120. výročí založení hasičského sboru – závěr

V loňském roce 2016 jsme si připomněli 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Přinášíme poslední část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.

Ostatní dosud zveřejněné díly:

Požáry

Od založení sboru vzniklo v Hrabové i s osadou Závodí, která dříve patřila k Hrabové, celkem 54 požárů. Kromě těchto, 108 dalších požárů v sousedních obcích. Ne však u všech zasahovali hrabovští hasiči. Některé byly v zárodku zlikvidovány občany nebo domácími lidmi. To svědčí o dobré výchovné práci hrabovských hasičů, kteří při odborných veřejných přednáškách a školeních poučovali občany, jak v takovém případě neztrácet hlavu, ale chladnokrevně a účinně hasit vzniklý požár.

Příčiny požárů byly neopatrnost, nedbalí kuřáci, vadné komíny, zápalky v rukou dětí, blesk a v dřívějších létech tuláci — žháři, kteří se potulovali a kde jim odmítli almužnu nebo nocleh, tak ze msty zapalovali. Požáry zachvacovaly domky, usedlosti, hospodářské budovy a často také stohy slámy. Účinným zásahem místního dobrovolného hasičského sboru a sousedních sborů z Paskova, Vratimova, Hrabůvky, Nové Bělé, Zábřeha, Vítkovic a Kunčic byly omezovány, aby se nerozšiřovaly na blízké okolí, zvláště při silném větru. Tak tomu bylo 21. 5. 1910, kdy o 10 hodině vypukl požár v domku č. 5 – Felixe Tichopáda. Zásluhou místních hasičů, kteří používali 2 stříkačky a hasičů z Hrabůvky, byl požár omezen jenom na hořící objekt, ačkoliv sousední domky byly vzdáleny pouhé 4 m a 6 m.

Nějaké velké rozšíření požáru v naší obci, kde by shořela část vesnice, není zaznamenáno. Nejvíce požárů v jednom roce vzniklo v naší obci v roce 1911. Kronikář Jan Mutina zaznamenal 4 požáry, a to: 24. 1. Na Závodí — dřevěný domek č. 100 Jana Mynáře, 22. 6. chlévky u Jana Piskoře, 10. 10. dřevěný domek č. 47 Rudolfa Nakelného a 20. 10. domek č. 74 Františka Dordy. Tento požár se rozšířil i na vedlejší domek č. 143 Jakuba Koliby. V tomto roce je rovněž zaznamenán největší počet poplachů za celých 70 let. Ve Vratimově hořelo 3x, v Hrabůvce 2x, 1 požár v Kunčicích a 1 v Mitrovicích. Kromě požárů v místě zasahovali hrabovští hasiči v okolních obcích – Paskově, Nové Bělé, Hrabůvce, Zábřehu, Vítkovicích, Kunčicich a Vratimově.

Nejobtížnější zásahy byly v obcích za řekou Ostravicí, protože do roku 1942 nebylo mostu a muselo se projíždět přes řeku. Někdy pro zvýšený stav vody se nemohlo na druhou stranu vůbec projet. Často hasičská trubka volala k pohotovosti, ale pro velkou vzdálenost nebo nedostatek přípřeže (rolníci pracovali s koňmi v poli), se vůbec nevyjelo. Tak tomu bylo při požárech 12. 4. 1909 ve Staříči, 17. 3. 1921 v Místku u Landeberga, 1. 9. 1927 v Oprechticích na pile Fr. Klegy a na druhý den 2. 9. opět v Oprechticích na usedlosti Viléma Lyčky a Jana Žáčka. 9. srpna 1921 vyjelo se k požáru, ale když se zjistilo, že hoří až ve vzdálené Staré Vsi u rolníka Novobilského, vrátili se z Nové Bělé nazpět. Podobně tomu bylo 16. 2. 1925, kdy ve 3 hodiny ráno poplašný tón trubky svolal členy sboru k pohotovosti. Vyjelo se k předpokládanému požáru do Hrabůvky, ale tam se zjistilo, že požár je velice vzdálen, proto se vrátili nazpět. Později se zjistilo, že požár byl až v Horní Lhotě na Opavsku, kde vyhořelo 9 obytných budov a 6 stodol. 26. 8. 1924 při požáru stodoly Viktora Ličky č. 54 účinně zasáhly členky tehdejšího ženského odboru. Uznání také zaslouží ženy, které ve smíšeném družstvu s muži zasahovaly při požáru V Bartovicích v roce 1953.

