Hrabová a její rody, grunt č. 7

Dnes opět můžeme výletním tempem, jelikož dnešní grunt je od minulého na ulici Jezdiště vzdálen jen pár desítek metrů. Podíváme se na grunt, který v minulosti dostal přiděleno číslo 46 a nachází se u ulice Paskovské, v zatáčce kdy rovně jedete k ulici Jezdiště a doleva po Paskovské zatáčíte směrem ke škole.


Kup gruntu Matěje Piskoře

Léta páně 1679 dne 28. května v přítomností ouřadů, fojta Matěje Cholevy, purkmistra Tomáše Žáčka, starších Adama Chlupatého, Jakubá Žiaka a jiných všech přísežných osob stal se jest kup a prodej dobrovolný celý dokonalý a na budoucí čas trvající a to takový:
Matěj syn Pavla Piskoře ukoupil jest sobě grunt robotný od otce svého Pavla Piskoře se vším k němu příslušenstvím za sumu 69 slezských zlatých. Z této sumy závdanku položiti má 10 slezských zlatých na tři rozdílné termíny. První při odevzdání gruntu 4 slezské zlaté. Druhý na den Svatého Ondřeje
(30. listopad) 3 slezské zlaté. Třetí na Svatého Jiří léta 1680 (24. duben) 3 slezské zlaté. Tím závdanek vyplní. Na roční peníze počínaje počínaje léta 1679 o Svatém Václavě (28. září) po 3 slezských zlatých klásti až do vyplacení z vrchu psané sumy povinen bude (celkem tedy 20 každoročních splátek).
Přidává prodavatel k tomu gruntu 4 koně se vším co k nim náleží, vůz kovaný se vším příslušenstvím, pluh hák z železa, 2 páry bran, 1 krávu a 1 jalovici dvouletou dobytka černého 2 kusy, slepic 4 kusy, ittem hus a housera, náčiní domové všechno co ho jest. Co se ozetí ozimního dotýče vyjímá sobě předkem na Příčce, žito při hranici kunčické všecko, potom všecko na polovici bráti mají. Jařina pak hospodářovi všechna (okrem 6 záhonů na Břehu a 8 záhonů za vodou).
Ittem vyjímá sobě Pavel Piskoř. 4 záhony od hranic do hranic i před zahradou od horní meze, byt v domě svobodný
(bez nájmu) až do smrti, ittem špichař ve dvoře, ittem komoru v síni, chlívek jeden, v stodole čtvrť v horním suseku (prostor po stranách mlatu ve stodole). Ittem zahrádku od návsi, zahradu při stodole i se stromovím, ittem kopec na zahradě od návsi, kousek země za strouhou na přísevek, ittem dvě krávy a jedno tele se svými pásti. Takový výminek hospodář povinen obdělávat jako svůj vlastní až do smrti Pavla Piskoře. Naproti tomu uvolil se Pavel Piskoř po jednom groši na měsíc až do smrti dávati od datumu pak toho kupu až do nového léta spolu odpravovati mají. Strany rybníků kdy budou rybené po 1 slezském zlatém plodu dávati a tři mandele pospolitých (obecných) ryb bráti.
Co se tkne děvčat Pavla Piskoře oddává jim na svatební veselí jedné každé po 2. věrtelích žita, ittem volečka 2 letého, jedné každé po půl hovadu k oddáni. Hospodáři v opatrování až kdy jim potřeba bude.
Že pak z obou stran na tom kupu přestávati chtějí a kupitel dobrým hospodářem bude, zaručil Martinem Hrůzem a Václavem Piskořem.
Prodávatel Jakubem Martinákem, Janem Borovcem pod pokutou 5 slezských zlatých. Polovici na vrchnost, druhou na obec.
Stalo se Velké Hrabové Anno ex die ut Supra.

K tomu gruntu přináleží

Role na Břehu a na Slíně
asi na 26 měřic (4.99ha)

V Luhu
asi na 3 měřice 3 achtly
(0.65ha)
====================
činí celkem 29 měřic 3 achtly (5.63ha)

Plodové rybníčky kteréž
násadou plodovou, setím a trávou užívají: tři
do kterýchž by se vyséti mohlo asi 11 měřic
(2.11ha)

Zahrada při domě 1
na kteréž asi 2 měřice vysívá
ostatek pak
travou a ovocem užívá

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Matěj Piskoř koupil tenž grunt za 69 slezkých zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest 62 slezkých zlatých
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům 7 slezských zlatých

totiž

1. Maryně sestře provdané za Tomáše Nováka z Hrabové
7 slezských zlatých
a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících
7 slezských zlatých

 

Nejdřívě opět odkaz na původní záznam. Tento naleznete zde.

