Pamětní kniha Hrabové – pokračování č.4

R. 1538-1538: Jan z Kadaně, nejmladší syn Ladislavův, žádal se svolením biskupa olomouckého, aby ves Paskov povýšena byla na městečko králem českým Ferdinandem I. Schváleno bylo toto povýšení roku 1538 a uděleno mu právo soudu hrdelního. /Do té doby náleželo panství paskovské pod pravomoc městského soudu v Brunsberku/. Roku 1538, 28. září zaměnil Jan z Kadaně za Paskov panství u Brna s Janem z Pernštýna. Paskov vyvázán byl z léna biskupského a stal se alodním čili samostatným panstvím.

R. 1538-1540: Jan z Pernštýna, český velmož, první samostatný pán na Paskově, byl ochráncem jednoty českobratrské. Z té doby pochází českobratrský sbor v Paskově.

V těchto letech po roce 1538 počali se v kraji zdejším rozšiřovati jinověrci. Lid klonil se k vyznavačům a kazatelům vyznání českobratrského, jemuž půdu připravovali již předtím husité, kteří v první polovici 15. století krajinu naši navštěvovali a lid k přestoupení nabádali. Na Moravě rozšířena byla ponejvíce sekta „Moravští bratři“, jímž pánové přáli ponejvíce z té příčiny, že se chtěli co nejvíce osamostatniti a státi se nezávislými na autoritě státní tak i církevní.

R. 1540-1546: Jan ze Žerotína a na Strážnici. V té době činí se výslovná zmínka o Českých bratřích v Paskově, Hrabové, Staré Vsi a Zábřehu, kdež tito dobyli vrchu. O tom svědčí listina vydána roku 1540 Janem ze Žerotína, kterou tento majitel paskovského panství vydal Českým bratřím v Paskově pro výsady na držení sboru, kostela, fary, pozemku a školy. Hlavním jich sídlem byl Fulnek, působiště Jana Amose Komenského.

Jan ze Žerotína zemřel roku 1546 v Paskově a jest tamtéž v kostelní hrobce pochován.

Vdova po Janu – Anna Žerotínová, rozená Sednická z Chotic.

R. 1548-1556: Jiří Čelo, šlechtic z Čechovic na Valči. Tento potvrdil Českým bratřím výsady.

Roku 1549 vydán byl „čelední řád“, v němž jest stanoven zkrácený čas práce nádeníkům v sobotu, aby se mohli koupati.

R. 1556-1560: Jiří Čelo – Mikuláš a Jan Čelové, šlechtici, kteří taktéž potvrdili výsady Českým bratřím.

R. 1560-1572: Třetí syn Jiřího Čelo – Kašpar Čelo, šlechtic. Rodina Čelova byla vyznání českobratrského a podporovala Jednotu Českobratrskou.

R. 1572-1578: Jan Stoš.

R. 1578-1580: Ondřej Dudith z Hoherovica, vydal roku 1578, 24. září Českým bratřím listinu psanou na zámku paskovském, ve které potvrdil jim výsady, jichž požívali za jeho předchůdců. V témže listě dal jim obdarování, aby mohli v Paskově školu svobodnou držeti a v ní dítky a mládež odrostlou jak domácí tak i přespolní čísti, psáti i jiným uměním svobodným a jazykům učiti /originál v arcibiskupském archivu v Kroměříži/.

Téhož roku 1578 založil Dudith ve Velké Hrabové novou sektu zvanou Hrabované.

R. 1580-1600: Ctibor Sierakovski z Pěrkova. Roku 1582 daroval městečku Paskovu mostní mýto. Roku 1593 urovnal spor mezi občany hrabovskými a novobělskými, mezi nimiž odedávna se vedly spory a roztržky o svádění vody s novobělských rolí a rybníka a hnány na hrabovské role, čímž byly způsobeny Hrabovjanům velké škody.

