Hrabová a její rody, grunt č. 10

V jižním sousedství minulého gruntu se nachází grunt, kterému se budeme po delší odmlce věnovat dnes a který dostal přiděleno popisné číslo 38.


Kup gruntu Melichara Valy

Léta páně 1698 dne 28. října v přítomnosti úředních osob fojta Melichara Cholevy, purkmistra Matěje Piskoře i jiných všech stal se jest kup a prodej, dobrovolný, celý, dokonalý a na potomný čas trvající a to takový:

Melichar Vala ukoupil jest sobě grunt robotný v těch mezích a hranicích jak od starodávna jest od Jana Hoška za sumu 85 slezských zlatých. Z tej sumy zavdanku na 2 termíny má položiti 17 slezských zlatých. První hned při oddani 13 slezských zlatých, druhý o příštích vánocích 4 slezské zlaté. Tím zavdanek vyplní. Na roční peníze počnůc 1700 léta vždy při držené pořadnosti po 3 slezských zlatých až do vyplacení zvrchu danů sumu pokládat povinen bude.

Přidává se k tomu gruntu: 3 koně se vším příslušenstvím, vůz při něm jedno kolo kované a 3 valné se vším tím co k nim náleží, pluh hák z železa, dvě páry bran, řetaz, sekyru, kosu sečitů, stolicu řezací, kadlub (nádoba na ukládání obilí, obvykle uzavřený vydlabaný kmen s dvířky), bečku na zelí, dobytka černého 1 kus, husy 9 kusů, kur 6 kusů, oklepin (vymlácená sláma) 3 měřice, ittem ovsa v slámě pro koně 1 měřice, výky (vikev, rostlina z čeledi bobovitých) 2 fůrky, pohanky 2 měřice. Sena malá fůrka a toho polovice. Osetí ozimní  všeho všudy na polovici bráti mají, darky na poli až do svatého Jakuba dávati mají.

Co se dotýčí výminku pozůstalej vdovy po nebožtíku Václavovi Valovi, tak jak v předešlém kupu zní až do smrti v pokoji býti má.

Že na tom přestávati, tomu kupu zadost činiti, dobrým hospodářem býti chce, zaručil kupitel Janem Honusem Pavlem Tomanem, prodavatel Šimonem Žáčkem Matůšem Černým pod propadnutím 5 kop českých grošů. Polovici na Milostivou Vrchnost, druhou polovici na obec velkohrabovskou.

Jenž se stalo Anno ex die ut Supra.

K tomu gruntu přináleží

Role
na Břehu
asi na 18 měřic (3.45ha)
v Luhu asi na 6 měřic (1.15ha)

S loukou za vodou asi na 10 měřic (1.92ha)
====================
činí celkem 34 měřic (6.52ha)

Zahrada při domě
kterou
travou a ovocem užívá jedna

Vyšetření nápadníků

Ano i Pratensi jich na tomž gruntě (pretensí, tj. nároků na tom gruntě) majících a to takto

Melichar Vala koupil tenž grunt za 85 slezských zlatých
Vyplatil, jak v předešlých registrech vyšetřeno jest 20 slezských zlatých
a tak ještě dopláceti přijde následujícím nápadníkům 65 slezských zlatých

totiž

1. nápadníkům po nebohým Adamovi Valovi totiž
=================================
dětem po nebohém Jírovi Svobodovi
Janovi, Markétě, Jurovi, Kači, Josefovi, Maryně, Zuzaně a Mackovi
(Matěj)
těm 8 každému po 2 slezských zlatých, 16 groších a 6 haléřích
celkem 19 slezských zlatých 24 grošů
Po nebohém Václavovi Valovi mateři s dětmi Marynou a Melicharem každému po
6 slezských zlatých 20 groších činí
19 slezských zlatých 24 grošů
Tomášovi Valovi 19 slezských zlatých 24 grošůfacit 59 slezských zlatých
59 slezských zlatých
2. nápadníkům po nebohém Václavovi Valovi
Mateři Markétě, dceři Maryně a Melicharovi hospodáři na rovné díly každému po 24 groších činí

2  slezské zlaté
3. Janovi Hoškovi jeho vyplacení 4 slezské zlaté
a tak dobře vychází těch nápadníkům patřících
65 slezských zlatých

 

Nejdříve opět odkaz na původní záznam. Tento naleznete zde.

