimi i když byli různými způsoby nátlaku ke vstupu do družstva donucováni. Přestože se ve funkci předsedy družstva postupně vystřídali Anežka Sklářová (krátce), Josef Kaloč, Josef Kanclíř, Ludvík Sobek, nedosahovalo družstvo potřebnou úroveň, nevyhnulo se ani několika skandálům a dluhy družstva narůstaly.

Padesátá léta byla pro soukromé zemědělce nejhorším obdobím ve známé historii. Byl nedostatek pracovních sil, vysoké povinné dodávky a nízké výkupní ceny:

  • 1 litr mléka 0,95 Kčs
  • 1 q brambor stolních 23,– Kčs
  • 1 kg živé váhy telat I. jakost 5,– Kčs
  • 1 kg česneku 0,15 Kčs

ale prodáváno bylo v obchodě:

  • 1 kg česneku 15,– Kčs
  • 1 q brambor 65,– Kčs
JZD1
První sídlo hrabovského JZD dnes (č.p. 19)

(pokračování příště …)

Minulé díly:

Historie hrabovského JZD (část 1.)

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.