Spor urovnala vrchnost a vydala následující listinu: „Lwetha Páně 1593 v pondělí před památkou slavného hodu svatého Ducha seslání. Já, Stibor Sirakovski z Pěrkova na Staré Vsi a Paskově, nejvyšší písař markrabství Moravského. Vyjíždějíce na ta místa, ač někteří poddaní moji ze vsi Velké Hrabové a na vsi Nové Bělé, spolu stran vody činiti měli, stěžujíce sobě Hrabovští, že by manně lidé z Nové Bělé z rolí svých vody nápadní pouštěli a tím jim škodu činili, takže se na roli jejich vylívá. Shlídnouc to všechno, žaloby i odpory jejich slyšíc, též správu od lidí starých, kterých se nedotýkalo vezmouc, takto mezi nimi vypovídám: Kdež tobě Drozdek a několko jiných ze vsi Velké Hrabové, do Jakubce z Nové Bělé ztížili, kterak že by podmokání rybníčku jeho na horní roli vedouc on tu vodu nejprve přes roli svou, potom na role jich uvozovati měl, a tudy velkou škodu jim činil. Povinen bude Jakubec i s potomky svými, chce-li ten rybníček vodu udržovati, do roku pořád zběhlého dostatečný podvoz a na tom rybníčku, tak aby týž rybníček vody netratil dáti udělati a na ten rybníček více vody nežli potřeba jest nehnati, tak aby více vody pístu plužného kolečka /“píst“, tj. díra v hlavě plužného kolečka na dřevěnou osu, asi 6-8 cm/dolů nešlo, než co brázda pluhem prohnaná postačiti může. Jestliže by pak podvozu při tom rybníčku dělati nechtěl, povinen bude týž Jakubec pod tím rybníčkem příkopu vhodnou prometati pro tu vodu, která by skrze hráz i při spuštění šla, tu příkopu napříč přes roli svou dolů k hranici hrabovské a novobílské, i tuž hranici proryjíc slove do „Zifu“ vésti. Co se pak dále nížeji dobře v důle při druhé roli téhož Jakubce stížnosti fojta z Velké Hrabové do téhož Jakubce, že by svůj voziti měl, dotýče:

Poněvadž očitě to viděti jest, že z rolí Novobílských napadané dešťové vody nemohou jinam svozovány býti než k hranici, kde role hrabovské a novobílské se sbíhají do příkopy slove „Zify“, a ta příkopa velmi nízká v těch místech a zalezlá jest, povinni jsou Jakubec i fojt Hrabovský, též ti všichni což nad nimi i pod nimi role mají, tu příkopu slove „Zify“ při obou březích dobře, prostranně do sv. Jana rozšířiti, tak, aby voda dolů volně jíti mohla, co se koli tej země tu příkopu rozšiřujíc vezme, ta se na břeh hrabovský klásti má. K tomu pak, aby týž příkopy slove Zif dostatečně rozšířeny a rozebrány byly, při jednom i druhém břehu jak potřeba káže, aby země k rozšíření brána byla, toho dohlédnutí nařizuji: Z Hrabové Vanka Kluba a Pešata, z Nové Bělé Mikše a Miekýše. Ti aby toho, když se ty příkopy rozšiřovati budou, dohlédali, a jak oni co při tom kterém břehu a v kterých místech země brána býti má rozkáži a nařídí, v tom aby se tak jedna i druhá strana pod propadkem bez milosti pět kop groší českých a nic méně, tomu všemu zadostiučinění zachovati. Však ty osoby nařízené mají na to pozor míti, aby se v té věci k oběma stranám spravedlivě zachovaly a od hranice hrabovské, poněvadž hranice obvýší, aby šurem země při rozšiřování příkopy brána byla tak, aby břeh dolů neujížděl. Na budoucí pak časy takovou příkopu slove „Zify“ každého roku zjara každý za svou roli súdili tak, jak od starodávna bývalo, jim nic mimo toho obnoven nezužíc povinni budou, a NovoBielané vody napadané dešťové do té příkopy uvozovati svobodně z rolí svých moci budou. A aby na gruntě fojta hrabovského Jakubec země na roli svou braním jakou škodu činiti měl, toho se spatřiti nemohlo.

