120. výročí založení hasičského sboru [10]

V letošním roce 2016 si připomínáme 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Při příležitosti této události vám přinášíme další část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.

Ostatní dosud zveřejněné díly:

Hasičské skladiště z r. 1924, opravo obecní skladiště z r. 1884. Vzadu věž z r. 1904.

Hasičské skladiště z r. 1924, opravo obecní skladiště z r. 1884. Vzadu věž z r. 1904.

 

14. září 1924 bylo slavnostní otevření nového skladiště za velké účasti okolních sborů a občanstva.

Postavením hasičského skladiště vznikl sboru dluh ve výši 90 tisíc Kč, které byly vypůjčeny v místní Rajfajsence na šestiprocentní úrok. Vedoucí funkcionáři, kteří byli ručiteli směnečných dluhů, podporováni aktivitou ostatních členů, sháněli peníze na umoření alespoň úroků. Byly vypsány bezúročné dlužní úpisy po 50 korunách, splatné po 10 letech. Celkem bylo převzato 509 úpisů od 205 podílníků, v celkové částce 25 450 Kč. Ve prospěch sboru bylo darováno 479 dlužních úpisů v částce 23 950 korun, zbytek 1500 byl vyplacen.

Obecní výbor přispíval z rozpočtu obce každým rokem částkou podle hospodářské situace obce. Výbor hasičského sboru žádal obecní zastupitelstvo, aby odhlasovalo povinnou dávku z usedlostí pro zlepšení hospodářské stránky obce. Tento návrh byl zamítnut a bylo doporučeno, provádět sbírku u občanů. Sbírky jako takové, jevily se nemorální (žebrota), ale jiného východiska skutečně nebylo. Pořádaly se různé zábavy, slavnosti, byla hrána divadla, posílaly se žádosti o podporu u průmyslníků atp. V roce 1933 převzala obec zbývající dluh, který činil 35 200 Kč.

Za práci ve sboru a zásluhu o výstavbu hasičského skladiště byl bratr Jan Piskoř, 1. ledna 1928 jmenován čestným členem sboru. Jediným dosud žijícím čestným členem sboru je bratr Ludvík Duhan, nyní bydlící ve Staré Bělé, rodák z Hrabové. Jmenován byl v roce 1929. Do sboru vstoupil v roce 1917, krátce nato byl zvolen zbrojířem jednoty. Od roku 1920-1931 byl starostou obce — za toto období vykonal mnoho, po stránce finanční, pro zvelebení sboru.

Nástup nové generace a moderní techniky ve sboru Ve dvacátých letech přistupovali do sboru další mladí členové, kteří byli zárukou zdárného rozvoje sboru. Byli to např. členové: Petr Janša, František Krejčí, Josef Švrček, Leopold Bednář, Alois Tichopád, Vilém Gerold, Valentin Meca, Štěpán Blahut, Rudolf Kolář, Alois Budík, Alois Vlček, Adolf Blecha, Vladimír Najsar, Augustin Míček, František Šebesta, Gustav Adámek, Čestmír Budín, Ferdinand Závodný, Vojtěch. Povelka, Mnozí z nich jsou dosud aktivními členy a další, jako např. Alois Adámek, Vojtěch Černík a Inocenc Březina, vedoucími, funkcionáři místní jednoty. Mladí členové, zaníceni smyslem moderní požární techniky, usilovali o zmotorizování sboru.

Tíživá hospodářská situace, která později propukla ve všeobecnou krizi v našem státě, nedovolovala pořádat zábavy a slavnosti v takovém rozsahu jako dříve. Byly obavy, že místo finančního efektu by se na podobné podniky doplácelo. Hrabovští občané, převážně dělníci a horníci, byli vysazováni z práce, stali se nezaměstnanými. Těžce nesl břímě hospodářského úpadku i hrabovský sbor. Snaha po zavedení moderní požární techniky se rozplývala v nedostatku finančních prostředků a navíc, váznoucí dluh za nové skladiště ve spořitelně. Převzetím zbývajicího dluhu obcí v roce 1933, se znovu soustředila pozornost na zmotorizování sboru.

Tuha po vybavení sboru účinnou požární technikou podnítila členy k větší aktivitě. Činnost sboru se všestraně rozvíjela. Na návrh bratra Vojtěcha Černíka, byl založen ve sboru tzv. fond »autostřikačky«, na který přispívali členové sebemenšími obnosy. Šetřila se koruna ke koruně.

V tomto roce byl postaven do čela sboru bratr Alois Adámek — rolník, který vykonává funkci předsedy nepřetržitě do dnešních dnů. Převzal vedení sboru za velmi svízelných podmínek. Svým upřímným jednáním dovedl stmelit kolektiv, protože si byl vědom, že jedinec neznamená nic. Se svými spolupraconíky vytvořil pevný a cílevědomý kolektiv členů. Byli to zejména bratři: velitel Ludvík Balušek, první podvelitel Antonín Budín, vzdělávatel a místopředseda Čeněk Homole, pokladník Josef Kroček, zbrojíř Jan Dužík, František Tichopád, Jan Pajorek, Jan Mutina, Antonín Piskoř a mladší členové: druhý podvelitel Vojtěch Černík, jednatel učitel Josef Vašíček, Inocenc Březina, Rudolf Balušek, Čestmír Budín, Petr Janša, Augustin Šrámek. Do sboru přistupovali další činní členové: bratři Augustin Firek, Alois Lipina, Josef Černý, Adolf Borek, Ludvík Líčka, Jan Ertl, Bohumil Balušek, Alois Mojžíšek, Ferdinand Slíva, Vladimír Kuchař, Klement Velký, Karel Pustka, Karel Pavelka, Miroslav Semrád, František Slíva, Alois Pastorek a Karel Klečka, kteří si byli vědomi, že práce hasičská není žádným dobrodružstvím, ale vyžaduje celých mužů, majících odpovědnost nejen vůči sobě, ale i ke kolektivu.

Předseda bratr Adámek zdůrazňoval a dosud zdůrazňuje všem členům nově přistupujícím, že vstup je dobrovolný, ale kázeň je povinná.

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.