Další majitelé gruntu:

20. ledna 1730  kupuje grunt s povolením vrchnosti Jan Špaček od Melichara Valy za 85 slezských zlatých.

6. května 1737 se grunt vrací do rukou rodu Valů, když jej za 85 slezských zlatých od Jana Špačka kupuje Jan Vala (*27.10.1710). Výminek užívá původní majitel Melichar Vala.

26. května 1760, po smrti Jana Valy ve věku 49 let (+11.3.1760), kupuje grunt od jeho vdovy Maryny Josef Choleva za stejnou sumu, jak v předešlých případech.

20. března 1793 kupuje grunt za 85 slezských zlatých Jan Choleva (*3.1.1761) od svého otce Josefa Cholevy.
Zde se trochu zastavíme, protože tento prodej ilustruje komplikované podmínky, které prodeje často doprovázely. Na zahradě gruntu stávala chaloupka, kterou dostal do užívání prodávající otec. Je zde ale vymíněno, jak s chaloupkou naložit po jeho smrti. Kromě Jana má Josef se svou ženou Annou i syna Mikuláše (*10.10.1770). Tento je v době prodeje na vojně. V té době byla vojna doživotní a existovala pouze možnost se z vojny vykoupit, popřípadě se propouštěli zranění a staří vojáci. Službu však přerušovaly krátko i dlouhodobé dovolené, kdy se vojáci starali sami o sebe. V roce 1781 vyšel nový branný zákon a doživotní vojenská povinnost byla pouze pro selské a řemeslné stavy. Tato povinnost platila až do roku 1802, kdy byla zkrácena dle druhu vojsk – u pěchoty na 10 let, jezdectva na 12 let a u dělostřelectva na 14 let. Pro případ, že se Mikuláš někdy z vojny vrátí, je mu při prodeji vymíněno užívání zdarma až do jeho smrti. V případě, že se z vojny nevrátí, chaloupku bude pět let zdarma užívat hospodářova sestra a v dalších letech bude za užívání platit 30 krejcarů. Avšak pouze, když bude dobře vycházet s hospodářem, tak ji může užívat, ale bez zahrádky. V případě, že bude s hospodářem špatně vycházet, musí z chaloupky pryč. Kdyby se uživatel chaloupky rozhodl tuto prodat (buď otec Josef nebo případně Mikuláš) má hospodář na tuto chaloupku předkupní právo.

10. září 1804 grunt získává v licitaci Josef Lička, syn Jiřího Ličky za 583 zlatých.

18. července 1829, po smrti svého otce Josefa na tuberkulózu 19.12.1828 na základě jeho závěti z 5.12.1828 získává grunt Jan Lička za 200 zlatých konvenční měny.

31.prosince 1852 kupuje grunt Vavřinec Lička za 720 zlatých konvenční měny

V roce 1890 jsou v domě 3 byty.

Byt č. 1 obývá majitel gruntu František Lička (*4.12.1855 Hrabová, syn Vavřince Ličky)  s rodinou, druhou manželkou Anežkou (rozená Marková *5.12.1867 Dolní Sklenov, dcera z tamějšího fojtského rodu, ⚭12.2.1889 Sklenov) a dětmi z prvního manželství Františka s Annou (rozenou Bezecnou, *7.10.1851 Skalice, ⚭14.10.1879 Skalice,+25.1.1888 Hrabová) a to Viktorií (*25.9.1881) a Mariannou (*13.9.1884).  Spolu s nimi bydlí děvečka Johanna Peterová (asi *15.4.1857 Morávka)

Byt č. 2 obývá se svou rodinou v nájmu Johanna Ličková (asi *16.4.1830) se svou dcerou Mariannou (*26.2.1869 Hrabová, dělnice v továrně) ,  vnuky Karlem (asi *31.7.1887)  a Antonínem (*10.6.1890 Hrabová, syn Marianny).

Byt č. 3 obývá řezník Viktor Kulig původem z Haliče – Suche, Žuvec (asi *1.7.1862 Sucha, Žyvče/Žuvec, Galicie/Halič) s rodinou. Manželkou Johannou (rozená Morcinková, asi *7.2.1856 Petrovice u Karviné, vdova po Františkovi Harazimovi +6.5.1886, řezníkovi z Hrabové) a dětmi Maxmiliánem Harazimem (*13.1.1881 Hrabová), Karlem Harazimem (*1.11.1882 Hrabová), Rozou Harazimovou (*17.4.1887) a Helenou Kuligovou (*27.7.1889).

