Hrabová v období druhé světové války (12. část) – zakončení

K loňskému 70. výročí konce druhé světové války byla občany Hrabové vydána publikace věnována naší obci v tomto období.

Dnes Vám přinášíme její zakončení.

Střípky vzpomínek pamětníků

Vzpomínky na konec války přinášel čas od času i místní časopis Hrabovské listy. V červenci 2011 byl zveřejněn následující text:

Protektorát Čechy a Morava byl stát zřízený v roce 1939 Německem po rozpadu Československa. Byl to zvláštní útvar, v němž vládly totalita, strach, chudoba a přídělové hospodářství.

Přídělové lístky byly kupony na měsíc, na malé nedostatečné množství základních potravin. Často se dokupovaly potraviny předražené tzv. pod rukou. Domácnosti se proto snažily mít svá malá hospodářství nebo sehnat některé potraviny na venkově. Významně se v té době projevila vzájemná soudržnost lidí proti nenáviděné okupaci a kolaboraci s režimem. Rozhlas a noviny přinášely pouze cenzurované zprávy, tj. o hrdinných vítězstvích a postupu německých vojsk na všech frontách. Při nařízené kontrole všech radiopřijímačů byly z nich odmontovány tzv. krátké vlny, aby se tím znemožnil poslech zahraničního rozhlasu. Podařilo se však některé radiopřijímače zatajit a u některých se podařilo obnovit funkčnost krátkých vln. Tak jsme mohli poslouchat zprávy z českého vysílání radia BBC Londýn či Moskva. Další předávání zpráv sousedovi bylo jen osobní a ústní, podle důvěry, že nás neudá. Znamenalo by to totiž trest vězení, a to neznámo kde a na jak dlouho.

Na události průběhu a konce války v ulici Klasná vzpomněl pan Břetislav Karlinský, který zde v rodinném domku bydlel.

Zažil jsem zde nálety letadel, bombardování i konec okupace. Nálet bombardovacích svazů se ohlašoval vždy signálem sirény, nejdříve tři krátké tóny, ty znamenaly výstrahu, přímé nebezpečí náletu pak ohlašoval kolísavý tón. Rozhlas nejdříve německy a pak česky oznamoval situaci, kde ve které oblasti se nacházejí nepřátelská letadla. Při tomto hlášení (hlavně v závěru války) často už ani nestačili hlášení či výstrahu sirénou dokončit a bomby již svištěly. Ukončení nebezpečí oznamoval dlouhý tón sirény.

Cílem náletů byly různé průmyslové či chemické objekty, zpravidla Vítkovice, chemička „Rütgers“ nebo pozice protiletadlové dělostřelecké obrany, v závěru války pak mosty, silnice a vojenské kolony. Dosti pum též spadlo na domy a silnice.

Protiletadlový kryt jsme měli ve sklepě rodinného domku pana Františka Havláska, kde strop byl vyztužen hornickým způsobem, tj. dřevěnými stojkami. Mnohdy se zde ukrývalo i několik rodin sousedů. V obci se uvažovalo i o společném úkrytu pro občany, a to v lokalitě ulice Jestřábského.

V závěru války jsme již byli na nálety zvyklí. Na zahoukání sirény vzít si svůj předem připravený balíček s nejnutnějšími věcmi a co nejrychleji utíkat do krytu i v průběhu noci.

Pro případ nočního bombardování německé úřady přísně kontrolovaly dodržování zatemnění každého objektu. Okna všech místností musela mít rolety, aby neproniklo světlo a dům nemohl být cílem náletu. Podobně byla stíněna světla aut a pouliční osvětlení. Nedodržení bylo trestáno.

Pro nás kluky bylo toto období velkým dobrodružstvím, ani jsme si neuvědomovali, že můžeme přijít o život. Ve své přirozené dětské zvědavosti jsme chtěli být válečnému dobrodružství co nejblíže. Bez ohledu na své bezpečí jsme z krytu často utíkali do podkroví domu a sledovali, kam dopadají bomby nebo jak protiletadlová děla (byla umístěna v hojném počtu podél Místecké v prostoru dnešní obchodní zóny) střílejí na bombardéry, kde se ve výšce objeví obláček po výbuchu šrapnelu, případně také jak si vedou stíhačky v leteckých soubojích mezi sebou .

Pokud se pamatuji, obec Hrabová byla osvobozena v 15 hodin dne 30. dubna 1945 příchodem ruských vojáků. Vítali jsme je my kluci a občané v obrovské euforii.

Na zvědavých výletech po válce jsme objevili např. v řece Ostravici opuštěný tank. To bylo něco pro nás kluky, vše jsme prozkoumali. Zbraně, náboje, různé střelivo. Ne vždy všem „zvědavcům“ prošel průzkum bez úrazu.

Na období osvobozování Hrabové vzpomíná také, tehdy mlynář a zemědělec, pan František Konečný, který byl od totálního nasazení v Německu osvobozen úřady. Zejména pro zabezpečování místní potřeby mletí mouky pro zemědělské zásobování.