Nevím, zda za to může šťastná sedmička v čísle gruntu, ale dnes jsme se dostali k řádně vedenému gruntu, který přebírá syn po svém otci, který odchází na výminek. Nejedná se tedy, jako v předchozích případech, o grunt jdoucí z ruky do ruky a často přebíraný dokonce po zběhlých hospodářích. O dobře vedeném hospodářství vypovídá i vůz se všemi okovanými koly a čtyři koně na hospodářství. V rámci rodu Piskořů přechází grunt ještě dlouhé století a půl.

Gruntovní kniha napovídá hodně i rodopiscům rodu Piskořů, zkoumající členy rodu před první dochovanou matrikou. Dozvídáme se, že otec Matěje Piskoře Pavel měl 4 děti. Kromě Matěje ještě 3 dcery. Marii, která si vzala Tomáše Nováka a dvě další dcery, které jsou při koupi gruntu ještě svobodné.

Další majitelé gruntu:

19. prosince 1717 kupuje grunt od svého otce Matěje syn Václav Piskoř za 71 slezských zlatých. O tom, že je grunt řádně vedený svědčí i to, že se majetek gruntu rozrostl a zvelebil.
Přibyla řezací stolice s kosou, sekáčská kosa, pila, 2. pantoky, 2. sekyrky. Na gruntě se prohánějí husy s houserem a slepice s kouhoutem.

18. července 1745 prodává grunt Václav Piskoř svému synovi Janovi (*19.8.1714) za 71 slezských zlatých.

2. dubna 1758 prodává grunt Jan Piskoř svému mladšímu bratrovi Tomáši Piskořovi (*1.12.1722) za 71 slezských zlatých.

Po smrti Tomáše Piskoře (+23.10.1792)  grunt přechází na jeho syna Jana Piskoře, jelikož všechny gruntovní peníze jsou již splaceny.

11.11.1802 Jan Piskoř umírá a grunt přechází na jeho syna Františka. Tento si bere 29. září 1807 mladičkou Magdalénu Jakoubkovou. 26.3.1815 František umírá a majetek dědí pozůstalá manželka Magdaléna. Ta si bere 4.6.1815 hrabovského sedláka z čísla 43 Jana Šeděnku. 27. dubna 1820 Magdaléna umírá ve věku pouhých 30 let na tuberkulózu plic a majetek přechází na jejího manžela.

5. března 1820 kupuje od Jana Šeděnky grunt František Wiaczka za 950 zlatých vídeňské měny.

7. února 1833 kupuje grunt Ondřej Matýsek za 600 zlatých vídeňské měny

20. března 1848 kupuje grunt Karel Schreintzer za 1780 zlatých konvenční měny

30. června 1850 kupuje Grunt Matylda Farníková za 3400 zlatých konvenční měny

1. dubna 1852 kupují grunt manželé Josef a Barbora Černíkovi za 3600 zlatých konvenční měny

Další záznamy z pozemkových knih již nejsou online dostupné, takže se přesuňme ke sčítacím operátům.

Dnes nově přidám sčítací operáty, které nejsou dostupné online, přestože již v elektronické podobě existují. Nejstarší dostupné operáty jsou z roku 1890 a za nahlédnutím do nich se musíte vypravit do Státního okresního archívu Frýdek-Místek, jelikož pod Místek v této době ještě Hrabová spadala. Naopak nejnovější dostupné operáty z roku 1921 jsou uloženy v Archívu města Ostravy. V obou archívech nenahlížíte do operátu fyzicky, ale prohlížíte si je v počítačích archívů, umístěných v jejich badatelnách.

V roce 1890 grunt vlastní Teofil Míček a obývá ho se svou rodinou. Kromě ní na výměnku bydlí se synem Barbora Černíková, která grunt s manželem Josefem (+2.9.1861) koupila v roce 1852 (syn Karel se narodil až po smrti svého otce). V hospodářství chovají 4 krávy, jalovici a 2 prasata.

Dům obývá:

Teofil Míček (*10.5.1866 na Švrklu v Kunčičkách), jeho manželka Emílie Míčková (rozená Kellnerová *4.4.1869 Hrabová), sestra manželky Pavlína Kelnerová (*25.1.1871 Hrabová), otec manželky Josef Kelner (*25.3.1820 ve Slavkově u Opavy, +1.6.1895 Hrabová).
Barbora Černíková, výměnkářka (*23.3.1825 v Hrabové, +4.5.1906 v Hrabové) se synem Karlem Černíkem (*11.3.1862 v Hrabové). Dále zde bydlí služebný v hospodě František Oborný (asi *2.5.1855 v Albrechticích u Těšína)

V roce 1900 je dům evidován s dvěmi podčísly.

