Krajský úřad Moravskoslezského kraje zamítl odvolání Městského obvodu Hrabová proti souboru staveb nazvaného „Bytové domy Hrabová“ a napadené rozhodnutí dle očekávání potvrdil.
Někteří občané Hrabové mi po zveřejnění mého článku Kauza „Bytové domy v zatáčce u točny“ v únoru letošního roku vyčítali, že za ně dostatečně nebojuji a že jsem se dost možná domluvil (ve vlastním zájmu) s investorem. Opak je samozřejmě pravdou…
Již v lednu 2018 jsem z pozice občana bojoval proti této stavbě a tehdy mě nejen nikdo neposlouchal, ale ani se ke mně nikdo nepřidal: “Bytové domy na Šídlovci? Připomínky má v rukou správní orgán”. Občané z blízkosti stavby chtěli v roce 2018 sepsat petici/stížnost a řešili to i se mnou, jestli bych to mohl zveřejnit na Hrabová.Info. Bohužel se již pak neozvali, přestože jsem jim aktivně přes rodinné příslušníky psal.
Dokonce se ani po tom všem MOb Hrabová nedokázal v únoru 2019 s investorem dohodnout na výhodách pro naše občany (za stažení odvolání, které nemělo žádný význam, jak potvrzuje i krajský úřad), jak jsem navrhoval (transparentně a veřejně). Nyní nemáme ani žádné výhody pro naše občany a ještě zde budeme mít souseda, kterému jsme nesmyslným odvoláním (opět zdůrazňuji jak potvrdil i krajský úřad) zbrzdili nákladnou stavbu o tři měsíce.
Přijďte na zítřejší jednání zastupitelstva a veřejně se zeptejte našeho stavebního úřadu, jak to, že investor dostal souhlas s napojením chodníků BEZ příslušného USNESENÍ rady obce (tuto skutečnost nikdo neměl zjistit, ale díky mé databázi usnesení od roku 2012 nebylo toto problém dohledat). Dle mého laického výkladu zákona o obcích musí o čemkoliv rozhodnout buď zastupitelstvo nebo rada obce. Bez takového rozhodnutí nesmí být souhlas udělen. To se v tomto případě prokazatelně nestalo. Dále bychom se měli veřejně ptát proč jsme z pozice účastníka řízení v průběhu řízení žádné námitky neuplatnili a se stavbou dokonce souhlasili!?
Z chyby stavebního úřadu a předchozí rady obce se musíme poučit a praxe musí být teď taková, že nejprve klademe podmínky investorovi a teprve následně se stavbou souhlasíme. Na základě doporučení magistrátu jsem tuto praxi začal vyžadovat a na posledním jednání RMOb Hrabová jsem tímto “dočasně zastavil” souhlas s výstavbou řadových domů na konci ulice Na Potoku (místo tenisového hřiště). Souhlas udělíme, až budou splněny naše požadavky…
Krajský úřad se zabýval obsahem podaného odvolání, přičemž zjistil následující skutečnosti:
Statutární město Ostrava – Městský obvod Hrabová, je účastníkem předmětného řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a písm. b) stavebního zákona (viz výše uvedený odkaz na Statut města Ostravy). V průběhu řízení tedy mohl tento účastník řízení uplatňovat námitky v rozsahu stanoveném v ust. § 89 odst. 4 stavebního zákona, z něhož vyplývá, že osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a písm. b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Z uvedeného vyplývá, že Městský obvod Hrabová mohl uplatňovat námitky pouze v rozsahu, jakým může být dotčeno vlastnické právo Statutárního města Ostravy k pozemkům parc. č. 2548/3 a parc. č. 716/4 v kat. území Hrabová, na nichž má být realizována část záměru, či k pozemku parc. č. 763/1 v kat. území Hrabová, který má se stavebním pozemkem společnou pozemkovou hranici.
Postavení účastníka řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tj. obce, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, má v tomto případě podle Statutu města Ostravy, samo Statutární město Ostrava. Městský úřad Hrabová tedy nebyl v průběhu řízení příslušný uplatňovat k záměru námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce, které má podle § 89 odst. 4 stavebního zákona uplatňovat účastník řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.
Nejprve je krajský úřad nucen konstatovat, že ve smyslu § 89 odst. 1 stavebního zákona je územní řízení ovládáno koncentrační zásadou, což znamená, že stavební úřad nepřihlíží k námitkám, které byly uplatněny po lhůtě stanovené stavebním úřadem pro uplatnění námitek. Jelikož odvolací řízení tvoří sřízením prvoinstančním jeden celek, promítá se zásada koncentrace řízení i do řízení odvolacího. V návaznosti na ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona tedy krajský úřad nemůže k námitkám uplatněným až v odvolání přihlédnout. K takovým námitkám nemůže krajský úřad přihlédnout ani podle ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu, kterým je odvolací orgán vodvolacím řízení vázán, a zněhož vyplývá, že knovým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. Vzhledem k tomu, že Městskému obvodu Hrabová bylo přiznáno postavení účastníka předmětného územního řízení a mohl uplatňovat námitky v průběhu tohoto řízení, nemohl by krajský úřad k odvolacím námitkám tohoto účastníka řízení ve smyslu výše uveneného přihlédnout, protože v průběhu řízení žádné námitky neuplatnil. Stanoviska, na které se Městský obvod Hrabová v odvolání odkazuje, totiž byla vydána v době před zahájením řízení a jsou součástí dokladové části DUR.
Současně krajský úřad uvádí, že odvolací námitky Městského obvodu Hrabová z hlediska svého obsahu překračují rozsah námitek, které mohl dle § 89 odst. 4 stavebního zákona uplatnit, neboť nesměřují k ochraně vlastnických práv. Ve smyslu citovaného ustanovení by k takovým námitkám nebylo možno přihlédnout ani kdyby je Městský obvod Hrabová v průběhu řízení uplatnil ve stanovené lhůtě. Pro úplnost je však možno uvést, že zájmy vyjádřené v odvolacích námitkách (tj. využití ploch, výškové uspořádání zástaby, zastavěnost pozemků, atp.), měl Městský obvod Hrabová možnost hájit v rámci pořizování územního plánu města Ostravy (záměr totiž respektuje platný územní plán), případně měl využít k požadované regulaci území další nástroj územního plánování, např. regulační plán (viz § 61 a související stavebního zákona).
No to, jak jsi “bojoval proti” jsme si tady v únoru mohli dostatečně přečíst. Na to jak byl udělen souhlas s umístěním chodníku na obecním pozemku bez usnesení rady není třeba se ptát stavebního úřadu, protože jeho souhlas by v územním řízení byl odmítnut jako nedostatečný, neboť nemá k tomu kompetenci – je třeba se na to zeptat starosty. Nicméně pokud byl dán souhlas bez oprávnění předepsaného zákonem, tak se tím dá napadnout platnost územního rozhodnutí.
Ahoj Honzo,
moc děkuji za tvůj pohled na věc.
Měj se moc fajn a zase napiš.
R.