120. výročí založení hasičského sboru [14]

V loňském roce 2016 jsme si připomněli 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Navážeme na text, který jsme minule zveřejnili po delší odmlce a přinášíme další část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.

Ostatní dosud zveřejněné díly:

Koncem roku 1949 se vzdává funkce kronikáře našeho sboru bratr Jan Mutina, pro nemoc a stáří a na výroční členské schůzi dne 1. 1. 1950 je zvolen kronikářem bratr Inocenc Březina, který tuto funkci vykonává dosud.

V první polovině roku 1950 bylo upuštěno od svolávání členů k požáru nebo živelnym pohromám zastaralým způsobem — trubkou a nahražen novým, rychlejším způsobem, namontováním elektrické sirény na požární zbrojnici.

V roce 1951 dochází k reorganizaci v hasičské činnosti. Je zřízena Hasičská jednota a Požární sbor, který se měl skládat vesměs z mladších členů, vycvičených pro možnost represe a starší členové hasičské jednoty se měli zaměřit na úsek prevence. Změněn název Sbor dobrovolných hasičů na Místní jednota Československého hasičstva v Hrabové. Tato reorganizace nedosáhla požadovaného cíle. Náplň práce dobrovolného hasičstva se stále rozšiřovala. Nejdříve požární prevence, výchova členů, ostatních obyvatel a mládeže, propagace a agitace, tělesná příprava, osvětová činnost, později plnění úkolů Národní fronty a Civilní obrany. Cílem bylo zabránit vzniku požárů. Pro tuto všestrannou činnost byl v roce 1953 po první celostátní konferencí Československého hasičstva, přijat název Československý svaz požární ochrany a členům svazu se začalo říkat požárníci.

Na podzim roku 1951, na návrh městského velitelství požární ochrany, daruje sbor svou první čtyřkolovou stříkačku na Slovensko do Lorinčiku. Závazek, odpracovat 5 tisíc hodin v roce 1952, překračují členové o více jak tisíc hodin. V místním rozhlase byly prováděny relace o preventivní ochraně. Tuto úspěšnou činnost ocenilo Okresní velitelství v Ostravě přidělením stříkačky PS 8, v listopadu 1952 a 8. dubna 1953 nového požárního vozidla AS-16.

Rozšířením strojního vybavení projevil se nedostatek místa ve zbrojnici pro uložení výstroje. Bylo navrženo provést přestavbu skladiště se zrušením »hospodářské besídky«. Tato rekonstrukce se uskutečnila v roce 1955. V těchto letech se začínají úspěšně rozvíjet soutěže požárních družstev, které pomáhají k rozvoji odborné a tělesné zdatnosti členstva.

Hrabovští požárníci pod vedením bratra Rudolfa Stuchlého a Miroslava Semráda zorganizovali pro soutěž PD v roce 1953 3 družstva — družstvo dorostenců, jehož velitelem byl Miroslav Knebel a členové družstva: Antonín Stibor, Jiří Folta, Jiří Palička, Ivo Kanclíř, Libor Stuchlý, Břetislav Karlínský, Ladislav Líčka a Jaroslav Líčka, družstvo žen s velitelkou Danou Ličkovou a členkami: Anna Prokopová, Marie Balušková, Marie Peřinová, Olga Brázdilová, Květa Teizrová, Květa Karlínská, Věra Ayermanová a Alžběta Kotrlová. Velitelem družstva mužů byl Rudolf Stuchlý a členové: Miroslav Piskoř, Vojtěch Černík ml., Zdeněk Kludka, Leo Lička, Vojtěch Janša, Bohumil Lipina, Milan Březina a Břetislav Karlínský. Ženy i dorostenci se probojovali až do krajské soutěže, kde skončili na druhých místech. Bylo to velmi čestné umístění pro mladé příslušníky místní jednoty a nováčky v soutěži požárních družstev.

Dobrou výchovnou, organizační a brigádnickou prací dokázali hrabovští požárníci, že si plně zaslouží nové požární techniky, která jim byla přidělena. Vždyť v roce 1953 odpracovali členové 12 959 brigádnických hodin, nasbírali 173q železného šrotu a na úseku prevence ustavili v naší obci domovní požární hlídky.

