Hrabová včera, dnes a zítra, aneb současnost nebude zapomenuta!

Je mi ctí a potěšením představit Vám nového kronikáře Ostravy-Hrabové, kterým je Mgr. Radomír Seďa. Nebojím se napsat, že se jedná o osobnost s talentem pro psaní chytlavého a čtivého textu, přestože se může jednat o jinak nezajímavá historická fakta.

Tak posuďte sami, stačí si přečíst úvodní část textu o Šídlovci v publikaci „Historie obce Hrabová (2017)“, a určitě mi dáte za pravdu:

Mimořádným stavebním zásahem v dosavadním vývoji Hrabové byla výstavba impozantní kolonie Šídlovec pro zaměstnance vítkovických železáren v nejsevernější části katastrálního území obce.

Zkuste vymyslet stručnější a výstižnější úvod a máte můj upřímný obdiv. Připomíná mi to snad jen text od našeho nepřekonatelného Petra Žižky. Jsem vděčný a děkuji Martinu Slepičkovi, že radě městského obvodu na místo kronikáře doporučil právě Radomíra Seďu.


Mohl byste se nám představit? Jaký máte vztah k Hrabové, jaké máte zaměstnání, koníčky?

V Hrabové jsem chodil osm let na základní školu a prakticky v ní strávil své krásné dětství, ačkoli jsem bydlel v sousední Hrabůvce. V roce 2004 jsem se přestěhoval do starší části Hrabové do domku, který jsme stavěli svépomocí s rodiči. První příležitost napsat něco o naší obci se mi naskytla v roce 2014 v souvislosti s projektem Martina Jemelky týkající se ostravských dělnických kolonií, kdy jedna kapitola v třetím svazku byla věnována Šídlovci. O dva roky později přišel s nabídkou Martin Slepička, jenž zrovna připravoval jedinečnou výroční publikaci, zda bych vypracoval tří vybrané kapitoly z dějin Hrabové. Měl jsem tedy možnost podrobně prostudovat politický, hospodářský, správní, stavební, školský a kulturní vývoj obce od druhé poloviny 19. století do roku 1989. Znovu jsem se k Šídlovci vrátil v květnu minulého roku při hodinové přednášce pro veřejnost, která se konala na obecním úřadě. Tudíž po této stránce mám k Hrabové velmi osobní vztah.

Pokud jde o mou práci, tak musím uvést, že jsem třináct let pracoval pro VÍTKOVICE, a.s. jako odborný archivář a referent spisové služby. Aktuálně zastávám velmi podobnou pozici již necelé dva roky na Ostravské univerzitě. Má práce je zároveň mým koníčkem, k mým dalším zájmům patří určitě fitness, cyklistika, psaní a cestování.

Jak jste se k této práci kronikáře dostal a co je Vaší hlavní motivací kroniku psát?

Někdy ke konci minulého roku mne oslovil Martin Slepička s odůvodněním, že současný kronikář se odstěhoval do Prahy a nadále tuto pozici vykonávat nebude. Ovšem oficiálně jsem byl představen jako nový kronikář až během jednání zastupitelstva 6. května tohoto roku. V porovnání s mou dosavadní činností spojenou s Hrabovou, kdy jsem shromažďoval prameny nejrůznější provenience, prováděl jejich kritické hodnocení a následně pokud možno objektivně a vyváženě interpretoval, se dostávám do opačné role. Mým úkolem bude sbírat informace a chronologicky sepisovat všechny významné události a skutečnosti, které se v obci odehrávají. Rozdíl spočívá v tom, že se se ode mě nečeká interpretace, ale pozitivistické psaní ,,jak to vlastně bylo.“ Budu pozorovatel, hodnocení faktů nechám na někom jiném. Chci zůstat v každém případě neutrální a nezávislý na postojích zastupitelů a radních. Můj názor není v tomto případě ten relevantní. Pro mne osobně to je příležitost zkusit něco nového.

V jakém stavu je kronika, musíte něco dopisovat zpětně? Z čeho čerpáte, když nyní Hrabovské listy nevycházejí?

Ano, čeká mě zapisování dění v Hrabové zpětně, protože můj předchůdce to již nestihl. Nicméně po stránce obsahové musím říci, že kronika byla vedena velmi pečlivě. Jako zdroj informací se nabízí zápisy ze zastupitelstva, pokud možno bych se chtěl zúčastnit každé schůze, abych získal vlastní poznatky, zápisy z rady i jednotlivé společenské akce, jež se v obci konají, dále výroční zprávy základní školy, výroční zprávy obce atd. Důležitý je také denní tisk, plánuji totiž podrobnou rešerši ve Státní vědecké knihovně. Hrabovské listy určitě poslouží při přípravě a soupisu nezpracovaných let. Pravidelně budu osobně monitorovat všechny změny v obci.

Jaká je Vaše představa, respektive kronika bude elektronická nebo i nadále psána ručně?

Základem je pečlivá heuristika, tedy pokud možno využít všechny dostupné zdroje. Pak se musí vše podstatné zapsat do elektronické podoby a až na samotný závěr je prostor pro ruční přepisování do knihy, resp. kroniky, a to tak aby byl zachován dosavadní systém vedení kroniky.

O čem jste již stihl napsat, co jste stihl pro kroniku zachytit?

Zatím jsem v první fázi, kdy shromažďuji údaje a seznamuji se s aktuální rozbouřenou politickou a společenskou situací v obci. Není toho rozhodně málo.

Na co se budete ve své práci zaměřovat, jaká témata, jaké události?

Cílem je zachytit pro budoucí generace veškeré významné události po všech stránkách lidské činnosti. Chtěl bych si všímat nejen společenského dění, kultury, sportu, zájmové činnosti, školství, investic v obci, ale i kriminality a nejrůznějších negativních jevů.

Chystáte nějaké přednášky?

V nejbližší době určitě ne, budu mít dost práce se samotnou kronikou, zejména když chybí zápisy za dva a půl roku. Čeká mě opravdu hodně práce. V Hrabové se toho děje více, než se může na první pohled zdát.

V minulosti zde fungovala letopisecká komise, pomohlo by Vám její vytvoření? V čem?

Nemám přesné informace, jak dotyčná komise fungovala, proto na tuto otázku nedokážu odpovědět. Pokud vím, tak tato komise mj. působila jako poradní orgán starosty a vyjadřovala se k zápisům kronikáře, což je správné, jelikož věcná a korektní kritika je určitě žádoucí.

Štítky: , , ,

Komentáře jsou uzavřeny.