Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 19

Nářečí hrabovské

V Hrabové mluvilo se vždy nářečím moravským jako na Kravařsku, na rozdíl od nářečí slezského za Ostravicí. Na příklad ve Vratimově: „Kruma nima duma, šel na hurni kuněc na bumbuny. Jo (nebo joch) sim ho viděl“. V Hrabové: „Kroma není doma, šol na hurni koněc na bombony. Ja sem ho viděl“.
Je zajímavo, že až do druhé polovice 19. století nezpřízňovalo se zdejší obyvatelstvo s obyvatelstvem obcí slezských, ale skoro výhradně s obcemi moravskými ( Zábřeh, Výškovice, Bělá, Hrabůvka).

Studium o hrabovském nářečí napsal hrabovský rodák, profesor filosofie Jaroslav Závada pod názvem „Nářečí Hrabové u M. Ostravy“. Rukopis této studie uložen jest v archivu filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, seminář prof. M. Weingarta z r. 1932. Veškeré pokusy kronikářovy i obecního úřadu, jakož i osobní intervence prof. J. Závady pro získání tohoto rukopisu pro opsání do této kroniky zůstaly bezvýsledné.

Prof. J. Závada napsal také stať „O germanismech v ostravském nářečí“. V jádře jsou to germanismy, které se vyskytovaly a vyskytují dodnes i v nářečí hrabovském. Tato stať byla otištěna v publikaci „Rok lidovýchovné práce v širším Ostravsku“ v r. 1935.

Rukopisného materiálu J. Závady o hrabovském nářečí požil i universitní profesor B. Havránek v knize „Československá vlastivěda“, díl III. Na str. 180 – 218 probírá lašské nářečí. Často cituje i příklady z Hrabové.

Prof. Jar. Závada přeložil z polštiny v hrabovském nářečí básně Emila Zegadlovicze „Beskydské balady“. Překlad byl vydán v edici „Poesie v M. Ostravě“.

Jan Wolný, farář v Paskově

Orginál obrazu uložen na faře paskovské.

Foto dr. Boh. Bartoník [str. 218 – 231]

Povodně v Hrabové

Po velké povodni řeky Ostravice v r. 1892
Pohled na ohroženou vesnici Hrabovou na dolním (severním) jejím konci.

Pohled na nový tok Ostravice po povodni [str. 232]

• Kde bylo předtím pole, jest nyní řečiště.
• Levá strana nahoře: Za těmi stromy je vesnice.
• Levá strana dole: Kde je nyní hluboká voda, bylo předtím širé pole.
• Pravá strana nahoře: Za těmi stromy je vesnice.
• Pravá strana střed: Starý tok Ostravice. Kde je nyní štěrkoviště, tam bylo dříve řečiště.
• Pravá strana dole: Nový tok Ostravice.

Ostravice po povodni v r. 1894
Pohled na výmoly do pole 100 m dlouhé, 5-6 m široké a 186 cm hluboké

Ostravice, povodně [str. 233]

• Levá strana: dříve brambory a rež.
• Pravá strana dole: nový tok řeky Ostravice.

Ostravice po povodni v r. 1894
Pohled na řeku Ostravici uprostřed Hrabové

Ostravice, povodně [str. 234]

• Levá strana: To vše bylo dříve pole. Nyní hluboké řečiště daleko široko.
• Pravá strana: Tam hrozí řeka se provaliti.

Ostravice po povodni v r. 1894
Pohled na ohroženou obec v jižní části. Řeka hrozí již se provaliti směrem, kterým ukazuje mužská ruka.

Ostravice, povodně [str. 235]

• Levá strana. To všechno bylo pole.
• Pravá strana: Nyní řečiště a štěrkoviště.