Dále pak, kde ta voda s té příkopy slove „Zifu“ při roli Jaroše z Hrabové „oklukem“ slove, do Popince se obrací, tu také ty osoby svrchu psané k tomu nařízené dohlédnouti mají, aby v těch místech dostatečně příkopa z které by se voda nevylívala v  obou březích rozebrána byla. A tu příkopu Popinec Hrabovská obec až dolů k rybníku Bezděku, též do sv. Jana, pod tímže propadkem rozšířiti sobě pomoci mají. V těchto pak místech, kde sobě Jakub Vlk, e by jemu Jakubec z Bielé hrázku rozkopávati a vodu na roli jeho uvozovati měl, ztěžoval, tu hrázku Jakub Vlk i s potomky svými držeti, opravovati a na roli svou uvozovati, nedopouštěti hájiti mohl, a Jakubec ani žádný takový hrázky rozkopávati nemá, neb když v tom koleni Jarošové v té příkopě slove „Zif“ dostatečně rozšířeno bud, co prve voda vylívala a na gruntě Vlka se tiskla na roli Jakubce a jiných vylívajíc, již tuto odpad míti bude a nevyleje.

Tomu všemu, tak jak se nahoře píše do sv. Jana dostiučinění, a proti tomu všemu jak ty osoby to vybrati nařídí, nic od žádné strany naproti nebýti, ani mluviti. Pokuta svrchu psaná pět groší českých se opakuje a ukládá. Kdež Hrabovjanům a Novo Bielanům má do každé dědiny pod sekretem mým dána jest, která již v truhlici obecní míti, v tom se k sobě oni i potomci jich chovati bez porušení mají a povinni jsou. Salo se tetha a dne ut Supra.

R. 1600-1614: Mladší syn Ctibora – Hynek Sierakovski z Pierkova založil roku 1600 fundanci pro kostel v Moravské Ostravě 900 zlatých moravských. Obnos ten váznul na jeho vlastním dědičném nezávadném panství paskovském, avšak toliko na vesnici Hrabové.

R. 1614-1618: Vdova po Hynkovi Sierakovském – rozená Ršická z Bílovic u Hradiště. Tato stala se po smrt manžela nekatoličkou a dle toho také působila pro náboženství nekatolické na svém panství paskovském. Vkládala se kardinálovi v „podací“ paskovské i velkohrabovské, jež zemřelý její manžel zadal kardinálovi. /Podací jest právo dosazovati faráře/. Obsadila faru v Paskově faráři protestantským a katolickému faráři v Hrabové, Vojtěchovi dala zavřít kostel velkohrabovský- a nechtěla míti svoje poddané. K tomu, aby dávali faráři povinné desátky. /Kniha Sarkander str. 356/.

R. 1617-1622: Bratr Stibora Sierakovského /nastoupil po své švagrové/ Hanuš /Jan/ z Pěrkova. Byl nekatolíkem a nepřítelem katolíků. Podporoval nekatolictví na svých statcích a pronásledoval římskokatolického faráře ve Staré Vsi, že musel z farnosti odejít. Boje proti císaři /bitvy na Bílé hoře/ osobně se nezúčastnil, byl jen spoluosnovatelem českého povstání.

Po bitvě na Bílé hoře /viz konfiskační protokol/ byl pro účast na povstání českém /lenní zpronevěra/ považován za rebela a zkonfiskovány mu byly statky Stará Ves a Zábřeh /jako biskupská léna/. Ponechán mu jen jeho vlastní svobodný statek paskovský. Tam se musel ze Staré Vsi odstěhovati a do určité doby se rozhodnouti buď pro katolictví, nebo vyhnanství. Kromě toho byl po zradu pokutován 2000 zlatých, jež měl složiti o svatodušních svátcích r. 1622.

Od otce své manželky, Jana Skrbenského, pána na Šenově, nabyl statek i s dědinou Řepiště ve Slezsku /kdež bylo evangelické víry vyznání svobodné/a zajištěn byl pro dobu, že by byl zbaven panství paskovského.