V následujícím roce soutěžilo z naší místní jednoty v prvním kole šest požárních družstev. Žačky se probojovaly do nejvyšší celostátní soutěže požárních družstev v Praze mezi 16 nejlepších družstev z celé republiky a obsadily 7. místo. V tomto roce doprovodili členové místní jednoty na poslední cestě zakládajícího člena a čestného velitele sboru, bratra Ludvíka Baluška, který zanechal světlou památku ve své dlouholeté, poctivé činnosti jako funkcionář dobrovolného hasičského sboru v Hrabové.

V roce 1955 bylo postaveno pro první kolo soutěže celkem 7 družstev. Do druhého kola se probojovalo družstvo žaček do 11 let, družstvo žaček do 14 let a družstvo žen, z nich dvě družstva žaček se probojovala do nejvyšší celostátní soutěže v Brně. Významného úspěchu dosáhly žačky do 11 let, umístěním na prvním místě a tím získaly putovní standartu nejlepšího družstva žaček tohoto věku. Vítězné družstvo soutěžilo ve složení, velitelka družstva: Květa Ličková, členové družstva: Dana Sližová, Dana Machálková, Sylva Wilková, Alena Kovářová, Helena Kudelová, Anna Kneblová, Milena Čepková, Alena Svítková a Ludmila Moravcová.

Poslední desetiletí

Rokem 1956 vstupuje místní jednota do jubilejního roku 60 let trvání. Na výroční členské schůzi 1. ledna 1956 byl zvolen předsedou opět bratr Alois Adámek, místopředsedou Vojtěch Černík, druhým místopřed-sedou Rudolf Balušek, velitelem Rudolf Stuchlý, zástupcem Miroslav Semrád, jednatelem Květa Karlínská, pokladníkem Josef Kroček, organizačním referentem Břetislav Karlínský, výcvikový referent Zdeněk Kludka, vedoucí dorostu Miroslav Piskoř, osvětový referent Augustin Firek, referentem preventivní ochrany Vojtěch Janša, zapisovatelem Marie Balušková, členové výboru: Inocenc Březina, Bohumil Balušek, Jiří Folta, Jaroslav Lička, Libuše Hubená a revizoři účtů: Alois Lipina, Adolf borek a Josef Černý.

Jubilejní, oslavy byly v červenci a zúčastnili se jich představitelé složek Národní fronty, předseda MNV s. Šostý, členové okolních jednot ČSPO a význačný představitel a dlouholetý pokladník Půrkovy sociální výpomoci bratr Karel Špaček z Brušperku, který spolu s ostatními účastníky popřál zakládajícím členům bratru Janu Šodkovi (zemřel 5. 5. 1957 ve věku 94 let) a Foltovi Ludvíku (zemřel 23. 12. 1960 ve věku 82 let) mnoho síly do dalších let.

V tomto jubilejním roce zemřel zakládající člen, bratr Jindřich Mutina ve věku 80 let a dlouholetý místopředseda sboru, bratr Antonín Budín, ve věku 76 let.

V letech 1954 až 1956 pořádala MJ soutěž o putovní pohár na hřišti Sokola Hrabová, za účasti požárních družstev: MJ Paskov, Hrabůvka, Nová a Stará Bělá, a Hrabová. Pohár získalo v roce 1956 družstvo MJ Hrabová.

V červnu 1957 se rozloučili členové MJ se svým zástupcem velitele, upřímným kamarádem Miroslavem Semrádem. Zemřel v mladém věku 40 let pln nadšení pro požárnickou práci.

Na podzim téhož roku se započalo se stavbou nové věže na sušení hadic, za účinné pomoci člena MNV s. Františka Kovala a vedení s. Vojtěcha Černíka st. Na této stavbě odpracovali členové MJ celkem 1814 hodin a nová věž v hodnotě materiálu 24 536 Kčs, byla dána do užívání 5. 10. 1958. V tomtéž roce byla provedena instalace vodovodu do zbrojnice z nově vybudované veřejné vodovodní sítě.