S motorovou 28. 10. 1938 u stříkačky byli v roce 1956 — stříkačkou Sigmund DS-12 bylo v Hrabové poprvé hašeno u stohu slámy za stodolou Fr. Ličky č. 38. Strojníci u této stříkačky byli Augustin Firek a Adolf Borek. Nejtragičtější požár byl 1. listopadu, kdy v dřevěném domku na Závodí uhořely 3 cikánské děti.

Obětavostí a odhodláním pro rychlou pomoc bližnímu – postiženému nežádoucím živlem, byli prodchnuti všichni členové sboru. Pocit odpovědnosti a láska k hasičské práci je přiváděla a dosud přivádí do řad dobrovolných pracovníků v požární ochraně. Této práci obětovali každou volnou chvíli a zůstali ji věrni po celý svůj život. Museli bychom jmenovat celou řadu obětavých pracovníků, kteří poctivým plněním povinností zanechali zářný příklad všem mladším členům. Jedním z nich byl i bratr Fr. Balušek, zemřel v roce 1937. Jeho nadšení a elán se přeléval do žil všech ostatních členů. V případě požáru byl vždy mezi prvními členy u zbrojnice a jeho povzbuzující slova »bratři jeděm, jeděm« jako by nalévala novou krev všem obětavým záchrancům. Za svou obětavou, těžkou a odpovědnou práci získali příslušníci dobrovolného hasičského sboru od veřejnosti někdy více zbytečné kritiky než pochopení a uznání. Většinou však od těch, kteří ve svých sobeckých zájmech zůstali neteční k pomoci svému bližnímu. V poslední době – v období 2 let, nevypukl v naší obci žádný požár. Z toho je vidět, že občané dbají na požární bezpečnost ve svých obydlích, ale často zanedbávají příčiny požárů na svých pracovištích a našemu národnímu hospodářství vznikají často zbytečné škody, které jdou mnohdy do miliónové výše.

Hlavní činovníci sboru za 70 let jeho trvání

Předseda:

  1. Držodka Rudolf, 5. 7. 1896 – 12. 9. 1897, 1 rok a 2 měsíce.
  2. Bartoník František, 12. 9. 1897 – 5. 7. 1899, 1 rok a 9 měsíců.
  3. Raška Inocenc, 5. 7. 1899 – 1. 7. 1900, 1 rok.
  4. Vogt Jan, 1. 7. 1900 – 14. 1. 1918, 17 roků a 6 měsíců.
  5. Žáček Vincenc, 14. 1. 1918 – 2. 1. 1921, 3 roky.
  6. Piskoř Jan, 2. 1. 1921 – 8. 1. 1933, 12 roků.
  7. Adámek Alois, 8. 1. 1933 – dosud.

Místopředseda:

  1. Vogt Jan, 5. 7. 1896 – 1. 7. 1900, 4 roky.
  2. Chlupatý Jan, 1. 7. 1900 – 6. 7. 1902, 2 roky.
  3. Bartoník František, 6. 7. 1902 – 5. 7. 1903, 1 rok.
  4. Piskoř František, 5. 7. 1903 – 8. 7. 1907, 4 roky.
  5. Žáček Vincenc, 8. 7. 1907 – 2. 1. 1910, 2 roky a 6 měsíců.
  6. Piskoř František, 2. 1. 1910 – 30. 3. 1915, 5 roků a 3 měsíce.
  7. Žáček Vincenc, 30. 3, 1915 – 27. 1. 1918, 2 roky a 10 měsíců.
  8. Homola Čeněk, 27. 1. 1918 – 2. 1. 1921, 2 roky.
  9. Tichopád František, 2. 1. 1921 – 8. 1. 1922, 1 rok.
  10. Žáček Vincenc, 8. 1. 1922 – 1. 1. 1930, 8 roků.
  11. Budín Antonín, 1. 1. 1930 – 5. 1. 1936, 6 roků.
  12. Homola Čeněk, 5. 1. 1936 – 3. 2. 1946, 10 roků a 1 měsíce.
  13. Budín Antonín, 3. 2. 1946 – 20. 4. 1952, 6 roků a 2 měsíce.
  14. Černík Vojtěch, 20. 4. 1952 – 6. 1. 1957, 4 roky a 7 měsíců.
  15. Balušek Rudolf, 6. 1. 1957 – 7. 12. 1958, 1 rok a 11 měsíců.
  16. Černík Vojtěch, 7. 12. 1958 – 16. 12. 1962, 4 roky.
  17. Piskoř Miroslav, 16. 12. 1962 – 8. 12. 1963, 1 rok.
  18. Černík Vojtěch, 8. 12. 1963 – dosud.