Němci nás často kontrolovali, nutili kopat na našem pozemku v blízkosti mlýna zákopy, kopali jsme zákopy pro postavení „lágru“.

Němci bránili křižovatku na Místecké, ale byli zneškodněni. Padlé Němce jsme na trakaři odváželi k pohřbení. Rusové přišli k našemu mlýnu ne přes Ostravici, ale kolem haldy už 29. dubna. My jsme byli schováni ve stodole, kde jsme měli ze slámy zrobený úkryt. Ukrývali jsme se spolu se sousedy F. a J. Chlupatými. Na našem pozemku jsme Rusy přivítali s vděčností za blížící se osvobození a konec války. „Po slovansku“ jsme s nimi popili, oni pak dále pokračovali přes Šídlovec. Vzpomínám si, že na našem pozemku a v blízkém okolí padli naši občané pan Gajdošek, Friedel, Matula, Baďura a bratři Vavruškovi, postřelen byl pan Litner. Náš občan Vladimír Čermák pak odcházel s vojáky a ti ho vyzbrojili, ale doneslo se mi, že padl a byl pohřben na hřbitově ve Fryčovicích.
Tyto vzpomínky zapsal podle vyprávění pamětníků v červenci 2011 redaktor Hrabovských listů pan Ing. Lumír Kosela.

Závěr

Tato publikace s názvem „Hrabová v období druhé světové války“ se snaží podrobně zachytit pohnuté osudy občanů spjatých s Hrabovou v nelehkém válečném období a přináší základní informace o tehdejším životě místních občanů a význačných událostech. Od té doby již uplynul delší čas, proto se několik občanů Hrabové rozhodlo v letošním jubilejním roce 2015, kdy si připomínáme výročí sedmdesáti let od ukončení druhé světové války, zaznamenat autentické vzpomínky pamětníků z období jejich mládí, aby nezůstaly zapomenuty a aby sloužily i pro poučení dalších generací.
Poděkování patří

PhDr. Antonínu Barcuchovi, prof. PhDr. Lumíru Dokoupilovi, CSc., Jarmile Janšové, Pavlu Janšovi, Miroslavě Juráskové, Anně Jurečkové, Ludvíku Ličkovi, Petru Novákovi, MUDr. Jaroslavu Olšanskému, Jaroslavu Opělovi, Ing. Radomíru Orkáčovi, Anně Ryšanové, Naděždě Slavíkové, Mgr. Jiřímu Slepičkovi, Marii Sněhotové, Marii Stárkové, Mgr. Ivo Šupčíkovi a všem dalším, kteří se přímo či nepřímo podíleli na tvorbě této publikace.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě publikace a díky patří zejména těm, kteří se neváhali s námi podělit o své vzpomínky.

S díky Vladimír Slavík, Martin Slepička a Milan Slíva

Seznam použitých pramenů a literatury:

Archiv města Ostravy, fond Český svaz protifašistických bojovníků, místní organizace Hrabová, Památník organizace Svazu protifašistických bojovníků v Ostravě-Hrabové, nezpracovaný fond č. 968.

Archiv města Ostravy, fond Obvodní národní výbor Ostrava‑Hrabová, Pamětní kniha obce Hrabové II. díl, inv. č. 1, pag. 111–150.

Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, Pamětní kniha farnosti hrabovské 1908–2004.

Státní okresní archiv Frýdek-Místek, fond Archiv obce Vratimov, Pamětní kniha Vratimova I. díl, inv. č. 31, pag. 228.

JIŘÍK, Karel a kol. Osvobození Ostravy ve světle vzpomínek a kronik. Ostrava: Městský národní výbor, 1965.

KOSELA, Lumír. Střípky vzpomínek pamětníků. Hrabovské listy. Ostrava-Hrabová: Úřad městského obvodu Hrabová, 2011, č. 4, s. 2, 4.

MATÝSEK, Jaromír. Bombardování Moravské Ostravy v letech 1944–45 ve světle archivních dokumentů. In: Ostrava: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Profil, 1969, s. 217–222.

Fotografie Vladislava Čermáka a Jaroslava Vavrušky z rodinného archívu Petra Nováka.
Publikace vznikla za přispění městského obvodu Ostrava-Hrabová, poděkování patří zejména kulturní komisi, která zajistila financování vytištění publikace z rozpočtu obvodu.
Jazyková korektura: Mgr. Jiří Slepička

Zvláštní poděkování patří panu Ing. Vladimíru Slavíkovi, který s myšlenkou na vznik publikace přišel a podařilo se mu ji dovést až do úspěšného konce.

Hrabová v období druhé světové války (1. část)
Hrabová v období druhé světové války (2. část)
Hrabová v období druhé světové války (3. část)
Hrabová v období druhé světové války (4. část)
Hrabová v období druhé světové války (5. část)
Hrabová v období druhé světové války (6. část)
Hrabová v období druhé světové války (7. část)
Hrabová v období druhé světové války (8. část)
Hrabová v období druhé světové války (9. část)
Hrabová v období druhé světové války (10. část)
Hrabová v období druhé světové války (11. část)

Celou publikaci ve formátu PDF naleznete ke stažení zde