Na gruntě chovají jednu krávu, která patří majiteli gruntu Františkovi Ličkovi.

V roce 1900 je v domě jediný byt.

Tento obývá majitel gruntu, František Lička, syn Vavřince Ličky. Navzdory shodě jmen se jedná o jinou rodinu než před deseti léty. Tato rodina při minulém sčítání v roce 1890 bydlela v domě č.p. 40. František je synem Vavřince Ličky ze Zábřeha a sám se taky v Zábřehu *30.11.1860 narodil. Žije zde s manželkou Mariannou (rozenou Hrdou, dcerou obuvníka, *21.9.1859 Vratimov, ⚭11.7.1882 Hrabová) a dětmi Albínou (*15.7.1883, ⚭20.2.1905 s Josefem Černým ze Zábřeha), Apolenou (*10.2.1885, ⚭15.9.1908 s Františkem Calašem), Františkem (*22.11.1891, ⚭10.2.1923 s Františkou Vavrlovou v Plesné), Arnoštkou (*2.11.1893), Marií (*15.8.1896) a čeledí Janem Limokem (*7.2.1868 Krásná, +28.5.1921 Hrabová) a Anežkou Slívovou (*26.5.1885 Slezská Ostrava, při minulém sčítáni sčítána na gruntu č. 9, č.p. 44).

Na gruntě chovají dvě kobyly a jedno hříbě, dvě jalovice, z toho jedna je březí a 6 krav. V chlívku chrochtají 4 běhouni a jedna plemenná svině. Po dvorku se prohání 21 slepic a 7 husí.

V roce 1910 žije rodina z minulého sčítání František Lička s manželkou Mariannou. Albína a Apolena se již vdaly a na gruntě nebydlí. Bydlí zde děti známé z minulého sčítání – František, Arnoštka, Marie a k nim přibyl syn Vojtěch (asi *29.5.1902). Žije zde i synovec František Merta (asi *24.9.1899 Zábřeh nad Odrou). Bydlí s nimi čeledín Kazimír Štěpáník (asi *2.6.1875, Wola Radłowska, Bochnia, Halič).

Chovají dvě kobyly, mají dvě jalovice, z toho jednu březí a dále pět krav, dvě plemenné svině a 3 běhouny. Z drůbeže chovají 20 slepic, 7 husí a 3 kachny.

V roce 1921 zde žijí stále František Lička s manželkou Mariannou a dětmi Františkem, který na gruntě vypomáhá, Arnoštou a Marií. Žije zde i synovec František Merta, který pracuje jako dělník ve vratimovské celulózce.

V dnešní době grunt vlastní Rovenští, kteří grunt koupili.

grunt10

Předchozí díly:

Hrabová a její rody, badatelské zdroje
Hrabová a její rody, grunty a chalupy
Hrabová a její rody, grunt č. 1, fojtství
Hrabová a její rody, grunt č. 2, volenství
Hrabová a její rody, grunt č. 3, mlýn
Hrabová a její rody, grunt č. 4
Hrabová a její rody, grunt č. 5, Stodola
Hrabová a její rody, grunt č. 6
Hrabová a její rody, grunt č. 7
Hrabová a její rody, grunt č. 8
Hrabová a její rody, grunt č. 9

Štítky:

2 Komentáře

  1. Profilový obrázek Martin Slepička říká:

    Moc pěkný článek, těším se na dalších těžkých 28. Za sebe bych doplnil to, kde se grunt dnes nachází, nějaký bližší popis či dnešní číslo orientační. Číslo 38 je asi někde vedle 36 – fojtství. Líbí se mi skvělý přesah a kontext směrem k branné povinnosti, vojna doživotní či 14 let, to bych opravdu nechtěl. Ještě bych se chtěl zeptat na „v chlívku chrochtají 4 běhouni a jedna plemenná svině“, co to jsou běhouni?

    • Profilový obrázek Milan Slíva jr. říká:

      Co je běhoun jsem psal už v minulých článcích o gruntech a nechtěl jsem se opakovat. Běhoun je odstavené mladé prase mladší jednoho roku.

      38 jsem upravil na proklikávací, takže se lze prokliknout na mapu. V příštích článcích na to budu myslet.

      Díky za připomínky.

[email protected] [email protected]