Velitel:

  1. Vogt Jan, 5. 7. 1896 – 5. 7. 1899, 3 roky.
  2. Držonka Rudolf, 5. 7. 1899 – 1. 7. 1900, 1 rok.
  3. Chlupatý Jan, 1. 7. 1900 – 6. 7. 1902, 2 roky.
  4. Držonka Rudolf, 6. 7. 1902 – 5. 7. 1903, 1 rok.
  5. Piskoř František, 5. 7. 1903 – 2. 1. 1910, 6 roků a 5 měsíců.
  6. Piskoř Jan, 2. 1. 1910 – 2. 1. 1921, 11 roků.
  7. Balušek Ludvík, 2. 1. 1921 – 1. 1. 1927, 6 roků.
  8. Adámek August, 1. 1. 1927 – 1. 1. 1928, 1 rok.
  9. Homola Čeněk, 1. 1. 1928 – 8. 1. 1933, 5 roků.
  10. Balušek Ludvík, 8. 1. 1933 – 5. 1. 1936, 3 roky.
  11. Černík Vojtěch, 5. 1. 1936 – 3. 2. 1946, 10 roků a 1 měsíc.
  12. Semrád Miroslav, 3. 2. 1946 – 1. 1. 1951, 4 roky a 11 měsíců.
  13. Stuchlý Rudolf, 1. 1. 1951 – 6. 1. 1957, 6 roků.
  14. Černík Vojtěch, 6. 1. 1957 – 7. 12. 1958, 1 rok a 11 měsíců.
  15. Piskoř Miroslav, 7. 12. 1958 – 10. 12. 1961, 3 roky.
  16. Lička Ludvík ml., 10. 12. 1961 – 16. 12. 1992, 1 rok.
  17. Piskoř Miroslav, 16. 12. 1962 – 8. 12. 1963, 1 rok.
  18. Štusek Rudolf, 8. 12. 1963 – dosud.

Jednatel:

  1. Vaněk František, 5. 7. 1896 – 2. 5. 1897, 10 měsíců.
  2. Bartoník František, 2. 5. 1897 -12. 9. 1897, 4 měsíce.
  3. Hurský František, 12. 9. 1897 – 5. 7. 1898, 10 měsíců.
  4. Bartoník František, 5. 7. 1898 – 7. 1. 1912, 13 roků a 6 měsíců.
  5. Vantuch František, 7. 1. 1912 – 2. 12. 1917, 5 roků a 11 měsíců.
  6. Duhan Karel, 2.12. 1917 – 2. 1. 1921, 3 roky a 1 měsíc.
  7. Mutina Jan, 2. 1. 1921 – 1. 1. 1925, 4 roky.
  8. Oliva Zdeněk, 1. 1. 1925 – 1. 1. 1926, 1 rok.
  9. Adámek Aug., 1. 1. 1926 – 1. 1. 1927, 1 rok.
  10. Blecha Adolf, 1. 1. 1927 – 26. 10. 1930, 3 roky a 10 měsíců.
  11. Vašíček Josef, 26. 10. 1930 – 1. 1. 1939, 8 roků a 2 měsíce.
  12. Lipina Alois, 1. 1. 1939 – 3. 2. 1946, 4 roky a 11 měsíců.
  13. Firek August, 3. 2. 1946 – 1. 1. 1351, 4 roky a 11 měsíců.
  14. Hanus František, 1. 1. 1951 – 16. 12. 1951, 11 měsíců.
  15. Lička Leo, 16. 12. 1951 – 1. 1. 1955, 3 roky a 1 měsíc.
  16. Karlínská Květa, 1. 1. 1955 – 7. 12. 1958, 3 roky a 11 měsíců.
  17. Konečný Jiří, 7. 12. 1958 – dosud.

