Krajský úřad zamítl odvolání proti stavbě bytových domů

Krajský úřad Moravskoslezského kraje zamítl odvolání Městského obvodu Hrabová proti souboru staveb nazvaného „Bytové domy Hrabová“ a napadené rozhodnutí dle očekávání potvrdil.

Někteří občané Hrabové mi po zveřejnění mého článku Kauza „Bytové domy v zatáčce u točny“ v únoru letošního roku vyčítali, že za ně dostatečně nebojuji a že jsem se dost možná domluvil (ve vlastním zájmu) s investorem. Opak je samozřejmě pravdou…

Již v lednu 2018 jsem z pozice občana bojoval proti této stavbě a tehdy mě nejen nikdo neposlouchal, ale ani se ke mně nikdo nepřidal: „Bytové domy na Šídlovci? Připomínky má v rukou správní orgán“. Občané z blízkosti stavby chtěli v roce 2018 sepsat petici/stížnost a řešili to i se mnou, jestli bych to mohl zveřejnit na Hrabová.Info. Bohužel se již pak neozvali, přestože jsem jim aktivně přes rodinné příslušníky psal.

Dokonce se ani po tom všem MOb Hrabová nedokázal v únoru 2019 s investorem dohodnout na výhodách pro naše občany (za stažení odvolání, které nemělo žádný význam, jak potvrzuje i krajský úřad), jak jsem navrhoval (transparentně a veřejně). Nyní nemáme ani žádné výhody pro naše občany a ještě zde budeme mít souseda, kterému jsme nesmyslným odvoláním (opět zdůrazňuji jak potvrdil i krajský úřad) zbrzdili nákladnou stavbu o tři měsíce.

Přijďte na zítřejší jednání zastupitelstva a veřejně se zeptejte našeho stavebního úřadu, jak to, že investor dostal souhlas s napojením chodníků BEZ příslušného USNESENÍ rady obce (tuto skutečnost nikdo neměl zjistit, ale díky mé databázi usnesení od roku 2012 nebylo toto problém dohledat). Dle mého laického výkladu zákona o obcích musí o čemkoliv rozhodnout buď zastupitelstvo nebo rada obce. Bez takového rozhodnutí nesmí být souhlas udělen. To se v tomto případě prokazatelně nestalo. Dále bychom se měli veřejně ptát proč jsme z pozice účastníka řízení v průběhu řízení žádné námitky neuplatnili a se stavbou dokonce souhlasili!?

Z chyby stavebního úřadu a předchozí rady obce se musíme poučit a praxe musí být teď taková, že nejprve klademe podmínky investorovi a teprve následně se stavbou souhlasíme. Na základě doporučení magistrátu jsem tuto praxi začal vyžadovat a na posledním jednání RMOb Hrabová jsem tímto „dočasně zastavil“ souhlas s výstavbou řadových domů na konci ulice Na Potoku (místo tenisového hřiště). Souhlas udělíme, až budou splněny naše požadavky…

Krajský úřad se zabýval obsahem podaného odvolání, přičemž zjistil následující skutečnosti:

Statutární město Ostrava – Městský obvod Hrabová, je účastníkem předmětného řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a písm. b) stavebního zákona (viz výše uvedený odkaz na Statut města Ostravy). V průběhu řízení tedy mohl tento účastník řízení uplatňovat námitky v rozsahu stanoveném v ust. § 89 odst. 4 stavebního zákona, z něhož vyplývá, že osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a písm. b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Z uvedeného vyplývá, že Městský obvod Hrabová mohl uplatňovat námitky pouze v rozsahu, jakým může být dotčeno vlastnické právo Statutárního města Ostravy k pozemkům parc. č. 2548/3 a parc. č. 716/4 v kat. území Hrabová, na nichž má být realizována část záměru, či k pozemku parc. č. 763/1 v kat. území Hrabová, který má se stavebním pozemkem společnou pozemkovou hranici.

Postavení účastníka řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tj. obce, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, má v tomto případě podle Statutu města Ostravy, samo Statutární město Ostrava. Městský úřad Hrabová tedy nebyl v průběhu řízení příslušný uplatňovat k záměru námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce, které má podle § 89 odst. 4 stavebního zákona uplatňovat účastník řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.

Nejprve je krajský úřad nucen konstatovat, že ve smyslu § 89 odst. 1 stavebního zákona je územní řízení ovládáno koncentrační zásadou, což znamená, že stavební úřad nepřihlíží k námitkám, které byly uplatněny po lhůtě stanovené stavebním úřadem pro uplatnění námitek. Jelikož odvolací řízení tvoří sřízením prvoinstančním jeden celek, promítá se zásada koncentrace řízení i do řízení odvolacího. V návaznosti na ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona tedy krajský úřad nemůže k námitkám uplatněným až v odvolání přihlédnout. K takovým námitkám nemůže krajský úřad přihlédnout ani podle ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu, kterým je odvolací orgán vodvolacím řízení vázán, a zněhož vyplývá, že knovým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. Vzhledem k tomu, že Městskému obvodu Hrabová bylo přiznáno postavení účastníka předmětného územního řízení a mohl uplatňovat námitky v průběhu tohoto řízení, nemohl by krajský úřad k odvolacím námitkám tohoto účastníka řízení ve smyslu výše uveneného přihlédnout, protože v průběhu řízení žádné námitky neuplatnil. Stanoviska, na které se Městský obvod Hrabová v odvolání odkazuje, totiž byla vydána v době před zahájením řízení a jsou součástí dokladové části DUR.

Současně krajský úřad uvádí, že odvolací námitky Městského obvodu Hrabová z hlediska svého obsahu překračují rozsah námitek, které mohl dle § 89 odst. 4 stavebního zákona uplatnit, neboť nesměřují k ochraně vlastnických práv. Ve smyslu citovaného ustanovení by k takovým námitkám nebylo možno přihlédnout ani kdyby je Městský obvod Hrabová v průběhu řízení uplatnil ve stanovené lhůtě. Pro úplnost je však možno uvést, že zájmy vyjádřené v odvolacích námitkách (tj. využití ploch, výškové uspořádání zástaby, zastavěnost pozemků, atp.), měl Městský obvod Hrabová možnost hájit v rámci pořizování územního plánu města Ostravy (záměr totiž respektuje platný územní plán), případně měl využít k požadované regulaci území další nástroj územního plánování, např. regulační plán (viz § 61 a související stavebního zákona).

Štítky:

2 Komentáře

  1. Jan Dvořák říká:

    No to, jak jsi „bojoval proti“ jsme si tady v únoru mohli dostatečně přečíst. Na to jak byl udělen souhlas s umístěním chodníku na obecním pozemku bez usnesení rady není třeba se ptát stavebního úřadu, protože jeho souhlas by v územním řízení byl odmítnut jako nedostatečný, neboť nemá k tomu kompetenci – je třeba se na to zeptat starosty. Nicméně pokud byl dán souhlas bez oprávnění předepsaného zákonem, tak se tím dá napadnout platnost územního rozhodnutí.

  2. Radomír Orkáč říká:

    Ahoj Honzo,

    moc děkuji za tvůj pohled na věc.

    Měj se moc fajn a zase napiš.

    R.

[email protected] [email protected]