Následkem dobrovolného vystěhovalectví nastala v té době velká láce. Grund byl za 30 zlatých, velký mlýn za 20 zlatých, chalupa za 10 zlatých, 3 koně za 5 zlatých, kráva za 2 zlaté, velká svině za 1 zlatý, 10 ovec za 6 zlatých, 7 jehňat za 1 zl. 20 krejcarů.

Panu Stiborovi Syrakovskému z Pierkova, nejvyššímu písaři markrabství Moravského.

Oznamujeme Vám, že jsme ctihodného kněze Melichara Schalassyusa na faru Vaši Starobielskou od tohoto sv. Jiřího dosadili a potvrdili i na to investituru dáti poručili. Kterýž nám mezi jinými oznámil, kterak osadníci k tej faře velmi nedbanliví a lenivi v službách božích a mnozí více jinam k poběhlcům, nežli do kostela, kdež náleží, k němu chodívají. Což, pane švakře jim, jako vrchnosti jich, skutečně přetrhnouti máte a poručiti, aby takových postranových a jejich spasení velice škodlivých predikantův na straně ponechajíc, se svým farářem jakožto pastýřem duší jich ve věcech duchovních všelijak řídili a spravovali a na těchže faráři svým pozůstavali. Za druhé posavaď jste očekávali, skoroli nám jiného kněze na faru svou Staroveskou presentovati budete, ale nestanouc se posavad, snad že jste žadného objednati nemohli a přitrefíc se k nám ctihodný kněz Tomáš Stepanec/Step Panec/, posavad kaplan Ostravský, kteréhož bychom sice kde jinam obratiti věděli, však myslíc na to, abyste na touž faru zase knězem opatřeni byli, poručili jsme jemu, aby se k Vám najíti dal. Jestli byste ještě jiného kněze neměli a toho žadostivi byli, budete moci jeho k nám presentovati, a my nepomineme vám to tam dosaditi a potvrditi.

Co se pak fary vaší Hrabovské dotýče, bylo by jistě za dobré a slušné i velice potřebné, abyste jakožto pravé víry ř. katolickej následovník, dále těch heterických predikantův, kteří duše lidské i sebe samy mizerně zavazují a co tito kněží pořádni v religii sv. vzdělávají, to oni svým bludným a jedovatým učením zase kazí, tu netrpěli. Neb jsouce pánem a kollatorem ty fary, pro těch chudých lidí poddaných svých a bludného učení vyvedení a duší jich spasení / z kterých jako i z jiných poddaných svých, nebudou – li na pravou cestu spasení vedeni hrozný počet Pánu bohu, neb více činící a dovolující v jednostejné trestání upadají, dáti povinni budete /kněze pořádného katolického více toho neodkládajíce na toufaru přijmete. Z tej lásky, kterou jsme k vám obzvláště nakloněni přejíce vám podle duše i těla všeho dobrého, věrně radíme a napomínáme, ut dům tempus est opereme bonu met salutem tam sírarum Guam proxisnorum procuremus. Sice obávati se jest, abychom ony domluvy a pohrůzky hroznej neslyšeli, které se v zjevení sv. Jana andělu pergamenskej církve v 2. kap. činí: Praví: Ten, kterýž má meč z obojí strany ostrý, viní skutky tvé a hle mám protiv tobě něco, že máš ty, kteříž drží učení Balamova a potom málo nížeji, že také máš některé, kteříž drží učení Mikulášenců, což já v nenávisti mám. Činiž pokání, pakli nebudeš, půjdu na to brzo.

A protož takových podobných sektářských učitelův a svůdcův nikoliv na gruntech svých trpěti nemáme. A pokud byste kněze katolického tak nakvap dostati nemohli, mnohem lépe a bezpečněji by bylo, tomu kterému v Staré Vsi jmíti budete, touž faru obsluhování tam třetí neděli svěřena a poručena byla, nežli byste nějakého svůdce duší lidských tam trpěti měli. Pakli by se nevidělo to vám učiniti chtějte nám oznámiti i o kněze bychom se postarali, kteréhož byste na tu faru přijíti mohli, tak dýle svého svědomí obtěžovati nebudete a ti chudí prostní lidé, kdy jim faráře katolického představíte že proti tomu nebudou, nýbrž pomalu seznajíce pána svého v tom o jejich dobré spasitelné otcovskou péči a starost se na cestu pravou přivésti dají. Pochybnosti o tom, žádné nemáme.