Pokladník:

  1. Bartoník František, 5. 7. 1896 – 5. 7. 1898, 2 roky.
  2. Žáček Vincenc, 5. 7. 1898 – 8. 7. 1906, 8 roků.
  3. Mutina Jan, 8. 7. 1906 – 5. 1. 1919, 12 roků a 6 měsíců.
  4. Gromnica Josef, 5. 1. 1919 – 4. 1. 1920, 1 rok.
  5. Homola Čeněk, 4. 1. 1920 – 2. 1. 1921, 1 rok.
  6. Gromnica Josef, 2. 1. 1921 – 8. 1. 1922, 1 rok.
  7. Tichopád Emanuel, 8. 1. 1922 – 1. 1. 1925, 3 roky.
  8. Míček Augustin, 1. 1. 1925 – 1. 1. 1926, 1 rok.
  9. Piskoř Antonín, 1. 1. 1926 – 26. 10. 1930, 4 roky a 10 měsíců.
  10. Kroček Josef, 26. 10. 1930 – 25. 10. 1959, 29 roků.
  11. Firek Augustin, 25. 10. 1959 – 8. 12. 1960, 1 rok a 2 měsíce.
  12. Lipina Alois, 18. 12. 1960 – dosud.

Zbrojíř:

  1. Raška Inocenc, 5. 7. 1896 – 2. 5. 1897, 10 měsíců.
  2. Černý Jan, 2. 5. 1897 – 12. 9. 1897, 4 měsíce.
  3. Vogt Antonín, 12. 9. 1897 – 5. 7. 1898, 10 měsíců.
  4. Raška Inocenc, 5. 7. 1898 – 5. 7. 1899, 1 rok.
  5. Černý Jan, 5. 7. 1899 – 8. 7. 1906, 7 roků.
  6. Lička František. č. 40, 8. 7. 1906 – 2. 1. 1910, 3 roky a 6 měsíců.
  7. Žáček Vincenc, 2. 1. 1910 – 2. 12. 1917, 7 roků a 11 měsíců.
  8. Duhan Ludvík, 2. 12. 1917 – 2. 1. 1921, 3 roky a 11 měsíců.
  9. Pajorek Jan, 2. 1. 1921 – 1. 1. 1923, 2 roky.
  10. Tichopád František, 1. 1. 1923 – 3. 2. 1924, 1 rok.
  11. Dužík Jan, 3. 2. 1924 – 1. 1. 1948, 23 roků a 11 měs.
  12. Lička Ludvík st., 1. 1. 1948 – dosud.

Uvedli jsme jména hlavních činovníků hasičského a požárnického hnutí v Hrabové. U příležitosti slavného jubilea 70 let trvání dobrovolné požární ochrany je nutno poděkovat všem funkcionářům, kteří odpovědně, obětavě a nezištně zajištovali organizační úkoly na ně kladené. Poděkování patří všem členům, kteří zůstali požárnické práci věrni po celý život, měli ji rádi a plněním členských povinností vytvářeli dobrý a cílevědomý kolektiv, jehož smyslem byla a zůstala obětavá práce pro svého bližního a pro celou společnost.

Také patří dík všem příznivcům a spoluobčanám za projevenou přízeň a pochopení pro rozvoj sboru a místní jednoty. V této práci nechceme ustrnout. Chceme nadále rozvíjet spolupráci se všemi složkami Národní fronty a sousedními jednotami ČSPO. Přátelským poměrem mezi spoluobčany získával, další příznivce a spolupracovníky pro práci dobrovolné požární ochrany. Chceme vychovávat příští generaci v duchu zásad a tradic, na kterých bylo vybudováno naše hnutí. Po několika letech, až dojde opět ke střídání změn, aby byli dobře připraveni postavit se odpovědně na naše místa.

Komentáře jsou uzavřeny.

[email protected] [email protected]