14. srpna 1957 se strhla ve večerních hodinách, nad naším krajem veliká bouře, provázená vichřicí, která během půl hodiny napáchala obrovské škody na obytných staveních, vyvrátila stromy a protrhala elektrické vedení. Velmi postiženy byly vesnice Kozlovice, Tichá a Myslík na Frýdecku. V naší obci bylo vyvráceno přes 2 tisíce stromů, potrháno elektrické vedení a vyvrácenými stromy zataraseny komunikace. Členové místní jednoty svoláni k pohotovosti, pracovali do pozdních hodin na odstraňování těchto zátarasů na cestách a přičinili se, že ještě v noci byla obnovena doprava.

V roce 1959 na první investiční výstavbě místního JZD — výstavbě Kravína — odpracovali, členové při zahajovacích pracích 182 hodin a MJ převzala patronát po stránce požární bezpečnosti všech objektů JZD a bývalého státního statku. Pomáhali při zdolávání spičkových prací ve žních, orgánizováním nočních výmlatů, při sklizni řepy a účinnou pomocí při další investiční výstavbě JZD. Spolu se členy domovních požárních hlídek byly v tomto roce prohlédnuty všechny domy a malé provozovny v naší obci.

V říjnu 1959 zemřel ve věku 73 let dlouholetý pokladník s. Josef Kroček. Byl to svědomitý, poctivý činovník, který vedl sborovou pokladnu ke vší spokojenosti plných 29 roků.

1. července 1959 po prudkých deštích rozvodnila se řeka Ostravice a zaplavila přilehlou Vrbinu. Naši požárníci byli voláni k pohotovosti. Zachraňovali ohrožené maringotky zaměstnanců Prefy a čerpali vodu ze sklepů vodárny NHKG, kde bylo zatopeno strojní zařízení. V letech 1959 až 1964 ohrožovala řeka Ostravice a místní potoky často své okolí. Největší povodní vůbec, která postihla naši obec, byla povodeň v červenci 1980. Nejstarší pamětníci nepamatovali podobnou povodeň u nás.

Po prudkých deštích se hladina řeky Ostravice 13. července nebezpečně zvedla. Následkem trvalých dešťů v pohoří Beskyd hladina trvale stoupala. Bylo předpokládáno vystoupení řeky z břehů, proto byl 24. července v 8 hodin ráno vyhlášen poplach u místní jednoty a byla zahájena činnost v úseku mostní ulice až po mlýn. Uvolňoval se průtok vody na Ščučí a očistěním mříží na potoku u Šídlovce, kde voda ohrožovala ubikace Pozemních staveb, Šídlovec a přerušení městské dopravy. 25. července byl prováděn průzkum na ulici B. Němcové (nyní Na Potoku), Na Farském, v objektech JZD a ČSSS. V 17 hodin dostavili se členové povodňové komise MěstNV, nadporučík Ladislav Bill a kapitán František Poddaný. Rozvodněná Ostravice stále více ohrožovala provozovnu závodu Prefa, ubikace zaměstnanců a rodinné domky na ulici B. Němcové. Řízením záchranných prací převzali členové městské povodňové komise a vytvořili štáb spolu s příslušníky místní jednoty a městského oddělení VB. Bylo přikročeno k evakuaci zaměstnanců Prefy z maringotek. Ve večerních hodinách byla zahájena evakuace osob z domků za strouhou, které byly bezprostředně ohroženy. Celkem bylo evakuováno 8 rodin. K vyčerpání vody z ohrožené vodárny NHKG zajistil dispečer závodu 2 čerpadla. Jejich kapacita však nestačila, proto byli povoláni členové MJ Vratimov, kteří ihned nasadili čerpadlo PS 8. Veškeré úsilí však bylo marné. Voda zatopila motory vodárně.

Pokračování příště…

<< 120. výročí založení hasičského sboru [13]

Komentáře jsou uzavřeny.

ace[email protected] [email protected]