S tím se Vám všem dobře a šťastně jmíti vinšujeme.

Na zámku našem Kroměříži 30. Aprilis anno 1597. Stanislav II

/Opsáno z Kopiáře č. 34 str, 87 až 88 Arc. Archiv v Kroměříži r. 1597/

R. 1622-1624: Fiskus /dvorní komora vídeňská/, která prozatímně přenechala panství paskovské A. Čedlarové v držení do dalšího rozhodnutí.

R. 1624-1649: Václav Bruntálský, hrabě z Vrbna a na Hlučíně. Tomuto prodáno panství paskovské jakožto horlivému katolíku, při čemž mu pátý díl kupní ceny /konfiskační díl pro vídeňskou komoru/ byl odpuštěn. Zároveň s Fulnekem, Valteřovicemi a Studénkou koupil celé panství za 50 000 zlatých. Působil horlivě proti reformaci a vydával různá nařízení proti nekatolíkům dle protireformačního zřízení r. 1624. Svým vlivem způsobil, že již r. 1636 bylo katolictví v kraji ustáleno. Jistě že jen naoko, neboť ještě za sto let, v r. 1726 v císařském patentu císaře Karla VI. bylo nařízení, aby náboženství nekatolické bylo úplně vykořeněno, a jak vyzn. evang. tak čbr. trvá dosud.

V roce 1624 ustanoven byl kněz Jan Matheus ve Staré Bělé pro tři farnosti /Bělá, Hrabová, Paskov/.

V roce 1635 ustanoven byl kněz Fulkavius pro Hrabovou a Paskov byl filiálním. V r. 1636 utvořena byla stálá farnost v Paskově a Hrabová se stala filiálkou/až do r. 1782/. Václav Bruntálský založil gruntovní a jiné knihy.

R. 1649-1690: Syn Václava Bruntálského – Jan František Bruntálský, hrabě na Paskově.

R. 1690-1694: Bedřich, Hrabě z Oppensdorfu.

R. 1697-1714: Syn Bedřicha – František Josef, hrabě z Oppensdorfu. V roce 1699 založena byla na panství paskovském kniha URBÁŔ, která se ve 2 exemplářích dosud zachovala a podává jasný přehled o povinnostech poddaných ve všech obcích tohoto panství.

Dle tohoto Urbáře k panství paskovskému patřily ve Velké Hrabové tyto rybníky:

Na kapří násadu

Kopy

Na štrych

Kopy

Jméno rybníka

Jméno rybníka

Pilík

100

Prostředník

30

Nový Hurt

50

Nadstodůlky

12

Starý Hurt

30

Kratošovský

12

Šajer

66

Najer

6

Krašický

40

Janošovský

12

Bezděk

25

Na břehu

8

Šídlovec

25

Bocan (rybníček) který

byl jako louka a při něm kousek role /před křížem Volného/ dány k užívání paskovskému šenkýři pod činži placením /hospoda č. 39 v Paskově/.

Dvůr:

Ve kterém chováno bylo hovězího dobytka: 40 dojných krav a 12 odstavčat. Vyráběly se mléčné výrobky jako: máslo, švýcarský sýr, obyčejný sýr / v Paskově býval jeden sýrař/. Když byly ve dvoře staré krávy, tu byla každá obec povinna o krmáši ročně jednu krávu vzíti na zabití a maso mezi sebe rozděliti, a to o něco vyšší ceně než běžná cena byla a to 6 kusů. Tyto kusy mohly býti zase jalovicemi nahrazeny býti. Ovcí chovalo se v tomto dvoře 400 kusů plemenných matek.

