Úvodní slovo k seriálu „Pamětní kniha Hrabové“

Pamětní kniha Hrabové, vedena od r. 1922 panem učitelem Zdeňkem Olivou je pro podrobnost zápisů a výtvarné provedení považována za jednu z nejcennějších kronik uchovávaných v archivních sbírkách města Ostravy.

Vydavatelé webových stránek Hrabova.info a Hrabovské noviny se proto rozhodli zveřejnit tento vzácný unikát i na svých stránkách, aby se alespoň někteří občané Hrabové mohli s obsahem této kroniky blíže seznámit.

Děje se tak se svolením vedení archivního oddělení města Ostravy.

Kroniku budeme vydávat na pokračování jednou týdně a to včetně dobových fotografií a dalších grafických materiálů.

Bližší informace o této a dalších kronikách Hrabové si budete moci přečíst v některých z příštích čísel Hrabovských listů.


 

Pamětní kniha Hrabové /obce u Vítkovic/

2

Založena byla na základě zákona o pamětních knihách obecních ze dne 30. ledna 1920 č. 80 Sb.z. a z nařízení vlády Republiky československé ze dne 9. června 1921 č. 211 Sb.

Na schůzi obecního zastupitelstva konané dne 9. dubna 1922 zvolen kronikářem Zdeněk Oliva, učitel.
V téže schůzi zvolena také letopisecká komise: Ludvík Duhan jakožto starosta obce, předsedou a členové Inocenc Černík, dělník a domkář, Jan Piskoř, rolník, Rudolf Břenek, hutník.

Při spisování starších pamětí ochotně vypomáhali pp. Ludvík Duhan, starosta, Štěpán Němec, správce školy, Antonín Adámek, rolník, Bohumil Němčanský, obchodník, Jan Mutina, soukromník, Frant. Havránek, rolník z Paskova a paní Milada Němcová, poštmistrová.

3

Zdeněk Oliva jest rodem z Přestavlk u Přerova a po absolvování 4 tříd reálních a 4 ročníků učitelského ústavu v Příboře byl ustanoven roku 1907 učitelem v Hrabové. Na tomto místě působí dosud.
Od r. 1936 až do r. 1937 bydlel v Krmelíně, kdež byl usanoven zatímním řídícím učitelem, ale i po tu dobu zůstal stále kronikářem v Hrabové.

Zeměpisný přehled

Hrabová leží při dolním toku Ostravice, po většině na jejím levém břehu. Osada na pravém břehu nazývá se Závodí, což značí, že část tato teprve později vznikla a od původní osady na levém břehu „za vodou“ ležela. Jinou oddělenou části na západ od hlavní osady jest „Žižkov“ pojmenovaná tak obecním výborem již před válkou. Dříve se jmenovala „Hulovec“ jelikož hrabůvecký občan Hula zakoupil tam pozemek od rolníka Hranického a postavil tam první domky. Pojmenování skupin domů dle jmen vlastníků jest vůbec rádo používáno. Tak na příklad domky na západní straně Hrabové naproti statku paní Geroltové jsou nazývány „Pajorkovec“. Část Hrabové při zatáčce silnice k Hrabůvce jest nazývána „Na kopci“ a četnictvem jest nazývána také „Adámkova samota“. Poslední domky u silnice při hranici hrabůvecké jsou nazývány „Měkýšovec“ dle majitele p. Měkýše, obchodníka v Hrabůvce.

Hlavní osada rozkládá se podél silnice od jihu k severu. Od „Šedového kříže“ při hranici paskovské až k hranici novobělské jest silnice 4 km dlouhá. Kromě této okresní silnice vedou obecní cesty: od zákrutu na dolním konci dědiny ke mlýnu a k vrbině. Před „Adámkovou samotou“ k silnici vedoucí na Žižkov a od obchodníka p. Mikolajka na horním konci k Nové Bělé. Veškeré domky v Hrabové stavěny jsou vedle nebo poblíž cesty od sebe oddělené. Roztroušené domky dále od silnice jsou jen „Na závodí“ a domek pro hrobníka na hřbitově na západ od nové školy a jedno stavení při Ščučí, potoka to, který vytéká z paskovských rybníků, teče polí na západ od Hrabové, protéká Hrabovou při obecním domku a Konzumu Budoucnost a vlévá se do Mlýnské struhy. Jméno má tento potok od slova ščuka.

Veškeré vodstvo má spád k severu. Je to řeka Ostravice protékající východní části Hrabové, jejíž tok při častých povodních se mění a zanechává neplodnou půdu „Kamenec“. Odtud odvážejí rolníci šutr nebo písek do Vítkovic nebo Ostravy ke stavbám. Za písek /1 m/3/ platívalo se před válkou 2.50 – 4.0 K, po válce 30 – 32 Kč, v r. 1925 30 Kč. Za štěrk před válkou 2 K, po válce 20 – 30 Kč. V r. 1925 35 Kč. Za osívání platili rolníci osévačům za 1 m/3 před válkou 10 Kr, po válce 5 Kč. V r. 1925 2 – 3 Kč. Od Ostravice pod lávkami odděluje se struha ke mlýnu /stav na Ostravici postavily vítkovické železárny/. Struha jest z počátku obložena deskami, kdež utopil se před válkou Sokala, žák 4a třídy. Prolomil se pod ním led a prudce tekoucí voda jej strhla pod led. U struhy naproti hostince „U lípy“ stojí dřevěná budova s pumpami, které za malého stavu vody tlačí vodu potrubím do vítkovických železáren. „Na Kněžském“ pozemku patřící faře jest na struze stav a stavidla, kde přebytečná voda odchází do Ostravice, vzdálené jen několik metrů. Naproti hostince p. Mišty vtéká do struhy „Ščučí“. Na pozemku p G. Míčka rozděluje se na starou a novou struhu. Stavidla na tom místě jsou nazývána „opust“ Nová struha vede k chodníku ke mlýnu a od mlýna na severovýchod do Ostravice. Vítkovické železárny postavily od mlýna k Hrabůvce a k Vítkovicím novou struhu, kterou vedou vodu ze struhy před mlýnem do vítkovických železáren.

hostinec

Hostinec p. Dvorského na Žižkově.

cesta

Obecní cesta od Adámka k Mitrovicím

 

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.