Dům 46a obývá od roku 1893 Theofilův bratr Antonín Míček (*6.1.1859 Švirkl, Kunčičky), jehož rodina čítala celkem 12 osob. Kromě něj zde ještě bydlí jeho manželka Františka Míčková (rozená Havlásková *9.12.1859 Švirkl, Kunčičky, sňatek Švirkl 17.8.1880) a jejich děti, které se narodily ještě v Kunčičkách na Švirklu; Marie Míčková (*19.6.1882 Kunčičky), Emilie Míčková (*14.8.1885 Kunčičky), Jindřich Míček (*18.11.1889 Kunčičky, oženil se v Nýdku 25.10.1919), Antonín Míček (*2.9.1892 Kunčičky) a Anna Míčková (*15.7.1891 Kunčičky). Dále děti, které se již narodily po přestěhování do Hrabové; Augustin Míček (*19.8.1895 Hrabová), Kateřina Míčková (*23.6.1898 Hrabová) a Helena Míčková (*6.8.1900 Hrabová).
Na bytě s nimi bydlí i dva čeledíni; František Pajorek (*8.5.1865 v Nové Bělé, +1932 Mor.Ostrava) a Marie Guinová (asi *1850, místo narození neuvedeno).V hospodářství mají dvě kobyly a jedno hříbě starší jednoho roku, dále 3 krávy, 2 jalovice mladší jednoho roku a 2 jalovice starší. Mimo to chovají i jednoho plemenného kance, plemennou prasnici, jednoho běhouna (prase po odstavu, mladší jednoho roku). Na dvorku běhá 21 slepic a 5 hus.

Dům 46b obývá od roku 1895 František Nákelný s rodinou a dvěmi nocležníky. Celkem 9 osob. František Nákelný, obuvnický mistr (*2.12.1849 Kopaliny, Halič, poblíž Krakova v dnešním Polsku), manželka Anna Nákelná (rozená Plischke, *17.6.1854 Bílsko, dnešní Polsko) a jejich děti narozené v Bílsku; Rudolf Nákelný (*20.4.1881 Bílsko), Roman Nákelný (*2.6.1886 Bílsko), kteří již pracují ve vítkovických železárnách. Dále Robert Nákelný (*21.1.1888 Bílsko), Timea Nákelná (*12.1.1891 Bílsko) a Helena Nákelná (*26.3.1893).
S nimi bydlí nocležníci; Jan Piš rodák z polských Mikušovic, kousek od rodiště Anny Nákelné, dělník ve vítkovických železárnách (*1880 Mikušovice/Nikelsdorf) a František Bohuška, hodinářský mistr (*7.4.1874 Bílovec).

V roce 1910 je již dům pouze s jediným podčíslem a obývá jej stále jeho majitel Antonín Míček s rodinou, celkem 9 osob.

Kromě osob které již obývaly dům i v roce 1900, Augustina Míčka, manželky Františky, synů Jindřicha (v době sčítání řeznického učně), Antonína (kovářský učeň) a Augustýna, dcer Anny, Kateřiny a Heleny přibyla ještě dcera Ludmila Míčková (*20.2.1902 Hrabová), narozená až po minulém sčítání. V domě již nejsou nejstarší dcery Marie a Emílie, které se vdaly. Marie si 5.1.1901 vzala Jana Kusiaka z Bartovic. Emilie se vdala 17.10.1903 a vzala si Felixe Dvorského, stolařského mistra z Hrabové.
Hospodářství se rozrostlo, kromě dvou kobyl jsou zde dvě hříbata starší jednoho roku a jedno mladší. Chovají 4 krávy a jednu jalovičku mladší jednoho roku. Z prasat chovají dva běhouny. Hejno slepic zůstalo na původním stavu 21 slepic a hejno hus se rozrostlo na dvojnásobek a čítalo 10 husí.

Nově přidávám i údaje z online nedostupného sčítání z roku 1921. Dům v té době obývalo 6 osob. Ze dvou předchozích sčítání známí manželé Antonín a František Míčkovi, se synem Antonínem (v té době podkovářem), dcerou Helenou, synem Augustýnem (tehdy již ženatým valcířem ve vítkovických železárnách). Spolu s nimi bydlí čeledín Jan Duda (narozený roku 1859, Zákopčí v tehdejších Uhrách, dnešní Zákopčie na Slovensku okres Čadca, pravděpodobně se jedná o Jana Dudka, *23.6.1859, ale pro potvrzení osoby nejsou bližší informace). Ubyla Kateřina, která se vdala 18.10.1919 a dále v domě již není Anna a Ludmila.

V pozdější době na gruntě hospodaří Augustin a ještě později si Milada Míčková bere Františka Chlupatého a z chalupy se na dlouhá léta stává stavení Chlupatých. Tito v nedávné době toto stavení prodali a dnes jej vlastní Glisníkovi.

grunt7_1 grunt7_2 grunt7_3

Předchozí díly:
Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Hrabová a její rody, grunt č. 1, fojtství
Hrabová a její rody, grunt č. 2, volenství
Hrabová a její rody, grunt č. 3, mlýn
Hrabová a její rody, grunt č. 4
Hrabová a její rody, grunt č. 5, Stodola
Hrabová a její rody, grunt č. 6

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.