Obec Hrabová byla založena parcelací pozemků podle urbárního zákona na základě tzv. německého práva, jehož charakterem je, že každý osadník dostal nezávislý pás pozemků tak, aby mohl v souvislé sice osadě, ale každý samostatně na svém stavěti svoje obydlí. Cesta od Paskova „Pode břehy“ původně zdá se „Na břehách“ přes Mitrovice, Hrabůvku k Vítkovicím, na níž byla původně Hrabůvka vystavěna, a dodnes ji obyvatelstvo tam usedlé jmenuje „Navsí“, svádí k domněnce, jakoby Hrabová byla také původně „Na břehách“, ale není o tom doposud známo pražádných dokladů. /Antonín Adámek/.

V Hrabové byl 1 fojt, který vykonával dozor podle stanovených nařízení nad osadníky, 1 volný sedlák, 24 rolníků, 11 chalupníků a 1 obecní chaloupka. Povinnost odváděti činži, naturální dávky a předivo činila:

Jméno poddaného

Číslo domu

O sv. Jiří

O sv. Janě

O sv. Václavě

1 fojt:

gruntovní činže

varta, činže

gruntovní činže

fl. kr. den.

Choleva Melichar

36

0.11-2

0.0.0

0.11.2

1 volný sedlák
Žáček Hans -2

43

1.48.0

1.45.0

1.48.0

Sedláci:
Žáček Kašpar -3

51

0.30.1

0.2.1+1/2

0.30.1

Lyčka Hans -4

54

0.18.2+ ¼

0.2.1+1/2

0.54.0

Haladej Šimon – 5

55

0.9.1

0.2.1+1/2

1.19.0.

Martinak Mates -6

48

0.18.2+1/4

0.2.1+1/2

1.19.0

Piskoř Mates – 7

46

0.18.2+1/4

0.2.1+1/2

1.19.0

Míček Jakub -8

45

0.25.0

0.2.1+1/2

1.48.0

Dlouhý Hans -9

44

0.25.0

0.2.1+1/2

1.48.0

Vala Melchior -10

38

0.18.2

0.2.1+1/2

0.18.2

Haladej Mates -11

35

0.17.1+1/2

2.1+1/2

0.18.2

Žáček Šimon -12

34

0.16.1

0.2.1+1/2

0.30.1+1/2

Chlupatý Vencel -13

33

0.17.1+1/2

0.2.1+1/2

0.38.1+1/2

Toman Paul – 14

31

0.14.0

0.2.1+1/2

0.30.1+1/2

Jaroš Josef -15

30

0.25.2

0.2.1+1/2

0.40.2+1/2

Svoboda Josef -16

28

0.18.2

0.2.1+1/2

0.37.1

Žáček Andres -17

25

0.11.2

0.2.1+1/2

0.23.1

Honus Hans -18

23

0.11.2

0.2.1+1/2

0.23.1

Havlík Tomáš -19

22

0.9.1

0.2.1+1/2

0.18.2

Mutina Melchior -20

21

0.9.1

0.2.1+1/2

0.18.2

Šustek Josef -21

19

0.14.0

0.2.1+1/2

0.25.2

Juříček Matuš -22

18

0.9.1

0.2.1+1/2

0.18.2

Černý Matuš -23

17

0.14.0

0.2.1+1/2

0.28.0

Reinoch Niklas 24

13

0.14.0

0.2.1+1/2

0.52.1+1/2

Jakubek Vencel -25

12

0.11.2

0.2.1+1/2

0.39.2

Lička Andeas – 26

11

0.11.2

0.2.1+1/2

0.39.2

Chalupníci:
Kvalčík Hans – 27

7

0.36.0

0.0.0

0.36.0

Vratný Peter -28

3

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Svoboda Hans -29

4

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Lyčka Hans – 30

5

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Bednář Hans – 31

6

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Novák Tomáš -32

9

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Havránek Andres – 33

2

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Janša Mates -34

15

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Michna Niklas – 35

14

0.6.0

0.0.0

0.6.0

Vilkyn Margarete -36

50

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Lyčka Vencel – 37

57

0.14.0

0.0.0

0.14.0

Obec Hrabová – 38

16

0.12.0

0.0.0

0.12.0

Mimo toho musel odváděti každoročně o svatém Martině 1 husu v ceně 24 krejcary: sedlák Žáček Kašpar a chalupník Kovalčík Hanus.

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.